Dick Francis Rat Race en_cz.pdf

job since I'd gone to learn flying with stars in my eyes,my fourth since the stars had faded for good. I hadthought that taxi flying might be interesting, and aftercrop spraying, which I'd been doing last, anything wouldbe and perhaps it would indeed be interesting, but if I'dthought it might be free of gripe and bad temper I'd beenkidding myself For here it all was, as usual. Squabblingpassengers and belligerent competitors and no discerniblejoy anywhere.There was a small buffet on the side of the fuselage andthe jar and sound of someone stepping up on to the wing.The slightly open door was pushed wide with a crash, andinto its space appeared a girl, bending at the waist andknees and neck so that she could look inside and across atme.She was slim and dark haired and she was wearing largesquare sunglasses. Also she had a blue linen dress andlong white boots. She looked great. The afternoon instantlyimproved."You lousy bloody skunk," she said.It really was one of those days.hlavou, se odhrnuly. Život mě ale vždy znovu poučil, ženaděje je marná. Od doby, kdy jsem se naučil létat a životse mi zdál krásný, vystřídal jsem šest různýchzaměstnání. Od okamžiku, kdy jsem zjistil, že život krásnýnení, změnil jsem zaměstnání čtyřikrát. Myslel jsem si, želítat s aerotaxi by mohlo být zajímavé. Ostatně, jakákolipráce musí být zábavnější než letecké hnojení poli (tojsem dělal ve svém posledním místě). Bylo však dostnaivní představovat si, že uniknu mrzutostem,nepříjemnostem a lidské nevlídnosti. Všechno se to užsešlo, jako obvykle. Nespokojení cestující, závistivá,nevraživá konkurence a nikde žádná radost.Ozvalo se zabouchání na trup a pak skřípání, jak někdolezl po křídle. Pootevřené dveře kdosi rozrazil dokořán a votvoru se objevila skrčená dívčí postava. Nakláněla se vpodřepu dovnitř, aby na mě viděla.Byla tmavovlasá, štíhlá, měla velké brýle proti slunci.Oblečená byla do modrobílých plátěných šatů a na noháchměla vysoké bílé boty. Vypadala ohromně. Den byl rázemhezčí."Vy zatracený sprostý darebáku!" řekla.Tak to bychom měli, den byl normální.CHAPTER TWO 2"Wow," she said. "Wrong man.""Pardon! Vy jste někdo jiný."She took off the sunglasses and folded them away in thewhite handbag which hung from her shoulder by a thickred, white and blue cord. "Think nothing of it."Sundala si brýle proti slunci a zastrčila je do bílé kabelkys červenomodrobílým popruhem, kterou měla zavěšenoupřes rameno. "To nic.""Where's Larry?""Kde je Larry?""Gone to Turkey.""Gone?" she said blankly. "Do you mean literally gonealready, or planning to go, or what?" I looked at mywatch. "Took off from Heathrow twenty minutes ago, Ibelieve.""Damn," she said forcibly. "Bloody damn."She straightened up so that all I could see of her wasfrom the waist down. A pleasant enough view for any pooraviator. The legs looked about twenty-three years old andthere was nothing wrong with them. She bent down again.Nothing wrong with the rest of her, either."When will he be back?""He had a three-year contract.""Oh, hell." She stared at me in dismay for a few seconds,then said, "Can I come in there and talk to you for a minute?""Sure," I agreed, and moved my maps and stuff offGoldenberg's seat.She stepped down into the cockpit and slid expertly intoplace. By no means her first entrance into a light aircraft.I wondered about Larry. Lucky Larry."I suppose he didn't give you… a parcel… or anything… togive me, did he?" she said gloomily. "Nothing, I'm afraid.""He's an absolute beast then… er, is he a friend ofyours?""I've met him twice, that's all.""He's pinched my hundred quid," she said bitterly."He pinched?…""He bloody has. Not to mention my handbag and keysand everything." She stopped and compressed her mouthin anger. Then she added, "I left my handbag in this aeroplanethree weeks ago, when we flew to Doncaster. AndLarry has been saying ever since that he'll bring it on thenext trip to the races and give it to Colin to give to me,and for three solid weeks he's kept on forgetting it. I supposehe knew he was going to Turkey and he thought ifhe could put it off long enough he would never have togive my bag back.""Colin… Colin Ross?" I asked."Odjel do Turecka.""Odjel?" zeptala se nechápavě. "To myslíte jako doslova?Odjel nebo se chystá odjet, nebo co?" Podíval jsem se nahodinky. "Myslím, že měl startovat z Heathrow předdvaceti minutami.""Sakra, zatraceně!" ulevila si.Postavila se zpříma, takže byla otevřenými dvířky vidětjen od pasu dolů. Byl to docela pěkný pohled pro chudéholetce. Nohy vypadaly tak na třiadvacet a byly bez vady.Znovu se sehnula. Ostatní součástky měla taky docelapěkné."Kdy se vrátí?""Má smlouvu na tři roky.""Ale zatraceně!" zoufale se na mě podívala. "Prosím vás,mohli bychom si na chvilku pohovořit? Smím k vámvlézt?""Samozřejmě." Posbíral jsem mapy a ostatní věci zGoldenbergova sedadla.Vstoupila do kabiny a s naprostou samozřejmostívklouzla na místo vedle mně. Určitě nenastupovala dosportovního letadla poprvé. Pořád mi nešel z hlavy Larry,šťastný Larry."Nedal vám náhodou něco pro mě… baliček… nebo něco?"zeptala se zasmušile. "Obávám se, že ne.""To je tedy darebák… Doufám, že to není váš kamarád?""Viděl jsem ho dvakrát v životě.""Štípl mi sto liber.""Štípl?""Jo. A to mi ještě ukradl taky kabelku, klíče a vůbec."Vztekle sevřela rty. "Zapomněla jsem kabelku před třemitýdny v tomhle letadle," dodala, "když jsme letěli doDoncasteru. A Larry od té doby sliboval, že ji vezme ssebou, až poletí zase na dostihy, a předá ji pro měColinovi. Jenže na to ty tři týdny soustavně zapomínal.Tak si myslím, že už asi počítal s tím, že zmizí do Tureckaa nebude mi ty věci muset vracet, když to bude takhleprotahovat.""Colin… Colin Ross?"12