Dick Francis Rat Race en_cz.pdf

Claims pending' was fatter. There were five letters of applicationfor claim forms, annotated 'forms sent', and twoforms completed and returned, claiming variously for afinger bitten off by a hungry hurdler and a foot carelesslyleft in the path of a plough. From the dates, the claimantshad only been waiting, a month for their money, and fewinsurance companies paid out quicker than that.The thin file 'Receipts' was in many ways the most interesting.The record took the form of a diary, with the numberof new insurers entered against the day they paidtheir premiums. From sporadic twos and threes during thefirst week of operation the numbers had grown like amushroom.The first great spurt was labelled in the margin in smalltidy handwriting 'A. C. Jones, etc. ' The second, an astronomicalburst, was noted 'Bomb!' The third, a lesserspurt, 'Pamphlet'. The fourth, a noticeable upthrust, 'Electricfailure'. After that, the daily average had gone onclimbing steadily. The word, by then, had reached prettywell every ear.The running total in two months had reached five thousand,four hundred and seventy-two. The receipts, sincesome insurers had paid double premiums for double benefits,stood at 28,040 pounds pence.With the next inrush of premiums after the Kitch-Ambrose accident (which Carthy-Todd certainly had notengineered, as only non-claiming accidents were any goodto him) there would almost have been enough in the kittyto settle all the claims. I sighed, frowning. It was, as Colinbad said, a bloody shame. The Duke's view of the Fundwas perfectly valid. Run by an honest man, and with itsratio of premiums to pay-off slightly adjusted, it couldhave done good all round.I slammed the bottom drawer shut with irritation and feltthe adrenalin race through my veins as the noise reverberatedround the empty room. No one came. My nervesstopped registering tremble went back to itch.The locked second cabinet was proof only against casualeyes. I tipped it against the wall and felt underneath, andsure enough it was the type worked on one connectingrod up the back pushed the rod up from the bottom andall the drawers became unlocked.I looked through all of them quickly, the noise I hadmade seeming to act as an accelerator. Even if I had allthe time in the world, I wanted to be out of there, to begone.The top drawer contained more folders of papers. Themiddle drawer contained a large grey metal box. The bottomdrawer contained two cardboard boxes and two smallsquare tins.Taking a deep breath I started at the top. The folderscontained the setting-up documents of the Fund and thepapers which the Duke had so trustingly signed. The legallanguage made perfect camouflage for what Carthy-Toddhad done. I had to read them twice, to take a strong gripand force myself to concentrate, before I understood thetwo covenants the Duke had given him.The first, as the Duke had said, transferred one hundredthousand pounds from his estate into a guarantee trustfor the Fund, in the event of his death. The second one atfirst sight looked identical, but it certainly wasn't. It saidin essence that if the Duke died within the first year of theFund, a further one hundred thousand pounds from hisestate was to be paid into it.In both cases, Carthy-Todd was to be sole Trustee.In both cases, he was given absolute discretion to investor use the money in any way he thought best.Two hundred thousand pounds… I stared into space. TwoSloha nadepsaná Plnění k výplatě byla silnější. Bylo tampět dopisů od pojištěnců, ve kterých si psali o formulářežádostí o odškodné. Pak tam ještě byly vyplněnéformuláře, někomu ukousl kůň prst, další vstrčil nohu docesty motorovému pluhu. Když jsem si prohlédl data,uvedená na formulářích, zjistil jsem, že žadatelé čekají napeníze tak nanejvýš jeden měsíc. Věděl jsem, žemálokterá pojišťovna vyplácí plnění dříve.Obsah třetí slohy, nadepsané Příjmy, byl nejzajímavější.Záznamy byly vedené jako diář. U každého data byluvedený počet nových pojištěnců, podle toho, kdy zaplatiliprémii. V prvních týdnech se tam každý den objevovali takdva tři pojištěnci, pak začaly počty vzrůstat jako atomovýmrak.U prvého nápadného přírůstku klientů bylo na okrajidrobným písmem připsáno 'A. C. Jones aj.', u druhéhodramatického přílivu bylo napsáno 'bomba', u třetího'leták', u čtvrtého 'elektrika'. Pak už byly přírůstkypravidelné. Reklama byla dostatečná.Během prvních dvou měsíců získala společnost celkempět tisíc čtyři sta sedmdesát dva pojištěnce, ale naprémiích 28 040 liber, protože řada lidí platiladvojnásobek.Při příštím velkém přílivu prémií, se kterým bylo možnépo té hromadné dopravní nehodě bezpečně počítat, byspolečnost asi měla dost šancí na výplatu všechnahromaděných plnění. Byl jsem přesvědčen, že v téhavárii Carthy Todd prsty neměl, hodily se mu jen takovénehody, po kterých nemusel vyplácet odškodné. Vzdychljsem a zamračil se. Colin měl pravdu, byla to škoda.Vévodův názor na tohle pojištění byl vlastně v zásaděsprávný. Kdyby byla společnost v rukách poctivéhočlověka a kdyby se trochu pozměnil poměr výše prémií aodškodného, byla by to vlastně dobrá věc.Dostal jsem vztek a zabouchl prudce zásuvku. Rána serozlehla v prázdném pokoji a já cítil, jak mi v krvi stoupáadrenalin. Klid. Nikdo nepřišel. Nervy se mi přestaly chvět,jen v nich brnělo.Druhá registratura byla nedobytná jen na pohled. Sklopiljsem ji ke zdi, ohmatal ji zespodu a zjistil, že je to ten typ,u kterého jsou zásuvky vzadu spojené tyčí. Nadzdvihljsem tyč a zásuvky byly odemčené.Nadělal jsem při tom tolik rámusu, že mě to přinutilo krychlému jednání. I kdybych měl bůhví kolik času, chtěljsem odtamtud být co nejdřív pryč.V horní zásuvce byly opět desky s listinami, v prostředníplechové krabice, v dolní dvě papírové krabice a dvě maléplechovky.Zhluboka jsem se nadýchl a začal prohlížet odshora. Vdeskách byly smlouvy a listiny týkající se založeníspolečnosti, které vévoda tak důvěřivě podepsal. Jejichobsah právnická hantýrka tak zatemnila, že bylnesrozumitelný. Donutil jsem se všechno dvakrát pečlivěpřečíst, abych pochopil, k čemu se vévoda zavázal.První listina zaručovala převod jednoho sta tisíce liber zvévodovy pozůstalosti pro případ jeho smrti. Druhá listinavypadala na první pohled stejně, ale stejná vůbec nebyla.Při pečlivém přečtení jsem zjistil, že vévoda podepsal, žekdyby k jeho smrti došlo během prvního roku od založeníspolečnosti, bude z jeho pozůstalosti vyplaceno dalších stotisíc liber.V obou případech měl být jediným vykonavatelem CarthyTodd.V obou případech bylo panu Carthy Toddovi zcelaponecháno na vůli, jak s penězi naloží.Dvě stě tisíc liber… zadíval jsem se do prázdna. Dvě stě105