Dick Francis Rat Race en_cz.pdf

"Were Kitch and the stable lads insured too, do youknow?"She nodded."They were all Kitch's own lads. He'd advised them all tojoin. Even offered to deduct the premium from theirwages bit by bit. Everyone in Newmarket is talking aboutit, saying how lucky it was. All the stable lads in the townwho hadn't already joined are sending their rivers along inthe next few days."I hesitated."Did you read about Rupert Tyderman in the SportingLife?"A twinge of regret twisted her face her mouth for the firsttime since I had known her took on a soft curve that wasnot consciously constructed."Poor Rupert… What an end, to be murdered.""There isn't any doubt, then?"She shook her head."When I saw the report, I rang the local newspaper downat Kemble… that's where they found him. He was lying,they said, at the bottom of an embankment near a roadbridge over the railway. The local theory is that he couldhave been brought there by car during the night, and notfallen from a train at all…" She shook her head in bewilderment."He had one' stab wound below his left shoulder-blade,and he had been dead for hours when he wasfound."It took a good deal of lying-in-wait to catch the Dukewithout Carthy-Todd at his elbow, but I got him in theend."I've left my wallet in the Accident Fund office," I said."Must have left it on the desk when I paid my premium…Do you think, sir, that you could let me have a key, if youhave one, so that I can slip along and fetch it?""My dear chap, of course."He produced a small bunch from his pocket and sortedout a bright new yale."Here you are. That's the one.""Very kind, sir. I won't be long."I took a step away and then turned back, grinning, makinga joke."What happens, sir, if it's you who gets killed in a carcrash? What happens to the Fund then?"He smiled back reassuringly in a patting-on-the-shoulderavuncular manner."All taken care of, my dear chap. Some of the papers Isigned, they dealt with it. The Fund money would beguaranteed from a special arrangement with my estate.""Did Charles see to it?""Naturally. Of course. He understands these things, youknow."Between the Duke and the main gate a voice behind mecrisply shouted."Matt."I stopped and turned.It was Colin, hurrying towards me, carrying the saddlefrom the loser he'd partnered in the first race. "Can't stopmore than a second," he said. "Got to change for thenext. You weren't leaving, were you? Have you seeNancy?""No. I've been looking. I thought… perhaps…" He shookhis head. "She's here. Up there, on the balcony, withMidge." I followed where he was looking, and there theywere, distant, high up, talking with their heads together,two girls of one whole."Do you know which is Nancy?" Colin asked.I said without hesitation, "The one on the left.""Most people can't tell."He looked at my expression and said with exasperation,"If you feel like that about her, why the bloody hell don'tyou let her know? She thinks she made it all up… she's"Nevíte prosím vás, jestli byli Kitch a ti stájníci takypojištění?"Přikývla."Byli. To byli Kitchovi stájníci, všem poradil, aby pojistkuuzavřeli, dokonce jim nabídl, že by jim mohl prémiepostupně strhávat z platu. Celý Newmarket si o tompovídá, všichni říkají, jaké to bylo štěstí v neštěstí: Všichnichlapci ve městě si už taky chystají pět liber na prémie,dají se všichni pojistit, co nejdřív."Chvilku jsem váhal."Četla jste o Rupertu Tydermanovi ve Sportovnímživotě?"Poprvé, co jsem ji znal, jí rysy změkly a zjemnělyskutečným, neučeným smutkem."Chudák Rupert… taková hrozná smrt, vražda!""Je to tedy jisté?"Přikývla."Jakmile jsem si to přečetla v novinách, ihned jsemzavolala do redakce v Kemblu… tam ho našli. Ležel prýhod železničním náspem poblíž silničního mostu přes trať.Předpokládají, že ho někdo v noci přivezl autem, že vůbecz vlaku nevypadl…" Potřásla nechápavě hlavou. "Mělbodnou ránu pod levou lopatkou, a když ho našli, tak prýuž musel být dlouho mrtvý."Dalo mi velkou práci vyčíhat vévodu bez Carthy Toda vzávěsu. Nakonec se mi to podařilo."Prosím vás, zapomněl jsem ve vaší kanceláři náprsnítašku, asi jsem ji položil na stůl, když jsem platil prémii.Nemáte prosím klič, nemohl byste mi ho na chvíli půjčit,já bych si tam teď pro to skočil," požádal jsem ho."Ale jistě, příteli, beze všeho."Sáhl do kapsy, vytáhl svazek klíčů a jeden oddělil.Mosazný, lesklý, zářil novotou."Tady ho máte, je to určitě ten správný.""Moc děkuju a za chvíli vám klič vrátím."Obrátil jsem se k odchodu, ale pak jsem se vrátil."Co by se stalo," zeptal jsem se s úsměvem, jakobyžertem, "kdybyste se při nějaké havárii zabil vy? Co by sestalo s tím pojištěním?"Shovívavě se usmál."Nebojte se, o všechno je postaráno. Podepsal jsem protakový případ nějaké listiny. Kdyby se mi něco stalo, takby byl pojišťovací fond krytý z mé pozůstalosti.""To zařizoval Charles?""Ovšem, samozřejmě, on se v těchto záležitostech vyzná,víte."Když jsem docházel k hlavní bráně, ozvalo se za mnouvolání."Matte!"Zastavil jsem se a otočil.Spěchal ke mně Colin, pod paží sedlo koně, na kterémprohrál první dostih. "Musím hned běžet," říkal, "jdu sepřevlíct na příští dostih. Doufám, že neodcházíš. Už jsividěl Nancy?""Ne, díval jsem se po ní. Myslel jsem… nevěděl jsem…"Potřásl hlavou. "Je tu. Tamhle nahoře na tribuně, je tam sMidge." Podíval jsem se, kam ukazuje. Byly tam obě, zdálky vypadaly úplně stejné, povídaly si, hlavydohromady."Poznáš, která z nich je Nancy?" zeptal se Colin."Ta vlevo," odpověděl jsem bez váhání."Většina lidí by je nerozeznala."Když viděl, jak jsem se zatvářil, ztratil se mnoutrpělivost. "Proboha, když to s tebou vypadá takhle, takproč jí to sakra ne řekneš? Má pocit, že si to všechno jen103