CESTA KE SVOBODĚ PŘÍBĚHY BEZPRÁVÍ - Euroskop.cz

Krátké období relativní svobody ukončil 21. srpna 1968 vpád spojeneckých armád Varšavskésmlouvy. Zpočátku se proti okupaci národ postavil takřka jednotně. Politické špičkyale selhaly a zbaběle se vzdaly – jedinou výjimkou bylo čestné chování Františka Kriegela.V této souvislosti se nabízí otázka, jak při popisu aktivního, odhodlaného odporu „naložit“právě s lidmi, jako byl Kriegel. V únoru 1948 byl politrukem (zástupcem velitele pro věcipolitické) v hlavním štábu Lidových milicí – „ozbrojené pěsti dělnické třídy“. Patřil tedyk hlavním budovatelům totality. V den okupace v roce 1968 se Kriegel stal jedním ze šestizajatců, které sovětská tajná policie KGB ve spolupráci s StB zatkla, letecky unesla do Karpata o dva dny později do Moskvy. Účast na československo-sovětských jednáních mu nebylaumožněna, ale zato byl přizván k podpisu tzv. Moskevského protokolu, který znamenalkapitulaci československé strany a stal se základem normalizace. Kriegel jako jediný z šestadvacetičeských a slovenských politiků vyzvaných k podpisu (eufemisticky nazývaných reprezentací)odmítl protokol podepsat. Roku 1975 ve svých rukopisných poznámkách k pojmu„reprezentace“ napsal: „Reprezentace – toto slovo zkresluje pravdu. Polovina vězňů a polovinakolaborantů. Kdo je nějakou reprezentací pověřil? Kdo jim dal právo se za reprezentaci považovat?“ PozdějiKriegel patřil k prvním signatářům Charty 77 a až do smrti byl sledován tajnou policií.NORMALIZACE A HUSÁKŮV„REÁLNÝ SOCIALISMUS“Protestní sebevraždyDne 21. srpna 1968 fakticky začala rekonstrukce policejního komunistického státu podpořenásovětskými tanky. Sovětská armáda už v zemi zůstala, oficiálně na žádost parlamentu.Svobodnější poměry ještě nějakou dobu trvaly, ale národní vzepětí z prvních dnů okupacese během pár měsíců proměnilo v pozvolný úpadek. Dalo se předpokládat, že se nové komunistickévedení uchýlí k osvědčeným prostředkům „řešení krizí“ – to znamená k tvrdécenzuře, k perzekuci těch, kdo se projeví jako příliš zásadoví, k vyhazovům ze zaměstnání,k vykonstruovaným soudním procesům apod.Asi těžko lze najít více hrdinský čin spojený s protestem proti obnově totality, proti kolaboracia zbabělosti politické reprezentace, proti tomu, že většina společnosti se začala smiřovatse stavem věcí, než byla dobrovolná smrt Jana Palacha a posléze Jana Zajíce. Palach seupálil 16. ledna 1969 na Václavském náměstí a jeho pohřeb se změnil v mohutnou manifestaci.Méně často zmiňovaný Jan Zajíc provedl stejný čin rovněž na Václavském náměstí 25.února téhož roku. Zanechal po sobě provolání občanům, v němž mimo jiné stojí: „Protože senavzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji Vaše vědomíjako POCHODEŇ č. 2… K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali sebouvláčet několika diktátory! … Vy všichni, na které můj čin zapůsobí a kteří nechcete, aby byly další oběti,uposlechněte následující výzvy! STÁVKUJTE, BOJUJTE! KDO NEBOJUJE, NEZVÍTĚZÍ! Nemám na mysli24 | 25