sborník

sborník sborník

mat.fsv.cvut.cz
from mat.fsv.cvut.cz More from this publisher
16.01.2015 Views

Stanislav Olivík S 1 Q i+2 P Q Q i+1 Qi Obrázek 2: Schematické znázornění metody půlení úsečky. 2.3 Metoda postupného přibližování Mezilehlé body se počítají ze vztahů Q = S + q S − S q i i = q 1 i−1 i ± dq ( ) 2 1 hq sin dα i 2 i , dqi = S1S 2 sinτ kde hq i je výška bodu Q i nad povrchem, dα je rozdíl úhlů S 1 P i Q i a S 2 P i Q i a τ je úhel mezi vektory S 1 S 2 a P i Q i+1 . Pro první mezilehlý bod Q 1 je q = , 1 h1 h2 kde h 1 , h 2 jsou výšky družic S 1 , S 2 nad povrchem elipsoidu. Podle vztahů ve 2.1 promítneme bod Q i na povrch elipsoidu a vypočítáme příčný poloměr křivosti N. Zpětným převodem do kartézských souřadnic získáme bod P i . V dalším kroku vypočítáme rozdíl úhlů S 1 P i Q i a S 2 P i Q i . Pokud je úhel S 1 P i Q i větší než úhel S 2 P i Q i , volíme jinak volíme q + dq q i = qi −1 i = q −1 − dq . i Pokud je rozdíl úhlů S 1 P i Q i a S 2 P i Q i menší než 10 -9 rad, prohlásíme bod P i za odrazný bod. i i , 178

POROVNÁNÍ DVOU METOD HLEDÁNÍ ODRAZNÉHO BODU … n Q i+1 τ dq i Q i v dα 2 hq i P i Obrázek 3: Poloha bodů Q i a Q i+1 . Vektor v na obrázku odpovídá vektoru S 1 S 2 v textu. 3 Příklad – numerické ověření Číselné zadání je převzato z [1] souřadnice družic o S 1 = [1704270,88; 1037760,88; -6532029,43] m o S 2 = [13438722,08; 7201125,22; -21772472,43] m parametry referenčního elipsoidu o a = 6378137 m o e = 0,08119191 Pro tato zadaná data vychází odrazný bod o zeměpisných souřadnicích ϕ = -71°34’58,378” λ = 30°50’28,018“ Po přepočtu do kartézské soustavy souřadnic jsme dostali bod o souřadnicích X = 1735271,845 Y = 1036118,116 Z = -6029484,018 Početně bylo ověřeno, že tento bod leží na ploše elipsoidu. 179

Stanislav Olivík<br />

S 1<br />

Q i+2<br />

P<br />

Q<br />

Q i+1<br />

Qi<br />

Obrázek 2: Schematické znázornění metody půlení úsečky.<br />

2.3 Metoda postupného přibližování<br />

Mezilehlé body se počítají ze vztahů<br />

Q = S + q S − S<br />

q<br />

i<br />

i<br />

= q<br />

1<br />

i−1<br />

i<br />

± dq<br />

( )<br />

2<br />

1<br />

hq<br />

sin<br />

dα<br />

i 2<br />

i<br />

, dqi<br />

= S1S<br />

2<br />

sinτ<br />

kde hq i je výška bodu Q i nad povrchem, dα je rozdíl úhlů S 1 P i Q i a S 2 P i Q i<br />

a τ je úhel mezi vektory S 1 S 2 a P i Q i+1 .<br />

Pro první mezilehlý bod Q 1 je<br />

q = ,<br />

1<br />

h1<br />

h2<br />

kde h 1 , h 2 jsou výšky družic S 1 , S 2 nad povrchem elipsoidu.<br />

Podle vztahů ve 2.1 promítneme bod Q i na povrch elipsoidu<br />

a vypočítáme příčný poloměr křivosti N. Zpětným převodem do kartézských<br />

souřadnic získáme bod P i .<br />

V dalším kroku vypočítáme rozdíl úhlů S 1 P i Q i a S 2 P i Q i . Pokud je úhel<br />

S 1 P i Q i větší než úhel S 2 P i Q i , volíme<br />

jinak volíme<br />

q + dq<br />

q<br />

i<br />

= qi<br />

−1<br />

i<br />

= q −1<br />

− dq .<br />

i<br />

Pokud je rozdíl úhlů S 1 P i Q i a S 2 P i Q i menší než 10 -9 rad, prohlásíme bod<br />

P i za odrazný bod.<br />

i<br />

i<br />

,<br />

178

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!