Duch zakladatelů - Collegium Bohemicum

A přitom čelíme problému, že Česko vymírá! Demografické studie hovoří jasně. Plány
můžeme mít skvělé, ale kdo je bude realizovat? Využijme toho, že předsudky vůči cizincům
jsou v Krušnohoří menší než třeba ve středních Čechách. Přestaňme ohrnovat nos nad Vietnamci,
Ukrajinci, Kazachy, Moldavany aj. Povšimněme si jejich pracovitosti, cílevědomosti
a dokonce vědychtivosti. V Chebu tvoří Vietnamci 20% obyvatel. Počet Vietnamců přijatých
ke studiu na chebské gymnázium dosáhl letos celé třetiny. Z deseti nejlepších podle výsledků
přijímacích zkoušek je polovina Vietnamců (absolutně nejlepší je rovněž Vietnamec).
Staré tradice Nejdecka
Ve svém příspěvku se soustředím na jinou oblast, na zpřetrhanou kontinuitu společenského
života, na spolkovou činnost. Nejdek prožíval před sto a více lety, na přelomu 19. a 20.
století nebývalý vzmach, a to i díky aktivitám spolků a občanských sdružení. V roce 1897
otevřela Nejdecká krušnohorská jednota (Neudeker Erzgebirgsverein) kamennou rozhlednu
na Tisovském vrchu – Pajndlu (tehdy Peindlberg), a ta se brzy stala turistickou atrakcí
Nejdecka. V roce 1908 byla u paty rozhledny otevřena horská bouda. Ještě v roce 1897 byl
vztyčen na Křížovém vrchu, na konci křížové cesty 7 m vysoký železný krucifix o váze 1,3 t.
V Nejdku působil po staletí Střelecký spolek, zachoval se Střelecký řád spolku o 36 bodech
z roku 1626. Sbor dobrovolných hasičů byl v Nejdku založen již roku 1868. Činila se i municipalita.
Nejdečtí radní zřídili zvláštní výbor kvůli projektu horské železnice z Karlových Varů
do Saska a trasa přes Nejdek zvítězila navzdory dřívějšímu projektu vedeného přes Hroznětín,
Merklín, Pernink. Jako v mnoha jiných místech i v Porolaví vznik železnice (v roce 1899)
znamenal přelom v rozvoji regionu. (Např. v Nejdku vyrostlo za první desetiletí 20. století
187 domů, to je stejné množství jako za předcházejících 70 let, 1830-1900). První elektrické
světlo se v Nejdku rozsvítilo již před sto lety, v roce 1905. V roce 1908 byl uveden do provozu
městský vodovod a v témže roce se Nejdek stal okresním městem. To je příklad rozkvětu
města v jednom desetiletí.
Když jsem před jedenapadesáti lety přišel do Nejdku, okrašlovací spolky, baráčnické obce,
občanská sdružení jako všude jinde po únoru 1948 neexistovaly. Největší nejdecká turistická
atrakce – 1600 m dlouhá křížová cesta – byla v dezolátním stavu a zkáza její umělecké části
rychle pokračovala za tichého souhlasu tehdejších mocipánů, kterým vadila zejména religiózní
podstata této velkolepé galerie v přírodě. Marasmus totalitní doby se šířil jako mor a v Krušných
horách, stejně jako ve všech nově osídlených pohraničních krajích, byl ještě znásoben absolutním
přerušením kontinuity rodů, jazyka, společenského a také spolkového života. Jen
krásná krušnohorská krajina zůstala.
Mladé tradice Nejdecka
Pro dosídlené oblasti znamenal naprostý průlom do zaniklé spolkové činnosti zákon č. 83/
1990 Sb. O sdružování občanů, který napravil čtyřicetileté bezpráví v této věci. Také v Nejdku
začala vznikat občanská sdružení.
96