Duch zakladatelů - Collegium Bohemicum

nebo neskutečně. Takové zážitky jsou však o to skutečnější a zajímavější, oč bolestněji je
našinec postrádá při řešení problémů na centrální úrovni této země. V práci novodobých
buditelů vidíme starost o svoje okolí jako samozřejmou součást jejich života. Jak často můžeme
něco takového zažít v centru? Nebo spojit více lidí dohromady v zájmu společné věci je
zkušenost zcela cizí, pokud za to nebudeme považovat účelově vytvářená bratrstva. Sebevědomí
je v našem centru politického života dostatek, ale opírá se zjevně právě jen o pocit
příslušnosti k centru. Je jisté, že je hodně těžké chtít na tom všem něco měnit, politika vždy
bude mít sklon být pragmatickou, nadutou a práci pouze předstírat. Jenže, když člověk jednou
zažije, jak věci mohou fungovat právě třeba v Sudetech, kde silná sudetská inspirace
motivuje lidi k autentickým iniciativám, tak si říká, proč by to v centru nemohlo jít také tak.
Nebo jinak – oč lépe by se nám žilo, kdyby se něco ze samozřejmostí ve fungování zmíněných
občanských iniciativ podařilo přenést i do centra.
Pozvali jsme na dnešním večer Milana Michálka, bývalého starostu Nejdku a zakladatele
občanského sdružení JoN, což znamená „Jde o Nejdek“, protože si myslíme, že patří k těm,
o nichž můžeme s úctou mluvit jako o novodobých buditelích. O svých nejdeckých aktivitách
Vám něco bližšího poví sám.
Milan Michálek, bývalý starosta Nejdku, nyní předseda občanského sdružení
„Jde o Nejdek“:
NEJDEK / NEUDECK – MLADÝMI TRADICEMI K VÝVOJOVÉ
KONTINUITĚ V POROLAVÍ
Jak zachránit pohraničí?
Krušné časy mně (žiji v Krušných horách od roku 1954) nepřinesly Krušné hory, ale krušný
a nešťastný odsun Němců na základě pro mě nepřijatelného principu kolektivní viny. V roce
1938 měl Nejdek 10 tisíc obyvatel, z toho 100 Čechů, tedy 1%. V roce 1945 se během dvou
let vše změnilo.
Po vyhnání dvou a čtvrt milionu Němců jsme se stali (myslím Česko) „nejčistším“ národním
státem v Evropě. Přívlastek čistý mi ve spojení se slovem národ zní jako slovo nečisté.
Vzpomeňme na nacistické teorie o čisté rase. Co přinesl odsun Němců? Opuštěná hmotná
bohatství jsme nechali zničit, jasné kriminální činy při tzv. divokém odsunu jsme nepotrestali.
Mám osobní dojem, že xenofobie přerůstající v nacionalismus, nepřiznané sklony k rasismu
jsou v české společnosti mj. také výsledkem odsunu Němců. Přitom dochází k paradoxu.
Mám zkušenosti, že přinejmenším xenofobie je v nově osídleném pohraničí menší
než ve vnitrozemí. Pocházím ze středních Čech. Při svých návštěvách doma i jinde ve vnitrozemí
jsem neustále slyšel slova: „A to se nebojíš, že se Němci vrátí a budeš z pohraničí utíkat? “
Vždy jsem odpovídal: „Proč, když vy se bojíte za nás.“ Za desetiletí prožitá v Nejdku jsem
ani osobně, ani z titulu zastávané funkce žádný strach z „německého revanšizmu“ nepocítil.
95