Duch zakladatelů - Collegium Bohemicum

Duch zakladatelů - Collegium Bohemicum Duch zakladatelů - Collegium Bohemicum

collegiumbohemicum.cz
von collegiumbohemicum.cz Mehr von diesem Publisher
11.02.2013 Aufrufe

Maresch, die sich wieder intensiv mit dieser erfolgreichen und interessanten Familien- und Firmengeschichte befassen, die in den 30er Jahren sogar in einem Roman beschrieben wurde. Besonders unterstützt wurden wir dabei von Frau Hanna Maier, Klagenfurth, und Frau Magister Katharina Wenisch, Wien. Wir sind vier der vielen Urenkel unseres bedeutenden und berühmten Urgroßvaters. Ganz wichtig dabei war uns jedoch die Hilfe und Beratung durch Aussigs Leiter des Stadtarchivs, dem hervorragenden Direktor Dr. Vladimír Kaiser, bei ich mich hier ganz herzlich bedanken möchte. Bedanken möchte ich mich auch bei Herrn Houfek vom Stadtmuseum, dem Streiter um die Herkunft und die Bedeutung der Zwerge für die Stadt. 65 Jahre nach dem Tode von Ferdinand Maresch kann man heute noch in Liebhaber- und Sammlerkreisen seine tönernen Schöpfungen zu teilweise horrenden Preisen finden. Im Frühjahr 2004 fand in West Branch im Bundesstaat Iowah eine Ausstellung von Erinnerungsstücken an die Afrikanischen Amerikaner statt. Eines der Prunkstücke war ein Maresch-Humidor, eine große Tabakdose mit dem tönernen Kopf eines Negers, der als besonders natürlich aussehnend beschrieben wurde. Oft wird bei solchen Stücken dann unsere Stadt erwähnt, in deutsch oder in tschechisch. Wenige Städte haben einen solchen Werbeträger, und kaum einer unserer alten Industriellen hat seinen Namen so in das neue Jahrhundert gebracht wie Maresch. Das i-Tüpfelchen jedoch waren die Veranstaltungen der Stadt Usti nad Labem für seinen Ehrenbürger und herausragenden Stadtrat Ferdinand Maresch, meinen Urgroßvater, als im vergangenen Jahr 2004 die Ausstellung „Ferdinand Maresch und seine Zwerge“ im Museum gezeigt und im Sommer das „Zwergenfest“ zu seinem Andenken gefeiert wurde. Darauf bin ich stolz und ich möchte mich dafür bedanken. Bedanken möchte ich mich aber auch bei Primator Petr Gandalovič und bei Dr. Tomáš Wiesner, dem Direktor des Stadtmuseums, für die Einladung zu dieser bedeutenden Veranstaltung hier. Mein herzlicher Dank gilt jedoch auch der Frau, die unermüdlich an der Vorbereitung dieser Veranstaltung gearbeitet und mich ebenfalls mit Rat und Tat unterstützt hat, Frau Dr. Kristina Kaiserová. Vladimír Kaiser, Archiv města Ústí nad Labem: Já mám tady, ne dotaz, ale takový doplněk k řeči paní Lore Schretzenmayrové. Jak je dobré mít kontakty s potomky tradičních průmyslových rodin, se nám osvědčilo v městské politice ještě za minulého komunistického režimu. V roce 1986 propukla fáma, že v likéru Stará myslivecká se objevil metylalkohol. Skutečně se začal tento alkohol stahovat z krámů a vedení lihovaru vypustilo fámu, že si tam ředitel myl auto tetrachlorem a že tento tetrachlor natekl do studny, z které se brala voda na ředění nebo na přípravu zmíněného lihového nápoje. Dostal jsem specifický úkol s tím, že bylo zjištěno, že se o tetrachlor nejedná, ale že to je trichlor, a abych zjistil, kde v okolí Krásného Března se používal trichlor v průmyslové výrobě. Kolega Martinovský – chemik – mi pravil, že od roku 1939 se trichlor používal v lakařství. A tedy jsem objevil, že v okolí lihovaru byla firma Seiche, pozdější tiskárna Severografia. Zatelefonoval jsem paní Schretzenmayrové do Regensburgu a ona řekla – no, 72

zkusíme to zjistit, my máme ještě doma po strýci náčrtky této továrny, které si poznamenal v roce 1946, protože si myslel, že se domůže nějakého majetkového vyrovnání. Paní Lore mi tyto náčrtky poslala, a skutečně jsme tam objevili zapomenutou nádrž s trichlorem, která měla obsah 20 tisíc litrů. Nádrž prorezavěla a trichlor z ní vytekl do spodních vrstev a otrávil studnu v lihovaru a pivovaru. Naštěstí se podařilo větší část obsahu odčerpat a zabránit tak dalšímu poškození životního prostředí. Od té doby bohužel Ústecký zlatopramen není vařen ze studniční vody, ale z normální vody z vodovodu, a když pijete ústecké pivo, tak chutná velice dobře, tak je tady i důkaz toho, že i voda ve vodovodu je velmi kvalitní. Děkuji. Karel kníže Schwarzenberg: Děkuji za váš dodatek, jak se zabránilo tomu, aby vodka s lidskou tváří nebyla vodkou s umrlčí tváří. Děkujeme srdečně spolupráci přes hranice. Kdo by ještě chtěl něco dodati, kdo by měl ještě otázky? Petr Gandalovič:: Já myslím, že teď je vhodná příležitost, abych trošku přiblížil současnou ekonomickou situaci města, především ve vztahu k podílu zahraničního kapitálu. Dalo by se říci, že se očekávalo, že poté, co se otevřela česká ekonomika a co ještě navíc byly vytvořeny velmi příznivé podmínky pro vstup zahraničních investorů, že zrovna v naší oblasti bude podíl německého kapitálu významný a bude vyšší než v oblastech jiných, ale musím říci, že tomu tak není, a možná bych dodal slovo bohužel. Vlastně se dá říci, že ze spektra zahraničních investorů jsou zde Američané, Finové, Francouzi a i Belgičané, ale německého kapitálu je zde menšina. Je to firma Metal, která vyrábí pístní kroužky v Trmicích, je to firma Pierburg, která má složitější výrobní program, a fakticky tím ta přítomnost německého kapitálu a přímých německých investic v Ústí nad Labem a okolí končí. Takže já si myslím, že to i pro pány velvyslance je určitá výzva, abychom se nad tím zamysleli a pokusili se více německých firem přemluvit k tomu, aby využily toto, že z Ústí nad Labem od příštího roku, od konce roku 2006 bude autem blíže do Drážďan než do Prahy. Tohle si málokdo uvědomuje, ale řádově za půl hodiny autem budete z Drážďan v Ústí nad Labem a naopak, což si myslím, že tento region poznamená v tom dobrém slova smyslu úplně stejně, tak jako to byla železnice a labská vodní cesta v tom období, o kterém jsme mluvili teď. Tomáš Kraus, FŽO: Já se jmenuji Tomáš Kraus, jsem z Federace židovskýh obcí. Ono o židovské komunitě tady bylo něco již řečeno, včera pan primátor v úvodu tuto problematiku zmínil a myslím, že ještě o tom uslyšíme, ale toto je panel pamětníků, takže já jsem se snažil získat pro tento panel pana Petschka, pana Charlese Petschka. Bohužel se mi to nepodařilo, byl jsem s ním pouze v e-mailovém styku. Takže jeho jménem vyřizuji velké pozdravení této konferenci, přestože je již přes 80 let stár, tak nemohl přijet, nikoli kvůli věku, nýbrž kvůli tomu, že měl 73

zkusíme to zjistit, my máme ještě doma po strýci náčrtky této továrny, které si poznamenal<br />

v roce 1946, protože si myslel, že se domůže nějakého majetkového vyrovnání. Paní Lore mi<br />

tyto náčrtky poslala, a skutečně jsme tam objevili zapomenutou nádrž s trichlorem, která<br />

měla obsah 20 tisíc litrů. Nádrž prorezavěla a trichlor z ní vytekl do spodních vrstev a otrávil<br />

studnu v lihovaru a pivovaru. Naštěstí se podařilo větší část obsahu odčerpat a zabránit tak<br />

dalšímu poškození životního prostředí. Od té doby bohužel Ústecký zlatopramen není vařen<br />

ze studniční vody, ale z normální vody z vodovodu, a když pijete ústecké pivo, tak chutná<br />

velice dobře, tak je tady i důkaz toho, že i voda ve vodovodu je velmi kvalitní. Děkuji.<br />

Karel kníže Schwarzenberg:<br />

Děkuji za váš dodatek, jak se zabránilo tomu, aby vodka s lidskou tváří nebyla vodkou<br />

s umrlčí tváří. Děkujeme srdečně spolupráci přes hranice. Kdo by ještě chtěl něco dodati, kdo<br />

by měl ještě otázky?<br />

Petr Gandalovič::<br />

Já myslím, že teď je vhodná příležitost, abych trošku přiblížil současnou ekonomickou<br />

situaci města, především ve vztahu k podílu zahraničního kapitálu. Dalo by se říci,<br />

že se očekávalo, že poté, co se otevřela česká ekonomika a co ještě navíc byly vytvořeny<br />

velmi příznivé podmínky pro vstup zahraničních investorů, že zrovna v naší oblasti bude<br />

podíl německého kapitálu významný a bude vyšší než v oblastech jiných, ale musím říci,<br />

že tomu tak není, a možná bych dodal slovo bohužel. Vlastně se dá říci, že ze spektra zahraničních<br />

investorů jsou zde Američané, Finové, Francouzi a i Belgičané, ale německého kapitálu<br />

je zde menšina. Je to firma Metal, která vyrábí pístní kroužky v Trmicích, je to firma<br />

Pierburg, která má složitější výrobní program, a fakticky tím ta přítomnost německého kapitálu<br />

a přímých německých investic v Ústí nad Labem a okolí končí. Takže já si myslím, že to<br />

i pro pány velvyslance je určitá výzva, abychom se nad tím zamysleli a pokusili se více německých<br />

firem přemluvit k tomu, aby využily toto, že z Ústí nad Labem od příštího roku,<br />

od konce roku 2006 bude autem blíže do Drážďan než do Prahy. Tohle si málokdo uvědomuje,<br />

ale řádově za půl hodiny autem budete z Drážďan v Ústí nad Labem a naopak, což si<br />

myslím, že tento region poznamená v tom dobrém slova smyslu úplně stejně, tak jako to<br />

byla železnice a labská vodní cesta v tom období, o kterém jsme mluvili teď.<br />

Tomáš Kraus, FŽO:<br />

Já se jmenuji Tomáš Kraus, jsem z Federace židovskýh obcí. Ono o židovské komunitě<br />

tady bylo něco již řečeno, včera pan primátor v úvodu tuto problematiku zmínil a myslím,<br />

že ještě o tom uslyšíme, ale toto je panel pamětníků, takže já jsem se snažil získat pro tento<br />

panel pana Petschka, pana Charlese Petschka. Bohužel se mi to nepodařilo, byl jsem s ním<br />

pouze v e-mailovém styku. Takže jeho jménem vyřizuji velké pozdravení této konferenci,<br />

přestože je již přes 80 let stár, tak nemohl přijet, nikoli kvůli věku, nýbrž kvůli tomu, že měl<br />

73

Hurra! Ihre Datei wurde hochgeladen und ist bereit für die Veröffentlichung.

Erfolgreich gespeichert!

Leider ist etwas schief gelaufen!