Duch zakladatelů - Collegium Bohemicum

Smlouva mezi Teplickou válcovnou a bessemerovnou, zastoupenou K. Wittgensteinem,
a Hoerder Bergwerks- und Hütten-Verein zu Hoerde, zastoupeným Danielem Hilgenstockem
v Dortmundu a Emilem Wellenbeckem v Hoerde, byla uzavřena 20. ledna 1881. Tato smlouva
udělovala Thomasovu licenci pro celé Čechy vyjma Kladna (Pražská železářská společnost).
Fixní suma činila 550 000 M, z toho 350 000 M v hotovosti muselo být zaplaceno nejpozději
do 1. února 1881, zbytek během čtyř měsíců včetně šestiprocentního úroku. 13
K. Wittgenstein vylíčil okolnosti získání licence pro Teplice a celé Čechy ve svých pamětech,
diktovaných krátce před svojí smrtí 20. ledna 1913: „R. 1880 jsem koupil Thomasův
patent od zástupce Thomasova patentu v Hörder-Hüte v Dortmundu. Nejprve pro Teplickou
válcovnu, pak o několik měsíců později pro celé Čechy ze strachu před konkurencí
České montánní společnosti, založené jakýmsi Bontouxem.
Tato koupě se uskutečnila za podivných okolností. Jel jsem do Hörde k zástupci jménem
Massanetz [Massenez] a řekl jsem mu, že mám přání Thomasův patent, který jsem již dříve
nabyl pro Teplice, koupit pro celé Čechy, aby mi v Čechách nikdo nemohl dělat konkurenci.
Massanetz odpověděl, že by byl ochoten obchod se mnou udělat, a jmenoval také cenu,
jak se pamatuji 300.000 zl., avšak nemůže se mnou sjednat nic definitivního, protože ohledně
patentu jedná právě s centrálním ředitelem České montánní společnosti Dušánkem, jehož
také v těchto dnech očekává.
Jen jedno mohl učinit: že Dušánkovi dá lhůtu několika dní a teprve, když Dušánek by tuto
lhůtu nevyužil, mohl by uzavřít obchod se mnou.
Předběžně jsem nedosáhl nic jiného než napsání smlouvy, v níž stálo, že koupě Thomasova
patentu pro celé Čechy je mezi mnou a Massanetzem uzavřena, že však Massanetz má
právo od této smlouvy ustoupit, uzavře-li Dušánek v dané lhůtě obchod. Musel jsem vyčkat
v Dortmundu uplynutí lhůty.
Téhož večera jsem seděl v jídelně, když Dušánek vstoupil. Pozdravili jsme se, ježto jsme
se znali, a viděl jsem, že Dušánek byl již u Massanetze a dozvěděl se, že chci získat patent
pro celé Čechy. Brzy začal mi činiti výtky, že jsem mu tím cenu zbytečně zdražil. Odpověděl
jsem, že jsem přijel, aby patent pro celé Čechy byl můj, nikoli proto, abych jej prodával,
načež Dušánek mínil, že nazítří očekává svého správního radu dr. Waldsteina z Vídně
a že přece bude možné, abychom se dohodli.
Dušánek totiž nepostřehl můj skutečný úmysl, totiž být držitelem monopolu, nýbrž mysle,
že chci patent pro celé Čechy koupit proto, abych potom s licencí pro Českou montánní
společnost udělal obchod.
Nazítří ráno Dušánek a Waldstein přišli do mého pokoje a řekli mi, že chtějí vyjednávat
s Massanetzem a já, abych se zavázal, že už nepůjdu k Massanetzovi a že s ním nepovedu
žádná jednání. Samozřejmě jsem Dušánkovi neřekl, že už mám smlouvu v kapse a že mi
patent automaticky připadne, nerozhodne-li se on sám ve lhůtě dané mu Massanetzem.
13 ThyssenKrupp KA, DHHU 747, Aktennr. sine, Übereinkommen, Hoerde, 20. Januar 1881.
58