Duch zakladatelů - Collegium Bohemicum

ve středních Čechách a správním radou dr. Waldstein 3 (oba byli zástupci Bontouxovy České
montánní společnosti) na jedné a Massenezem na straně druhé. Současně však probíhala
jednání mezi Massenezem a Karlem Wittgensteinem (1847–1913), ředitelem Teplické
válcovny a bassemerovny.
Jan Dušánek (Johann Duschanek), absolvent pražské polytechniky (1858–1862) s vynikajícími
studijními výsledky, pokračoval ve studiu na hornické akademii v Příbrami. Poté pracoval
dva roky v horním úřadě v Příbrami a při železárnách knížete Fürstenberka na panství Zbiroh
ve středních Čechách. V letech 1866–1868 získal prestižní Gerstnerovo cestovní stipendium
ve výši 600 zl. ročně. Na své studijní cestě navštívil železárny rakouské, moravské,
německé, belgické a francouzské. Zejména tehdy studoval Bessemerův proces. V roce 1869
vykonal další cesty do Švédska a Vestfálska. V roce 1874 se zřekl docentury na pražské české
polytechnice a plně se věnoval Fürstenberským železárnám. Postupně se vypracoval
až na technického ředitele. Dušánek zkonstruoval jako první v českých zemích vysokou pec
skotského typu v roce 1871. O jeho odborných kvalitách svědčí i fakt, že mu bylo v roce
1876 nabídnuto místo generálního ředitele Vítkovických železáren, které s ohledem na své
vazby k Fürstenberkům odmítl. Byl členem řady významných profesních spolků inženýrů
jak v Čechách a v monarchii, ale i v Německu a odborným redaktorem časopisu Spolku
německých inženýrů (Zeitschrift des Vereines Deutscher Ingenieurs). J. Dušánek zemřel jen
několik let po fúzi České montánní společnosti s Teplickou válcovnou a bessemerovny. 4
Posledním protagonistou zavedení thomasace v Čechách je Karl Wittgenstein. Prožil pestrý
život. Narodil se v Gohlie u Lipska. Pocházel ze židovské rodiny. V roce 1851 se jeho rodina
přestěhovala do Wösendorfu u Vídně. S problémy studoval akademické gymnázium ve Vídni.
V roce 1865, ve svých 18 letech, odešel do USA, kde vystřídal několik zaměstnání (od číšníka,
přes hudebníka a kormidelníka po učitele hry na housle a matematiky). Po návratu do Vídně
v roce 1867 studoval na vídeňské technice, avšak studia nedokončil. Na přímluvu svého
příbuzného Paula Kupelwiesera se stal kresličem v roce 1872 v ocelárně v rakouském Ternitz.
Po vzniku Teplické válcovny a bessemerovny se zde postupně vypracoval od kresliče,
přes vedoucího údržby a vedoucího ocelárny až na jejího obchodního zástupce ve Vídni.
V roce 1876 se stal členem správní rady a o rok později ředitelem. V letech 1884–1897
působil jako prezident konkurenční společnosti – České montánní společnosti, kterou zcela
ovládl. V období 1886–1897 zastával funkci centrálního ředitele Pražské železářské společnosti.
(Po jeho manželce Leopoldině se dodnes nazývá Poldina huť na Kladně.) Zemřel
3 V achivních materiálech, uložených v ThyssenKrupp Konzernarchiv Duisburg (dále jen
ThyssenKrupp KA), není dr. Waldstein zmíněn, ale naopak ředitel Prochaska. ThyssenKrupp
KA, Dortmunder-Hörder Hüttenunion AG (dále jen DHHU) 776, Aktennr. 12260/1880,
15.12. 1880, Böhmische Montangesellschaft adrfesováno Hoerder Bergwerks- und Hütten-
Verein.
4 Ik, Wittgenstein contra Dušánek, Hutnické listy, 1954, r. 9, č. 3, s. 165–168.
56