Duch zakladatelů - Collegium Bohemicum

Ivan Jakubec, Ústav hospodářských a sociálních dějin UK:
ROLE PODNIKATELSKÝCH ELIT V ZAVÁDĚNÍ THOMASACE
V ČECHÁCH 1
Příspěvek je zaměřen na problematiku významu podnikatelských elit při aplikaci thomasace
v Čechách, tedy v oblasti hutnictví. Je sice všeobecně známé, že první pokusy a tavby
Thomasovým způsobem se uskutečnily ve středních Čechách na Kladně, tehdy součásti
Pražské železářské společnosti (Prager Eisenindustriegesellschaft) v březnu a zejména v květnu
1879. Avšak teritorium severních Čech se stalo přímo klíčovým kolbištěm v zápase o získání
licence na thomasaci pro celé Čechy a v posledku i výsledek tohoto zápasu podstatným
způsobem ovlivnil proces koncentrace nejen v samotných Čechách, ale především podnítil
změny v postavení českého železářství v rámci rakouského (předlitavského) a rakouskouherského
hutního průmyslu. Právě v Teplicích, dnes v již neexistujícím podniku Teplická
válcovna a bessemerovna (Teplitzer Walzwerke und Bessemerhütte), byl uveden do pravidelného
trvalého provozu Thomasův způsob zpracování železné rudy s vysokým obsahem
fosforu jako první Čechách v roce 1880. (Na Kladně to bylo až v roce 1882.)
Hlavními protagonisty tohoto konkurenčního boje byli rakouský Němec říšskoněmeckého
a židovského původu Karl Wittgenstein (1847–1913), Čech Jan Dušánek (1840–1890),
Francouz Eugèn Bontoux (1820–1904) a říšský Němec francouzského původu Josef Massanez
(1839–1923). Kromě Bontouxa se všichni narodili na přelomu 30. a 40. a během 40. let 19.
století a zemřeli nejpozději krátce po první světové válce. V období ostrého konkurenčního
zápasu o Thomasův způsob výroby železa a oceli jim většině bylo 33–40 let, nejstaršímu
účastníku – Bontouxovi – však již 60 let. Každý z protagonistů pocházel z jiného kulturního
a společenského prostředí, absolvoval jinou životní dráhu s jinou úrovní vzdělání i praxe,
jiným způsobem myšlení a modelem chování. Jejich dráhy se poprvé protnuly na přelomu
70. a 80. let 19. století. Nejintenzivnější období trvalo do poloviny 80. let 19. století.
Současně se prostřednictvím těchto protagonistů střetl kapitál francouzský a francouzskorakousko-německý,
představovaný Bontouxem a Dušánkem, s rakousko-německo-židovským,
představovaným Wittgensteinem. Z tohoto vyšel jako vítěz rakousko-německo-židovský
kapitál, tedy Wittgenstein a jeho skupina.
Podívejme se nyní na stručně na hlavní protagonisty. Od 13. května 1879 pověřil Sidney
Gilchrichst Thomas zastupováním svých patentových práv pro Rakousko-Uhersko Josepha
Masseneze (též Massenetz). Zda se jednalo o reakci na úspěšné kladenské pokusy je obtížné
přímo dokázat, ačkoliv ani tento fakt nemůžeme zcela vyloučit.
1 Příspěvek vznikl v rámci Výzkumného záměru MŠMT č. MSM0021620827 České země
uprostřed Evropy v minulosti a dnes.
54