Duch zakladatelů - Collegium Bohemicum

K rozmachu úvěrové činnosti potřebovala banka finanční přebytky, jejichž významným
zdrojem byly vklady. Již v září 1870 rozvinula kampaň na jejich získání a do Národních listů
dala oznámení, že přijímá vklady jak na běžný účet, tak na poukázky. 34 Byla velmi úspěšná,
stahovala vklady občanských záložen, jimž na ně dávala „dle potřeby … větší úrok“, než jaký
by získaly vlastní činností. Např. občanské záložně v Kolíně nabídla 6,5 % úrok. 35 Zavazovala
si je i poskytováním úvěrů, jimiž si podchytila nejen kolínskou občanskou záložnu, ale i záložny
v Chrudimi, Nymburku a jinde. 36 Touto svou politikou Úvěrová banka v Kolíně dosáhla
toho, že již koncem roku 1872 celková suma vkladů se vyšplhala na téměř 750 000 zlatých. 37
Vklady více jak dvojnásobně přesahovaly její akciový kapitál, původně stanovený na 300
000 zlatých. 38 Ten byl také pod dojmem úspěchů navýšen na 500 000, ale v důsledku krize
o 100 000 snížen.
Koncem 70. let představovala Úvěrová banka Kolín konsolidovaný, silný český peněžní
ústav, jehož sebevědomí a úspěšnost symbolizovala stavba vlastní bankovní budovy. Ta byla
až do konce devadesátých let 19. století, kdy banka přesídlila do Prahy, jedním z významných
finančních center v Čechách. Vzestup tohoto centra nebylo jen dílem osobností přesahujících
svým významem rámec regionu, které zasedaly ve správní radě, nýbrž – možná
že především – silných individualit typu Františka Horského či Ferdinanda Urbánka a mnoha
dalších, kteří nasadili své síly k povznesení obecného blaha prostřednictvím technického
pokroku.
34 AČNB Praha, fond ÚBK, kart. 1, Protokol ze schůze správní rady 4. 9. 1870.
35 AČNB Praha, fond ÚBK, kart. 1, Protokol ze schůze správní rady 8. 11. 1872.
36 AČNB Praha, fond ÚBK, kart. 1, Protokoly ze schůzí správní rady 13. 12. 1872 a 21. 7.
1876.
37 Vencovský, František a kol.: Dějiny českého bankovnictví, s. 126.
38 Akciový kapitál byl rozložen do 1500 akcií po 200 zlatých. AČNB Praha, fond ÚBK, kart.
1, Protokol ze schůze správní rady 25. 9. 1870.
53