Duch zakladatelů - Collegium Bohemicum

Hospodářská krize přiměla akciové cukrovary k větší vstřícnosti k snahám Úvěrové banky
Kolín uzavřít s nimi komisionářské smlouvy – sice jim omezovaly podnikatelskou volnost,
nicméně poskytovaly jim záruku odbytu sjednaného množství produkce. Banka se na předpokládaný
růst objemu cukru svěřeného jí k prodeji cílevědomě připravovala – ne náhodou
měla ve své správní radě zkušené obchodníky. V červenci 1875 vyslala své zástupce do významných
center evropského obchodu, Rotterdamu, Amsterodamu a Hamburku, aby navázali
příslušná obchodní spojení. 26 O tom, že jednání byla úspěšná, svědčí první zásilka cukru
z velimského cukrovaru do Rotterdamu odeslaná jen o několik měsíců později, v říjnu 1875. 27
Takováto expanze v dřívější době nevídaná je výmluvným dokladem růstu sebevědomí českých
podnikatelských vrstev, které se postupně zbavovaly předchozí provinciálnosti a neváhaly
vstoupit na půdu mezinárodního obchodu.
Komisionářskými smlouvami si Úvěrová banka zajišťovala potřebnou komoditu pro lukrativní
export a cukrovarům na ni neváhala poskytnout nemalé částky úvěrem – např. cukrovaru
v Kouřimi za garantovaných 8000 q cukru ročně až 150 000 zlatých, 28 cukrovar
v Plaňanech měl otevřený úvěr do 120 000 zlatých. 29 V 70. letech si v této činnosti banka
vedla zdatně a nezdráhala se přejímat koncesionářské smlouvy slabších peněžních ústavů –
tak tomu bylo např. v případě záložny v Turnově, která ztrácela schopnost financovat cukrovar
v Libáni. 30 Komisionářské smlouvy nebyly jediným způsobem, jakým si Úvěrová banka
Kolín zajišťovala cukr. Ještě před jejich uzavíráním si jej opatřovala prostým nákupem, např.
od cukrovaru v Modřanech, jehož majitelem byl Ferdinand Urbánek, osobnost mimořádného
akčního radia. Urbánek získal cukrovar v Modřanech již v roce 1861 a cukr prodával
bance od roku 1873. 31 Na Urbánka silně zapůsobil příklad Horského, s nímž pracoval již
ve 40. letech. U Horského se nadchl pro cukrovarnictví a převzal i jeho nadšení pro hospodářskou
osvětu českého venkova a vůbec pro hospodářský pokrok. Za svého působení
na Moravě nejenže se podílel na zakládání cukrovarů jako Horský, ale s nadšením propagoval
technické novinky doby – např. v Kroměříži se zasloužil o stavbu plynárny. Nechyběl
snad v žádném významném českém spolku – byl mj. předsedou Hlaholu, starosta Sokola
pražského novoměstského, předseda sboru pro vystavění Národního divadla, ale také, což
mělo pro Úvěrovou banku Kolín zvláštní význam, byl členem úvěrního ústavu v Hradci
Králové a zejména pak Živnostenské banky pro Čechy a Moravu. 32 Ta byla pro kolínskou
banku vzorem, a to i po stránce obchodní techniky, kterou přejímala. 33
26 AČNB Praha, fond ÚBK, kart. 1, Protokol ze schůze správní rady 16. 7. 1875.
27 AČNB Praha, fond ÚBK, kart. 1, Protokol ze schůze správní rady 5. 10. 1875.
28 AČNB Praha, fond ÚBK, kart. 2, Protokol ze schůze správní rady 12. 12. 1876.
29 AČNB Praha, fond ÚBK, kart. 2, Protokol ze schůze správní rady 3. 5. 1878.
30 AČNB Praha, fond ÚBK, kart. 2, Protokol ze schůze správní rady 12. 3. 1878.
31 AČNB Praha, fond ÚBK, kart. 1, Protokol ze schůze správní rady 7. 2. 1873.
32 Naučný slovník. Díl IX. František Ladislav Rieger (vyd.). Praha: I. L. Kober 1872, s. 798-799.
33 AČNB Praha, fond ÚBK, kart. 1, Protokol ze schůze správní rady 2. 8. 1870.
52