Duch zakladatelů - Collegium Bohemicum

HISTORICKÝ PANEL
Eduard Kubů, Ústav hospodářských a sociálních dějin UK:
Dámy a pánové, dovolte mi, abych zahájil dnešní panel historiků, panel, který zjevně dal
našemu setkání také svůj název – Duch zakladatelů, průmyslová společnost a společenská
emancipace. Dějiny podnikání, zakladatelské vlny, industrializace, podnikatelské tradice
a podnikatelské elity – to vše jsou témata, na nichž, na jejichž výzkumu česká, respektive
československá historiografie odborně mnohé dluží. V posledních deseti letech se mnohé
obrátilo k lepšímu, místo dějin podniků a hnutí, dělnických zejména, účelově interpretovaných,
dnes skutečně zpracováváme dějiny podnikatelských elit v podnikání a mentalit. To, co
dnes uslyšíme, předpokládám, že naše bádání dále rozhojní a naše znalosti obohatí. Uslyšíme
dnes příspěvky čtyř velmi renomovaných historiků, historiků, jejichž výzkumy jsou obecně
v historické obci známé. Jedná se o autory řady monografií a velkých významných studií.
Dva historikové jazyka německého a dva historikové jazyka českého dnes tedy dají našemu
zasedání historickou dimenzi.
Friedhelm Boll, Friedrich-Ebert-Stiftung:
SPEKTAKULÄRES EREIGNIS – SOZIALKRITISCHE BILDREPORTAGE –
SELBSTDARSTELLUNG. BEMERKUNGEN ZU STREIKPOSTKARTEN
IN FRANKREICH UND DEUTSCHLAND 1884-1914
Auch die Postkarte hat ihre Sozialgeschichte. Im Zeitalter der technisch vereinfachten Reproduzierbarkeit
stellte die Bildpostkarte das Medium, mit dessen Hilfe das ehemals exklusive
Kunstwerk seinen Weg aus den Salons reicher Leute in die Wohnstube auch des einfachen
Volkes finden konnte. Aber nicht nur Kunstwerke, auch die Portraits der Herrschenden oder
die der proletarischen Gegenelite wie August Bebel oder Jean Jaurčs gelangten via Postkarte
in die Wohnzimmer und Sammelalben der Arbeiterschaft. 1 Vom Siegeszug der Photographie
und vom Naturalismus eines Emile Zola angesteckt, wandten sich vor allem französische
Photographen auch sozialen Themen zu. Selbst unwürdige Lebens- und schmutzigste
Arbeitsverhältnisse wurden auf die Photoplatte gebannt und als Postkarte vertrieben. „Die
Schreie von Paris“ hießen bezeichnenderweise einige der ersten Bilddokumentationen, die
seit der großen Wirtschaftskrise der 1880er und verstärkt ab 1900 aufgelegt wurden. 2 1906
1 Ilse Fischer/Werner Krause, August Bebel 1840-1913. Ausstellungskatalog, Köln 1988.
2 Siehe den Ausstellungskatalog Petits métiers et types parisiens vers 1900. Musée Carnavalet,
Paris 1984 (über die Fotografen Atguet, Géniaux und Vert). Ein kleines ABC französischer
Fotografen liefert der Ausstellungskatalog: Zwischen Fahrrad und Fließband. Absolut modern
sein. Culture technique in Frankreich 1889-1937, Berlin 1986 (Redaktion H. J. Neyer).
23