MATERIAŁY POKONFERENCYJNE Zabytki Sakralne - Starostwo ...

MATERIAŁY POKONFERENCYJNE Zabytki Sakralne - Starostwo ... MATERIAŁY POKONFERENCYJNE Zabytki Sakralne - Starostwo ...

09.01.2013 Aufrufe

MGR. KVĚTOSLAV GROWKA jednotného Velkoněmecka pod pruským velením. I v Rakousku samém se vyhrocovaly sociální rozpory současně se snahami slovanských národů získat více práv v rakousko-uherském dvojstátí, vzniklém r. 1867. V katolických kruzích se pomalu prosazovalo vědomí, že je třeba v duchu encykliky Rerum novarum z r. 1891 aspoň trochu zmírnit následky nedostatečného zájmu církve o dělnickou otázku. Proto se kněží snažili nejen intenzivní duchovní správou, ale i četnými organizacemi získat opět půdu v dělnických vrstvách. Do těchto společensko-politických změn spadá i urbanistické zakomponování Křížového vrchu, jednoho z kopců tyčícího se východně nad Jeseníkem (671 m n.m.). Město Jeseník leží mezi dvěma pásmy hor a tvoří tak symbolický trojúhelník: • město – zóna bydlení a práce, • lázně Gräfenberk, • třetí vrchol trojúhelníku – Křížový vrch a Zlatý chlum, na němž byla r. 1899 postavena rozhledna, se proměnil na zónu odpočinku. V minulosti nebyl Křížový vrch zarostlý stromy a již v 17. století tady stávala na tzv. Kravské louce dřevěná kaplička. Na počátku 19. století zde sedlák Franz Neugebauer ze Štreitové postavil kapli novou a nechal do ní z olomouckého Svatého Kopečku umístit obraz Matky Boží. Protože však na Křížový vrch přicházelo stále více věřících a rovněž pacienti z nedalekých Priessnitzových lázní sem stále častěji zacházeli, aby se jim naskytl úchvatný pohled na město a okolní hory, začala malá a prostě vybavená kaplička brzy vzbuzovat posměch. Na popud kaplana Gottharda Saxe z Vidnavy, jenž se stal iniciátorem a donátorem vzniku křížové cesty na Křížovém vrchu, tedy vznikla myšlenka postavit novou zděnou kapli. Stavbu kapličky inicioval biskupský registrátor vrchnostenského úřadu v Jeseníku Willibald Fischer, třetím spolutvůrcem byl kostelní hospodář z Jeseníku Josef Weese, který se staral o fi nanční zajištění stavby a organizoval četné sbírky. Pozemek pro kapli věnoval jesenický měšťan Franz Neugebauer, také všechny stavební práce, jakož i dopravu materiálu si zajistili věřící z okolních vesnic od Písečné až po Domašov bezplatně, svépomocí. Na vrchol Křížového vrchu byla nejprve postavena cesta, 23. 6. 1845 byly vyhloubeny základy a ještě týž den slavnostně položen základní kámen. Stavbu kapličky vedl zednický mistr Josef Schroth z Jeseníku a tesařský mistr Franz Priessnitz. Dle kroniky byl již v srpnu zhotoven krov a 17. 6. 1846 byla na věž nasazena plechová kopule. V kapli byl postaven původní oltář s obrazem Matky Boží, jenž byl ale později nahrazen obrazem sv. Anny. Celá stavba stála 1100 zlatých a mezi dárci této sumy se stkvěla jména známých šlechtických rodů z Polska, Anglie, Uher a 68

POUTNÍ MÍSTO KŘÍŽOVÝ VRCH NAD JESENÍKEM Německa. Nechyběla ani jména pacientů z Ameriky. Mezi dárci byl i jezuita Belgičan Petr Jan Beckx (1795-1887), tehdy zpovědník kněžny z Anhalt-Köthen, která se léčila na Gräfenberku. Žádost o povolení konání bohoslužeb však byla úřady zamítnuta a kaple mohla sloužit jen k soukromým účelům. Do věže směl být alespoň zavěšen zvon, jenž v říjnu 1847 posvětil biskup Schaff - gotsch ku jménu sv. Anny, a který téhož roku odlil brněnský zvonař Karl Stecher. Na počátku září 1861 navštívil kapli vratislavský biskup Heinrich Förster a vydal souhlas s jejím vysvěcením. Obřad se konal 22. října 1861 a jesenický farář a děkan Josef Lichtblau zde také odsloužil první mši. Křížový vrch - kaple sv. Anny (2008) 69

MGR. KVĚTOSLAV GROWKA<br />

jednotného Velkoněmecka pod pruským velením. I v Rakousku samém se vyhrocovaly<br />

sociální rozpory současně se snahami slovanských národů získat více práv v<br />

rakousko-uherském dvojstátí, vzniklém r. 1867. V katolických kruzích se pomalu<br />

prosazovalo vědomí, že je třeba v duchu encykliky Rerum novarum z r. 1891 aspoň<br />

trochu zmírnit následky nedostatečného zájmu církve o dělnickou otázku. Proto se<br />

kněží snažili nejen intenzivní duchovní správou, ale i četnými organizacemi získat<br />

opět půdu v dělnických vrstvách.<br />

Do těchto společensko-politických změn spadá i urbanistické zakomponování<br />

Křížového vrchu, jednoho z kopců tyčícího se východně nad Jeseníkem (671 m n.m.).<br />

Město Jeseník leží mezi dvěma pásmy hor a tvoří tak symbolický trojúhelník:<br />

• město – zóna bydlení a práce,<br />

• lázně Gräfenberk,<br />

• třetí vrchol trojúhelníku – Křížový vrch a Zlatý chlum, na němž byla r. 1899<br />

postavena rozhledna, se proměnil na zónu odpočinku.<br />

V minulosti nebyl Křížový vrch zarostlý stromy a již v 17. století tady stávala<br />

na tzv. Kravské louce dřevěná kaplička. Na počátku 19. století zde sedlák Franz<br />

Neugebauer ze Štreitové postavil kapli novou a nechal do ní z olomouckého Svatého<br />

Kopečku umístit obraz Matky Boží. Protože však na Křížový vrch přicházelo stále<br />

více věřících a rovněž pacienti z nedalekých Priessnitzových lázní sem stále častěji<br />

zacházeli, aby se jim naskytl úchvatný pohled na město a okolní hory, začala malá a<br />

prostě vybavená kaplička brzy vzbuzovat posměch.<br />

Na popud kaplana Gottharda Saxe z Vidnavy, jenž se stal iniciátorem a donátorem<br />

vzniku křížové cesty na Křížovém vrchu, tedy vznikla myšlenka postavit novou zděnou<br />

kapli. Stavbu kapličky inicioval biskupský registrátor vrchnostenského úřadu v Jeseníku<br />

Willibald Fischer, třetím spolutvůrcem byl kostelní hospodář z Jeseníku Josef<br />

Weese, který se staral o fi nanční zajištění stavby a organizoval četné sbírky. Pozemek<br />

pro kapli věnoval jesenický měšťan Franz Neugebauer, také všechny stavební práce,<br />

jakož i dopravu materiálu si zajistili věřící z okolních vesnic od Písečné až po Domašov<br />

bezplatně, svépomocí.<br />

Na vrchol Křížového vrchu byla nejprve postavena cesta, 23. 6. 1845 byly vyhloubeny<br />

základy a ještě týž den slavnostně položen základní kámen. Stavbu kapličky<br />

vedl zednický mistr Josef Schroth z Jeseníku a tesařský mistr Franz Priessnitz.<br />

Dle kroniky byl již v srpnu zhotoven krov a 17. 6. 1846 byla na věž nasazena<br />

plechová kopule. V kapli byl postaven původní oltář s obrazem Matky Boží, jenž<br />

byl ale později nahrazen obrazem sv. Anny. Celá stavba stála 1100 zlatých a mezi<br />

dárci této sumy se stkvěla jména známých šlechtických rodů z Polska, Anglie, Uher a<br />

68

Hurra! Ihre Datei wurde hochgeladen und ist bereit für die Veröffentlichung.

Erfolgreich gespeichert!

Leider ist etwas schief gelaufen!