MATERIAŁY POKONFERENCYJNE Zabytki Sakralne - Starostwo ...

Mgr. Květoslav Growka
Státní okresní archiv Jeseník
POUTNÍ MÍSTO KŘÍŽOVÝ VRCH NAD JESENÍKEM
Rok 1848 učinil z Jeseníku vedle lázeňského centra (Vincenz Priessnitz,
Gräfenberk), průmyslového centra (textilka fi rmy Regenhart & Raymann) i centrum
správní. Byly zde umístěny všechny úřady nově vytvořeného politického okresu,
do jehož obvodu patřily soudní okresy Jeseník, Zlaté Hory, Javorník a Vidnava.
Jeseník se proto v 2. polovině 19. století stal módním střediskem nejen celé habsburské
monarchie. Příliv pacientů, kteří setrvávali v lázních Gräfenberk na léčení
i dlouhé měsíce či roky včetně svého početného doprovodu, měl přímý dopad na
rozvoj města. Byla vystavěna plynárna, městské lázně, vodárna, vodovod, kanalizace,
ale též nemocnice (1891), bylo zřízeno několik sociálních ústavů (chudinský ústav,
sirotčinec) a rozvíjelo se i školství (konvent a vzdělávací ústav voršilek, které založily
i soukromou školu obchodní a rodinnou; vzniklo německé reformní reálné gymnázium
apod.).
Stavební boom ve městě byl zapříčiněn též rozmachem turistiky. Priessnitzův zeť
Johann Ripper založil v r. 1881 v Jeseníku Moravsko-slezský sudetský horský spolek
(Morawsko-Ślaskie Sudeckie Towarzystwo Górskie), který značil v Jeseníkách
(Altvatergebirge) turistické trasy, stavěl útulny, chaty a rozhledny. V r. 1888 propojila
Jesenicko s Moravou a Německem železnice Hanušovice - Jeseník - Glucholazy.
Cizinecký ruch vyvolal ve městě zvýšenou poptávku po ubytování - přímo v centru
se stavěly nové hotely, k zábavě vybízely kavárny, koncertní sál, místní střelnice.
Již v r. 1905 bylo založeno městské muzeum a v r. 1914 se ve městě objevilo první
kino.
Rok 1848 přinesl proti dřívějšku ještě jednu velkou změnu, a to čilý spolkový
ruch. Brzy bylo možné najít ve městech i na venkově stovky různých spolků od společenských
až po náboženské. Velký podíl na jejich vzniku měli rovněž katoličtí kněží.
Např. r. 1855 založil jesenický kaplan Jan Göttlicher ve městě spolek katolických
tovaryšů. Na druhé straně rozvojem průmyslové výroby nastal i větší pohyb obyvatelstva
ve všech směrech. Do města přicházeli odborníci, zejména přistěhovalci ze
Saska, nacházející uplatnění u tkalcovské fi rmy Regenhart & Raymann. Přirozeně
byli evangelíky. O to silněji byl prožíván zápas o osud katolictví.
Ovzduší před první světovou válkou bylo na Jesenicku přesyceno politicko-náboženskými
spory podobně jako v celé habsburské monarchii. Roku 1887 rozpoutalo
protestantské Prusko hnutí Pryč od Říma (Los von Rom) i propagandu o vznik
67