MATERIAŁY POKONFERENCYJNE Zabytki Sakralne - Starostwo ...
MATERIAŁY POKONFERENCYJNE Zabytki Sakralne - Starostwo ... MATERIAŁY POKONFERENCYJNE Zabytki Sakralne - Starostwo ...
48 Izabela Kicak Odbor propagace, sportu a turistiky Starostwa Powiatowego v Nyse NYSA „SLEZSKÝM ŘÍMEM”? Nysa (do roku 1945 Neisse) je město pyšnící se neobvykle bohatou historií, mnohými architektonickými památkami, které do dnešních dnů lákají svou krásou, překvapují přepychovou výzdobou a vyvolávají dojem, že se cítíme, jako bychom se vrátili v čase. Banalita, okřídlená věta z každého propagačního prospektu, která promění louži v jezero a ruinu v nejkrásnější zámek na světě. Věta, kterou čteme s lehkým přimhouřením očí a uvědomujeme si, že přece každý region, každé místo na zemi má svou historii, památky a proč právě to má být takové neobvyklé a proč např. kostel v Nyse je tím, jehož je třeba za každou cenu zhlédnout, protože když ne, bude náš život ochuzen o překrásné duchovní prožitky. Pravdou je, že se lehce vymýšlejí slogany, všechno nebo vlastně nic neznamenající, prázdná slova. Vždy se přece někdo najde, kdo uvěří, že náš region je výjimečný a že právě tady stojí za to přijet. Ale když se píše o Nyse, není třeba se uchylovat k propagačním trikům, zahaleným historkám bez vztahu k současnosti. Toto město se tomu umí ubránit, protože toto město má „několik trumfů v rukávu”. Zde je jeden z nich. V každém současném propagačním materiálu je Nysa označována jako „slezský Řím”, ale toto heslo není vůbec vymyšlené současnými stratégy propagace regionu. Tento pojem se totiž objevuje již v mnoha dřívějších historických pracích, např. v publikaci z roku 1925 pod názvem „Monographien deutscher Städte” (Band XIV), vydané v Berlíně pod redakcí Erwina Steina. Přečteme si tam mj. o tom, že velký počet kostelů a také klášterů i nemocnic přispěl k pojmenování města Nysa názvem „slezský Řím“. Za celé toto „kostelní bohatství” vděčí Nysa svým vládcům, jimiž byli wroclavští biskupové. Jedním z největších „architektů” nejen Nysy, ale také jiných měst (např. Otmuchowa nebo Wrocławi) byl kníže biskup Franciszek Ludwik von Neuburg. Co ale znamená „velký počet kostelů”? Průvodce Nysou vydaný magistrátem v roce 1922 jich uvádí třináct, včetně dnes již neexistující synagogy a posádkového evangelického kostela (rozebrán po roce 1945). Označení Nysy názvem „slezský Řím” se přece jen skládá z více prvků. Kromě již zmiňovaného bohatství kostelů bylo toto město rovněž sídlem mnoha řádů. Musolff ve svém článku pod názvem „Klöster” zveřejněném v publikaci „Neisse einst und jetzt” (tato publikace byla vydána u příležitosti 46. Generálního shromáždění německých katolíků) jich uvádí dokonce šest – johanité, františkáni, jezuité, kapucíni, dominikáni a sestry magdalenitky. Stopy po nich nyní najdeme v bývalých kláš-
terních kostelech – sv. Petra a Pavla, sv. Barbary, Nanebevzetí Nejsvatější Panny Marie, sv. Františka a sv. Dominika. Pouze po magdalenitkách nezůstala dnes žádná „architektonická” stopa. Důležitou událostí v historii města a životě jeho obyvatel bylo uspořádání 46. Generálního shromáždění německých katolíků v Nyse, které proběhlo ve dnech 27. – 31. srpna roku 1899. Pět dnů oči všech německých katolíků byly upřeny na Nysu. Město tehdy získalo název „předměstí německého katolicismu ve XX. století”. Příprava a průběh „nyského” 46. Shromáždění byly velmi vysoce oceněny. Avšak, co je třeba důrazně podtrhnout, nebyl to úspěch čistě „komerční”, protože během těchto pěti dnů bylo zmíněno mnoho důležitých témat, ne pouze těsně Kostel sv. Apoštolů Petra a Pavla spojených s církví a náboženstvím. Projednávala se např. nutnost zlepšení bytových podmínek dělníků, poukazováno na chybějící rovnoprávnost žen a mužů. Kardinál Georg Kopp ve svém závěrečném vystoupení na 46. Generálním shromáždění německých katolíků projevil hrdost na své staré biskupské město Nysu, jejíž obyvatelé svou pohostinností ukázali její nejsvětlejší a nejkrásnější obraz. Současné označení Nysy názvem „slezský Řím” nabývá mimořádného významu, a to díky povýšení kostela sv. Jakuba a sv. Anežky obecně nazývaného katedrálou do hodnosti baziliky minor a blahořečení obyvatelky Nysy Marie Luizy Merkert nazývané „Slezskou Samaritánkou”, jedné ze zakladatelek Kongregace Sester sv. Alžběty – existující zde do dnešních dnů. Nysa, která byla sídlem wroclawských biskupů, byla jaksi přirozeně pod silným vlivem církve, která byla spojena prakticky s každou oblastí života jejích obyvatel. Samozřejmě během let se tato situace měnila podle různých událostí v dějinách města, přece jen byla doba, kdy Nysa byla vnímána jako militární objekt. Ale vždy někde tato víra obyvatel sehrávala hlavní roli a byla hnací sílou mnoha činností. V tomto kontextu stojí za to si povšimnout vytvoření tzv. Heimgarten v Nyse, nazvaného podle Marcina Worbse „kulturně-náboženskou událostí Horního Slezska”. Začátek Heimgarten, který se časem ukázal mimořádně důležitým kulturně-osvě- 49
- Seite 1 und 2: Zabytki Sakralne pogranicza nysko -
- Seite 3 und 4: SPIS TREŚCI: 5. Wprowadzenie 9. An
- Seite 5 und 6: Niniejsza publikacja jest zbiorem w
- Seite 7: Die vorliegende Publikation ist ein
- Seite 10 und 11: ANATOL BUKAŁA ZLATÉ HORY. Miejsce
- Seite 12 und 13: ANATOL BUKAŁA NYSA. Bazylika Mniej
- Seite 14 und 15: ANATOL BUKAŁA NYSA. Kościół św
- Seite 16 und 17: ANATOL BUKAŁA OTMUCHÓW. Kośció
- Seite 18 und 19: ANATOL BUKAŁA KAŁKÓW. Romańsko
- Seite 20 und 21: ANATOL BUKAŁA KORFANTÓW. Neobarok
- Seite 22 und 23: Interesujące, również ze względ
- Seite 24 und 25: ANATOL BUKAŁA ZLATÉ HORY. Poutní
- Seite 26 und 27: ANATOL BUKAŁA NYSA. Bazilika Minor
- Seite 28 und 29: ANATOL BUKAŁA NYSA. Kostel sv. Apo
- Seite 30 und 31: ANATOL BUKAŁA vaným nyským malí
- Seite 32 und 33: Region nysko-jesenického pohranič
- Seite 34 und 35: ANATOL BUKAŁA ZLATÉ HORY. Ablassp
- Seite 36 und 37: ANATOL BUKAŁA NYSA. Basilika des H
- Seite 38 und 39: ANATOL BUKAŁA NYSA. Kirche der Hl.
- Seite 40 und 41: ANATOL BUKAŁA aus Nysa. Die Kirche
- Seite 42 und 43: Auch im Hinblick auf deren Lage, si
- Seite 44 und 45: IZABELA KICAK ciszkanie, jezuici, k
- Seite 46 und 47: IZABELA KICAK modyfi kacjom związa
- Seite 50 und 51: IZABELA KICAK Kostel sv. Jakuba a s
- Seite 52 und 53: Možná by stálo za to nechat se o
- Seite 54 und 55: IZABELA KICAK le Orden. Musolff erw
- Seite 56 und 57: IZABELA KICAK Als Sitz der Bischöf
- Seite 59 und 60: Mgr. Květoslav Growka Państwowe P
- Seite 61 und 62: Křížový vrch - kaplica św. Ann
- Seite 63 und 64: MIEJSCE ODPUSTOWE KŘÍŽOVÝ VRCH
- Seite 65: Kaplica Św. Anny, widokówka dla z
- Seite 68 und 69: MGR. KVĚTOSLAV GROWKA jednotného
- Seite 70 und 71: MGR. KVĚTOSLAV GROWKA Stavební pr
- Seite 72 und 73: Celkový pohled na Jeseník s Kří
- Seite 74 und 75: MGR. KVĚTOSLAV GROWKA Das Klima in
- Seite 76 und 77: MGR. KVĚTOSLAV GROWKA Druck vom Ge
- Seite 78 und 79: MGR. KVĚTOSLAV GROWKA Gesamtansich
- Seite 81 und 82: Mgr. Michaela Neubauerová Muzeum K
- Seite 83 und 84: KLASZTORY ŻEŃSKIE NA JESENIKU Wid
- Seite 85 und 86: KLASZTORY ŻEŃSKIE NA JESENIKU Fot
- Seite 87 und 88: KLASZTORY ŻEŃSKIE NA JESENIKU Fot
- Seite 89 und 90: Mgr. Michaela Neubauerová Vlastiv
- Seite 91 und 92: ŽENSKÉ KLÁŠTERY NA JESENICKU Po
- Seite 93 und 94: Fotografi e současného stavu býv
- Seite 95 und 96: ŽENSKÉ KLÁŠTERY NA JESENICKU Fo
- Seite 97 und 98: Ordenskloster der Hl. Urszula in Je
terních kostelech – sv. Petra a Pavla, sv.<br />
Barbary, Nanebevzetí Nejsvatější Panny<br />
Marie, sv. Františka a sv. Dominika.<br />
Pouze po magdalenitkách nezůstala dnes<br />
žádná „architektonická” stopa.<br />
Důležitou událostí v historii města a<br />
životě jeho obyvatel bylo uspořádání 46.<br />
Generálního shromáždění německých<br />
katolíků v Nyse, které proběhlo ve dnech<br />
27. – 31. srpna roku 1899. Pět dnů oči<br />
všech německých katolíků byly upřeny na<br />
Nysu. Město tehdy získalo název „předměstí<br />
německého katolicismu ve XX.<br />
století”. Příprava a průběh „nyského” 46.<br />
Shromáždění byly velmi vysoce oceněny.<br />
Avšak, co je třeba důrazně podtrhnout,<br />
nebyl to úspěch čistě „komerční”, protože<br />
během těchto pěti dnů bylo zmíněno<br />
mnoho důležitých témat, ne pouze těsně Kostel sv. Apoštolů Petra a Pavla<br />
spojených s církví a náboženstvím. Projednávala<br />
se např. nutnost zlepšení bytových podmínek dělníků, poukazováno na<br />
chybějící rovnoprávnost žen a mužů. Kardinál Georg Kopp ve svém závěrečném<br />
vystoupení na 46. Generálním shromáždění německých katolíků projevil hrdost na<br />
své staré biskupské město Nysu, jejíž obyvatelé svou pohostinností ukázali její nejsvětlejší<br />
a nejkrásnější obraz.<br />
Současné označení Nysy názvem „slezský Řím” nabývá mimořádného významu,<br />
a to díky povýšení kostela sv. Jakuba a sv. Anežky obecně nazývaného katedrálou do<br />
hodnosti baziliky minor a blahořečení obyvatelky Nysy Marie Luizy Merkert nazývané<br />
„Slezskou Samaritánkou”, jedné ze zakladatelek Kongregace Sester sv. Alžběty<br />
– existující zde do dnešních dnů.<br />
Nysa, která byla sídlem wroclawských biskupů, byla jaksi přirozeně pod silným<br />
vlivem církve, která byla spojena prakticky s každou oblastí života jejích obyvatel.<br />
Samozřejmě během let se tato situace měnila podle různých událostí v dějinách<br />
města, přece jen byla doba, kdy Nysa byla vnímána jako militární objekt. Ale vždy<br />
někde tato víra obyvatel sehrávala hlavní roli a byla hnací sílou mnoha činností.<br />
V tomto kontextu stojí za to si povšimnout vytvoření tzv. Heimgarten v Nyse, nazvaného<br />
podle Marcina Worbse „kulturně-náboženskou událostí Horního Slezska”.<br />
Začátek Heimgarten, který se časem ukázal mimořádně důležitým kulturně-osvě-<br />
49
Change language