MATERIAŁY POKONFERENCYJNE Zabytki Sakralne - Starostwo ...

INŻ. JERZY SIWEK
• zabudování dřeva s příliš velkou vlhkostí do budovy
• použití zaplísněných nebo hmyzem napadených materiálů
• netěsnosti střešní krytiny a závady v systému odvádění vody
• nepovšimnuty a neodstraněny včas závady vodovodního a kanalizačního systému
a centrálního ohřevu
• využívání místností budovy neshodné s určením
• chybějící patřičná běžná a periodická konzervace budovy
Nejčastěji se setkáváme s napadením budovy plísňovými houbami. Zbarvení povrchu
stěn je obvykle způsobeno velkým množstvím konidií tvořících se na hyfě.
Zdrojem obživy těchto hub je veškerá neživá organická hmota. Nárůst plísní na
stěnách se přesně omezuje na zavlhlá místa. V případě dlouhodobého rozvoje se
mohou také přičinit k postupné korozi zdiva. Plísňové houby se systematicky řadí do
třídy vřeckovýtrusných a nedokonalých hub. Jsou to nejčastěji houby druhu Penicilinum,
Aspergillus, Trichderma, Torula, Chaetomium a jiné. Nebezpečí výskytu plísňových
hub je spojeno s obrovským množstvím sporů jimi vytvářených, jejichž význam
jako faktoru ohrožujícího zdraví osob obývajících jimi napadené místnosti dosáhl
v poslední době nebezpečných rozměrů. Tyto houby napadají mezi jinými plíce, nervový
systém, oční bulvu, srdeční sval a vyvolávají jiné nemoci, všeobecně nazývané
aspergilóza. Jak bylo zjištěno, choroby vyvolané jedovatým působením mykotoxinů
neboli metabolitů plísní (houby nazývané rakovinotvorné) těsně souvisejí se vznikem
nádorových nemocí, takových jako: rakovina jater, plic, jícnu, žaludku, nádory
na mozku a leukémie.
Biotičtí škůdci – dřevokazné houby se vyskytují pouze na dřevěných prvcích
budovy. Mezi nejběžnější houby patří specifi cká houba dřevomorka domácí (Serpula
lacrymans). Vyskytuje se pouze výlučně v budovách, zřídka ve skladech dřeva,
častěji v dolech. Napadá dřevo jehličnatých a listnatých stromů. V budovách roste
na dřevěných stropech, v podlahových prvcích, na zárubních, obkladech a ve střešním
krovu. Vyvolává rychlý a intenzivní rozklad dřeva s typem hnědé hniloby. Na
povrchu vznikají trhliny, jak v příčném, tak i podélném směru. Trhliny se rychle
prohlubují a dřevo se rozpadá ve velkých kusech. Napadené dřevo se stává lehkým a
křehkým. Tato houba má malé nároky na vlhkost dřeva, protože si ji může vytvářet
ve velkém množství. Rozvoj mycelia může probíhat za tmy. Houba se řadí do první
skupiny dřevokazných hub – nejškodlivějších, způsobujících silný a rychlý rozklad
dřeva. Úbytek suché dřevní hmoty po 6 měsících činí 50% a pevnost dřeva v tahu
se v tomto období snižuje na 3% pevnosti zdravého dřeva. Kromě technických škod
dřevokazné houby nepříznivě ovlivňují kvalitu ovzduší místností a tímto působí na
142