MATERIAŁY POKONFERENCYJNE Zabytki Sakralne - Starostwo ...

dr Paweł Karaszkiewicz
Výzkumně vzdělávací centrum konzervace památek v Nyse
PROBLEMATIKA KONZERVACE VITRÁŽÍ
1. ÚVOD
Vitráže (fot.1) – okenní prosklení vytvářené
spojováním barevných a malovaných
skleněných destiček pomocí letovaných
olověných profi lů ve tvaru H – jsou
běžně potkávanou výzdobou sakrálních
interiérů. Zařazené do monumentálního
umění působí velmi silně na vzhled a
charakter interiérů a také vnášejí zásadní
náboženský a historický odkaz. Umění
vytváření vitráže je neodlučně spojeno
s křesťanstvím, především s jeho západním
směrem. Vitráže jako umělecká díla
podléhají konzervátorské ochraně.
Vitrážová okna nejsou ale pouze čistým
uměním – zajišťují osvětlení vnitřku
a také, jako stavební příčka, chrání interiér
budovy proti vnějším vlivům. Proto ochrana
vitrážových oken není pouze úlohou
umělecké konzervace, ale také technické
v plném významu tohoto slova.
2. CO JE TO VITRÁŽ
Klasická vitráž se v podstatě skládá ze dvou hlavních prvků: vhodně nařezaných
skleněných tabulek a profi lů ve tvaru H spojujících tabulky, provedených z olova,
které po sletování tvoří mřížku udržující vitráž jako celek. S ohledem na hmotnost
takové sestavy a pevnost olova rozměry jednotlivých vitráží – vitrážových (okenních)
dílů – zásadně nepřekračují rozměry 1x1m a takovýmito díly nadzvedávanými
vhodnými nosnými konstrukcemi se zaplňují větší okna. Umělecký ráz vitráže se
získává výběrem tvarů a barvy skla, jeho malováním a také konstrukcí a tloušťkou
linie olova. Umění vitráže je neodlučně spojeno s vitrážovým řemeslem – řezání skla,
skládání vitráže, dokonce malování provádějí specializovaní řemeslníci, naopak pro-
125