Objekt z taveného skla „Zuza“ Objekt aus Schmelzglas „Zuza“ 32 Imperial LIFE Nápojový set „Casanova“ od Jana Mareše / Getränkeset „Casanova“ von Jan Mareš text: Alena Cvrčková ŽIVOT VE SKLE DAS LEBEN IM GLAS Pod tímto názvem představuje v karlovarské SunGallery svou tvorbu sklářský výtvarník a designér Lukáš Jabůrek. Skleněné kreace mladého umělce tady můžete obdivovat až do poloviny ledna 2010. Lukáš Jabůrek je v současné době vedoucím designového a vývojového střediska Studia Moser v Karlových Varech, pro které navrhuje umělecké solitéry i špičkové užitkové sklo. Po studiu broušení a uměleckého zpracování skla v Novém Boru se prosadil jako autor vlastních návrhů, které vynikají řemeslným zpracováním a výtvarnou kreativitou. Šestadvacetiletý umělec využívá svých bohatých zkušeností, které získal jak na domácích, tak zahraničních stážích. Je mimo jiné autorem unikátního křišťálového kříže, který věnoval český premiér Jan Fischer papeži Benediktu XVI. při jeho zářijové návštěvě České republiky. Kříž symbolizuje stavbu moderního kostela sdružujícího všechny věřící. Duchovní rozměr dílu dodává dokonalá optika a přesnost výbrusu.
Designér/Designer Lukáš Jabůrek Unter diesem Motto stellt der Glaskünstler und Designer Lukáš Jabůrek in der Karlsbader SunGallery seine Werke vor. Bis Mitte Januar 2010 können Sie hier die Glaskreationen dieses jungen Künstlers bewundern. Lukáš Jabůrek ist gegenwärtig der Leiter des Designerund Entwicklungszentrums des Studios Moser in Karlovy Vary, für das er Kunstsolitäre und Nutzglas von Spitzenqualität entwirft. Nach dem Studium der Schleiferei und künstlerischen Verarbeitung von Glas in Nový Bor setzte er sich durch als Autor eigener Entwürfe, die durch handwerkliche Verarbeitung und designerische Kreativität hervorragen. Der sechsundzwanzigjährige Künstler nutzt seine reichhaltigen Erfahrungen, die er sowohl auf in- als auch ausländischen Studienaufenthalten gewann. Er ist unter anderem Autor des einzigartigen Kristallkreuzes, dass der tschechische Premierminister Jan Fischer Papst Benedikt XVI. anlässlich seines Besuches in Tschechien im September dieses Jahres widmete. Das Kreuz symbolisiert den Bau einer modernen Kirche, die alle Gläubigen vereint. Perfekte Optik und die Präzision des Schliffs verleihen dem Werk das geistige Ausmaß. Fejeton / Feuilleton Andrea Platznerová MODERNÍ ZAKLÍNADLO? Je stejně zvláštní, jak my lidé, jakmile je v sázce zdraví, často ztrácíme přirozenou soudnost a instinkty. Napadne mne to často, když čtu nebo slyším výraz PITNÝ REŽIM. Zvlášť v posledních letech moderní termín: Je třeba dodržovat pitný režim. Voda je životně důležitá, vody není nikdy dost. Pít, pít a pít. Každý a vždycky. V zimě, v létě, tlustí, hubení, nemocní, zdraví, těžce fyzicky pracující i sedící u počítače - všichni musíme bez přestání zavlažovat své tělo, jinak nám vypoví službu. A hlavně - nečekat, probůh, na pocit žízně! Ten nám signalizuje, že náš organismus už je dehydratovaný, v podstatě na hranici kolapsu, na hranici selhání všech orgánů pro nedostatek vody. A můžeme si za to sami - měli jsme víc pít! Nevěřím! Máte doma kytky v květináči? Zaléváte je všechny stejně nebo si necháte poradit květinářkou, že tahle se nesmí přelít a stačí ji zalévat dle potřeby, když má suchou hlínu, a tahle naopak potřebuje mít pořád vlhko? Dáváte jim stejné množství vody v létě, kdy z nich sluníčko za hodinu vytáhne všechnu vlhkost, i v zimě, kdy v nevytopené chodbě bez růstu čekají na jaro? Nebo si vezměme zvířata. Kdy se napijí? Když mají žízeň. Čidla v mozku, cévách, v srdci, svalech posílají zprávu, že v organismu chybí voda. Zvířata si nerozvrhují jídelníček a neznají výraz pitný režim, poslouchají tělesné signály. Že by příroda tak riskovala a dávala signál, že je potřeba se napít, až když je už vlastně pozdě? A tak si říkám, že vědecký výzkum a moderní trendy jsou jedna věc, a jistě důležitá a prospěšná, ale pak je tady druhá věc, neméně důležitá, a tou je vlastní hlava. Protože někdy jako bychom zapomínali přemýšlet. A zapomínáme, že kromě obecných pravd bychom měli každý znát sami sebe. Protože jako všechny kytky nejsou stejné, ani my nejsme stejní. Jeden potřebuje víc, druhý méně. Vody nebo čehokoliv jiného. MODERNE VER- WÜNSCHUNG? Es ist schon merkwürdig, wie wir Menschen, sobald die Gesundheit auf dem Spiel steht, häufig die natürliche Urteilskraft und Instinkte vergessen. Häufig kommt mir dieser Gedanke, wenn ich den Begriff TRINKREGIME lese oder höre. Vor allem den in den letzten Jahren modernen Satz: Es ist notwendig, das Trinkregime einzuhalten. Wasser ist lebensnotwendig, Wasser kann es nie genug geben. Trinken, trinken und nochmals trinken. Jeder und überall…im Winter, im Sommer, Dicke, Dünne, Kranke, Gesunde, körperlich schwer Arbeitende und Sitzende am Computer – wir alle müssen ununterbrochen unseren Körper befeuchten, ansonsten versagt er uns den Dienst. Und vor allem – nicht warten, um Himmels Willen, bis Durst aufkommt! Dieser signalisiert nämlich, dass unser Organismus bereits dehydratisiert ist, im Wesentlichen an der Grenze eines Kollapses steht, an der Grenze des Versagens aller Organe aufgrund Wassermangel. Und schuld daran sind wir selbst – wir hätten mehr trinken sollen! Ich glaube das nicht! Haben Sie zu Hause Pflanzen im Blumentopf? Gießen Sie alle gleich oder lassen Sie sich von einer Gärtnerin beraten, dass diese nicht zu oft und nur nach Bedarf gegossen werden darf, wenn die Erde trocken ist, und jene im Gegenteil ständig feucht gehalten werden muss? Geben Sie die gleiche Menge Wasser im Sommer, wenn die Sonne innerhalb einer Stunde sämtliche Feuchtigkeit entzieht, wie auch im Winter, wenn sie im unbeheizten. Treppenhaus ohne Wachstum auf den Frühling warten? Oder nehmen wir die Tiere. Wann trinken diese? Wenn sie Durst haben. Die Sensoren im Gehirn, in den Gefäßen, im Herz und in den Muskeln senden die Nachricht, dass dem Organismus Wasser fehlt. Die Tiere haben keinen Speiseplan und kennen den Begriff Trinkregime nicht. Sie hören auf die Signale des Körpers. Sollte die Natur so ein Risiko eingehen und nur Signale geben, dass man trinken soll, wenn es eigentlich schon zu spät ist? Ich glaube, dass wissenschaftliche Forschung und moderne Trends eine Sache sind – sicherlich wichtig und nützlich – aber dann gibt es noch eine andere, nicht weniger wichtige Sache, und das ist der eigene Kopf. Als würden wir manchmal vergessen zu denken. Und wir vergessen, dass wir außer allgemeinen Wahrheiten vor allem uns selbst kennen sollten. Und so, wie nicht alle Blumen gleich sind, sind auch wir nicht einer wie der andere. Einer braucht mehr, ein Anderer weniger… Wasser oder irgendetwas Anderes. Imperial LIFE 33
Change language