Zapomenutí hrdinové - Collegium Bohemicum

období let 1933–1938, kdy byl tábor sudetských Němců
zásadním způsobem rozdělen otázkou přijetí, nebo odmítnutí
nacismu v sousedním Německu a Henleinova hnutí
v Československu. Stanislav Kokoška v dalším textu rozebírá
válečná léta: perzekuci sudetoněmeckých antifašistů
nacisty, protinacistický odboj v Sudetech a činnost sudetských
Němců v exilu. V posledním příspěvku si David Kovařík
všímá poválečného období, kdy byli němečtí odpůrci
nacismu v Československu mnohdy vystaveni další diskriminaci,
a většina z nich se nakonec rozhodla pro odchod do
Německa. Předkládané texty se v některých pasážích
navzájem překrývají, vzhledem k jejich srozumitelnosti
a logice jejich závěrů je však v této publikaci otiskujeme
všechny v nezkrácené podobě.
K tématu německých antifašistů patří i díla výtvarných
umělců. Mnozí z nich byli nacisty pronásledováni nejen
za své politické názory, ale také kvůli způsobu umělecké
tvorby, která byla označována za „zvrhlé umění“. Bezprostřední
vztah k tématu naší výstavy mají přitom jak
němečtí umělci narození v Čechách, tak tvůrci z Německa
a Rakouska, kteří v Československu nalezli ve 30. letech
azyl. Do publikace jsme zařadili výběr z děl umělců obou
těchto skupin a opatřili jej krátkým komentářem. Obrazovou
složku této knihy pak dotvářejí dobové fotografie, plakáty
a dokumenty.
Konečně dáváme v této publikaci prostor i vylíčení několika
konkrétních životních osudů. Vedle tří příběhů lidí,
kteří se narodili či žili v Ústí nad Labem, jsou to příběhy
dosud žijících pamětníků. Právě zaznamenaná svědectví
lidí, kteří se s nacismem utkali nebo jím byli za své smýšlení
pronásledováni, patří k nejcennějším výsledkům celého
projektu. Tyto životní osudy jsou dodnes velmi působivé
a inspirativní. Antifašisté tvořili mezi českými Němci menšinu,
jejich postoje a osobní statečnost by však neměly být
zapomenuty. Proto také vznikla výstava Zapomenutí hrdinové
a tato kniha.
Tomáš Okurka
Muzeum města Ústí nad Labem
září 2008
betrachtet David Kovařík die Nachkriegszeit, als die deutschen
NS-Gegner in der Tschechoslowakei oftmals einer
weiteren Verfolgung ausgesetzt waren und sich dann meistens
für einen Weggang nach Deutschland entschlossen.
Die vorgelegten Texte überschneiden sich in einigen Passagen,
doch zum besseren Verständnis und wegen der
Logik ihrer Schlüsse werden sie in dieser Publikation vollständig
in ungekürzter Form abgedruckt.
Zum Thema deutsche Antifaschisten gehören auch Werke
bildender Künstler. Viele von ihnen wurden von Seiten
der Nationalsozialisten nicht nur wegen ihrer politischen
Überzeugungen, sondern auch wegen der Art ihres künstlerischen
Schaffens verfolgt: man bezeichnete ihre Werke
als „entartete Kunst“. Eine unmittelbare Beziehung zum
Thema der Ausstellung haben dabei sowohl deutsche
Künstler, die in Böhmen geboren wurden, als auch Künstler
aus Deutschland und Österreich, die in den 30er Jahren
in der Tschechoslowakei Asyl fanden. In die Publikation
aufgenommen wurde auch eine Auswahl an Werken von
Künstlern dieser beiden Gruppen, die mit einem kurzen
Kommentar versehen wurde. Das Bildmaterial zu diesem
Buch besteht weiter aus Fotografien, Plakaten und Dokumenten
aus der damaligen Zeit.
Schließlich wird in dieser Publikation auch Platz konkreten
Lebensschicksalen eingeräumt. Neben drei Geschichten
von Menschen, die in Aussig geboren wurden oder hier
lebten, handelt es sich um Geschichten lebender Zeitzeugen.
Gerade die aufgenommenen Berichte von Menschen,
die gegen das NS-Regime kämpften oder von ihm aufgrund
ihrer Gesinnung verfolgt wurden, gehören zu den wertvollsten
Ergebnissen dieses Projektes. Diese Lebensschicksale
sind bis heute sehr beeindruckend und inspirativ. Die Antifaschisten
waren unter den böhmischen Deutschen in der
Minderzahl, ihre Haltungen und ihr persönlicher Mut aber
sollten nie vergessen werden. Auch aus diesem Grunde
entstanden die Ausstellung Vergessene Helden und dieses
Buch.
Tomáš Okurka
Museum der Stadt Aussig
September 2008
8