Zapomenutí hrdinové - Collegium Bohemicum

ký azyl. Mezi nimi můžeme jmenovat z výtvarných umělců
například Oskara Kokoschku (1886–1980), Gottharda
Johnny Friedlaendera (1912–1992) nebo Johna Heartfielda
(1891–1968). Pro ně se stalo demokratické meziválečné
Československo alespoň dočasným místem bezpečí, za
které v následujících letech aktivně bojovali. A to přesto, že
ani v Československu nebyla jednoduchá situace: například
John Heartfield se dočkal cenzurních zásahů na své
výstavě antifašistických koláží v Praze v roce 1934, a to na
základě protestů velvyslanců Německa a Itálie u československé
vlády. V roce 1937 zaútočili nacističtí vandalové na
výstavu obrazů Ernsta Neuschula v Ústí nad Labem, plátna
pořezali nebo pomalovali hákovými kříži. Výstava pokračovala
i po tomto útoku, poškozená díla se stala autentickým
svědectvím dramatické doby.
Jeden z mála, který se dočkal ve své vlasti možnosti
působení i po válce, byl spoluzakladatel avantgardní skupiny
Osma Willy Nowak (1886–1977), ale již jeho kolega
z téže významné umělecké skupiny Friedrich Feigl
(1884–1965) se nikdy do vlasti nevrátil z exilu ve Velké
Británii. Obdobný osud měl také malíř Ernst Neuschul
(1895–1968), který se po zjištění skutečné situace v Československu
po roce 1945 raději radikálně odřízl od minulosti
změnou svého příjmení na Norland a zůstal v exilu ve
Velké Británii. V emigraci v USA zemřel evropsky proslulý
grafik a ilustrátor Hugo Steiner-Prag (1880–1945).
Válku přečkal v Čechách významný grafik a malíř Josef
Hegenbarth (1884–1962), který se stal v roce 1946 profesorem
v Drážďanech. Svědkem hrůz nacistických koncentračních
táborů byl Leo Haas (1901–1983), rodák
z Opavy. Ten se stal v roce 1955 profesorem na Akademii
výtvarných umění v Berlíně. Během války zahynuli v koncentračním
táboře malíř Richard Pollak-Karlín a jeho
žena malířka Hilda Pollaková. Ale ani ti, kteří se dočkali
mírových let, se mnohdy nedokázali vyrovnat s tragédií
válečných let a skončili svůj život dobrovolně. Tak již
v roce 1945 skončil svůj život ve švýcarském exilu Georg
Kars (1880–1945), v pařížském exilu ukončil svůj život
o sedm let později šternberský rodák Kurt Gröger
(1905–1952).
rechtzeitig zu erkennen. Viele schickten nicht nur ihr Werk,
sondern auch ihr Leben in den Kampf für die Demokratie.
In den dreißiger Jahren, nach Hitlers Machtantritt in
Deutschland, kamen viele Persönlichkeiten europäischer
Bedeutung in die Tschechoslowakei und ersuchten um politisches
Asyl. Unter ihnen seien von den bildenden Künstlern
zum Beispiel Oskar Kokoschka (1886–1980), Gotthard
Johnny Friedlaender (1912–1992) oder John Heartfield
(1891–1968) genannt. Für sie wurde die demokratische
Tschechoslowakei der Zwischenkriegszeit zumindest vorübergehend
ein sicherer Ort, für den sie in den darauffolgenden
Jahren aktiv kämpften. Und zwar obwohl auch in
der Tschechoslowakei die Situation nicht einfach war: so
erlebte beispielsweise John Heartfield Eingriffe der Zensur
auf seiner Ausstellung antifaschistischer Kollagen in Prag
im Jahre 1934, und zwar auf der Basis von Protesten der
Botschafter Deutschlands und Italiens bei der tschechoslowakischen
Regierung. Im Jahre 1937 griffen NS-Vandalen
eine Ausstellung von Bildern von Ernst Neuschul in Aussig
an, sie zerstachen die Leinwände oder beschmierten sie mit
Hakenkreuzen. Die Ausstellung lief auch nach dem Angriff
weiter, die beschädigten Werke wurden zu einem authentischen
Zeugnis der dramatischen Zeit.
Einer der wenigen, der in seiner Heimat auch nach dem
Krieg weiter wirken durfte, war der Mitbegründer der
Avantgarde-Gruppe Osma Willy Nowak (1886–1977), doch
bereits sein Kollege aus derselben bedeutenden Künstlergruppe
Friedrich Feigl (1884–1965) kehrte von Großbritannien,
wo er im Exil lebte, nie wieder in seine Heimat
zurück. Ein ähnliches Schicksal hatte auch der Maler Ernst
Neuschul (1895–1968), der, nachdem er die wahre Situation
in der Tschechoslowakei nach 1945 erkannt hatte,
einen radikalen Bruch mit der Vergangenheit vollzog,
indem er seinen Familiennamen in Norland änderte und in
Großbritannien im Exil blieb. In der Emigration in den USA
starb der im europäischen Maßstab bekannte Graphiker
und Illustrator Hugo Steiner-Prag (1880–1945).
Den Krieg überdauerte in Böhmen der bedeutende Graphiker
und Maler Josef Hegenbarth (1884–1962), der
1946 Professor in Dresden wurde. Zeuge der Schrecken
76