Zapomenutí hrdinové - Collegium Bohemicum

Weitere Magazine

Empfehlungen

Info

křesťanští sociálové neakceptovali seberozpuštění strany v březnu 1938 a kandidovali při komunálních volbách 22. května 1938 společně s kandidáty sociální demokracie a dalšími německými demokraty v Praze a jiných městech. Tito lidé byli v následujících letech vystaveni pronásledování ze strany nacistických orgánů. K sudetským Němcům, kteří se do poslední chvíle hlásili k Československé republice a stavěli se na odpor Henleinovým snahám, je třeba počítat i část členů liberální Německé demokratické svobodomyslné strany (Deutschdemokratische Freiheitspartei, DDFP). Tato strana, která měla malou členskou základnu a silně se opírala o Židy v Praze a Brně, se v roce 1928 z taktických důvodů spojila s dalšími skupinami v Německém pracovním a volebním společenství (Deutsche Arbeits- und Wahlgemeinschaft, DAWG). Z něj však státotvorné křídlo DDFP v roce 1933, když se DAWG příliš přiblížila Henleinovi, opět vystoupilo. Vedoucím představitelem této demokratické části strany byl liberecký starosta Karl Kostka, který se v roce 1938 podílel na výzvě k vytvoření „Národní rady všech mírumilovných sudetských Němců“. Při komunálních volbách v roce 1938 kandidovali členové DDFP v některých městech společně se sociálními demokraty a křesťanskými sociály. Další volební úspěch SdP, která v těchto volbách získala 90 % německých hlasů, byl předehrou událostí ze září 1938, kdy téměř 30 000 německých antifašistů, často pod ochranou Republikanische Wehr, odešlo z nebezpečného pohraničí do vnitrozemí. S příchodem německé armády do sudetských oblastí 1. října 1938 se legální činnost sudetoněmeckých odpůrců Henleina stala nemožnou. V následujících sedmi letech se jejich životy odvíjely ve znamení odboje, pronásledování a exilu. Zu jenen Sudetendeutschen, die sich bis zuletzt zur Tschechoslowakischen Republik bekannten und sich den Bestrebungen Henleins entgegenstellten, sind auch Teile der liberalen Deutschdemokratischen Freiheitspartei (DDFP) zu rechnen. Diese kleine in ihrer Mitgliedschaft stark auf deutschen Juden Prags und Brünns beruhende Partei hatte sich 1928 aus wahltaktischen Gründen mit anderen Gruppen zur Deutschen Arbeits- und Wahlgemeinschaft (DAWG) zusammengeschlossen, aus der ein staatsbejahender Flügel der DDFP 1933 aber wieder austrat, als sich die DAWG zu sehr Henlein annäherte. Als führender Vertreter dieses demokratischen Teils der Partei ist der Bürgermeister von Reichenberg Karl Kostka zu nennen, der sich 1938 am Aufruf zur Bildung des „Nationalrates aller friedliebenden Sudetendeutschen“ beteiligte. Bei den Kommunalwahlen 1938 kandidierten DDFP-Mitglieder in einigen Städten zusammen mit Sozialdemokraten und Christlich-Sozialen. Der erneute Wahlerfolg der SdP bei jenen Wahlen mit einem Anteil von 90 Prozent der deutschen Stimmen kann als Vorspiel für die Ereignisse im September 1938 gesehen werden, als sich nahezu 30 000 deutsche Antifaschisten, oft geschützt durch die Republikanische Wehr, aus den unsicheren Grenzgebieten in das Landesinnere absetzten. Mit dem Einmarsch der deutschen Wehrmacht in die Sudetengebiete am 1. Oktober 1938 war eine legale Weiterarbeit der sudetendeutschen Henlein-Gegner unmöglich geworden. Für die folgenden sieben Jahre sollte das Schicksal dieser sudetendeutschen Antifaschisten durch Exil, Verfolgung und Widerstand gekennzeichnet sein. 35
Braňte vlast!, předvolební plakát DSAP, 1938 Wahlplakat der DSAP, 1938
Seite 1 und 2: ZAPOMENUTÍ HRDINOVÉ vergessene he
Seite 3 und 4: Kniha vychází jako doprovodná pu
Seite 5 und 6: PŘÍBĚHY PAMĚTNÍKŮ ZEITZEUGENG
Seite 7 und 8: V srpnu 2005 vydala vláda České
Seite 9 und 10: období let 1933-1938, kdy byl táb
Seite 11 und 12: Plakátovací sloup s předvolební
Seite 13 und 14: pohledu byla tedy politicky nejdůl
Seite 15 und 16: Není možné přesněji vyčíslit
Seite 17 und 18: Visačka na rádio s výstrahou, ž
Seite 19 und 20: Osvědčení antifašistické komis
Seite 21 und 22: a státoprávního uspořádání s
Seite 23 und 24: vysídlování, dohodnuté vítězn
Seite 25 und 26: 1945-1950, které vymezovaly okruh
Seite 27 und 28: Propagační koláž DSAP, Arbeiter
Seite 29 und 30: Protifašistická demonstrace, Úst
Seite 31 und 32: ještě o pět procent. Reakce na t
Seite 33 und 34: Občanská válka ve Španělsku, b
Seite 35: také v následujících letech. Sp
Seite 39 und 40: Doplňovací volby do říšského
Seite 41 und 42: Váleční zajatci v chemické tov
Seite 43 und 44: a účastnila se pak bojů ve Franc
Seite 45 und 46: Ústí nad Labem po válce, květen
Seite 47 und 48: Němci odklízejí trosky, Ústí n
Seite 49 und 50: většinou antifašisté organizova
Seite 51 und 52: sku), kterou založil Rudolf Zischk
Seite 53 und 54: Otto Seidl * 1913 v Kraslicích, so
Seite 55 und 56: Herbert Löwit * 1923 v Teplicích
Seite 57 und 58: Edith Kroupová (roz. / geb. Mayer)
Seite 59 und 60: Hedvika Hurníková (roz. / geb. Wa
Seite 61 und 62: Olga Sippl (roz. / geb. Stowasser)
Seite 63 und 64: Alexander Stefanescu * 1924 v Šump
Seite 65 und 66: Herta Sedláčková (roz. / geb. St
Seite 68 und 69: Tři příběhy z Ústí nad Labem
Seite 70 und 71: neznámí pachatelé vandalsky poni
Seite 72 und 73: zásluha, že se Ústí nad Labem d
Seite 74: Pro ty válka znamenala strach o os
Seite 77 und 78: ký azyl. Mezi nimi můžeme jmenov
Seite 79 und 80: Norbert Hochsieder, Zmar (olej na d
Seite 81 und 82: Leo Haas, Mrtví a méně mrtví (l
Seite 83 und 84: Hugo Steiner-Prag, Návrh ilustrace
Seite 85 und 86: Oskar Kokoschka, Z cyklu Kolumbus -
Seite 87 und 88:
Friedrich Feigl, Přístav (kombino
Seite 89 und 90:
Ernst Neuschul, Mrzák (olej na pl
Seite 91 und 92:
Richard Pollak-Karlín, Portrét Hi
Seite 93 und 94:
John Heartfield, Berlín svolává
Seite 95 und 96:
John Heartfield, Válka. Sudetští
Seite 97 und 98:
ZAPOMENUTÍ HRDINOVÉ vergessene he
Alle anzeigen

Zapomenutí hrdinové - Collegium Bohemicum

Sie wollen auch ein ePaper? Erhöhen Sie die Reichweite Ihrer Titel.

Template löschen?

Als Template speichern?