Zapomenutí hrdinové - Collegium Bohemicum
Zapomenutí hrdinové - Collegium Bohemicum Zapomenutí hrdinové - Collegium Bohemicum
Osudová léta. Cesta sudetoněmeckých odpůrců nacismu 1933–1938 Schicksalsjahre. Der Weg der sudetendeutschen Gegner des Nationalsozialismus von 1933 bis 1938 Thomas Oellermann Uchopení moci v Německu nacisty v čele s Adolfem Hitlerem 30. ledna 1933 mělo také vliv na politické poměry v táboře tří milionů německy mluvících občanů Československé republiky. Nacismus v Německé říši se tak stal základem pro pozdější vzestup Konrada Henleina a jeho Sudetoněmecké strany, který měl nakonec přivodit zánik ČSR. Ačkoli byl vývoj v Německu sudetoněmeckou politickou scénou pozorně sledován, v popředí přece jen stály nejprve vnitřní československé události. Světová hospodářská krize, která vypukla na „černý pátek“ 25. října 1929 na newyorské burze, způsobila právě v německém pohraničí Československa velkou bídu. Tamější drobný a lehký průmysl se po vzniku Československa nepodařilo zmodernizovat, takže byl krizí postižen obzvláště silně. Propouštění, zkracování pracovní doby a zavírání podniků vedly k velké nezaměstnanosti, která byla výzvou především pro sociální demokraty a komunisty jakožto klasické strany dělnictva. Ještě předtím, než se světová hospodářská krize mohla v Československu se všemi svými důsledky projevit, došlo po říjnových volbách v prosinci 1929 ke vzniku nové vlády, v níž zaujal předseda Německé sociálnědemokratické strany dělnické dr. Ludwig Czech post ministra sociální péče. Die Machtergreifung des Nationalsozialismus durch Adolf Hitler am 30. Januar 1933 wirkte sich auch auf die politischen Verhältnisse innerhalb der deutschsprachigen Minderheit der Tschechoslowakischen Republik aus. So stellte der Nationalsozialismus im Deutschen Reich die Grundlage für den späteren Aufstieg Konrad Henleins und seiner Sudetendeutschen Partei, der letztendlich zum Ende der Tschechoslowakischen Republik führen sollte. Wenngleich die Entwicklung in Deutschland von der sudetendeutschen politischen Szene aufmerksam beobachtet wurde, standen doch inner-tschechoslowakische Ereignisse zunächst einmal im Vordergrund. Die durch den „Schwarzen Freitag“ an der New Yorker Börse am 25. Oktober 1929 ausgelöste Weltwirtschaftskrise verursachte gerade in den deutschsprachigen Grenzgebieten der Tschechoslowakei eine große Not. Der dortigen Kleinund Leichtindustrie war es nach der Gründung der Tschechoslowakei nicht gelungen, sich zu modernisieren, so dass sie besonders stark von der Krise betroffen war. Entlassungen, Kurzarbeit und Betriebsschließungen führten zu einer großen Arbeitslosigkeit, die besonders Sozialdemokraten und Kommunisten, als klassische Parteien der 25
Propagační koláž DSAP, Arbeiter-Jahrbuch, 1933 Propagandacollage der DSAP, Arbeiter-Jahrbuch, 1933 Od této účasti ve vládě, k níž došlo také na základě přiblížení se československým sociálním demokratům, si němečtí sociální demokraté slibovali – také právě převzetím tohoto rezortu – zlepšení sociálních poměrů v německých oblastech a obecně proměnu menšinového statusu Němců v Československu. Do následující hospodářské krize, která dosáhla svého vrcholu v letech 1930 až 1935, se němečtí sociální demokraté a komunisté ovšem „zamotali“ také na základě jedné Arbeiterschaft, forderte. Noch bevor sich die Weltwirtschaftskrise mit all ihren Folgeerscheinungen in der Tschechoslowakei auswirken konnte, war es nach den Wahlen im Oktober im Dezember 1929 zu einer Neubildung der Regierung gekommen, die den Vorsitzenden der Deutschen Sozialdemokratischen Arbeiterpartei Ludwig Czech das Amt des Ministers für soziale Fürsorge einbrachte. Von dieser Regierungsbeteiligung, die auch aufgrund einer Annäherung an die tschechoslowakischen Sozialdemokraten zustande gekommen war, versprachen sich die deutschen Sozialdemokraten – auch gerade durch die Übernahme dieses Ressorts – eine Verbesserung der sozialen Verhältnisse in den deutschen Gebieten und allgemeiner eine Neugestaltung des Minderheitenstatus der Deutschen in der Tschechoslowakei. In die folgende Wirtschaftskrise, die ihren Höhepunkt in den Jahren 1930 bis 1935 erlebte, waren deutsche Sozialdemokraten und Kommunisten allerdings auch noch aufgrund einer tschechoslowakischen Besonderheit „verwickelt“. In der Tschechoslowakischen Republik gab es keine Arbeitslosenversicherung. Ein staatliches Arbeitslosengeld wurde zusammen mit einer Unterstützung der Gewerkschaften durch diese und nur an Gewerkschaftsmitglieder ausgezahlt. Diese „Genter System“ genannte Arbeitslosenfürsorge verband also die Gewerkschaften – und hier zumeist die im Deutschen Gewerkschaftsbund organisierten sozialdemokratischen – mit dem Staat. Den Unmut über die auf dem Höhepunkt der Wirtschaftskrise eingeschränkte Arbeitslosenhilfe zogen sich damit also oftmals die lokalen Funktionäre zu, erschienen sie doch geradezu als verlängerter Arm des Staates. Die Gewerkschaften selbst brachte der erhöhte Verwaltungsaufwand an den Rand des Bankrottes und schränkte sie vor allem in ihrer eigentlichen gewerkschaftlichen Arbeit ein. Den Kommunisten bot das Genter System wiederum eine gute Angriffsfläche gegen die Sozialdemokraten. Der als „Sozialfaschismus“ geäußerte Vorwurf einer der Arbeiterschaft schädigenden Teilnahme an der Regierung konnte durch diese Form der Arbeitslosenfürsorge gestärkt werden. Gerade für die sudetendeutschen Sozialdemokraten ergab 26
- Seite 1 und 2: ZAPOMENUTÍ HRDINOVÉ vergessene he
- Seite 3 und 4: Kniha vychází jako doprovodná pu
- Seite 5 und 6: PŘÍBĚHY PAMĚTNÍKŮ ZEITZEUGENG
- Seite 7 und 8: V srpnu 2005 vydala vláda České
- Seite 9 und 10: období let 1933-1938, kdy byl táb
- Seite 11 und 12: Plakátovací sloup s předvolební
- Seite 13 und 14: pohledu byla tedy politicky nejdůl
- Seite 15 und 16: Není možné přesněji vyčíslit
- Seite 17 und 18: Visačka na rádio s výstrahou, ž
- Seite 19 und 20: Osvědčení antifašistické komis
- Seite 21 und 22: a státoprávního uspořádání s
- Seite 23 und 24: vysídlování, dohodnuté vítězn
- Seite 25: 1945-1950, které vymezovaly okruh
- Seite 29 und 30: Protifašistická demonstrace, Úst
- Seite 31 und 32: ještě o pět procent. Reakce na t
- Seite 33 und 34: Občanská válka ve Španělsku, b
- Seite 35 und 36: také v následujících letech. Sp
- Seite 37 und 38: Braňte vlast!, předvolební plak
- Seite 39 und 40: Doplňovací volby do říšského
- Seite 41 und 42: Váleční zajatci v chemické tov
- Seite 43 und 44: a účastnila se pak bojů ve Franc
- Seite 45 und 46: Ústí nad Labem po válce, květen
- Seite 47 und 48: Němci odklízejí trosky, Ústí n
- Seite 49 und 50: většinou antifašisté organizova
- Seite 51 und 52: sku), kterou založil Rudolf Zischk
- Seite 53 und 54: Otto Seidl * 1913 v Kraslicích, so
- Seite 55 und 56: Herbert Löwit * 1923 v Teplicích
- Seite 57 und 58: Edith Kroupová (roz. / geb. Mayer)
- Seite 59 und 60: Hedvika Hurníková (roz. / geb. Wa
- Seite 61 und 62: Olga Sippl (roz. / geb. Stowasser)
- Seite 63 und 64: Alexander Stefanescu * 1924 v Šump
- Seite 65 und 66: Herta Sedláčková (roz. / geb. St
- Seite 68 und 69: Tři příběhy z Ústí nad Labem
- Seite 70 und 71: neznámí pachatelé vandalsky poni
- Seite 72 und 73: zásluha, že se Ústí nad Labem d
- Seite 74: Pro ty válka znamenala strach o os
Osudová léta. Cesta sudetoněmeckých<br />
odpůrců nacismu 1933–1938<br />
Schicksalsjahre. Der Weg der<br />
sudetendeutschen Gegner des<br />
Nationalsozialismus von 1933 bis 1938<br />
Thomas Oellermann<br />
Uchopení moci v Německu nacisty v čele s Adolfem Hitlerem<br />
30. ledna 1933 mělo také vliv na politické poměry<br />
v táboře tří milionů německy mluvících občanů Československé<br />
republiky. Nacismus v Německé říši se tak stal základem<br />
pro pozdější vzestup Konrada Henleina a jeho Sudetoněmecké<br />
strany, který měl nakonec přivodit zánik ČSR.<br />
Ačkoli byl vývoj v Německu sudetoněmeckou politickou<br />
scénou pozorně sledován, v popředí přece jen stály nejprve<br />
vnitřní československé události. Světová hospodářská<br />
krize, která vypukla na „černý pátek“ 25. října 1929 na<br />
newyorské burze, způsobila právě v německém pohraničí<br />
Československa velkou bídu. Tamější drobný a lehký průmysl<br />
se po vzniku Československa nepodařilo zmodernizovat,<br />
takže byl krizí postižen obzvláště silně. Propouštění,<br />
zkracování pracovní doby a zavírání podniků vedly k velké<br />
nezaměstnanosti, která byla výzvou především pro sociální<br />
demokraty a komunisty jakožto klasické strany dělnictva.<br />
Ještě předtím, než se světová hospodářská krize mohla<br />
v Československu se všemi svými důsledky projevit, došlo<br />
po říjnových volbách v prosinci 1929 ke vzniku nové vlády,<br />
v níž zaujal předseda Německé sociálnědemokratické strany<br />
dělnické dr. Ludwig Czech post ministra sociální péče.<br />
Die Machtergreifung des Nationalsozialismus durch<br />
Adolf Hitler am 30. Januar 1933 wirkte sich auch auf die<br />
politischen Verhältnisse innerhalb der deutschsprachigen<br />
Minderheit der Tschechoslowakischen Republik aus. So<br />
stellte der Nationalsozialismus im Deutschen Reich die<br />
Grundlage für den späteren Aufstieg Konrad Henleins und<br />
seiner Sudetendeutschen Partei, der letztendlich zum<br />
Ende der Tschechoslowakischen Republik führen sollte.<br />
Wenngleich die Entwicklung in Deutschland von der<br />
sudetendeutschen politischen Szene aufmerksam beobachtet<br />
wurde, standen doch inner-tschechoslowakische<br />
Ereignisse zunächst einmal im Vordergrund. Die durch<br />
den „Schwarzen Freitag“ an der New Yorker Börse am<br />
25. Oktober 1929 ausgelöste Weltwirtschaftskrise verursachte<br />
gerade in den deutschsprachigen Grenzgebieten<br />
der Tschechoslowakei eine große Not. Der dortigen Kleinund<br />
Leichtindustrie war es nach der Gründung der Tschechoslowakei<br />
nicht gelungen, sich zu modernisieren, so<br />
dass sie besonders stark von der Krise betroffen war. Entlassungen,<br />
Kurzarbeit und Betriebsschließungen führten<br />
zu einer großen Arbeitslosigkeit, die besonders Sozialdemokraten<br />
und Kommunisten, als klassische Parteien der<br />
25
Change language