KNIHKUPEC 23

knihkupec 

ZÁŘÍ2023 

JAN MENDĚL: 

JSEM DUŠEVNÍ 

ZÁCHRANÁŘ 

JOSEF KÁĎA 

KADEŘÁBEK: JAK 

SE PODVÁDĚLO ZA 

„SOCÍKU“ 

MONIKA ZOUBKOVÁ: 

ŠŤASTNÝCH KONCŮ 

NENÍ NIKDY DOST 

RECENZE 

AUDIOKNIHY 

69 Kč // nebo zdarma k nákupu ve vašem knihkupectví 

Eva Kollerová 

Střihavková 

9 772787 925005 > 

S hrdiny svých románů se 

musím sžít a porozumět jim 

Foto: Blesk – Tonda Tran

SMRT BYLA JENOM ZAČÁTEK 

OD 14. ZÁŘÍ V KINECH

Editorial 

Vážení čtenáři, 

3 

EDITORIAL 

název měsíce září vychází stejně jako říjen ze slova říje. 

Měsíc září je tedy měsícem reprodukce, což je zejména 

v knižním prostředí vnímáno velmi pozitivně jak ze 

strany čtenářů, tak ze strany autorů a jejich nakladatelů. 

Vítejte tedy v měsíci, kterým zahajujeme období hojnosti. 

Těší mě, že je mezi dopisy čtenářů tolik reakcí na mé 

editorialy. Nevěřil bych, kolika lidem změnily život. 

Vážně. Tak například na výzvu „že jste to vy“, kterou jsem 

vyhlásil v prázdninovém dvojčísle, dorazily desítky velmi 

odvážných rozhodnutí, z nichž za nejkurioznější považuji 

rozhodnutí čtenářky Petry K. Ta se rozhodla věnovat po 

smrti své tělo pro vědecké účely, a dokonce nám poslala 

kopii smlouvy. Váhal jsem, jestli takovou informaci 

zveřejnit, ale vám, kteří čtete psychologické thrillery, to 

napsat musím. Pro nezasvěcené jen doplňuji, že za toto 

rozhodnutí posíláme paní Petře knihu Tajuplná místa 

Česka od nakladatelství XYZ, kterou si přála. Chcete-li 

znát detaily oné výzvy, přečtěte si minulý editorial. 

Dnes raději žádnou výzvu nedám, ale příště určitě ano. 

Dnešní doba je přeci dobou výzev a pokud přeci jen 

malou výzvičku, tak snad jen tolik, abyste všichni četli 

a knihy kupovali. 

A na závěr citace z dopisu jedné čtenářky: „Milá redakce, 

děkuji za váš časopis.“ Z čehož si lze uvědomit, jak rychle 

a pár slovy dokážeme někoho potěšit. Nás tato věta 

potěšila a její autorce jsme (výjimečně) věnovali roční 

předplatné. 

Mějte hezký zbytek léta 

Zdeněk Novák 

vydavatel 

Knihkupec 

do schránky 

roční předplatné 

měsíčníku 

Registrujte se k odběru na stránkách 

www.knihkupec.net/predplatne 

nebo na naši mailovou adresu 

predplatne@rosier.cz 

zašlete zprávu, kde uvedete jméno, 

příjmení, adresu, na kterou si přejete 

magazín zasílat, e-mail a telefon. 

Jakmile obdržíme vaši objednávku, 

zašleme na váš e-mail nebo telefon 

číslo účtu a variabilní symbol. 

Po obdržení platby vám zašleme první 

(aktuální) číslo magazínu. 

Cena ročního 

předplatného je 

621 Kč 

magazín Knihkupec Nezávislý knižní měsíčník. Přináší svým čtenářům rozhovory s autory a osobnostmi knižního světa, recenze, doporučení, knižní tipy a přehled důležitých 

knižních novinek. Pravidelně se věnuje i dalším důležitým událostem ze světa nejen knižní kultury. Vydavatel a sídlo redakce Rosier, s.r.o. se sídlem v Mratíně, K Homoli 280, 

250 63, IČO: 09961399, DIČ: CZ09961399, www.knihkupec.net Periodicita Měsíčník se dvěma kumulovanými vydáními. Leden+únor, březen, duben, květen, červen, červenec+srpen, 

září, říjen, listopad, prosinec. 10 vydání v roce. Kontakt do redakce magazin@rosier.cz Inzerce Zuzana Turňová, zuzana.turnova@rosier.cz Registrace MK ČR Časopis 

byl zapsán do evidence periodického tisku potvrzením Ministerstva kultury České republiky ze dne 15. 3. 2021 a bylo mu přiděleno evidenční číslo MK ČR E 24148. 

ISSN 2787-9259. Obálka, sazba a grafika Nina Orlová Formát 297 x 210 mm (A4) Tisk PrintPoint, s.r.o. Distribuci v ČR zajišťuje Euromedia Group, a.s., knižní distribuce

text: Martina Vlčková 

foto: Tonda Tran a archiv autorky 

4 

ROZHOVOR 

Baví mě si 

stanovit cíl 

a dobrat se jeho 

konce 

Začalo to náhodnou návštěvou galerie, pokračovalo 

hledáním informací a psaním a skončilo vydáním velmi 

čtivého románu, který mapuje jeden pozoruhodný 

životní příběh. Jmenuje se Dýchej za mě a spisovatelka 

Eva Střihavková do něj investovala dva roky svého života. 

Rosier, 399 Kč, již vyšlo 

EVA STŘIHAVKOVÁ (* 1990) 

Spisovatelka, kreativní textařka 

v reklamě a bývalá novinářka. 

Vystudovala dějiny umění 

a mezinárodní vztahy. Na kontě 

má novelu Vzácná návštěva 

a romány Můj grónský rok, 

Opička na gumě a čerst vou 

novinku Dýchej za mě. 

Vaše novinka je inspirovaná osudem 

malířky Augusty Nekolové. Jak jste ji 

objevila? 

Jméno Augusty Nekolové jsem zaznamenala 

při studiích, ale o jejím životě 

jsem nic nevěděla. Pořádně jsem ji 

objevila až díky manželovi. Navštívili 

jsme oblastní galerii v Hradci Králové, 

kde mají několik jejích děl, ale já se 

prohlížení obrazů nemohla moc věnovat, 

protože jsem běhala za synem. Ale 

Adam před jejími plátny dlouho stál 

a pak mi o nich ještě asi hodinu v autě 

vyprávěl. Nejprve mě tedy zaujal fakt, 

že mého kluka něčí tvorba tak moc fascinuje 

a začala jsem o Nekolové hledat 

informace. 

Jak to pokračovalo dál? 

Jakmile jsem si o Gustě zjistila první 

fakta, chtěla jsem toho o ní vědět víc 

a víc. Byla plná protikladů, což ji samo 

o sobě předurčuje k tomu stát se 

románovou hrdinkou. K sobě byla tvrdá, 

k ostatním citlivá. Chovala se nekonvenčně 

a už v mladém věku zaujímala 

svérázné postoje, z nichž odmítala slevit, 

navíc se uměla prosadit mezi muži. 

Příbuzní o ní mluvili jako o té, „pod 

kterou se země otřásá“, přestože byla 

drobná a velmi jemná bytost. Kvůli své 

předčasné smrti se její osoba zahalila do 

určité záhadnosti… Dodnes se můžeme 

ptát, jak by vypadala její pozdější tvorba, 

co všechno by ještě mohla dokázat. 

Její obrazy se mi zdají dobré, protože 

ve mně vyvolávají emoce i po více než 

sto letech od jejich vzniku. Navíc měla 

svébytný a rozpoznatelný styl. To vše 

dohromady je jednoduše nadčasové. 

Z jakých zdrojů jste čerpala? 

Z monografií a katalogů výstav, které 

jsem sháněla v antikvariátech, ale 

i v muzejních knihovnách. Nejcennější 

pro mě byla pozůstalost Gusty a její 

mladší sestry Milady, která je uložená 

v archivu Národní galerie. Jsou tam 

desítky dopisů, které si vyměňovala 

se svými nejbližšími. Také tam je sešit 

Vzpomínek, které sepsala Milada, 

a které jsou velmi dojemné, protože je 

z nich cítit, jak moc si své sestry vážila 

a obdivovala ji. A protože se děj knihy

převážně odehrává během první 

světové války, čerpala jsem mimo jiné 

i z rozhovorů s pamětníky. Výborným 

průvodcem touto dobou mi byla také 

Databáze dějin všedního dne, kterou 

spravuje Akademie věd ČR. 

5 

A kolik času a energie jste investovala 

do samotného psaní? 

Utřídění informací mi trvalo stejně 

dlouho jako psaní. Mezi tím jsem se 

musela s hrdiny sžít a porozumět jim, 

abych se je mohla pokusit interpretovat 

a co nejlépe je vystihnout. Dohromady 

mi vše zabralo zhruba dva roky. 

Jak byste román s názvem Dýchej za 

mě vlastně charakterizovala? 

Je to román o nelehké době, a o umění 

něco tvořit i umění přežít. O lidech, 

kteří vybočovali, a to jak svým smýšlením, 

tak odolností či oddaností. Aniž 

bych se o to vědomě snažila, myslím, že 

pokrývá aktuální témata. Společenské 

konvence, ženská emancipace, válka, 

otázky, které v obměnách řeší společnosti 

i dnes… Nejvýstižnější ale je, 

že je to román o sesterském poutu 

a obětech. 

Jak moc jste v příběhu pozměnila 

realitu? 

Gustiny myšlenky, strachy, radosti 

a zážitky, které zaznamenávala v dopisech 

své sestře jsem vnímala jako velmi 

intimní. Stejně tak Miladiny Vzpomínky 

na sestru. Přestože je v dopisech i denících 

vždy citelná nějaká autostylizace, 

z řádků Gusty na mě dýchala jen minimálně. 

Autentičnost je sice skvělá, ale 

také jsem z ní měla respekt. Spisovatel 

František Kožík v jednom ze svých 

románů napsal: „Každý člověk má tolik 

životů, kolik očí ho vidí.“ Román Dýchej 

za mě je o životě sester Nekolových tak, 

jak si ho po přečtení všeho, co po nich 

zbylo, představuju. Přestože jsem se 

snažila maximálně ctít zjištěná fakta, 

stále je to román, který si neklade za cíl 

konkurovat vědeckým životopisům. 

Jak jsme zmínily, hodně jste se 

soustředila na pevné pouto, které 

malířka měla se svou sestrou 

Miladou. Jakou roli v tom sehrál fakt, 

že sama máte sestru a s ní velmi vřelý 

vztah? 

To pouto pro mě bylo opravdu fascinující, 

protože Milada pro svou sestru 

leccos obětovala. Nebudu ale konkrétní, 

>>

6 

rozhodla napsat. Má prvotina Vzácná 

návštěva je nakonec o něčem trochu 

jiném, ale klášter v ní i tak figuruje. 

Psaní je pro mě spíš než niternou potřebou 

či nutkáním, cestou za zadostiučiněním. 

Baví mě si stanovit cíl a dobrat 

se jeho konce, tedy vydání. A když si mé 

příběhy pak někdo přečte, mám upřímnou 

radost. Příběhy jsem měla vždycky 

ráda, a nakonec se jejich vyprávění stalo 

součástí mé práce. V různých formách 

je dnes využívám v marketingu, PR, ale 

být autorkou beletristických příběhů je 

zdaleka nejsvobodnější. A proto píšu. 

abych neprozrazovala děj. Mnohokrát 

jsem si kladla otázku, jestli bych to 

samé udělala pro Terezu, s níž mám 

mimořádně dobrý vztah. Odpověď ale 

nemám. Oproti sestrám Nekolovým 

a mnohým jiným, žiju v zemi a v době, 

která nám život v mnoha ohledech 

velmi usnadňuje, proměnily se i sociální 

základy, na nichž stavíme své hodnoty. 

Nemám za sebou žádné hraniční 

zkušenosti, které by mi mohly pomoci 

zformulovat jasnou odpověď na výše 

zmíněnou otázku. A tudíž si nás nedovoluji 

se sestrami Nekolovými srovnávat. 

Jaké dojmy jste si odnesla ze spolupráce 

s nakladatelstvím Rosier, které 

vaši knihu vydalo koncem prázdnin? 

Věděla jsem, že v Rosieru pracují zkušení 

lidé z knižního byznysu, vydávají 

kvalitní knihy, včetně těch limitovaných, 

a navíc mají ke každému individuální 

přístup. Zní to jako reklamní klišé, ale 

nakonec tohle je přesně to, po čem 

všichni autoři touží, takže jsem vděčná, 

že mě vzali mezi sebe a vložili do mého 

textu svou důvěru a čas. Myslím, že se 

nakladatelství podařilo vytvořit moc 

krásnou obálku, tak teď jen doufám, že 

se čtenářům bude líbit kniha jako celek. 

Kdo vlastně bývá váš první čtenář? 

Poslední rukopis četla sestra. Mám u ní 

jistotu, že mi řekne, když ji něco nebaví. 

Nemá strach, že bych se na ni naštvala. 

Navíc mě zná, ví, jak přemýšlím, a tak jí 

nemusím nic dovysvětlovat. První dvě 

knihy jsem nedávala číst nikomu, rovnou 

jsem je poslala nakladateli, protože 

jsem netrpělivá, a když něco dlouho 

píšu, tak chci znát verdikt co nejdřív. 

Předposlední knihu jsem dala číst své 

kamarádce Veruně, ale ta je rozený 

diplomat a čtení mezi řádky může být 

v takovém případě zavádějící. Řekla mi 

třeba: „Četla jsem teď skvělý román od 

Rotha a zajímalo by mě, jestli ten hrubý 

text, který poslal nakladateli, vypadal 

jako ten tvůj.“ 

Jakou cestou jste se vlastně dostala 

ke psaní? 

Jednoho dne jsem se vloupala se sestrou 

do zahrad oseckého kláštera a po 

všech stránkách to byl tak absurdní 

a silný zážitek, že jsem se o něm 

Není žádným tajemstvím, že vaším 

mužem je bubeník Adam Koller, 

otcem zpěvák Kamil Střihavka a tchánem 

David Koller. Nepřišel čas na 

nějaký společný projekt? 

S Adamem máme spoustu drobných 

každodenních projektů. Jedním z nich 

je vypěstovat si plod banánu na rostlině, 

kterou jsme propašovali do Čech. Zatím 

jsme na dobré cestě. Tátovi já i ségra 

s některými projekty pomáháme nebo 

se do nich zapojujeme. Například 

v rámci jeho představení Tolik hlav 

jsme účinkovaly. Obecně toho v rodině 

všichni děláme tolik, že ani nestíháme 

sledovat, čím se kdo zabývá, natož 

abychom plánovali společné projekty. 

A když už se všichni sejdeme, nejradši se 

bavíme o jídle a zážitcích. 

AUGUSTA NEKOLOVÁ 

(1890–1919) 

Tvořila v období první světové 

války v Praze, byla členkou 

Mayer-klubu a neoficiálně 

navštěvovala ateliér Jana 

Preislera, protože její vysněný 

ateliér figurální tvorby byl 

ženám zapovězen. V roce 1917 

namalovala své vrcholné dílo 

Rekonvalescenti, vytvořila 

také ilustrace pro knihu Aloise 

Jiráska Temno, která však 

v této podobě nebyla nikdy 

realizována, protože se nenašel 

vydavatel. Gustin životní příběh 

zachytila ve své korespondenci 

a denících její mladší sestra 

Milada.

Tereza KopecK á 

Tomáš KopecK ý 

Ještěrky 

Agnes, Kiki a Klára už si prázdniny dokonale 

naplánovaly. Budou stanovat na louce za městečkem, 

lovit potravu a užívat si nekonečnou svobodu. A pak 

se to pokazí. Okolo se potulují podivní trampové 

a o táboře se dozvěděli kluci ze třídy. Budou to 

nakonec opravdu ty nejlepší prázdniny všech dob? 

Jan Kilián 

Třicetiletá válka 

Nejdelší evropský konflikt raného novověku zažehla 

všeobecná krize společenská, politická, náboženská 

a kulturní. V bolestech se rodil svět, který předjímal 

naši dobu. Další ze Stručných historií vypráví příběh, 

který shodou okolností začíná i končí v Čechách. 

Líčí také každodenní realitu Evropanů i obyčejných 

vojáků nebo vývoj vojenských technologií. 

Kazu Kibuishi 

Amulet 8: Supernova 

Příběh vrcholí v předposledním dílu série! Emily 

ztratila kontrolu nad svým kamenem a musí najít 

způsob, jak uniknout vlivu tajemného hlasu… 

Komiksová fantasy Amulet se stala základním 

kamenem moderní tvorby pro děti a mládež. Její autor 

v ní spojuje vlivy z Pána prstenů, Alenky v říši divů 

nebo ze série o Harrym Potterovi.

text: Jan David 

foto: Jan David a archiv autora 

8 

ROZHOVOR 

První vůně, první hlt 

Jak se podvádělo 

za „socíku“ 

Co je třeba skotská na plavanou? Nejen do zákulisí 

hospodských podvodů a fíglů v někdejším Československu 

vtahuje román Osmdesátky pod pokličkou. Jeho hlavní 

hrdina, číšník Pína, protloukající se životem a sbírající 

milostné románky, má reálný předobraz v postavě autora 

knihy. „Píšu po pravdě, jak se šidilo v pohostinství nebo jak 

se kupovaly vedoucí posty. Byl to systém,“ říká Josef Káďa 

Kadeřábek, který letošní novinkou navazuje na předchozí 

román Sedmdesátky – Hotel ve víru doby. 

Proč jste se rozhodl už podruhé zavítat 

do doby minulého režimu? 

Každá dekáda je něčím zajímavá. 

Dávalo mi smysl navázat na dříve 

vydané Sedmdesátky, ve kterých se 

lehce dotýkám těch temných stránek 

– propojení a prošpikování podniků 

veřejného stravování tehdejší policií. Je 

to dávno, v mlze, kdo to ještě zažil, rád 

zapomněl. Osmdesátky, to je zase doba 

normalizace. Popisuju reálné prožitky, 

pochopíme nejen tu éru, ale i život lidí, 

kteří to žili. Osmdesátky mohu doporučit 

čtenářům, kterým se líbil televizní 

seriál Volha. 

Příběh hlavního hrdiny Píny je vlastně 

váš příběh. Chodil jste do experimentální 

třídy hotelové školy? 

Je to tak. Mít hotelovku tehdy byla 

prestiž, nejvyšší vzdělání v oboru, když 

pominu barmanské zkoušky nebo VŠ 

ekonomickou, ale z té vycházeli budoucí 

ředitelé hotelů. Dneska už to není 

pochopitelné, ale tehdy ani střední škola 

nebyla běžná. Kdo měl v ulici maturitu, 

to už bylo něco navíc. Hotelovky byly 

v tehdejším Československu původně 

jen dvě – v Mariánských Lázních 

a v Piešťanech. Až později vznikla ta 

v Poděbradech, která byla předobrazem 

části knihy. Projekt se jmenoval „experimentální 

provoz hotelu a společného 

stravování“, v knížce je přesně popsané, 

v čem spočíval. 

Co s sebou přinášelo, že jste byli ve 

třídě různého věku? 

Nám starším, vyučeným, bylo osmnáct, 

devatenáct let, ve třídě nás byla 

asi třetina. Mladším, rozučeným, bylo 

patnáct, šestnáct. Takže to pro nás bylo 

jako když se dostane vlk do ovčína. 

A patnáctiletá jehňátka od nás chtěla 

všechno naučit. 

V knize píšete, že Pražáci byli polobozi… 

Pražák byl v Poděbradech možná i třičtvrtěbůh. 

Vzpomínám na tu dobu moc 

rád, i když samozřejmě ne na všechno. 

Byl to politický experiment, takže nás 

jezdili pozorovat z Krajského výboru 

KSČ, hlavně se ale jezdili „občerstvit“. 

Stále jsme byli pod drobnohledem. 

Jak ale píšu, část našich profesorů byli 

chytří a bezvadní lidé. 

Zažil jste Pínovo intimní setkání 

s profesorkou němčiny, která se 

zrovna měla vdávat za někoho 

jiného? Přišlo mi to velmi reálné. 

To jsem rád, že to tak působí. Někdy 

jsem ale musel zážitky jemnit. I tak 

mi napsala jedna někdejší spolužačka 

z Moravy, že popis jejích požadavků na 

ztrátu panenství na internátním pokoji 

není přesný. Takže – jsou to vzpomínky, 

ale pořád je to román. 

Postavy jsou ale reálné, spolužáci se 

v knize poznávají, jak je to s jejich 

jmény? Co třeba Ludva Truxa? 

Jde o různé přesmyčky. Horší je pak 

v tomto ohledu setkání se slavným 

režisérem… 

Z ukázek vím jen o nátlaku homosexuálního 

herce v autě. To je ono? 

Je to ještě něco jiného. Nejde ale 

o senzaci, popisuju fakt. Slavné lidi jsem 

jenom naznačil, i když je to také stoprocentně 

prožité. 

Píšete o době, kdy platilo heslo ve 

stylu „kdo nekrade, okrádá rodinu“. 

Jak se okrádali hosté v restauracích? 

Nejprve je potřeba trochu pochopit 

systém. Nic z toho se oficiálně nesmělo, 

ale zároveň bylo nepsaným zákonem, že 

to každý musí dělat napříč všemi posty. 

Jinak člověk nic neměl. Vypracovat se 

jen tak v době, kdy podniky byly státním 

majetkem, nebylo možné. Musel jste 

zjistit, kdo o čem rozhoduje, jak velký

úplatek by měl asi dostat, pak to přes 

někoho risknout. A čekalo se, jestli to 

dopadne. Je to vidět na příkladu ředitele 

podniku, který byl sběratel. Co sbírá 

a co ještě nemá? Pak jste mu to poslal 

s cedulkou nebo vzkazem někoho důvěryhodného. 

Pokud to klaplo, tak se pak 

ještě šéfům při pravidelných měsíčních 

poradách vedoucích podniků nosily 

obálky za to, že tam jste. 

Kde se braly ty peníze navíc? 

Okrádalo se, podvádělo. Měnily se 

třeba značky vína na baru. Hosté nebyli 

odborníci. Když ale náhodou ano, tak to 

byl průšvih. Pak jsme dělali překvapené, 

omlouvali jsme se, a dali třeba láhev na 

účet podniku. Bylo nutné umět poznat 

odborníka předem. 

Takže třeba štamgasti měli klid? 

Kdepak, štamgasti nemuseli být znalci. 

Když chtěli třeba dvě deci Chardonnay 

za patnáct korun, tak dostali v klidu 

Pražský výběr v ceně osmi korun, který 

tam byl jen na střik. Hlavní podvod ale 

byl, že se vína a ostatní denně dokupovalo 

bokem mimo systém. I při 

dvou sklenkách to dělalo se spropit- 

JOSEF KÁĎA KADEŘÁBEK 

(* 1954) 

Autor sedmi knih, nejnovější je 

román Osmdesátky pod pokličkou 

– Příběh nespoutané duše ve 

spoutané době je dlouholetým 

vyznavačem motocyklů a také 

předsedou charitativní organizace 

MDA RIDE z.s., která získala 

už miliony korun na pomoc 

lidem se svalovou dystrofií. 

ným pěkný zisk. Nebo podvody kolem 

kořalky! Když už byli hosté zlití, tak se na 

přechlazeného panáka myslivecké na 

ledu dalo trochu skotské whisky jenom 

nahoru, takzvaně na plavanou… 

Pardon, ale to host nepoznal? 

První vůně, první hlt, to je ono! Pak už 

to do sebe lil. Rozdíl pro hosta zanedbatelný, 

ale finanční efekt značný. 

Samostatnou kapitolou byli zahraniční 

skupiny hlavně na Královské cestě 

nebo na Karlštejně. Píšu o domluvené 

spolupráci s průvodci, o podvodech 

se sektem, který Němci rádi pili s džusem. 

Zmenšovala se porce štrůdlu, i na 

třikrát. Nebo jednohubky, na které se 

očka řezala žiletkou, takže se jich dal 

jednoduše vyrobit dvojnásobek. A to 

ještě nejsme u jídla. Na jedné skupině se 

dal „udělat“ tehdejší měsíční plat, dnes 

v přepočtu desítky tisíc. 

Jak probíhaly kontroly? Byly součástí 

systému? 

Kontroly byly většinou zkorumpované. 

Vtip byl v tom, že když se někdo znelíbil 

nebo když měl někdo na o hodně vyšším 

společenském postu zájem dostat 

za úplatek na to místo někoho jiného, 

tak se udělal podraz. V knize o tom píšu 

několikrát. Buď kontrola našla „zboží 

bokem“ schované v sedačce nebo se 

třeba do ledničky narafičily tři litrové 

lahve myslivecké, které tam neměly co 

dělat. A člověk, na kterého to padlo, byl 

opravdu upřímně překvapen. Nedostal 

pak sice paragraf 53, ztrátu důvěry, 

ale do výpovědi musel odpracovat 

dva měsíce v jiném provozu. Popisuju 

v knize případ elitního číšníka, který tak 

propadl do nějakého hnusu ve čtvrté 

cenové. Byl z toho nešťastný a ty dva 

měsíce pro něj byly spíš jako dva roky. 

Zvažoval jste emigraci, proč jste neutekl? 

Měl jsem dvakrát možnost emigrovat, 

jednou při složitě sehnané novomanželské 

cestě do Itálie, ale nechtěl jsem. 

Když jsem šel Nerudovkou nahoru, 

stoupnul si tam pak na rantl, koukal na 

Prahu… Hele! (ukazuje husí kůži na předloktí) 

Říkal jsem si, že nemůžu, že mám 

nohy vrostlé tady. Tady je doma. 

Vaše přezdívka zkracující příjmení je 

Káďa, odkud jste vzal Pína? 

Knižního Pepína tak kdysi přejmenovala 

jedna sousedka původem z Itálie. 

Já jsem Káďa od nějakých dvanácti, 

třinácti let. 

Jste celoživotní motorkář, napsal jste 

i motocyklové průvodce po Čechách, 

Moravě a Slovensku. Pína jezdí na 

Jawě 350, to máte společné? 

Jasně, jezdím na motorce od jedenácti 

let, už tehdy jsem měl „čízu“ stopětadvacítku. 

V jedenácti? Jak to? Co na to rodiče? 

Vychovávali mě babička s dědou, a ti na 

mě nestačili. 

První řidičák na malou motorku jste si 

prý v patnácti letech přijel vyzvednout 

dost drze. 

Je pravda, že pro papíry na padesátku 

jsem přijel na upravené Jawě dvě stě 

padesátce, „laufy“ pěkně nahoru. Tehdy 

se hodně riskovalo. 

Chytli vás někdy policajti? 

Ujížděli jsme jim po polích. Značky jsme 

na motorkách neměli. Zátah na nás ale 

neudělali. Nebyli jsme pro ně priorita. 

Sedmdesátky, teď Osmdesátky, 

budou i Devadesátky? 

Nabízí se to a po dalším pokračování 

vnímám poptávku. Éra je to ale ještě 

mnohem třaskavější. Většina lidí ještě 

žije, mnozí z nich – kteří by tam „hráli“ – 

jsou na vysokých postech, třeba i v politice. 

Měl bych docela strach. Chtěl bych 

totiž zase napsat knihu po pravdě tak, 

jak to bylo. 

Fortuna Libri, 399 Kč, již vyšlo 

9

text: Markéta Havlová 

10 

PROMOTION 

Pavel Kolář zavede čtenáře 

pod hladinu divoké řeky 

i pod hladinu 

vědomí 

Profesor Pavel Kolář je známý český fyzioterapeut, který 

léčil řadu českých osobností ze světa sportu i kultury. Jeho 

rukama prošla například hokejová ikona Jaromír Jágr, 

tenista Radek Štěpánek nebo dramatik a spisovatel Zdeněk 

Svěrák. Ani jako autor knih není žádným nováčkem, 

podepsal se pod řadu odborných titulů, které se zabývají 

rehabilitací, prací s tělem a s psychikou. V září mu vychází 

v nakladatelství Kalibr novinka Řeka pod hladinou: 

Vědomím proti času, jež se ale jeho dosavadní bibliografii 

vymyká – jedná se totiž o beletrii, navíc s nádechem 

nadpřirozena. 

Řeka pod hladinou začíná v červnu 

roku 2018, kdy do nemocnice St. Paul ve 

Vancouveru přivezou neznámého muže, 

jehož objevili indiánští lovci na břehu 

divoké řeky v oblasti Yukonu. V bezvědomí, 

na hranici života a smrti, vypráví 

příběh, který se na první pohled zdá jako 

blouznění, ale stejně tak může být i realitou. 

Hranice toho, co je skutečné a co 

je sen se stírají, a zatímco se Neznámý 

snaží zotavit a probrat k životu, jeho 

ošetřovatelé skládají dohromady střípky 

jeho vyprávění a pátrají, jestli na něm 

nemůže být přeci jen něco pravdy. 

Pavel Kolář hned v úvodu knihy přiznává, 

že i když jde o literární zpracování, 

inspirací mu byl skutečný příběh 

člověka, se kterým se osobně setkal. 

O to víc je překvapivé, že samotný 

příběh se pohybuje tak trochu mezi 

nebem a zemí. I představitel exaktní 

vědy, jakou medicína bezesporu je, tváří 

v tvář nevyvratitelným důkazům musí 

uznat, že něco zkrátka vysvětlit nelze. 

Profesor ani v této knize nezapře, že 

se na denním pořádku pohybuje mezi 

vrcholovými sportovci. Jeho hrdiny sledujeme 

v opravdu extrémních situacích, 

které ale silou fyzickou i psychickou zdolávají 

a s odvahou pokračují ve své cestě. 

I když je hlavní postavou český vodák, 

dostaneme se také hlouběji do historie 

– dokonce až do doby, kdy kontinenty 

byly jen jedním a lidský druh teprve 

vznikal. Kulisy jsou sice naprosto jiné, 

než v jakých dnes žijeme, lidské myšlení 

je stále stejné. I první člověk měl svá 

Prof. PaedDr. PAVEL KOLÁŘ, PH.D. (* 1963) 

přání, touhy a naději, které mu dodávaly 

odvahu překonat všechna úskalí života. 

„Jedna etapa končí, druhá začíná, 

kulisy se mění – člověk je však stále pod 

nátlakem extrémních situací, jež musí 

překonávat a činit v nich rozhodnutí.“ 

Řeka pod hladinou je dobrodružnou, 

skoro až detektivní knihou, ale přináší 

také zamyšlení nad tím, co dělá člověka 

člověkem. Zavede nás nejen pod 

hladinu divoké kanadské řeky, ale také 

pod hladinu vědomí. Do místa, kde se 

představy a skutečnost mísí tak, že ani 

univerzitní profesoři nedokážou přesně 

určit hranice. 

Kalibr, 459 Kč, vychází 4. září 

Český fyzioterapeut se zaměřuje především na pohybovou patologii dětí. 

Mezi laickou veřejností je znám díky své fyzioterapeutické péči o vrcholové 

české sportovce (například desetibojaře Tomáše Dvořáka a Romana 

Šebrleho, oštěpaře Jana Železného, sprinterku Ludmilu Formanovou, tenistu 

Radka Štěpánka, hokejistu Jaromíra Jágra či běžkyni na lyžích Kateřinu 

Neumannovou) nebo zpěváky Helenu Vondráčkovou či Jiřího Korna. Od roku 

1998 byl členem lékařského konzilia, které pečovalo o tehdejšího prezidenta 

Václava Havla. 

Od roku 2000 je přednostou Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 

Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a fakultní nemocnice Motol a v roce 2008 

se stal také proděkanem 2. LF UK. Vede Centrum pohybové medicíny v Praze 

na Chodově, které se zabývá prevencí a léčbou pohybového aparátu.

Edice Echo 

BESTSELLER POKRAČUJE 

VELCÍ ČEŠI 

1918 

KNIHA HISTORIKA 

A PUBLICISTY 

JOSEFA LANDERGOTTA 

KNIHA NOVINÁŘE A DIPLOMATA 

TOMÁŠE SMETÁNKY 

PRAŽSKÉ JARO 1968 

V TAJNÝCH DOKUMENTECH 

MINISTERSTVA 

ZAHRANIČÍ USA 

PODÍVÁM SE 

NA TO RÁNO 

KNIHY 

ROZHOVORŮ 

KNIHA NOVINÁŘE 

A SCENÁRISTY 

ONDŘEJE 

ŠTINDLA 

50 PODIVUHODNÝCH 

POSTAV 

KNIHA EMIGRANTKY 

JINDRY TICHÉ 

PRAHA 

V MÉ KRVI 

BESTSELLER 

JIŘÍHO PEŇÁSE 

VÝPRAVY 

NOVÁ KNIHA NOVINÁŘE 

PETRA HOLUBA 

KORONAVIRUS 

FALEŠNÝ 

POPLACH

12 

ROZHOVOR 

text: Vavřinec Fiala 

foto: archiv Jana Menděla 

Jan Menděl: 

Jsem duševní 

záchranář 

Esence, 329 Kč, již vyšlo 

Na kontě má už desítku úspěšných knih, ale nejvíc se proslavil 

celonárodním bestsellerem Uprdelismus, který v době 

nejpřísnějšího lockdownu lidem vlil naději do žil. V těchto 

dnech Honza Menděl vydává knihu Magie duchovního života, 

o které tvrdí, že je jakýmsi upgradem Uprdelismu. 

Váš Uprdelismus se stal nesmírným 

hitem. I po více než dvou letech se 

pořád drží na žebříčcích nejprodávanějších 

knih. Čím si myslíte, že čtenářky 

a čtenáře tolik zaujal? 

Částečně to byl zřejmě název. Hodně lidí 

chce žít s větší lehkostí, a ne vždy se to 

daří. A úspěchu pomohla také doba, ve 

které Uprdelismus vyšel. Když se kniha 

objevila na trhu, byly tu lockdowny, 

zavřená kultura, posilovny... Lidé byli 

psychicky unavení a potřebovali nějaké 

odlehčení. 

Vaše novinka Magie duchovního života 

působí víc „ezo“... 

Ano, je určitě víc „ezo“. Už do Uprdelismu 

jsem se snažil „propašovat“ určitý 

duchovní přesah, protože si myslím, že 

to je to, co naše společnost v této době 

potřebuje. Tolik jsme propadli materialismu 

a moderním technologiím, že 

duchovní aspekt našeho života je na 

okraji zájmu, a to má devastující účinky. 

Ale z určitého pohledu Magie duchovního 

života navazuje na Uprdelismus, je 

to takový upgrade. 

Jak na něj navazuje? 

Jsem přesvědčený o tom, že čím duchovnějšími 

se stáváme, tím snadněji se nám 

dosahuje zdravého uprdelismu, protože 

se zcela změní náš žebříček hodnot. 

Jak byste charakterizoval hlavní poselství 

Magie duchovního života? 

Většina lidí žije automaticky. Všichni se 

tváříme, že jde hlavně o peníze, o kariéru, 

o image, o slávu, o potěšení, ale když se 

přiblížíme smrti, spadnou nám klapky 

z očí a dojde nám, že jednou tenhle život 

nenávratně opustíme a co bude potom? 

K čemu ten život byl, když o to všechno, 

na čem jsme si zakládali, přijdeme? Je 

lepší začít si tyto otázky klást už teď 

a hledat pravdu o tom, kdo skutečně 

jsme, a proč jsme tady. 

V knize píšete, jak vám dlouho trvalo, 

než jste přišel na to, že magie je všude 

kolem nás. Co pro vás byl nejkouzelnější 

okamžik poslední doby? 

Ty nejkouzelnější okamžiky zažívám 

při meditaci. Jednou za čas se dotknu 

něčeho magického a cítím nepopsatelný 

klid a ujištění, že je všechno v pořádku. 

Ale jsou to i chvíle v přírodě bez lidí. 

Letos se mi to podařilo na jihu ostrova 

Fuerteventura, kde je zvláštní nadpozemská 

atmosféra. Také jsem to zažil 

teď v Krkonoších, když jsem seděl na 

velkém kameni uprostřed horské říčky 

a vnímal jen vodu, stromy a zpěv ptáků. 

Bylo to povznášející... 

Čtenáři se z knihy také dozví, že v každém 

se ukrývá nějaká superschopnost. 

Která je ta vaše? 

Myslím, že ta moje je empatie. Vnímám 

téměř neustále, jak se druzí cítí, a pokud 

je jim špatně, dokážu je vyvést z toho 

temného místa na nějaké světlejší 

a radostnější. Jsem takový duševní plavčík, 

záchranář a průvodce. 

Jak se ve vás tohle smýšlení formovalo? 

Vyrůstal jste ve věřící rodině, 

nebo jste si našel vlastní cestu? 

Duchovní cesta si mě našla sama. 

Vyrůstal jsem v klasické české ateisticko-materialistické 

rodině. Jenom moje 

babička Růženka byla hluboce věřící, ale 

svou víru nám nevnucovala, takže jsem 

měl to štěstí, že jsem vyrůstal nezatížený 

nějakým systémem víry. Je to ale těžké, 

protože čím víc v této materialistické 

společnosti duchovně smýšlíte a vnímáte, 

tím osamocenější si připadáte. 

Soudě dle množství komentářů na 

sociálních sítích si na samotu stěžovat 

nemůžete! Pořád vám někdo píše... 

Sociální sítě beru pragmaticky (smích). 

Upřímně musím říct, že v poslední době 

mám tendenci se stranit společenského 

života. Mám díky tomu více času 

a prostoru věnovat se svému vlastnímu 

rozvoji...

33. 

6. a 7. října 2023 

6. října od 10 do 19 hodin, 7. října od 9 do 17 hodin 

— Littera Astronomica 

— Nejkrásnější knihy veletrhu 

— Literární cena Talent roku 

— Setkání knihovníků a nakladatelů 

— Prezentace SČKN 

— Laureáti Ortenovy ceny 

— Hodiny otevřených dveří THB 

Havlíčkův Brod, Kulturní dům Ostrov a Krajská knihovna Vysočiny 

Po válce v šest hodin večer

Knižní tipy 

Velrybí divadlo 

// Joanna Quinnová 

Je libo čtenářský zážitek, na 

který jen tak nezapomenete? 

Vyberte si ze zářijové 

ochutnávky knižních novinek 

s širokým záběrem. 

Joanna Quinnová 

15 

KNIŽNÍ TIPY 

Jihomoravská 

kuchařka 

// Radek Pálka 

Napínavá rodinná sága z anglického Dorsetu 

Osiřelá Cristabel si spolu s dalšími obyvateli 

venkovského panství udělá divadlo z hrudního 

koše velryby vyplavené na pobřeží. Jen tam, pod 

klenbou z velrybích kostí, může Cristabel uniknout 

bezohlednému chování svých nevlastních 

rodičů i rázné vychovatelce a nechat zazářit 

svou fantazii. 

Host, 549 Kč, již vyšlo 

VELRYBÍ 

DIVADLO 

New York 

Times 

Bestseller 

HOST 

Krásy jižní Moravy na talíři 

Vydejte se s šéfkuchařem Radkem 

Pálkou ochutnat perly jižní Moravy, 

které si můžete sami připravit, ať 

už bydlíte kdekoliv. Na osobitých 

rysech zdejší kuchyně se podílí 

především úrodnost kraje s dostatkem 

obilí, brambor, ovoce a také 

vína. Výborné recepty jsou doplněny 

výjimečnými fotografiemi 

Lucie Chramostové. 

Grada, 399 Kč, již vyšlo 

Vybarvěte si LIDSKÉ TĚLO 

// MUDr. Evelína Kovácsová 

Kniha obsahuje 215 ilustrací s popisky k vybarvení 

a podrobně vás seznámí s anatomií 

lidského těla. Lze ji využít v rámci arteterapie, 

ale třeba i během přípravy na zkoušky. Kosti, 

cévy, nervy, orgány – učení je jednodušší, 

když ho propojíte s hrou. Jednotlivé kapitoly 

vás provedou celým tělem od lebky až po 

konečky prstů. 

Zoner Press, 499 Kč, již vyšlo 

Ze světa 

SRDCERVÁČŮ 

TOHLE NENÍ 

ŽÁDNÁ 

LOVE STORY 

Tori Springová by byla nejradši, kdyby ji všichni nechali 

na pokoji. Jenže svět, do kterého se narodila, je hlasitý 

a extrovertní: vypadá to, že každý po ní chce, aby se 

změnila a popřela sama sebe. Až na Michaela Holdena. 

Tenhle zvláštní kluk ji snad jako jediný bere takovou, 

jaká je. Když jejich střední školu šokuje anonymní skupina 

Solitaire, pokusí se Tori a Michael odhalit její tajemství. 

A možná během pátrání zjistí, že ve společnosti plné 

předsudků může jedno přátelství změnit úplně všechno… 

www.albatrosmedia.cz

text: Karin Bílíková 

foto: archiv Petra Brože 

16 

ROZHOVOR 

Snažím se o vytvoření 

geovědních detektivek 

Dr. Petr Brož se věnuje výzkumu sopečné činnosti napříč 

Sluneční soustavou. A pokud zrovna nezkoumá erupce na 

Marsu, snaží se o popularizaci geovědních oborů na planetě 

Zemi. Loni společně s ilustrátorkou Lucií Škodovou vydal 

dětskou knihu Vesmírníček, která se dočkala nominace na 

Magnesii Literu. Z dílny tohoto dua v září vychází další kniha 

– tentokrát pro dospělé čtenáře. Geostorky vypráví příběhy 

lidí z různých koutů naší planety, do jejichž života zasáhla síla 

přírody. Pojďme si Petra Brože a jeho fascinující práci blíže 

představit. 

Petře, vyšla vám velice úspěšná kniha 

Vesmírníček, která je cestou za poznáním 

vesmíru pro děti i rodiče. Stala se 

velmi oblíbenou a rezonovala nejen 

knižním prostorem. Byl její úspěch 

a ohlas jedním z popudů, že jste se 

rozhodl skrze literaturu dále popularizovat 

vědu? 

Určitě ano. Ukázalo mi to, že vydání 

knihy je slibná cesta, jak dále rozšířit 

mé popularizační snahy a jak dostat 

poznatky z geovědy – tedy oboru, který 

zkoumá Zemi v celé své komplexitě, 

mezi veřejnost. Když jsem viděl dění 

kolem Vesmírníčku a jeho dopad, řekl 

jsem si, že bych mohl své aktivity na 

sociálních sítích, kterým se už pár let 

věnuji, přetvořit do knižní podoby a tím 

je nabídnout i lidem mimo virtuální 

svět. 

Tentokrát vychází kniha Geostorky, 

která už svým názvem napovídá, že 

spojí zdánlivě nespojitelné – geologii 

a příběhy, vědu a drama. Kde k vám 

přišel tento nápad, tato odvážná literární 

kombinace? 

Já s tímto motivem propojování informací 

o výsledcích vědeckého bádání 

a fragmentů lidských příběhů pracuji 

ve svých popularizačních výstupech už 

dlouho. Je to kvůli tomu, že si mnohem 

lépe pamatujeme informace skrze 

vyprávění ucelených příběhů než 

z prostého výčtu faktů. Proto v dětství 

máme raději pohádky a v pozdějším 

věku beletrii, než pročítání encyklopedií 

a literatury faktu. Už před spoustou let 

jsem se tak dovtípil, že kdybych dával 

na sociální sítě výčet vědeckých objevů, 

moc lidí si to nepřečte. Takový obsah 

se prostě nebude sdílet, protože to 

lidi nebude bavit číst. Jakmile mu ale 

dáte lidský příběh, aby za ním čtenáři 

a čtenářky viděli konkrétní osobu, nebo 

třeba osud celé komunity, dává vám 

to možnost vysvětlit složité geovědní 

téma stylem, které člověka vtáhne 

do děje. A dokud se nedozví, jak to 

dopadne, nebude ho chtít opustit, což 

dává mně, autorovi, možnost vysvětlit 

docela do hloubky řadu fascinujících 

jevů, které se kolem nás odehrávají. 

S trochou nadsázky bych řekl, že se 

v podstatě snažím o vytvoření geovědních 

detektivek, ze kterých se můžete 

dozvědět, co dokáže Země… anebo co 

se stane, když člověk nějaký systém na 

Zemi vychýlí ze své obvyklé rovnováhy. 

Kniha totiž neobsahuje jen příběhy 

o tom, co udělala Země, ale i tragédie, 

které zavinil jednoznačně svou činností 

člověk. 

PETR BROŽ (* 1984) 

Český geolog, jehož specializací 

jsou projevy sopečné činnosti 

na povrchu Marsu. Současně 

se věnuje i popularizaci geovědních 

oborů a baví ho hledat 

nové cesty, jak výsledky vědeckého 

bádání přiblížit veřejnosti. 

Je laureátem Prémie Otto 

Wichterleho (2018) udělované 

vědcům Akademie věd České 

republiky do 35 let, kteří dosáhli 

mimořádných výsledků, a Ceny 

Nadání Josefa, Marie a Zdenky 

Hlávkových (2017) pro talentované 

studenty a mladé talentované 

vědecké pracovníky do 33 

let svého věku, kteří prokázali 

výjimečné schopnosti a tvůrčí 

myšlení ve svém oboru.

V úvodu knihy píšete: Když se chce člověk 

o fungování Země něco dozvědět, 

až příliš často narazí na to, že neví, kam 

sáhnout. Výstavy hornin a minerálů 

v muzeích jsou sice esteticky neuvěřitelně 

krásný zážitek, jenže člověk 

z jejich prohlížení zpravidla nepochopí, 

jak Země a procesy na jejím povrchu 

fungují a jak se vzájemně ovlivňují. 

Znamená to, že vaše kniha bude 

i takovým základním geologickým 

průvodcem? 

Hodně neúplným. Kniha si neklade za cíl 

vysvětlit fungování Země ve své komplexitě 

a ani nenabízí přehled všech důležitých 

aspektů pro život na Zemi. Vybírá 

si jen pár zajímavých střípků a na nich se 

snaží ukázat, v jak propojeném systému 

žijeme. Tedy, že změna jedné „drobnosti“, 

například rozorání amerických prérií, 

může vést k dalekosáhlým důsledkům, 

které ovlivňují podobu USA dodnes, což 

je o celé dvě generace později, než se 

traktory s pluhy do plání zakously. Kniha 

by tak měla sloužit jako „otvírák“ do 

světa geověd. Věřím, že po jejím přečtení 

budou čtenářky a čtenáři vidět složitost 

světa kolem nás v novém světle a lépe 

pochopí, proč se často odborná veřejnost 

obává některých dopadů lidské činnosti 

na prostředí, ve kterém žijeme. Historie 

nám totiž ukazuje, že v některých případech 

může vést k nezamýšleným důsledkům, 

které mohou významně ovlivnit 

způsob našeho života. 

V úvodu knihy také zmiňujete, že geologie 

má jeden opomíjený atribut – je 

sexy. Prozradíte mi, v čem přesně je její 

utajené charisma? 

Ha! Jelikož se na to ptáte, je vidět, že 

mě čeká ještě spousta práce s popularizací 

geověd! Láskou k ní už přece máte 

hořet po přečtení Vesmírníčku! Ale teď 

vážně. Bez geologie, respektive šířeji bez 

geověd, nemá člověk možnost pochopit 

podobu a fungování světa, ve kterém žije. 

Geologie vám umožňuje pochopit, proč 

povrch Země vypadá tak, jak vypadá. 

Proč Afrika a Jižní Amerika vypadají jako 

dva kousky obrovského puzzle. Proč jsou 

sopky tam, kde jsou a třeba i to, proč 

se v Česku nemusíme, naštěstí, obávat 

silného zemětřesení či výbuchu sopky. 

Mohl bych v tom výčtu pokračovat 

dlouho, ale bez pochopení geověd se 

člověk dneska prostě neobejde. Těžko 

budete chránit přírodu, když nebudete 

chápat vzájemnou provázanost druhů 

– stojí za to si přečíst k tomu kapitolu 

Pangea, 399 Kč, vychází 13. září 

o vybíjení vrabců v Číně, zvyšování úrodnosti 

polí, boji proti negativním dopadům 

globální změny klimatu, nebo třeba 

hledání nových zdrojů pro fungování naší 

technologicky založené společnosti. To 

všechno je bez geověd zhola nemožné. 

Čím víc toho o geovědách člověk ví, tím 

víc vidí krásu toho nesmírně složitého 

systému. A to je bezesporu sexy! 

Kde jste sbíral inspiraci a informace 

pro děj svých příběhů? Některé jsou 

reálné, některé smyšlené. 

Rád bych uvedl, že všechny příběhy 

jsou pravdivé. Ty události, které jsou 

popisované, se skutečně staly. Jen jsem 

si někdy potřeboval vymyslet postavy, 

skrze jejichž osud danou událost 

sledujeme. Na konci kapitoly se tak 

čtenářky a čtenáři mohou dozvědět, jestli 

v příběhu vystupují reálné postavy, či 

smyšlené. Pokud jsou smyšlené, nikdy 

jejich osud a konání nevybočují z toho, 

co se reálně v dané situaci dělo. Třeba ale 

několika lidem najednou, nebo někomu, 

jehož jméno se do internetové doby 

nedochovalo. 

Inspiraci pro jednotlivé příběhy jsem 

sbíral dlouho a na řadě míst. Část z nich 

si pamatuji ze studia Hospodaření s přírodními 

zdroji na Karlově univerzitě, kde 

nám je vyučující ukazovali jako odstrašující 

příklady toho, co v oboru rozhodně 

nedělat. Příběh z Italských Alp, nebo 

z okolí japonského zálivu Minamata jsou 

toho jasnou ukázkou. Část jsem pak 

posbíral na svých cestách po světě. Měl 

jsem možnost dvakrát navštívit Island 

a tam procestovat neuvěřitelná místa. 

Islandská část knihy je toho důkazem. 

A část příběhů jsem pro knihu také 

dodatečně dohledával. Chtěl jsem totiž, 

aby byly co nejvíce různorodé, a tak jsem 

nemohl vysypat z rukávu jen ty spjaté 

se sopkami. Příběh z Austrálie, nebo 

třeba z amerického Středozápadu jsou 

pak výsledkem tohohle hledání. A při 

zpětném pohledu jsem moc rád, že jsem 

do těchto pro mě do té doby neznámých 

koutů geověd zavítal. Dost mi to rozšířilo 

obzory a zase vidím složitost toho systému 

v trochu lepším světě. Díky sepsání 

knihy jsem se dozvěděl mnoho nového! 

S jakým posláním vysíláte Geostorky 

do světa? 

Největší radost bych měl, kdyby kniha 

přispěla k většímu počtu studentů 

geověd, hlavně tedy geologie. Je to obor 

s budoucností i značnou společenskou 

důležitostí – schválně zkuste získat 

nerostné bohatství ze země bez geologie, 

postavte dům bez znalosti vlastnosti 

podloží, nebo začněte kolonizovat 

Měsíc bez místní těžby surovin. Přesto 

jsou u nás rok od roku stavy studentek 

a studentů na příslušných univerzitách 

menší. Tohle by chtělo změnit a já budu 

snít o tom, že se kniha dostane od rodičů 

i do rukou jejich dospívajících dětí a že 

třeba někoho z nich nasměruje ke studiu 

geověd. Ale současně budu samozřejmě 

rád za to, když po přečtení knihy uvidí 

lidé svět kolem sebe zase v trochu jiném 

světle a uvědomí si, jak je systém naší 

planety neskutečně složitý a porůznu 

propojený. 

Přeji všem příjemné chvilky při čtení 

knihy! 

Ilustrace z knihy Geostorky 

17

18 

ROZHOVOR 

Z vesmíru přes Brno 

o dvě deci výš. 

Na Pálavu 

text: Jan David 

foto: Martina Trčková 

Na vesmír, vědu, přírodu i historii se chytře 

a hravě zaměřuje brněnské nakladatelství 

Mapcards. Novinkou je průvodce s názvem 

Pálava: O dvě deci výš vyvedený ve zlatých 

barvách. „Udělali jsme knížku, kterou si i přes 

vyšší cenu chcete koupit,“ říká zcestovalý 

spoluautor a majitel nakladatelství Otto 

Dušek, který navštívil víc než sto zemí a jako 

kluk chtěl být kosmonautem. 

Tvoříte nejen knihy, ale i 3D produkty. 

Jak začal váš příběh s Mapcards? 

Nezačal knihami. Když jsem v roce 2008 

skončil v cestovním ruchu se zaměřením 

na „business travel“, vydal jsem se 

nečekaně od původního záměru 3D 

map s vrstevnicemi směrem k astronomii. 

Našli jsme tenkrát díru na trhu 

Mapcards, 580 Kč, již vyšlo 

a dnes dodáváme 3D astronomické 

motivy zhruba do čtyřiceti zemí, do 

různých planetárií a vědeckých center, 

kde je ukazují návštěvníkům jako 

součást expozic či nabízejí jako zajímavé 

suvenýry. 

Kde třeba? 

Fungujeme v celé Evropské unii, máme 

klienty v Japonsku, ve Spojených státech, 

v Hongkongu i Angole… V Česku 

jsou to především hvězdárny a vědecká 

centra jako třeba Techmania v Plzni, 

iQLANDIA v Liberci či brněnská VIDA! 

Využíváme lentikulární technologii, jde 

tedy o optický klam s využitím rozostřených 

obrázků, které oklamou náš 

mozek, a ten je vyhodnotí tak, že je 

vnímá prostorově. 

Osloví vás tedy nějaké centrum 

a dodá vám třeba fotografie mlhoviny? 

Je to tak. Do 3D podoby ale převádíme 

i samotné budovy těch center. Třeba 

hvězdárna se vyfotí ve dne i v noci 

a vytvoří se takzvaný flip-flop. Není to 

jen 3D, ale obrázek se zároveň i mění. 

Postupem času jsme se dostali od vesmíru 

i k tématům prehistorie, modelů 

lidského těla či přírody obecně. 

Od vrstevnic ke hvězdám... 

Kosmonautika mě bavila od dětství. Už 

jako malého kluka mě fascinovalo v černobílé 

televizi, jak Armstrong chodil po 

Měsíci. Prazážitek. Prvně jsem chtěl být 

popelář, pak hned kosmonaut. Po revoluci 

ale přišla možnost cestovat. Projel 

jsem velkou část světa, cestovku jsem 

měl patnáct let. Ano, cestování a vesmír 

už mě asi neopustí. 

Nabízíte i knihy s takzvanou rozšířenou 

realitou. Star Wars jsou vyprodané, 

ale viděl jsem prezentaci knihy 

o jakémsi pejskovi. Je to podobné, 

jako když se před lety hledali v ulicích 

skrze mobily virtuální pokémoni? 

Ano, míříte na knížku mobilem nebo 

tabletem a skrze displej vám po ní 

pochoduje dinosaurus. Tato technologie 

je ale podle mě už trošku za 

zenitem kvůli složité podpoře aplikací. 

Knížka vám sice navždy zůstane, ale 

stačí po pár letech vyměnit mobilní

telefon, a virtuální příběh už vám v něm 

asi neožije. Je to hezká myšlenka, ale 

cesta do budoucna to pro knihkupce 

nejspíše nebude. 

Jaký je v tomto ohledu trend ve 

světě? 

Spolupracovali jsme i s anglickými 

vydavateli, kteří s tím také skončili. 

Knížka sice přežije, ale „apka“ je smrtelná. 

V posledním roce už jsem pěknou 

nabídku knihy s kvalitní rozšířenou 

realitou neviděl. 

Rozšířenou realitu jste ale nabídli 

vašim přispěvatelům v kampani na 

Hithitu. V rámci shánění peněz na 

výrobu části nové knihy o Pálavě jste 

jim jako odměnu nabízeli v balíčku 

také vybraná místní vína. 

(smích) To se vám rozšíří hlavně obzory! 

Je ale hezké, když máte odezvy, že 

spousta lidí díky té knížce vyrazí po 

letech na Pálavu. Předem si přečtou 

nové příběhy, třeba si pak výlet užijí 

jinak. Líp jim mohou docházet souvislosti, 

víc si toho mohou odnést. 

A překvapuje mě také, kolik čte knihu 

domorodců. Myslel jsem, že bude 

hlavně pro turisty. 

Platí, že mnohdy lidé nevědí, co mají 

za barákem? 

Je to tak. Málokdo si uvědomuje, že 

Pálava kdysi patřila do Sudet. Vždyť 

Mikulovsko, Drnholec, Lednice i Valtice, 

to jsou vystěhovaná území. Místní 

rodiny jsou tam nové, přišly až po válce 

po roce 1945. Dneska se zdá, že jsou to 

Moraváci. No, jsou, ale nejde o místní 

rody staré stovky let. Pocházejí z patnácti 

různých zemí, z bývalé monarchie, 

z Ruska, z Ukrajiny… A nenašel 

jsem jiný důvod, proč se tak sžili, než 

je víno. Na Pálavu se přistěhovali vinaři 

anebo vinařině propadli a díky nim 

vypadá místní krajina opečovávaněji 

než například v Krušných horách nebo 

v Jeseníkách, odkud pocházím. Na 

Pálavě jsou zkrátka lidé stále srostlí 

s půdou. 

Proč jste si vybral Pálavu? 

(smích) Tak o tom je většina té knížky. 

Ale ve zkratce – Pálava je prostě krásná 

a pro mnoho Moraváků, a nejen pro 

ně, má jakési neodbytné kouzlo. A pak, 

i když navštívíte „x“ zemí, od Grónska po 

Palau, tak přijde třebas covid, a najednou 

je dobrodružné jet i do sousedního 

okresu. Musíte mít povolenku i na cestu 

z Brna do Břeclavi. Dělám si legraci, 

ale fakt je, že někdy přehlížíme blízká 

místa. Ovšem pozor, na druhou stranu 

každému mladému člověku říkám: „Jeď 

co nejdál. Pak se ale také podívej, co 

tady doma máme krásného.“ Můžeme 

si toho pak víc vážit. Shodujeme se 

s kamarády, že jsme si „našli“ pro život 

místo i čas, kdy jsme se nemohli o moc 

lépe narodit. 

Kniha o Pálavě je grafikou i provedením 

malé umělecké dílo. Podíleli jste 

se na jejím vzniku v základu tři lidé, 

s čím jste do toho šli? 

Znám různé řady a kategorie průvodců, 

takže jsem nechtěl dělat tuctovou věc. 

To byl základ. Druhým kamínkem do 

mozaiky pro mě byl fotograf Jan Miklín, 

který žije v Mikulově a jehož tvorba 

se mi zdála pro knížku nosná. Dlouho 

jsem ale hledal člověka kolem grafiky. 

Nakonec jsem vybral Mirku Kolářovou 

Šulcovou. Znal jsem její práci, ale po 

pravdě, byl to zajíc v pytli. Dlouho mi 

totiž neukázala finální tvář. Přizpůsobila 

se ale textům a fotkám, a vyšlo to! 

Udělali jsme knížku, kterou si i přes 

vyšší cenu chcete koupit. Lidé si k ní 

cestu našli. 

Stojí 580 korun. Jaký má úspěch? 

Jak se to vezme. Po pravdě, náklady 

byly takové, že jsme s prvním vydáním 

na těžké nule a jsme za to rádi. Druhé 

vydání už je ale naštěstí v tiskárně. 

OTTO DUŠEK (* 1965) 

Vystudoval Pedagogickou 

fakultu v Ostravě, ale od učení 

brzy utekl k cestování. Ač 

pochází z podhůří Jeseníků, 

tvoří již přes 30 let náplavu Brna. 

Cestovku v roce 2008 vyměnil za 

nakladatelství. Po prvotině Brno 

#4 (2020) o ikonické trase šaliny 

vydal v roce 2022 netradičního 

průvodce Pálava: O dvě deci 

výš a na příští rok připravuje 

jeho pokračování Hrúdy, úlety 

a Mordyje z oblasti Lednickovaltického 

areálu. 

Po Pálavě teď dokončujeme pokračování 

s blízkou Lednicí a Podlužím. 

Tady už nejsme v kraji vína, ale zase tu 

původně byla Velká Morava. A protože 

Pálava pálí, tak první kniha je vyvedená 

zlatě, zatímco druhá – Lednice od ledu 

bude stříbrná. 

Jak vybíráte vaše překladové knihy? 

Také nejsou tuctové. 

Nejedeme podle katalogu, vždy se 

k nim váže nějaký vztah, příběh. 

Co třeba titul Děsy mrazu a temnoty? 

Zaujalo mě, že jde o rakousko-uherské 

námořníky i z Čech 

a Moravy, a na mapách dalekých 

moří díky tomu najdeme Brněnský 

mys nebo Teplický záliv. 

Existují různé cestovatelské kluby 

a už mnoho let jsem členem The 

Traveler‘s Century Club pro lidi, kteří 

navštívili více než sto zemí. Občas 

míváme scuky, povídáme kde kdo 

byl. Jednou mi kolega z Německa řekl 

o této knize, že ji měl s sebou na souostroví 

Země Františka Josefa – které 

dnes patří pod Rusko – a byla podle něj 

super. Ostatní knížky vznikají podobně. 

Svým způsobem dál děláte cestovku, 

ale v knižním světě. Knižní cestovku… 

To zní moc hezky a je to trefné! 

Snažíme se ale jít i zpět do dějin. Jen 

to zpravidla není zcela vážné. Čtenáři 

se u nás mají dozvědět informaci 

a zároveň se pobavit. Snažíme se vždy 

o trochu humoru, ovšem poučného, 

jako v případě Simona Windera a jeho 

knih Germania a Danubia a na podzim 

vycházející Lotharingia. Zároveň 

počítáme s tím, že v dnešní době lidé 

drží pozornost složitěji. Tomu je přizpůsobena 

i Pálava, která je záměrně 

klipovitější, aby se v ní dalo jednoduše 

skákat. 

Co ještě plánujete na podzim? 

Vydáme hezkou kuchařku. Zní to 

možná divně, ale je to rakousko-uherská, 

císařsko-královská kuchařka, a ke 

každému receptu na jídlo zazní příběh. 

Buď o tom, kdo jídlo vymyslel nebo 

kdo ho měl rád – všichni ti „kajzrové“ 

a „lajtnanti“ a do toho skvělý rybí guláš 

s hráškem či redaktorské kotlety podle 

E. E. Kische. Bude to moc milá knížka, 

těším se. A jak jste nás zařadil do kategorie 

„těch jiných knížek“, tak tohle je 

přesně jedna z nich! 

19

text: Marie Havlíková 

foto: Philippe Cabidoche 

20 

vlastní 

cestu a věřit svým 

schopnostem 

Příběh knihy Lukostřelec vypráví o moudrosti stáří 

a o naplněném životě, tedy o tom, jak vést smysluplný život 

„cestou luku“ pod vlivem zenového buddhismu. Autorem je 

Paulo Coelho, jeden z nejvlivnějších spisovatelů dnešní doby, 

SLOVY PŘEKLADATELEJak najít 

jehož knihy vyšly ve více než 170 zemích v překladu do 88 

jazyků a v nákladu 320 milionů výtisků. Jako nejpřekládanější 

autor světa je zapsaný do Guinnesovy knihy rekordů. 

Argo, 298 Kč, již vyšlo 

dodržení zásad při vypuštění šípu, tedy 

„krásný výstřel“. Cílem není zasáhnout 

terč – neboť skutečným terčem je sama 

lukostřelcova duše –, ale co nejužší propojení 

těla, mysli a luku a splynutí s univerzem. 

Obě učení jsou si blízká mnoha 

principy (raný zen byl ostatně taoismem 

ovlivněn), jak ukazuje mj. i to, že kjúdó 

bývá nazýváno „zen vestoje“ (slovo zen 

původně označovalo meditaci) a tchaj-ťi 

zase „meditace v pohybu“. Praktikování 

těchto umění nelze oddělit od každodenního 

života, je to nekonečná cesta 

bez vyhlídky na dosažení snadného cíle. 

Obě pak vedou člověka k sebepoznávání 

a sebezdokonalování. 

Luk a šípy v knižní novince brazilského 

autora Paula Coelha překvapivě neslouží 

lukostřelcům ani jako zbraň, ani jako 

ryze sportovní náčiní. Dlouhý bambusový 

luk je v příběhu inspirovaném tradičním 

japonským uměním lukostřelby 

kjúdó nástrojem duchovního cvičení: 

jeho prostřednictvím bojuje člověk jen 

sám se sebou. Značný důraz je přitom 

kladen na obřadní charakter použití 

luku se šípy. Podobně jako je čínské 

tchaj-ťi, kterému se ostatně sama 

věnuji, bojové umění propojené s filozofií 

taoismu (tao je nejčastěji překládáno 

jako cesta), bylo i kjúdó původně bojové 

umění, jež se pod vlivem zenového 

buddhismu vyvinulo v učení zvané 

„cesta luku“. Rozhodující je v něm 

Kjúdó je u nás ještě mnohem méně 

známé než tchaj-ťi, proto jsem při 

překladu považovala za nutné požádat 

o konzultaci jednoho z českých mistrů. 

Jak z ní vyplynulo – a v souladu s autorovým 

záměrem –, nemá Lukostřelec 

sloužit jako příručka správné techniky 

lukostřelby. Autor vtělil do postavy 

Tecuji vlastní zkušenosti z bouřlivých 

období svého života: podobně jako již 

pro Santiaga v Alchymistovi bylo i pro 

Tecuju na jeho životní pouti rozhodující 

setkání s někým, kdo mu pomohl najít 

vlastní cestu a věřit ve své schopnosti: 

nadále se bude i v běžném životě řídit 

principy cesty luku a předávat je dál. Jak 

Paulo Coelho řekl v jednom rozhovoru, 

přijmout pomoc druhých, nechat se 

vést, i to je součást lidského údělu. 

Argo, 399 Kč každá z knih, již vyšlo

text: Žofie Sedláčková 

Tři knihy v jedné. 

Autorka Malého života vytvořila 

literární multiverzum 

21 

TIP REDAKCE 

Šest let od českého vydání nenápadného bestselleru 

Malý život se Hanya Yanagihara vrací s novinkou Do ráje. 

Dlouhé čekání čtenářům může kompenzovat fakt, že 

600stránková novinka se vlastně skládá ze tří románů. 

Málokterá kniha rezonovala mezi čtenáři 

tolik – a tak dlouho – jako Malý život. 

V originále více než 800 stránek o těžkostech 

přátelství, nezahojených traumatech 

i sebepoškozování vyšlo v roce 

2015 a nikdo si od knihy moc nesliboval. 

Běžní čtenáři takto tlusté knihy obvykle 

moc nevyhledávají a už vůbec ne takové, 

ze kterých smutek a deprese prýští od 

první stránky. 

Rukopis za milion 

dolarů 

Jenže čtenářské chutě jsou nevyzpytatelné. 

A ať už to bylo díky doporučením 

na Facebooku, nadšeným recenzím 

na Goodreads nebo dívkám, které se 

s knihou fotily v dramatických pózách 

na Instagram, z Malého života se stal 

nenápadný bestseller. Taková ta kniha, 

o které všichni mluví. A na rozdíl od 

jiných tenhle hype neutichl. Dodnes na 

ni lidé vzpomínají jako na knihu, která 

jim změnila život. I dnes se objevují čtenáři, 

kteří Malý život označují za jednu 

z nejlepších knih, které kdy četli. 

Navázat na takto fenomenální úspěch 

je těžké a Hanya Yanagihara se rozhodla 

s tlakem (nakladatelství jí za nový román 

nabídlo přes milion dolarů!) vypořádat 

po svém. Ačkoliv se v novince Do 

ráje, která právě vyšla česky, objevuje 

několik podobností s Malým životem 

(zejména LGBTQ+ vztahy a město New 

York), autorka čtenářům nachystala řadu 

překvapení. 

Tři romány v jednom 

Nejvýraznější je samotná struktura knihy, 

která se vlastně skládá ze tří samostatných 

románů. První příběh nás zanese 

do roku 1893, ale jedná se o alternativní 

historii, ve které na východním pobřeží 

Spojených států vznikla unie takzvaných 

Svobodných států. Sňatky osob stejného 

pohlaví jsou tady legální, ženy mohou 

volit a studovat, nicméně stále existuje 

institut sjednaných sňatků a diskriminace 

lidí jiné barvy pleti. 

V druhé části knihy se ocitáme v roce 

1993, kdy v New Yorku řádí epidemie 

AIDS a hlavním tématem je návrat 

k rodinným kořenům. Jednomu z hrdinů 

v žilách koluje krev havajské královské 

rodiny a doufá, že by snad na tropických 

ostrovech mohl obnovit monarchii. 

A poslední část knihy se odehrává v roce 

2093, kdy New York sužují následky 

klimatické změny a série smrtících pandemií. 

Ačkoliv jsou příběhy na první pohled 

samostatné, při čtení postupně zjišťujeme, 

jak jsou propojené. Všechny se 

odehrávají na jednom místě v New Yorku 

a ve všech figurují postavy Charlieho 

a Davida. Jedná se vlastně o literární 

obdobu multiverza známého například 

z filmových marvelovek, s tím rozdílem 

že namísto superhrdinů tady sledujeme 

alternativní verze Charlieho a Davida. 

Velký americký 

román v ženském 

podání 

Hanya Yanagihara v novince Do ráje 

ambiciózně prozkoumává důležitá 

témata současného světa: sexualitu, 

diskriminaci, pandemii i téma návratu 

ke kořenům. Když pracuje s motivem 

svržené havajské monarchie, odkazuje 

tím sama ke svým havajským kořenům. 

Zatímco Malý život byl (navzdory epickému 

rozsahu) v jádru minimalistický 

příběh o vztahu čtyř přátel a jejich nejbližších, 

Do ráje má větší ambice. Hanya 

Yanagihara se v něm po vzoru velikánů 

americké literatury pokouší o velký 

americký román, o literární dílo, které 

otřese Amerikou. Však už bylo načase, 

aby se o něj pokusila žena... 

Odeon, 699 Kč, již vyšlo

text: Tomáš Lesk 

22 

PROMOTION 

Pangea, 399 Kč, vychází 6. září 

Poznejte 

největšího 

pohodáře 

Hollywoodu 

Filmoví fanoušci, zpozorněte! Samuel L. Jackson učaroval divákům jak ikonickou rolí ve Star 

Wars či hitech od Marvelu, ale i ve snímcích Spika Leeho nebo v neposlední řadě kultovního 

Quentina Tarantina, který pro něj napsal dost možná ty nejznámější filmové role. Nejucelenější 

a po čertech čtivá biografie jednoho z nejvíce cool herců současného Hollywoodu je konečně 

tady! A to „cool“ myslíme vážně. Sám Jackson toto slovo považuje za druhé nejčastější, které 

používá. Jaké je to první, můžete hádat. 

Nyní máte možnost přečíst si detailní 

přehled této jedinečné osobnosti, který 

nešetří přímými citacemi a zahrnuje 

hercův životní příběh, ale i celkový 

přehled všech jeho filmových rolí od 

roku 1977 do roku 2021. Je toho v ní ale 

mnohem víc. Poznejte blíže pohodářskou 

personu se zálibou v golfu, kung-fu 

filmech a sprostých slovech. 

„Chci hrát každý den,“ řekl jednou 

Samuel L. Jackson. „A hereckých příležitostí 

je za život každého z nás jen 

omezený počet. Takže se je snažím 

maximálně využívat.“ 

z celého světa. A ti dostali za úkol vytvořit 

zbrusu nové plakáty k jeho filmům. 

„Jak se sluší na film, který si pohrává 

s časovými liniemi, začali hned první 

den natáčením závěru: scény v bistru, 

vyznačující se Jacksonovým mistrovským 

výkonem. Předvádí sekvenci jako 

vystřiženou z Richarda III. – až na to, že 

je v bistru a sedí v boxu,“ řekl Tarantino 

o Jacksonovi. „Dominuje celé místnosti, 

a přitom se nikdy nezvedne z místa. 

Sam je prostě opravdu pozoruhodný.“ 

Celý text, popisující jeho životní příběh 

je chronologicky prokládán medailonky 

jeho filmových rolí. Bez nějakých 

velkých cirátů se tak dozvídáte přesně 

to, co vás zajímá. Nečekejte kritické 

pojednání, ale jeden velký tribut. Což 

v tomto případě rozhodně není na 

škodu. Naopak. Přesto se herec nevyhýbá 

nepříjemným věcem, otevřeně se 

zde mluví kupříkladu i o závislosti na 

kokainu a neúspěších. 

Od fanouška fanouškům. Asi tak by 

se dala kniha ve velké zkratce popsat. 

Autorem je Edward Gavin, zkušený 

publicista, jenž za sebou má celou řadu 

biografií celebrit a knih o popkultuře. 

Rozhodně nezapře, že je Jacksonovým 

příznivcem. 

Publikace krom zdařilého obsahu 

upoutá bezesporu i grafickou stránkou, 

která je skutečnou pastvou pro 

oči. Na počest Jacksonovy kariéry totiž 

bylo osloveno šestadvacet výtvarníků

text: Denisa Novotná 

Otroctví v ráji 

Abdulrazaka 

Gurnaha 

Ráj nobelisty Abdulrazaka Gurnaha konečně vychází 

česky. Román nominovaný na Man Bookerovu 

a Whitbreadovu cenu je velkolepou mozaikou mýtů, snů 

a biblické a koránské tradice. 

PROSTOR, 397 Kč, vychází 4. září 

23 

TIP REDAKCE 

Českému čtenáři se poprvé dostává do 

rukou dílo jednoho z největších žijících 

afrických spisovatelů Abdulrazaka 

Gurnaha, předloni vyznamenaného 

Nobelovou cenou za literaturu. Získal ji 

jako první černošský autor z Afriky po 

dvaceti sedmi letech. Švédská akademie 

ho ocenila za nekompromisnost 

vůči kolonialismu a za empatii k osudu 

uprchlíků rozpolcených mezi různými 

kulturami a kontinenty. K jeho nejvýznamnějším 

dílům patří Ráj, příběh 

dospívání chlapce Júsufa na počátku 

20. století v Tanzanii, kterou stále více 

ničí kolonialismus a násilí. Vyprávění, 

v němž se mísí vlivy východoafrických 

a evropských literárních tradic, si 

pohrává s mýty, pověstmi a náboženskými 

motivy. V českém překladu Petry 

Nagyové a s doslovem Aleny Dvořákové 

ho vydává PROSTOR v edici Světová 

próza. 

Na počátku dvacátého století je 

východní pobřeží Afriky kulturním 

tavicím kotlem. Všichni mluví směsicí 

svahilštiny a arabštiny a vzdálená místa, 

o nichž postavy vyprávějí podivuhodné 

příběhy, nejsou Londýn a Paříž, ale 

Bombaj a Gudžarát. Do tohoto prostředí 

– přesněji řečeno do chudé rodiny 

v odlehlé vesnici ve vnitrozemí – se 

narodí chlapec Júsuf. Jeho život od 

počátku kopíruje život proroka Júsufa 

z Koránu. Stejně jako on je prodán do 

otroctví a vyroste z něj mimořádně 

pohledný mladík, který padne do oka 

pánově ženě. Když se ho pokusí svést, 

Júsuf její návrhy odmítne. Ona ho 

obviní, že se ji pokusil znásilnit, a jemu 

hrozí vězení. 

Podobně jako Júsufa z Koránu i Júsufa 

z Gurnahova románu trápí prorocké sny 

a poté, co ho rodina prodá, nakonec 

vede sklad svého nového pána. Tomuto 

Júsufovi však trvá roky, než pochopí, že je 

otrokem a že své rodiče už nikdy neuvidí. 

Ve východní Africe kvetl obchod 

s otroky celá staletí – dávno předtím, 

než Evropané tuto oblast kolonizovali. 

Zapojili se do něho především Arabové. 

Otrokáři za bílého dne unášeli pětileté 

dívky, při pití čaje na ulici se otevřeně 

probíraly případy zneužívání dětí, jako 

by šlo o dostihy, a v mžiku oka šlo vydat 

příkaz k veřejnému mučení, zatímco 

přihlížející diváci fandili. 

Gurnah se vypořádává s problémem, 

jak psát o světě, který byl Evropany 

vyhlazen, a zároveň tento svět neidealizovat. 

Současně se pozastavuje nad 

všudypřítomnou představou, že předtím, 

než Evropané kontinent zpustošili, bylo 

v Africe vše v míru a harmonii. Vzhledem 

k brutálnímu despotismu a zákonům 

džungle si lze jen těžko představit, že by 

někdo toužil po Tanzanii z Gurnahova 

Ráje. Autor vypráví o světě, který zdegeneroval 

sám od sebe i bez Evropanů 

a jenž svou nevinnost nezíská jen tak 

zpět, protože na něj dopadnou hrůzy 

kolonizace. 

Psát o předkoloniální Tanzanii formou 

příběhu o otrokovi, jehož životopis je 

převzat z Koránu, svatého písma právě 

těch, kteří v regionu dříve obchod 

s otroky provozovali, je neotřelým 

a odvážným počinem. Budiž autorovi 

ke cti, že to považoval za nutné. Spolu 

s Júsufem nás provádí jedinečnou, 

a přesto i obecně lidskou zkušeností, 

jejíž milníky v podobě bezstarostného 

dětství, složitého dospívání, nečekaného 

přátelství, lásky i krutého vystřízlivění 

budou aktuální v každé době, kultuře 

a společnosti. 

ABDULRAZAK GURNAH 

(* 1948) 

se narodil na ostrově Zanzibar, 

tehdy pod britskou správou. Ve 

dvaceti odešel během zanzibarské 

revoluce do Velké Británie a na 

Kentské univerzitě v Canterbury 

posléze získal vysokoškolské 

vzdělání. Později zde působil jako 

profesor angličtiny a postkoloniální 

literatury, vedle toho se věnoval 

tvůrčímu psaní. Románově 

debutoval koncem osmdesátých 

let titulem Vzpomínka na odjezd 

(Memory of Departure, 1987), 

proslavil ho však až román Ráj 

z roku 1994 (PROSTOR 2023), 

nominovaný na Man Bookerovu 

a Whitbreadovu cenu. Ve svých 

dílech se zaměřuje především na 

postkoloniální tematiku z oblasti 

Afriky, Karibiku a Indie. Za zpracování 

tématu kolonialismu a jeho 

dopadů jej v roce 2021 Švédská 

akademie ocenila Nobelovou 

cenou za literaturu. Ve svých 

knihách popisuje pocity vykořeněnosti, 

střet kultur či koloniální 

minulost. Jeho mateřštinou je 

svahilština, svá díla píše anglicky.

24 

RECENZE 

Vlak v 6:20 // David Baldacci 

Absolvent West Pointu, bývalý voják pravidla světa velkých financí na Wall 

a příslušník elitního 75. pluku rangerů 

s dvěmi Purpurovými srdci, 

hlady. Ale jemu nejde o peníze, aby měl 

Street jsou jasná: žer, nebo zemřeš 

Stříbrnou hvězdou a spoustou dalších větší dům nebo lepší auto. To všechno 

vyznamenání, dvaatřicetiletý Travis dělá, aby splatil dluh… Jenže když jednoho 

dne obdrží e-mail se zprávou: Je 

Devine, dojíždí denně kromě nedělí 

pravidelným ranním vlakem v 6:20 na mrtvá, a vzápětí se v budově firmy kde 

Mannhattan, kde pracuje jako začínající pracuje najde mrtvola jeho přítelkyně, 

analytik v nové a dravé investiční firmě. vezmou všechny plány o životě vlastního 

soukromého vězení bez možnosti 

Mnozí mladí finančníci by takovou 

práci považovali za vysněnou metu ve propuštění zasvé. Pod pohrůžkou 

svém životě, ale on ji nenávidí a bere ji vyzrazení jeho minulosti a následného 

jako pokání. Je to trest za jeho největší soudu je donucený spolupracovat 

hřích. Vybral si to sám, protože shnít s tajnou policií na vyšetřování. Jisté 

při nudné a ubíjející práci v kanceláři osoby jsou s ním spojené víc, než se 

považuje za pomalou smrt zaživa a on zdálo, a mrtvoly začnou přibývat… Jak 

si nic jiného nezaslouží. 

asi tušíte, za vším jsou prachy a obrovská 

moc. A těch nejčastěji dosáhnete 

Šanci má jen ten, kdo dorazí do kanceláře 

jako první a donekonečna řeší uza- 

Travisovi, a nejen jemu, jde o krk. 

špinavou hrou a nekalými praktikami. 

vřené a otevřené trhy, monopoly a kvartální 

projekce výsledků. Travis jde i tady V Baldacciho románech čtenáři 

do všeho s vervou, jak je zvyklý, protože obdivují napětí od první do poslední 

Kalibr, 499 Kč, již vyšlo 

stránky, a přesně to mohu potvrdit 

i u thrilleru Vlak v 6:20. Knihu neodložíte, 

dokud ji nedočtete, může sice znít jako 

otřepané klišé, ale u Baldacciho to prostě 

tak je. Kdo je tady ta největší mrcha není 

zpočátku jednoznačné. Budete se bavit 

originální zápletkou, nečekanými zvraty 

a nejednoznačnými postavami, které 

hrají sakra vysokou hru, akorát každá na 

jiné straně zákona. 

Lucie Bednářová 

Jižanské stromy divné ovoce nesou // Percival Everett 

Jota, 398 Kč, již vyšlo 

Záhadné vraždy bělochů ve státě 

Mississippi začnou přitahovat pozornost 

celé Ameriky. Městečko Prachy, které 

nikdy ničím nevynikalo, na sebe nyní strhává 

veškerou pozornost. Navíc u vražd 

je vždy nalezeno ještě jedno tělo – tělo 

černocha, které připomíná mladého 

chlapce, který tu byl zavražděn před 

65 lety. Dvojice detektivů se snaží záhadě 

přijít na kloub, ale vůbec to nebudou 

mít snadné, neboť se jim do případu 

zamotá i trocha černé magie. 

Toto je kniha, která překvapí! Po přečtení 

anotace očekáváte vážné vyšetřování 

vražd, rasismus, celkově postavení 

černochů v Americe kdysi a nyní a co 

dostanete? Kromě tohoto všeho skvěle 

napsaný román, který je navíc okořeněný 

černým humorem, ale i černou 

magií. 

Autor do příběhu zasadil i vážnou linku, 

která vás donutí zamyslet se nad otázkou 

rasismu v Americe. Ať už je to lynčování, 

které probíhalo před sto a více lety, 

ale i současná situace, která není vždy 

úplně taková, jaká by měla být, a nejen 

co se týká černochů. 

Jakmile se ponoříte do příběhu, dýchne 

na vás nálada kultovních filmů slavného 

režiséra Quentina Tarantina. Já osobně 

jsem měla před očima Pulp Fiction, a to 

hlavně díky hláškám, které jsou v knize 

trefné, přesné, míří přímo do černého 

a já se u nich musela smát nahlas. Tato 

kniha je tak jasnou volbou pro všechny 

fanoušky tohoto žánru. 

Najdete tu od všeho trochu. Je tu thriller 

i detektivní vyšetřování, je tu historická 

část, humorný příběh, trocha toho 

nadpřirozena, samozřejmě společenský 

román a všechno to do sebe skvěle 

zapadá, všechno má v příběhu své místo, 

vše se výborně doplňuje. Je to napínavé, 

tak akorát zamotané, vtipné, ale i vážné. 

Prostě skvělé. 

Percival Everett je americký autor, který 

už má na svém kontě pěknou řádku knih 

– romány, povídky, poezii, ale i knihy pro 

děti. U nás se s ním setkáváme poprvé 

díky této knize a já doufám, že ne naposledy, 

neboť mě jeho styl neskutečně 

baví i přesto, že nejsem fanda humorných 

knížek. 

Jižanské stromy divné ovoce nesou je 

kniha, u které nebudete vědět, jestli se 

máte smát, nebo děsit. Kniha byla nominována 

na Bookerovu cenu 2022. 

Eva Francová

U JEDNOHO STOLU 

– S MASEM I BEZ MASA 

Vařit při jednom pro toho, kdo si potrpí 

na maso, ale i kdo ho z nějakého důvodu 

nechce? S naší ojedinělou kuchařkou to 

nebude žádný problém! 

Kniha vychází z myšlenky tolerantního 

flexiteriánství, kdy jídlo má být pro všechny 

příjemným zážitkem. Proto nabízí recepty, 

které umožňují, aby 

se kuchař neschvátil 

a všichni, kteří se sejdou 

u společného stolu, se 

výborně najedli. 

Knihy pro 

každého člena 

rodiny 

TIBET 

Jan Hanz Novotný 

Vyberte si 

svůj 

letní hit 

Dojet na kole z Prahy až do 

Tibetu je rozhodně výzva, 

ale také životní zážitek, 

kterému se nic nevyrovná. 

Honzovu cestu provázely 

strasti a komplikace, 

které by vás ani ve snu 

nenapadly, avšak také 

nepřeberné množství 

dechberoucích výhledů, 

nových barev, kulturních 

tradic a zvyklostí a lidských 

příběhů. 

BYLA TO JÍZDA 

Valentina Lebová 

Život vždy není dokonalý, pokaždé nám však dá, co 

je potřeba. A tak ačkoli ztratila svou životní lásku, byl 

to vlastně dar. Rozbitá na tisíce titěrných kousíčků 

se pak samu sebe snažila opět spojit v něco, co by 

alespoň zdánlivě připomínalo celek. Dlouho nevěděla, 

jak a zdali toho vůbec bude schopná. Věděla jen, že 

to za žádnou cenu nemůže vzdát. A pak se dílky této 

skládanky začaly pomalu pojit dohromady a ona 

pochopila, že to celé mělo smysl. Možná že skutečně 

ztratila, co pro ni tehdy bylo nejdůležitější, nakonec 

ale získala mnohem, mnohem víc… 

DOČTI TO 

Barbora Štolleová / Jitka Petrová 

Lákají tě knížky, ale nevíš, jakou si přečíst? Nebo 

máš pocit, že tě čtení nebaví? Máme pro tebe 

12 nezapomenutelných příběhů české i světové 

literatury, které by tě rozhodně neměly minout. 

Originální hravé zpracování tě seznámí s hrdiny 

a základním dějem, ke každému příběhu máš prostor 

pro své postřehy i zápisky, a pokud budeš chtít, 

můžeš si také trochu zaluštit. Knížka je určena všem 

dětem, které mají rády čtení, i těm, které jeho kouzlo 

teprve objevují!

text: Zdeněk Novák 

26 

TIP REDAKCE 

Kniha 

modliteb 

– nadčasově krásná sbírka 

nejen pro sběratele 

Nový přírůstek do kolekce limitovaných sběratelských 

publikací připravilo nakladatelství Rosier. Kniha 

modliteb, která právě vyšla, je magickým spojením 

dávných modliteb a dechberoucího výtvarného 

umění. Soubor modliteb vydaný s církevním schválením arcibiskupa 

pražského a primase českého, Jana Graubnera, doprovodil svými poeticky až 

romanticky zasněnými ilustracemi uznávaný výtvarník Martin Augustín. To všechno navíc 

v unikátním tiskařském provedení a nádherném sběratelském balení. 

POUZE NA 

WWW.ROSIER.CZ 

Čím je Kniha modliteb pro věřícího, není 

třeba rozvádět. A čím je pro ty ostatní? 

Je velmi citlivým a intimním pohledem 

na chvíle, při kterých se člověk setkává 

s Bohem. Dává tak smysluplnou a ucelenou 

odpověď na otázku, co je víra, 

aniž by ji čtenáři samotnému nutila. 

V dnešním světě, kde moderní technologie 

a rychlý životní styl často odklánějí 

lidskou duši od hlubších hodnot, je 

Kniha modliteb jakýmsi mostem zpět 

k poklidnému zamyšlení. 

Toto speciální vydání v českém jazyce 

a v limitovaném vydání 150 kusů nakladatelství 

připravilo jako sběratelský 

umělecký artefakt. Kniha byla ručně 

svázána do kůže a byla na ni poprvé 

v Česku aplikována tiskařská metoda 

studené ražby (více o této metodě viz 

box O technice tisku). Součástí každého 

kompletu je také zlatý medailonek 

s křížkem (14karátové zlato), vyrobený 

speciálně pro toto vydání podle grafického 

návrhu Martina Augustína. 

Medailonek je uložen v dárkovém balení 

a opatřen certifikátem pravosti od šperkařského 

výrobce Zlatokov Trenčín. 

Kniha modliteb není jen krásným 

artefaktem, nýbrž živým důkazem, že 

slova a modlitby mají sílu překračovat 

časy a dotýkat se srdcí lidí nezávisle na 

éře, ve které žijí. Je to dárek pro nás i pro 

naše potomky – příležitost pochopit 

hloubku dávných modliteb a inspirovat 

se jimi i ve světle současné doby. Kniha 

modliteb září nejen zlatou ražbou, ale 

také svým významem pro každého, kdo 

se rozhodne její stránky otevřít. 

O obsahu 

Jak byste vy sám knihu popsal, 

charakterizoval? 

Kniha modliteb je cestou ke kořenům 

naší kultury a našeho lidství, 

naší schopnosti komunikovat 

s nebem a objevovat v sobě „božskou 

jiskru“. Kniha shromažďuje 

přehledně a v současném jazyce 

základní křesťanské a katolické modlitby 

tak, jak vznikaly během dvou 

tisíciletí. To vše se nabízí v reprezentativní, 

památeční či dárkové 

podobě. Ne pro oslnění, ale proto, 

aby to člověku pokaždé, když knihu 

otevře, udělalo radost. 

V čem je podle vás Kniha modliteb 

výjimečná (téma, ilustrace, zpracování, 

výrobní proces…)? 

Kniha modliteb je výjimečná tím, jak 

spolu ladí obsah a forma. Krása patří 

k tomu, čeho si vážíme, co si vezmeme 

do ruky ne jednou, ale opakovaně. 

A křesťanské modlitby napříč

O technice tisku 

27 

V čem spočívá technologie tisku této 

publikace? 

Říká se tomu studená ražba (cold foil). 

V podstatě se jedná o to, že z obou 

stran tiskového listu přitlačíte motiv ve 

zlaté metalické fólii, ovšem za studena. 

Postup za tepla, při kterém se vyrábí 

i mosazná razidla a ta se zahřívají na 

120–170 °C, se už dávno používá na 

obálky knih, polepy a podobně. Ale 

abychom tím vybavili celou knihu, to 

by bylo velice nákladné. Novou metodou 

se dostává kovový efekt do celého 

knižního bloku a čtenář se s ním tak 

setkává napříč celou knihou. 

Je to poprvé, kdy jste tuto metodu 

použili? 

Ano, v Česku ani na Slovensku tato 

metoda na tisk knih ještě použita 

nebyla. Kniha modliteb je první, která 

se tímto způsobem tiskla. Působí to 

neuvěřitelně dobře, jednotlivé grafické 

objekty navozují opravdový dojem zlatého 

kovu, což je v kombinaci s výtvarným 

pojetím knihy naprosto ideální 

efekt. 

Ing. Dušan Zelinka, 

generální ředitel tiskárny TBB a.s. 

O výtvarném zpracování 

„Kniha modliteb se dotkla nejniternějších zákoutí mojí duše. Uvědomil 

jsem si, že se stávám díky svým ilustracím průvodcem po tisíciletí 

vyslovovaných textů. A to je pro mě skutečně velmi zavazující. Proto 

jsem přistoupil k jejímu výtvarnému doprovodu s velkou pokorou 

a respektem. Odcestoval jsem do Říma, abych se v místních chrámech 

mohl inspirovat nádhernými raně křesťanskými mozaikami – jejich 

symbolikou, výpravností a duchovním poselstvím. Doufám tedy, že čtenáře 

mé vizuální pojetí zaujme.‘‘ 

Martin Augustín, výtvarník a ilustrátor Knihy modliteb 

staletími jsou pokladem, který nás 

opakovaně inspiruje a nese v krásných 

i obtížných chvílích života. 

Setkal jsem se s řadou publikací, 

které nešetřily na papíře a umělecké 

výzdobě, ale text nebyl kdovíjak 

pěkný nebo v něm byly chyby nebo 

čerpal z přežitých, jazykově mrtvých 

předloh. Kniha modliteb je krásná 

úměrně tomu, co si z ní můžete 

vzít, co se v ní dočtete a k čemu se 

budete jistě i vracet. 

Čím může čtenáře překvapit, obohatit? 

Je to víc než obyčejná kniha. Může 

dát nečekaný a rozhodující podnět, 

světlo do života. Věřím, že úchvatné 

grafické provedení se bude líbit 

napříč generacemi. 

Pavel Mareš, šéfredaktor 

Karmelitánského nakladatelství 

a editor Knihy modliteb 

Kniha modliteb má velmi 

zdařilý a vhodný obsah, který je 

nádherně výtvarně zpracován. 

Dominik kardinál Duka OP

text a foto: Michaela Merglová 

28 

AUDIOKNIHY 

Stačí pár slov 

– a hned si ten 

svéráz představíte 

Rošťárny BOŘÍKA & SPOL. z pera Vojtěcha Steklače sice baví 

české děti už půl století, avšak jejich audioverze byly dosud 

k mání jen ve skromném výběru. Kompletního znění se 

dočkají až nyní, a to zásluhou vydavatelství OneHotBook, 

které k načtení série těchto lapálií povolalo do zbraně 

Jana Zadražila. 

OneHotBook, vyjde v říjnu 

Jaký typ kluka jste byl v Boříkově 

věku? Lump, nebo spíš šprt Bohoušek? 

Byl jsem – jak tomu říkala paní učitelka 

Kousalová, kterou jsme měli na matematiku 

– „vzorný grázl“. To je prosím přesná 

citace. Známky jsem měl dobré, tudíž 

mě ani nebylo za co plísnit, ale zároveň 

jsem dost zlobil a s kamarády jsme 

ve škole i mimo ni vymýšleli kde jaké 

skopičiny. 

Takže producent nahrávky vsadil na to, 

že se vnitřně opravdu nejvíc cítíte jako 

Bořík? 

Z jejich čtveřice zřejmě ano, i když někdy 

jsem býval taky docela přechytralá 

pečlivka jako Mirek. A jindy jsem se zase 

kasal jako Čenda. Řekl bych, že parta 

Steklačových rošťáků je sestavená s rozmyslem 

tak, aby se v těch klukovských 

typech každý aspoň na chviličku našel. 

Jenom silák Alešovy tonáže jsem tedy 

vážně nebyl nikdy. 

Co za knihy jste jako čtvrťák četl 

nejradši? 

Knihovnu jsme měli doma velikánskou 

a já ji díky genům od maminky bral od 

horního fochu zprava až do dolního 

zleva. Bořík byl z mých nejoblíbenějších. 

Všechny díly knižní série, 

která shrnovala texty z Ohníčku, 

jsem postupně dostával k narozeninám 

a k Ježíšku, na což jsem se vždy 

ohromně těšil. Sjížděl jsem i trilogii 

o Neználkovi a hodně mě bavilo sci-fi 

a fantasy. A táta nám s oblibou předčítal 

verneovky, což byly vlastně takové 

moje první audioknihy. 

Dejme tomu, že zanícenou kantorku, 

nezničitelného inspektora nebo 

krhounka Bohouška lze před mikrofonem 

ztvárnit poměrně hravě. Jak 

však musí herec postupovat, aby 

odstínil výroky čtyř raubířů, kteří se 

liší asi jen váhou a oblečením? 

Na této nahrávce jsem poprvé spolupracoval 

s Michalem Burešem, 

což jsem si delší dobu přál. Michal 

je vyhlášený režisérskou náročností 

v nejlepším slova smyslu. Řada pod- 

OneHotBook, 05:52, 349 Kč, již vyšlo 

nětů vzešla při natáčení přímo od něj 

– měl o některých figurách naprosto 

jasnou představu, která mému pojetí 

konvenovala. Byla to radostná tvorba 

ve dvou a pomáhalo nám i to, že dar 

satirické charakterizace je snad největší 

přednost Vojtěcha Steklače. Stačí mu 

pár slov – a máte pocit, že si svéráz té 

postavy hned živě představíte. 

Čím to, že situační komika z dílny 

Boříkovy party zůstává sdělná 

dodnes, byť se škola, rodiče i mládež 

sama mezitím tak změnily? 

Tehdy byla éra analogová. A pokud jste 

v ní chtěli zažít dobrodružství, museli 

jste ho aktivně iniciovat, prožít a taky 

za něj nést případné následky – to vše 

v reálném čase. Kdykoli jste někam skočili, 

bolely vás při dopadu nohy a kolena 

se fakt odřela. Když se strhla průtrž 

mračen, promokli jste na kost. A když 

jste chtěli s někým být, bylo nezbytné 

se fyzicky potkat. Dnešní kluci zažívají 

neuvěřitelná dobrodružství na jedno 

kliknutí a kamarádí se spolu, aniž by 

se zvedli ze židle. Nerad bych, aby to 

vyznělo pejorativně – my starochové 

jsme z toho sice málem v Jiříkově 

vidění, ale podle všeho stejně jako za 

našeho dětství rozhodují jednak stádní 

logika, jednak vzory. Hodně záleží na 

tom, jestli dnešní děti své rodiče vidí, 

jak touží po dobrodružství. Nemůžeme 

po nich chtít něco, co sami nečiníme. 

Pokud jen vysedáváme na gauči, nečekejme 

od svých dětí něco jiného.

NOVINKY Z KNIHKUPECTVÍ 

Knižní svět nezahálí, a tak vám dnes můžeme představit nejnovější tipy 

na čtení pro dospělé i pro děti. Vyberte si titul na míru. 

AMARI A NOČNÍ BRATŘI 

AMARI A VELKÁ HRA 

B. B. Alston 

Kouzelné dobrodružství pokračuje! Oblíbená 

hrdinka Amari z Úřadu pro nadpřirozené 

záležitosti se vrací! Potom, co se 

Amari Petersové vloni povedlo najít svého 

ztraceného bratra a zachránit celý svět, 

doufá, že další rok na Úřadu pro ni bude 

hračka. Jenomže ani letos Amari neví, kam 

dřív skočit. A když jí k tomu tajná Liga čarodějů 

nabídne, aby se postavila do jejich 

čela a vedla všechny čaroděje v boji 

proti útlaku, Amari nezbývá než odmítnout. 

Už tak toho má až nad hlavu! Jenže ve chvíli, kdy se Amari rozhodne 

nabídku nepřijmout, dostane šanci další čaroděj, který má 

s Ligou nebezpečné plány. A to mladá čarodějka nemůže dopustit. 

A tak začíná Velká hra! 

Amari a Velká hra – JOTA, 478 Kč 

Amari a Noční bratři – JOTA, 398 Kč 

ZLODĚJ TVÁŘÍ 

Arnošt Vašíček 

Na Slovensku vyplaví Dunaj mrtvolu 

muže. Někdo ho popravil kulkou 

do hlavy a pohřbil v zemi. Pak tělo 

znovu vykopal, pilkou odřízl obličej 

a ostatky vhodil do řeky. Jediná stopa 

vede do lužních lesů na soutoku 

Moravy a Dyje. Fascinující krajina 

plná vodních kanálů, tůní, bažin 

a močálů ukrývá temné tajemství. 

Pokouší se ho rozkrýt komisař 

Drexler s kolegy z české kriminálky. 

Česká televize, 299 Kč 

FIT RECEPTY VEGAN 

Lucia Wagnerová 

Jednoduché veganské fit recepty 

na každý den. Skvělé nejen pro ty, 

co preferují veganský životní styl, 

ale také pro různé alergiky či ty 

z vás, kteří trpí intolerancemi. Nenajdeš 

v nich totiž žádné mléčné 

výrobky, vejce, maso ani jiné 

suroviny živočišného původu. Vyzkoušej 

mé chutné a nutričně hodnotné, 

veganské recepty. Připravíš 

si je jednoduše, zdravě a rychle. 

Fit brands, 479 kč 

MARCO 

Marcy Jell 

Neomalený drzoun Marco unese hlavní 

hrdinku Brooke, aby z ní vymámil potřebné 

informace. Jenže Brooke není žádná 

cukrová panenka a jen tak něco ji nezlomí. 

Navíc se ukáže, že pod maskou drsného 

gangstera, kterou Marco nosí, se 

skrývá cosi něžného a sladkého. A jejich 

vzájemná touha roste… První díl z celkem 

čtyřdílné erotické série s názvem 

Jezdci apokalypsy. 

Mediaplex, 357 Kč 

LUCAS 

Marcy Jell 

Byla jsem italská princezna 

a měla všechno, co jsem chtěla. 

Peníze, postavení, milence. 

Věděla jsem, že můžu cokoliv! 

Všichni vědí, že můj otec 

je Salomon Vannini. A jméno 

Vannini mělo v našem světě 

váhu. Hlavně v tom mafiánském… 

Tedy do doby, než jsem 

se probudila v cizí zemi a nic 

si nepamatovala! Kdo byli ti 

čtyři muži? Co po mně chtěli? 

A hlavně – co po mně chtěl on, 

Lucas! Druhý díl erotické série 

Jezdci apokalypsy. 

Mediaplex, 357 Kč

30 

AUDIOKNIHY 

Zdena Salivarová: Honzlová 

Čtou: Denisa Barešová, Pavel Soukup 

Vychází v září 2023 

Dívka z rodiny, která je bolševikům trnem v oku, na vlastní kůži cítí, že ji osud nahnal 

v mizernou dobu na šílené místo. Přesto se snaží zůstat sama sebou – bezmoci, udavačství 

i tragédii navzdory. Výjimečná výpověď o chorobné budovatelské křeči 50. let. 

Audioknižní tipy 

vydavatelství OneHotBook 

Klára Teršová: 

Až ke křížku 

Čte: Tereza Jarčevská 


Viktorie Hanišová: 

Houbařka 

Čte: Tereza Marečková 

10:45 / 389 Kč 

Po roce 1968 zatočí 

režim s manželi Mazochovými pěkně po dělnicku, když je 

donutí přestěhovat se z Volar na hanbu do Aše. Je pouze na 

uťápnuté Elišce, aby se v normalizační době bez východiska 

postavila ve všech svých životních rolích osudu čelem. 

Sára se na šumavském 

venkově dennodenně trmácí po houbařské stezce. 

Vzpomínkám na události, které ji dovedly až do psychiatrické 

léčebny, se však nemůže vyhýbat donekonečna. Podaří se jí 

vypořádat s tíživou minulostí a najít vytoužený klid? 

Karin Slaughter: 

Triptych 

Čte: Jan Holík 


Město Decatur se stalo dějištěm série brutálních vražd. 

Každou z obětí vrah připravil o jazyk. Sbírá zrůdné trofeje, 

nebo tím chce něco vzkázat? K případu je povolán Will Trent, 

který má za sebou nejen skvělé výsledky, nýbrž i značně 

temnou minulost… 

Annie Ernauxová: 

Roky 

Čte: Eliška Balzerová 


Běh velkých dějin i plynutí 

roků jednoho života vylíčila 

v oceňovaném díle francouzská nobelistka, ke které vzhlíží 

většina autorů tzv. autofikce. Nevšední mix kroniky a memoárů 

skýtá výmluvný obraz šesti dekád, jež proměnily náš svět 

k nepoznání.

31 

Catriona Ward: 

Poslední dům 

v Needless Street 

Čte: Michal Zelenka 


Stopy v případu pohřešované 

dívenky sice dávno vychladly, 

nicméně její sestra se rozhodla konfrontovat muže, který 

podle ní za únosem stojí. Ted žije ve zdánlivě obyčejném 

domě na konci nenápadné ulice. Jenže nic tu není 

takové, jak se zprvu zdá… 

John Irving: 

Modlitba za Owena 

Meanyho 

Čte: David Novotný 


Každodenní vzpomínka 

na něj je způsob, jak 

přežít věčnou smůlu. 

Životní poustevník John 

Wheelwright odříkává litanii za spolužáka, jenž mu byl 

rádcem i životním vzorem. Rozevlátá paralela s odkazem 

Ježíše Krista představuje vrchol Irvingovy tvorby. 

AUDIOKNIHY 

Lee Child: 

Varovný signál 

Čte: Vasil Fridrich 


Robert Jordan: 

Drak Znovuzrozený 

Čte: Pavel Soukup 


Jack Reacher si lebedil 

ve floridském letovisku 

Key West, ale vyhledal ho 

tajemný chlápek, kterého 

pak krátce nato kdosi zlikvidoval. Kostky jsou vrženy! Ve 

třetím šťavnatém případu pátrá někdejší vojenský policajt 

tempem přímo zběsilým… 

Rand al’Thor se smiřuje 

s tím, že je Drak 

Znovuzrozený – dávno 

předpovězený vůdce, který 

má zachránit svět a zároveň ho zničit. Třetí díl oceňované 

ságy Kolo času, díky níž se Robert Jordan zařadil mezi 

velikány literární fantastiky. 

A. M. Ollikainen: 

Dobrodinci 

Čtou: Jana Plodková, 

Marie Štípková 

9:39 / 349 Kč 

Před vilu zámožné 

finské rodiny někdo 

přistavil lodní kontejner 

plný vody. Neobvyklá instalace však obsahuje něco, co 

k modernímu umění nepatří: utopenou mladou ženu. 

Úvodní díl strhující bestsellerové krimisérie s komisařkou 

Paulou Pihlajovou. 

Bernard Cornwell: 

Páni severu 

Čte: Vasil Fridrich 


Vysloužilý středověký 

žoldák Uhtred 

z Bebbanburgu se 

konečně vydává do 

rodné Northumbrie, 

aby se utkal se zlovolným strýcem. Štěstí, které mu až doteď 

přálo, se zčistajasna obrací. Hrdina se stává otrokem na 

obchodní lodi, z níž zdánlivě není úniku…

text: Žofie Sedláčková 

32 

TIP REDAKCE 

Kateřina Surmanová: 

Královna 

českého 

hororu 

Dlouhé podzimní večery s tajemnými 

mlhami a šustícím listím už klepou na 

dveře. Co to znamená? Že nastává ideální 

období pro čtení příběhů, ze kterých běhá 

mráz po zádech! Pokud máte pro strach 

uděláno, pusťte se do některé z knih 

Kateřiny Surmanové. Ale pozor, není to nic 

pro slabé povahy... 

Horor v české literatuře nemá velkou 

tradici. Jistě, Erbenova Kytice traumatizuje 

další a další generace českých 

čtenářů i po více než 150 letech od 

vydání. Ovšem v druhé polovině 19. 

století, v dobách největšího rozmachu 

hororového žánru, měli naši spisovatelé 

plné ruce práce s obrozenectvím a na 

horor se pozapomnělo. 

Teprve v posledních letech se 

tento dluh čeští autoři snaží splatit. 

Kateřina Šardická ve svých knihách 

pro mladší čtenáře obratně využívá 

prvky neznámé (a díky tomu tajemné) 

slovanské mytologie k navození husí 

kůže. Nakladatelství YOLI loni bodovalo 

přímo se sbírkou hororových povídek 

a Kateřina Karolová navázala na úspěch 

Jozefa Kariky příběhem na pomezí 

dokumentu a hororu. 

Přízrak 

v knihkupectvích 

všechny tyto ingredience smíchají 

s důkladnou rešerší a poutavým stylem 

psaní, bestseller je na světě. 

Šepot z lesa na čtenáři zanechá 

následky (v mém případě týden 

děsivých snů a následné neméně 

děsivé kruhy pod očima). Z některých 

momentů se čtenáři skutečně zrychlí 

tep: prudké ochlazení ve vyhřáté 

místnosti, vypnuté rádio, ze kterého 

začne bzučet mrtvý hlas, podivný šepot 

z černočerného lesa… 

O úspěchu knihy svědčí nadšené 

ohlasy čtenářů na Databázi knih 

i sociálních sítích. Někteří dokonce 

neváhají Kateřinu Surmanovou označit 

za královnu českého hororu. A autorka 

se tohle přízvisko snaží obhájit ve své 

novince Zvedá se vítr. 

Strach na vinicích 

Kdo četl Šepot z lesa, tomu bude Zvedá 

se vítr povědomý. Opět tady figuruje 

skupina dětí, stará tragédie a samozřejmě 

špetka nadpřirozena. Jenom 

Orlické hory vystřídá jižní Morava. Na 

první pohled sice prostředí vhodné spíš 

pro romantickou komedii z vinic, ale 

když čtenář vezme v potaz povodně 

z roku 1997 a tornádo, které Hodonínsko 

poničilo dva roky zpátky, najednou začínáte 

tušit, kam se autorčina mysl ubírá… 

Kateřina Surmanová z regionu pochází 

a velice dobře ho zná (pravděpodobně 

je to důvod, proč příběh zasadila právě 

sem), což ze čtení opět dělá neopakovatelně 

znepokojivý zážitek. 

A pak je tady Kateřina Surmanová, 

jejíž Šepot z lesa s nepřehlédnutelnou 

červenočernou obálkou se v knihkupectvích 

zjevil před rokem jako přízrak. 

A přízrak pořádně děsivý. Ačkoliv totiž 

knihu nedoprovázela žádná velká 

reklamní kampaň, prodalo se jí přes 

10 000 výtisků, což z ní dělá oficiálně 

bestseller. 

Čím je Šepot z lesa výjimečný? V první 

řadě jedinečnou atmosférou. Autorka 

se netají svou láskou k Orlickým horám, 

ke slovanské mytologii a k mistrům 

hororu jako Stephen King. A když se 

Kalibr, 359 Kč, vychází 6. září 

Zatímco v Šepotu z lesa autorka děsila 

základními hororovými přísadami – 

tmou, strachem z neznáma, starodávnými 

rituály, novinka Zvedá se vítr je 

explicitnější a syrovější. Mrtvá těla tady 

tlejí v horku a pod pražícím sluncem, 

duchové otevřeně komunikují s dětmi. 

V tomhle jsou knihy jako jing a jang. 

Jedna věc ale zůstává stejná – autorčin 

inteligentní styl, který horor povyšuje 

nad banální lekačky. 

Nezbývá než smeknout a poklonit 

se. Královna českého hororu to opět 

dokázala.

Dívka v mlze 

// Barbora Bernátová 

V zapomenuté chatové osadě u Košic byla brutálně zabita mladá žena. Kapitán David Meizner 

a jeho kolegyně kapitánka Ema Kopecká se vydávají po jejích stopách do vesničky pod Tatrami, 

kde se narodila. Proč kdysi odešla do Bratislavy a co ji přimělo se vrátit? Pátrání komplikuje nejen 

pavučina dávných tajemství, ale i Davidova svérázná povaha… 

Metafora, 449 Kč, již vyšlo 

Knižní tipy 

Knižní tipy pro čtenáře detektivek, kriminálních 

či dobrodružných příběhů, u kterých se napětím 

rozbuší srdce. 

Když se do vás 

zakouká sociopat 

... zmizte! 

Mělčina 

// Holly Craigová 

Dobrodružný příběh se silnou hrdinkou, která 

se díky okolnostem ocitne ve velmi nebezpečné 

situaci. 

Co vše dokáže zvládnout matka, když jsou ohroženy 

životy jejích dětí 

i její vlastní? Po vraždě 

v sousedství se celá 

rodina musí dát na 

útěk. Jejich dobrodružná 

plavba skončí 

na ostrově, ze kterého 

zdánlivě není úniku. 

Cosmopolis, 449 Kč, 

vychází 4. září 

33 

KNIŽNÍ TIPY 

2.díl 

thrillerové 

série 

Velice dlouhé schody 

// Jaroslav Velinský 

www.grada.cz 

Bezděčný detektiv Ota Fink – v civilu soustružník 

– se začátkem léta 1960 dostane k řešení dalšího 

případu, zmizení manželky číšníka Štechra. Další 

podivné okolnosti, 

včetně nálezu zakopané 

lidské hlavy 

v lepenkové krabici, 

svědčí o tom, že 

v okolí řádí bestiální 

vrah. Podaří se Otovi 

vyřešit případ záhadných 

zmizení a odhalit 

tajemného fantoma? 

Mystery Press, 379 Kč, 

již vyšlo

34 

PROMOTION 

True crime 

– pravdivé 

příběhy vrahů 

a jejich obětí 

Naštěstí máme v našem literárním světě 

autory, jimž takové případy nedají spát. 

Ať už je důvodem jejich často složitého 

investigativního pátrání empatie k obětem 

vrahů, neodolatelná touha odhalit 

skrytá tajemství a zpochybnit tak naše 

zažité představy, anebo čistě jen záliba 

v tajemných historických příbězích, 

umožňují nám do tak těžko uchopitelného 

světa vraždících kreatur a jejich 

temné mysli nahlédnout hlouběji. Dávají 

nám také příležitost lépe pochopit, jak si 

vrazi vybrali svou oběť. 

Mezi takové autory patří bezesporu 

americká spisovatelka a historička Hallie 

Rubenhold. Název její nejnovější knihy 

Pět životů: Neznámé příběhy obětí 

Vendeta, 399 Kč, již vyšlo 

Jacka Rozparovače už sám napovídá, 

o čem vypráví. Hlavním tématem je pět 

žen, obětí Jacka Rozparovače, o kterých 

panoval názor, že šlo o prostitutky. Tento 

mýtus autorka překvapivě vyvrací. Polly, 

Annie, Elizabeth, Catherine a Mary Jane 

měly své životy, práci, zájmy, také starosti, 

každá byla jiná a žila jinde... Přesto, 

ačkoliv se nikdy nesetkaly, jejich osud 

skončil stejně. 

Ocitly se v nesprávnou dobu na 

nesprávném místě a roku 1888 byly 

v Londýně zavražděny. Kniha jejich 

působivých a na pravou míru uvedených 

životních příběhů, které se odehrávají 

pro ženy v tak těžké době druhé 

poloviny 19. století, se stala bestsellerem 

Sunday Times a byla také zfilmována 

jako dramatický seriál. V roce 2019 se 

stala vítězem ceny Baillie Gifford Prize 

za literaturu faktu. 

Další odvážnou autorkou je oceňovaná 

investigativní novinářka, spisovatelka 

a publicistka Maureen Callahan. 

Její nová kniha Americký predátor 

Vendeta, 399 Kč, vychází 20. září 

text: Hana Wielgusová 

Je určitě mnoho věcí, které 

jste o sériových vrazích 

chtěli vědět, ale báli jste 

se zeptat. A nejenom 

o nich. Jistě by vás zajímaly 

i oběti, které za sebou 

vrazi zanechávají, ty však 

jako kdyby zůstávaly spíše 

někde na okraji. Policie 

má totiž jen jeden hlavní 

cíl – dopadnout jejich 

vraha. Bohužel, ne vždy 

se jí to podaří. Některé 

zločiny, spáchané tím 

nejodpornějším způsobem, 

zůstávají dodnes 

nevyřešeny a mnohá 

tajemství, dříve, než stačí 

být odhalena, zemřou spolu 

se svými pachateli. 

je výsledkem roky trvajících rešerší 

a sběru informací o jednom z nejděsivějších 

sériových vrahů, zvaném „čiré 

zlo“, Israeli Keyesovi. Možná jste o něm 

neslyšeli, ale přesto existoval. Autorka 

odkrývá jeho skutečný příběh, o kterém 

FBI nerada hovoří. Zabíjel desítky let 

a stejně tak dlouho se vyhýbal odhalení. 

Pohyboval se po celém území USA, 

vraždil a zbavoval se obětí, a mezitím 

žil normální rodinný a pracovní život 

na Aljašce. FBI nakonec Israele Keyse 

dopadla, avšak mnohé z jím spáchaných 

krutých vražd do jeho smrti již 

vyřešit nestihla. Kniha se v oblasti literatury 

faktu dočkala několika literárních 

cen a je v tomto žánru považována za 

jednu z nejlepších.

Hana Kubíková 

Vražda 

mezi řádky 

35 

RECENZE 

Cosmopolis, 449 Kč, vychází 8. září 

Smrt mezi řádky řeší vzájemný vztah 

dvou mladých žen, které se stanou 

kolegyněmi v jednom starém londýnském 

knihkupectví. Roach je nepříliš 

oblíbená samotářka, která žije s matkou, 

moc o sebe nedbá a jako domácího 

mazlíčka chová šneka oblovku. Co 

ji ale doslova definuje, je její posedlost 

žánrem true crime. Nejvíc ze všeho 

miluje sériové vrahy, čte o nich knihy 

(které si pravidelně objednává do práce 

a nikdy za ně neplatí), sleduje televizní 

seriály na Netflixu, poslouchá speciální 

podcasty, v knihkupectví dokonce 

vytvořila knižní sekci skutečných 

zločinů. 

Druhá dívka, Laura, je Roachin opak. 

Milá, přátelská, umí to s kolegy i se 

zákazníky. Normál, holka, co si objednává 

dýňové lattéčko, takhle Roach 

tyhle typy lidí označuje. Podobně 

onálepkuje i Lauru, která přichází do 

knihkupectví s novým vedením. Pak 

ale objeví v Lauřině tašce (kterou bez 

ostychu v její nepřítomnosti prohrabe) 

knížku o skutečných zločinech. 

A o něco později navštíví autorské čtení, 

kde Laura recituje své básně, také inspirované 

vraždami. Že by spřízněná duše? 

Roach je nadšením bez sebe a snaží 

se s Laurou skamarádit. Netuší ale, že 

True crime je literární žánr, jehož podstatou je rekonstrukce 

kriminálního činu, typicky vraždy nebo sériových vražd. A je 

to také jedno z důležitých témat debutu britské spisovatelky 

Alice Slaterové Smrt mezi řádky, který nás zavede do tradičního 

anglického knihkupectví v době předvánočního shonu. 

Laura se o zločiny zajímá z úplně jiného Smrt mezi řádky by se asi nejlépe dala 

důvodu než ona sama. Její matka před zařadit do kategorie psychologický 

lety zemřela rukou sériového vraha, 

thriller. Čtenář se probírá toxickými 

Lauřina poezie se proto zaměřuje na vztahy mezi dvěma odlišnými (a přitom 

vlastně podobnými) hrdinkami, 

uctění oběti a ani náhodou nehodlá 

adorovat zločince, který tragédii způsobil. 

Zájem o zločiny, který vidí u Roach, nevyrovnané psychiky, odkrývá jejich 

autorka dává nahlédnout do jejich 

je jí odporný a její nadbíhání víc než 

motivace i posedlosti, to vše na pozadí 

nepříjemné. 

úvah o opravdovém zločinu. Kniha vás 

přinutí zamyslet se i nad tím, jestli vy 

Roach ovšem stále fantazíruje o tom, sami částečně nepřispíváte ke zvrácenému 

kultu sériových vrahů (kdo nevi- 

že Laura jednoho dne prozře, a její 

poněkud zvrácená mysl rozehrává hru děl ani jeden díl seriálu Monstrum – 

zahrnující stalking, tajné návštěvy Lauřina 

bytu a čtení jejích deníků. Podaří sérii Bez lítosti, ať hodí kamenem). 

Příběh Jeffreyho Dahmera, či aktuální 

se jí odhalit, který z jejích oblíbených Příběh plyne značně znepokojivým 

vrahů zavraždil Lauřinu matku? Laura způsobem, pod povrchem na první 

se snaží držet od Roach dál, ale sama pohled poklidného děje vzrůstá napětí, 

prožívá náročné období umocněné pracovním 

vypětím. Nadbíhání zadanému nout. Rozhodně není jen pro fanoušky 

takže se od knihy nemůžete odtrh- 

kolegovi, přemíra alkoholu, špatná 

true crime a pro knihomoly, atmosféra 

životospráva, psychické problémy, to londýnského knihkupectví pohltí 

vše přivádí Lauru do stále větších potíží. všechny čtenáře bez rozdílu. Máte-li 

Kde tahle hra na kočku a myš skončí? rádi thrillery, pak si Smrt mezi řádky 

Spokojí se Roach s tím, že objeví 

určitě užijete. 

všechna Lauřina tajemství? Nebo snad 

naznačuje název knihy, kam se bude 

děj ubírat? 

ALICE SLATEROVÁ 

Velkou roli v knize hraje prostředí knihkupectví, 

po většinu roku ospalé místo je britská spisovatelka a bývalá 

s minimálním obratem, které se ale 

knihkupkyně. Vystudovala tvůrčí 

před Vánoci mění v nefalšované knižní psaní, aktuálně spolumoderuje 

peklo. Nové knihy, otravní zákazníci, 

literární podcast Na které stránce 

unavení prodavači, noční směny, marketingové 

fígle, jak udělat z vybraných Žije v Londýně se svým manže- 

jste? (What Page Are You On?). 

titulů bestseller. K tomu ale také docela lem, recenzuje sbírky povídek 

vtipné literární debaty a sympatičtí 

pro časopis Mslexia, organizuje 

knihkupci. To vše dává nám čtenářům 

literární akce a rediguje beletrii. 

příležitost podívat se trochu jinak na 

Smrt mezi řádky je jejím prvním 

místa, která si nejspíš dost idealizujeme. 

románem.

36 

TIP REDAKCE 

Tracy 

Crosswhiteová 

PANTEON LITERÁRNÍCH DETEKTIVŮ SOUČASNOSTI – 19 

text: Jiří Popiolek 

Detektiv ze seattleského oddělení vražd Tracy Crosswhiteová je další z řady střelkyň, 

které jsou ochotny kvůli pravdě jít i proti všem. A nezřídka i za cenu toho, že sama 

skončí na pokraji smrti a v takřka bezvýchodné situaci. Naštěstí s malou pomocí od 

přátel nakonec vždy případ vyřeší a sama vyvázne jen s nějakou tou drobnou fyzickou 

újmou… 

Robert Dugoni byl část svého života 

právníkem a další část zase novinářem. 

Obojí vystudoval – a je nesmírně 

zajímavé, jak se tyto profese nesmazatelně 

otiskly i do jeho knih. Z té první si 

vzal systematičnost, s níž jeho hrdinové 

přistupují k řešení případů, a z té 

druhé zase snahu šokovat, vršit na sebe 

dějové zvraty – a hnát hrdiny až na 

ostří nože a do mezních situací, kde jde 

nejen o život, ale třeba také o profesní 

čest… 

Tracy dvou tváří 

Tracy Crosswhiteová by se na první 

pohled mohla klidně ztratit v řadě 

podobně vyprofilovaných hrdinek, 

které v současnosti v podstatě dominují 

tomuto žánru. Urputná a tvrdohlavá 

ranařka, individualistka, jíž nedělá 

problém zvysoka kašlat na předpisy 

a která ráda chodí po večerech trénovat 

na střelnici. 

Zároveň psychicky trochu nevyrovnaná 

(ale opravdu jenom trochu, nečekejte 

sáhodlouhé sebezpytné vnitřní monology, 

tady na ně není čas), s temnou 

skvrnou z minulosti – její sestra byla 

zavražděná a vraha se právě chystají 

propustit na svobodu. 

A nesmí samozřejmě chybět ani misogynní 

šéf, který Tracy upřímně nesnáší 

(mimo jiné i proto, že je fakt dobrá 

policistka), ponižuje ji (i veřejně), kde to 

jenom jde, a usiluje o to, aby co nejdřív 

ze seattleského oddělení vražd odešla. 

Dugoniho finta 

Jenže Robert Dugoni jako by se 

rozhodl na to jít zcela opačně. A tak 

dějová linie, kterou jiní autoři odhalují 

jen pozvolna, v mnoha dílech, 

a s jejímž vyřešením otálejí, jak to 

jenom jde, je zde smáznuta z povrchu 

zemského hned v první knize. 

Vrah Traceiny sestry skončí tak, jak si 

zaslouží, a i když jizvy zůstávají, je třeba 

začít systematicky řešit další problém. 

Tedy na první pohled vraždy striptýzových 

tanečnic, které byly brutálně 

uškrceny v motelovém pokoji – ve 

skutečnosti však válku s kapitánem 

oddělení násilných trestných činů 

Johnnym Nolascem, v níž je brzy jasné, 

že „přežije“ jenom vítěz. 

Jedinou Tracyinou šancí je přeskočit 

všechny ty klacky, které jí arogantní 

a podlý šéf hází pod nohy, vypořádat 

se i s urputným stalkerem a dotěrnou 

novinářkou, jež si hodlá na jejím 

krachu vybudovat kariéru, a dokázat 

všem, že ten, kdo se zde nemýlí, je 

ona. A vzhledem k tomu, že druhou 

její tváří je paradoxně chladnokrevnost 

a racionalita, s níž se vrhá do řešení 

svých problémů, není vedle samolibého 

Nolasca úplně bez šance. 

Jenže i sám Dugoni si uvědomuje, že 

každý správný Holmes potřebuje svého 

Moriartyho, a tak ta válka bude nejspíš 

dlouhá a pořádně drsná. Johnny 

Nolasco totiž patří k lidem, které když 

vyhodíte dveřmi, vrátí se oknem. 

S trochou pomoci 

od přátel 

Tracy ale má samozřejmě i ty „správné“ 

parťáky, na které se může spolehnout, 

že v pravou chvíli zasáhnou – a někdy 

i oni poruší předpisy, jen aby Tracy 

pomohli nejen proti Nolascovi, ale 

i proti skutečným zločincům – sériovým, 

často brutálním vrahům. 

Tím, že Dugoni patří k autorům, u kterých 

funguje něco jako sebekontrola, 

a i když situace v rámci jedné knihy 

šroubuje a hrotí až do okamžiků, kdy 

jde (především Tracy) o život, nikdy 

nepřekročí mez základní uvěřitelnosti 

a nesklouzne ke směšnosti. 

A tak jeho zločinci nejsou všemocní 

ani nějak zvlášť geniální – spíš jsou to 

psychicky nemocní lidé, kteří si setsakra 

umějí dávat pozor, a stejně tak Tracyini 

sidekickové (tedy kolegové) nemají 

nijak hraniční povahy a jsou zde ve své

SÉRIE TRACY 

CROSSWHITEOVÁ 

37 


ROBERT DUGONI (* 1961) 

Vystudoval žurnalistiku a tvůrčí psaní na Stanfordské univerzitě. Během studií 

získal řadu cen, pracoval také jako reportér. Poté vystudoval práva a třináct 

let se tímto oborem v San Francisku zabýval. Svět práva ale opustil a rozhodl 

se stát spisovatelem na plný úvazek. Hned jeho první tři knihy získaly několik 

literárních cen a ta první se stala bestsellerem The New York Times. V současnosti 

bydlí s rodinou v Seattlu. 

Kromě série o Tracy Crosswhiteové napsal i pětidílnou řadu o právníkovi 

Davidu Sloaneovi a další samostatné tituly, z nichž některé patří k literatuře 

faktu (The Cyanide Canary). Částí odborné veřejnosti bývá považován za 

„nezpochybnitelného krále právnického thrilleru“ a „dědicem Grishamova 

literárního trůnu“. 


normálnosti příjemně upozadění. Týká 

se to jak Tracyina nejbližšího parťáka 

Kinsingtona Rowea, rodinně založeného, 

klidného muže, který se pokouší 

zachránit své manželství, tak „italského 

akčního dua“ Vica Fazzia a Delma 

Castigliana, které patří do stejného 

vyšetřovacího týmu. A které zde 

dostává za úkol vkusným způsobem 

se starat o tu mikroskopickou stopu 

humoru, jímž knihy disponují. 

Tři z deseti 

Detektivek s Tracy Crosswhiteovou 

napsal Robert Dugoni zatím deset, 

český čtenář zná dvě a Naše nakladatelství 

– Dobrovský chystá v edici 

Vendeta brzy třetí. Doufejme, že jejich 

chytré zápletky, které dokážou čtenářsky 

strhnout, ale zároveň nikdy neztrácejí 

racionální stránku věci, ocení co 

nejvíc fanoušků detektivky. 

Byla by škoda nedozvědět se, kam až 

bude Johnny Nolasco ochoten zajít ve 

své nenávisti k Tracy – a hlavně to, jaká 

další překvapení v řešení jednotlivých 

případů Dugoni připraví. Minimálně 

postava pachatele v druhé detektivce 

s touto hrdinkou, Její poslední výdech, 

jasně ukazuje, že autor není nijak svázán 

stereotypním zobrazováním psychopatických 

masových vrahů a osvěžujícím 

způsobem umí v klíčovém 

okamžiku ubrat na intenzitě a uzavřít 

vše velice sugestivně a komorně. 

Vendeta, 399 Kč, vychází 

6. září 

1. Hrob mé sestry (orig. 2014) 

2. Její poslední výdech (2015) 

3. Rudí jezdci (2016) 

4. The Trapped Girl (2017) 

5. Close To Home (2017) 

6. A Steep Price (2018) 

7. A Cold Trail (2020) 

8. In Her Tracks (2021) 

9. What She Found (2022) 

10. One Last Kill (2023)

38 

PROMOTION 

Nejlepší 

psychothriller roku? 

Ano, do konce roku zbývá celá třetina času, takže je na podobné soudy pravděpodobně ještě 

příliš brzo, ale Pomocnice od Freidy McFadden je jeden z těch vzácných thrillerů, které dokážou 

to, co se zpočátku zdá jako předvídatelná zápletka, obrátit vzhůru nohama... 

text: Vavřinec Fiala 

Kalibr, 349 Kč, již vyšlo 

Práce snů, nebo 

noční můra? 

A proč že se o knize tolik mluví? Příběh 

stojí na dvojici skvělých postav. V hlavní 

roli je Millie, kterou nedávno propustili 

z vězení na svobodu a ona se snaží začít 

nanovo s čistým štítem. Kvůli šrámu 

v trestním rejstříku ji však všude odmítají, 

takže ani od pohovoru s bohatou 

Ninou si nic neslibuje. 

Ne, nebudeme víc prozrazovat. Měli 

bychom ale říct jedno – ačkoliv se 

zápletka Pomocnice na první pohled 

může zdát v rámci žánru psychothrillerů 

poměrně všední, autorka z ní díky 

několika chytrým úpravám udělala něco 

mimořádného. 

Když autor vidí 

čtenáři do mozku 

Zajímavé je, že stejně nečekaná, jako je 

zápletka této knižní novinky, byla i její 

cesta k popularitě. Pomocnice vyšla loni 

na jaře a zhruba první půlrok nikoho 

příliš nezajímala. Teprve na podzim, kdy 

s padajícím listím a večerními mlhami 

na čtenáře přišla chuť na pořádně 

mrazivý thriller, se díky šeptandě na 

sociálních sítích spustila lavina. 

Pomocnici si začaly doporučovat 

kolegyně v práci i maminky při vyzvedávání 

dětí ze školy a kniha nakonec 

získala nominaci na prestižní Goodreads 

Choice Awards v kategorii thrillerů. 

Nakonec sice nevyhrála (ta čest připadla 

Pokojské od Nity Prose, která se Pomocnici 

podobá nejen názvem, ale také 

motivem klíčové dírky na obálce), ale 

u čtenářů kniha sklidila takový úspěch, 

že autorka podepsala s nakladatelstvím 

smlouvu na pokračování a momentálně 

se jedná o filmové adaptaci. 

Je to sice v podstatě práce služky, ale 

kromě štědré mzdy nabízí i ubytování 

v luxusním domě. Vzhledem k tomu, 

že Millie momentálně přežívá ve svém 

starém autě, je to pro ni něco jako práce 

snů. A tak nemůže uvěřit svému štěstí, 

když jí Nina nakonec práci nabídne. 

Něco shnilého... 

Na té rodině ale od začátku něco 

nehraje… Na zahradě pracuje podivínský 

zahradník, rozmazlená dcerka je 

odhodlaná udělat Millie ze života peklo, 

a dokonce i Nina, která se při pohovoru 

zdála být přátelská, se ukazuje být nevyzpytatelnou 

a náladovou paničkou. 

A aby toho nebylo málo, dveře od 

komůrky, ve které Millie přespává, se 

čas od času podivně zaseknou, takže se 

nemůže dostat ven, v noci se domem 

rozléhají podivné kroky a jediný normální 

tady je zřejmě ten pohledný pán 

domu… 

Pomocnice je důkaz, že pro skvělý 

příběh není potřeba vymýšlet komplikované 

dějové linie. Někdy stačí prostě 

jeden dobrý nápad a umět psát. 

Freida McFadden čtenáři dávkuje jednu 

krátkou kapitolu za druhou a šikovně 

je vždycky ukončí v nejlepším, aby vás 

donutila číst dál a dál bez vydechnutí. 

Možná při psaní využila své znalosti 

lidského mozku, protože vedle své spisovatelské 

kariéry má Freida McFadden 

rozjetou kariéru doktorky na neurochirurgii. 

Pomocnice je chytrý a zábavný psychothriller, 

který vás donutí několikrát 

přehodnotit to, komu máte věřit. Každý 

tady něco tají a vyloženě kladnou 

postavu tady nenajdete. 

Jestli je to nejlepší psychothriller roku 

necháme na vašem zvážení. Podle nás 

k tomu ale má nebezpečně blízko...

„Zabil jsem 

tolik žen, 

že mám co 

dělat, abych 

si je všechny 

zapamatoval.“ 

MRAZIVÁ 

TRUE CRIME 

EDICE 

V SÉRII JIŽ VYŠLO 

39 

NOVINKY 

„Nenávist! 

Jsem plný 

nenávisti 

a miluju to! 

Nenávidím a 

přeju si, aby to 

ostatní věděli.“ 

DÁ SE 

LÁSKA 

VYPOČÍTAT? 

ODMÍTLY 

SE VZDÁT 

NADĚJE. 

ODVÁŽILY SE 

VZDOROVAT. 

...NEBO NAJÍT 

V REALITY 

SHOW? 

Svěží romance od autorek bestsellerových 

sérií Božský a Vášnivý 

Strhující romány z druhé světové války, inspirované 

skutečnými osudy nezapomenutelných žen

40 

PROMOTION 

Konec léta plný 

romantických 

a vášnivých příběhů! 

text: Anastasja Vištalová 

Prázdniny skončily a léto nám dopřává poslední teplé dny. S příchodem podzimního období 

nás sice čeká sychravé počasí a brzké stmívání, ale také chvíle, kdy si pod teplou chlupatou 

dekou můžeme dopřát šálek horkého kakaa ve společnosti skvělé knihy. Pojďme si nyní 

představit dva tituly, které by neměly uniknout vaší čtenářské pozornosti, pokud milujete 

příběhy překypující romantikou nebo spalující vášní. 

Nelítostný princ je jednoznačnou volbou 

pro všechny, kteří milují pořádné drama. 

Domluvená svatba, mafie i romantická 

„love to hate“ linka je skutečnou lahůdkou. 

Čeká vás pohádka o Popelce, jen 

trochu naruby. Princezna si prince vzít 

nechce. Místo toho touží po nezávislosti, 

ale zdá se, že na ni nemá nárok. On je 

arogantní, nemilosrdný a má tak trochu 

vražedné sklony. Aby toho nebylo málo, 

naše budoucí princezna v jeho domě 

založila požár. Tomu říkáme spalující 

vášeň! Pokud si tento příběh a mafiánské 

prostředí zamilujete, máme pro vás 

skvělou zprávu. Jedná se totiž o první díl 

série s názvem Brutal Birthright, takže 

se můžete těšit na další knihy s podobnou 

tematikou. Ovšem pozor, příběh 

obsahuje také vulgarismy a vášnivé 

erotické scény, jež by rozhodně neměl 

číst nikdo mladší 18 let. 

Naproti tomu Každé další léto přináší 

dojemný příběh o lásce, hrátkách 

osudu i setkáních, která vám mohou 

změnit život. Tato kniha osloví jemné 

duše i rozené snílky. V případě, že se 

vám líbil třeba Prudký vzlet či Vše, čím 

pro mě jsi, je tohle čtivo přesně pro 

vás. Knížka ovšem nadchne i fanynky 

Jojo Moyesové nebo Julie Caplinové. 

V zahraničí sbírá tisíce nadšených 

ohlasů, jen na Goodreads se počet hodnocení 

blíží úctyhodnému půl milionu, 

a i přesto si tato romance dokázala 

udržet hodnocení 4,25 z 5 hvězdiček. 

Persefona Fraserová už není tou dívkou, 

která trávila bezstarostná léta v divoké 

přírodě. Vyrostla v seriózní mladou 

ženu, jež svůj čas tráví převážně v práci 

a užívá si radovánek městského života. 

Přestože nemá nouzi o muže, k tělu ani 

do svého srdce si žádného nedokáže 

připustit. Jeden telefonát ale všechno 

brzy změní. Když jí zavolá Sam, její 

dětská láska, události se dají do pohybu 

a Persefona se ocitne tváří v tvář muži, 

o kterém byla přesvědčená, že je jejím 

osudem. Platí to ale i po deseti letech? 

Red, 399 Kč, vychází 6. září 

Red, 349 Kč, vychází 13. září 

„Kdysi tu bývala jatka,“ sdělí mi Zajac a ukáže na prázdný sklad špičkou nože. 

„Denně tu porazili tisíc prasat. Krev stékala tudy,“ ukáže na dlouhou kovovou 

mřížku pod mýma nohama, „touhle trubkou přímo dolů do řeky. Voda byla 

ještě míli po proudu rudá.“ 

Ve skutečnosti nevidím rouru, o níž mluví, ale cítím zatuchlý pach špinavé vody. 

„O trochu dál v řece plavali lidé,“ řekne s pohledem upřeným na ostří nože. 

„Tam už vypadala celkem čistě.“ 

„Má to nějakou pointu?“ zeptám se netrpělivě. Ramena mě pálí jako čert, 

a jestli se mě Zajac chystá zabít, byl bych raději, kdyby si s tím pospíšil. 

UKÁZKA

Sen o šicím stroji 

// Bianca Pitzorno 

41 

Hořkosladký kousek historie zabydlený působivými postavami, plný dobových detailů a atmosféry. 

Jeho hrdiny jsou chudá švadlena vyprávějící svůj příběh, v němž se střídají veselé chvíle s tragickými, 

a šicí stroj, který jí nakonec zachrání dobré jméno i svobodu. Historický román od jedné 

z nejprodávanějších italských spisovatelek současnosti. 

Cosmopolis, 399 Kč, již vyšlo 

Knižní tipy 

Nechte se unést stránkami knih, kde hlavní roli 

hrají vzrušující příběhy, rodinná tajemství, touhy, 

sny a přání žen a samozřejmě láska. 

LETNÍ HIT 

na motivy písní TAYLOR SWIFT 

Dopisy od Sisy 

// Dagmar Beňaková 

Dopisy od Sisi nabízejí jedinečnou možnost začíst 

se do 24 Alžbětiných dosud nepublikovaných 

osobních psaní, která pocházejí z Tajného domácího 

archivu rodu Wittelsbachů. Jedná se o vzácné 

dokumenty, umožňující 

čtenářům poznat 

císařovnu osobně. 

Co svěřovala jejich 

adresátům? Jaký 

k nim měla vztah? 

Co o ní vypovídá její 

osobitý rukopis? 

Grada, 299 Kč, již vyšlo 

KNIŽNÍ TIPY 

Meredith se po smrti 

sestry naprosto uzavřela. 

Toto léto je ale 

odhodlána vše změnit! 

Odjede na svatbu, kde 

se sejde celá rodina, 

a kde budou hrát již 

tradiční hru na zabijáky. 

I když se soustředí 

na výhru, roztomilý 

družba ji neustále rozptyluje. 

Je nakonec 

v sázce víc než výhra 

ve hře? 

www.grada.cz 

„Když jde o lásku, 

neexistují žádná 

pravidla.“ 

Taylor Swift 

Smlouva na lásku 

// Cassie Connor 

Právnička Rebecca se děsí rodinné oslavy kvůli 

neustálým dotazům, jestli už s někým chodí. 

V práci patří k nejlepším, ale pokud jde o lásku... 

zkrátka nenašla toho 

pravého. A tak když 

stráví noc s pohledným 

mužem, uzavře 

s ním smlouvu, 

že bude hrát jejího 

přítele. Stanoví přísná 

pravidla, jenže je 

otázkou, zda je sama 

dokáže dodržet. 

Cosmopolis, 399 Kč, 

vychází 30. září

42 

KNIŽNÍ TIPY 

Velké léto 

// Ewald Arenz 

Dojemný feel-good román od autora úspěšné knihy Staré odrůdy. Šestnáctiletému Friedrichovi 

hrozí propadnutí a jeho poslední šancí je reparát. A jako by to nestačilo, celé léto musí strávit 

u prarodičů. Friedrich se zhrozí – děda mu vždycky připadal přísný. Jedinou útěchou mu je 

babička. A také dívka, kterou potkal na koupališti… 

Host, 429 Kč, již vyšlo 

Knižní tipy 

Prázdninové dobrodružství, první lásky, historická 

fantasy – nechte se unést do říše snění v našich 

knižních tipech. 

LÁSKA OPOJNÁ JAKO 

PRVNÍ DOUŠEK VÍNA 

Od autora 

BESTSELLERŮ 

Záře dávno pohaslá 

// Guy Gavriel Kay 

Přestože je Danio synem krejčího, mohl se díky 

svému nadání zapsat do školy a vstoupit do služeb 

u dvora. Vše se však změní v okamžiku, kdy pozná 

Adrii. Ta se narodila v paláci, ale zvolila si život plný 

nebezpečí. Jejich 

setkání na tajném 

schodišti pokrytém 

krví je jako kámen 

hozený do vody 

a rozbíhající se vlnky 

brzy změní celý 

svět… 

Laser, 599 Kč, 

již vyšlo 

Velké 

léto 

Ewald 

Arenz 

Od autora 

úspěšné knihy 

Staré odrůdy 

Host 

young a new adult 

Elena zažívá krušné časy. 

Rozešla se s přítelem, musí 

se vyrovnat se sexistickými 

manýry svého otce i bratra, 

a navíc jí máma domluvila na 

letní prázdniny tu nejhorší 

možnou brigádu. Světlo do 

Elenina života vnese Nikolas, 

její sexy parťák z vinohradu. 

Jenže i pan Dokonalý má svá 

tajemství. Pokud se má jejich 

vztah změnit z letního vzplanutí 

vášně v něco víc, budou muset 

překonat nejednu překážku. 

www.grada.cz 

Ofélie už je taková 

// Racquel Marie 

Jaká je Ofélie Rojasová doopravdy? Je v maturitním 

ročníku, čeká ji nástup na univerzitu. Je vášnivou 

pěstitelkou růží, ráda se baví, líbí se jí kluci 

a neustále je do některého zamilovaná. Jednoho 

dne si ale uvědomí, že 

na ně už tolik nemyslí. 

Debut Racquel Marie 

je věnován všem, kdo 

mají pochybnosti 

o své heterosexuální 

orientaci. 

#BOOKLAB, 369 Kč, 

již vyšlo

44 

KNIŽNÍ TIPY 

Zvědavý oslík 

a Maruška 

// Eva Gmentová 

Kniha je pokračováním titulu 

Zvědavý oslík, kdy malý oslík na 

konci knihy odchází za holčičkou 

Maruškou, která je postižená a nikdy 

nevyroste. Její postižení ji vylučuje 

z dětského kolektivu. Oslík se stane 

jejím ochráncem, vytrestá šikanující 

děti, a díky němu Maruška najde 

mezi dalšími dětmi kamarády 

a začlení se do normálního života. 

Nová dobrodružství 

pana Kolečka 

Pohádky od Hvězdy 

// Michaela Mlíčková Jelínková, 

ilustrace Jan Laštovička 

Pan řidič Kolečko znovu usedá do veteránského 

autobusu Šemík a s ním i jeho trojnohý pejsek 

Šikula a vždy veselá paní Veselá. Vydejte se s nimi 

na dobrodružné výpravy po okolí kouzelného 

letohrádku Hvězda. Co výlet, to pohádka, a hlavně 

překvapivé zjištění, že i doma je neustále co 

poznávat. 

Práh, 399 Kč, již vyšlo 

Knižní tipy 

Dobrodružství, objevy, odvaha, hrdinství, překonání 

strachu, přátelství – a ještě mnohem více najdete 

v zářijových knižních novinkách pro děti. 

Knihy Radosti, 399 Kč, již vyšlo 

Kordélie a kloboučníci 

// Tamzin Merchantová 

Strhující příběh plný překvapení a dobrodružství 

představuje podmanivou hrdinku Kordélii 

Kloboučníkovou a její mimořádný magický svět. 

Nejmladší kloboučnici z věhlasného rodu čeká 

nelehký úkol – zjistit, kdo a proč touží po válce, 

a odhalit pravdu o zmizení svého otce, který 

údajně ztroskotal se svou lodí na zámořské 

výpravě. 

Bambook, 349 Kč, již vyšlo 

Tajné jezero – Návrat 

// Karen Inglisová 

Je tomu rok, co Stela a Tom objevili 

tunel času a našli si v minulosti 

přátele – Emu, Lucii a Janka. Nyní 

se zdá, že se tunel už neotevře. Vše 

ale změní Emina nemoc. Lucie 

se vypraví za Stelou a Tomem do 

budoucnosti pro pomoc. Podaří se 

jim Emu zachránit? A zabrání Jankovi, 

aby nastoupil na loď Titanik, jejíž 

nešťastný osud dobře znají? 

Když se klíčovou dírkou 

rozlije tma 

// David Košťák, 

ilustrace Anna Kulíčková 

Maminka Tomáše uložila a přikryla. Už 

je to nějakou chvíli a on přesto nemůže 

usnout. Pokoj se mu ale před očima začne 

proměňovat, když dovnitř klíčovou dírkou 

začne kapku po kapce pronikat tma… 

napsal David Košťák 

ilustrovala Anna Kulíčková 

Knížka bohatá na hravé ilustrace inspirované estetikou dětské kresby vypráví 

o dobrodružstvích, které můžeme zažít, aniž bychom opustili zdi dětského pokoje. 

Bambook, 329 Kč, již vyšlo 

Knižní stezka k dětem, 329 Kč, již vyšlo

www.grada.cz

46 

ROZHOVOR 

Šťastných konců 

není nikdy dost 

Známe ji z divadla, televize i filmu. Monika Zoubková 

je ale také autorkou dvou originálních dětských 

knížek, které vyprávějí o lásce, laskavosti, naději, 

a hlavně o rodině a její soudržnosti. A také se hemží 

nadpřirozenými bytostmi. 

text: Martina Vlčková 

foto: Monika Navrátilová 

S píšícími herci a herečkami se 

v posledních letech roztrhl pytel. Čím 

si to vysvětlujete? 

Herci jsou od podstaty tvůrčí lidé, 

někdo skládá písničky, někdo maluje 

a jiný píše. Dnešní doba nabízí spoustu 

možností seberealizace. Takže mě psací 

mánie herců vůbec nepřekvapuje. 

Vnímám jako povzbuzující faktor, že je 

nás víc. 

děti ve škole. Takže ideální čas je pro 

mě dopoledne. Vyvenčím psa, udělám 

si kafe, které nakonec vypiju studené, 

protože na něj v tom zápalu zapomenu. 

Naše fenka Berry je takový můj časoměr. 

Kolem jedné se protáhne, že je čas 

si něco dát. Pak už nemám šanci. Pokud 

večer nehraju v divadle, pokračuju 

v psaní i večer, když už děti, kočky i pes 

spí, ale to pak usínám i já. 

Co přivedlo ke psaní vás? Náhoda, 

nebo jste k tomu tíhla už dřív? 

Mám dvě dcery, a právě ony byly hlavním 

impulsem, proč jsem se do psaní 

nakonec vrhla. Sama jsem netušila, jak 

moc mě to bude bavit a jak se v tom 

najdu. Už jako malá jsem si psala deník, 

v pubertě pak básničky. Hodně jsem 

četla a snila snad jako každý knihomol, 

že jednou napíšu svou vlastní knihu. 

Po JAMU jsem přemýšlela o studiu na 

Škvoreckého literární akademii, ale 

nakonec plně zvítězilo herectví. Ale 

alespoň jsem prošla kurzem tvůrčího 

psaní. Lákalo mě vytvořit si svůj vlastní 

text, svůj fantazijní svět. Psaní mi nabízí 

možnost být sama sebou. Je to velmi 

osvěžující, protože v divadle jsem závislá 

na daném textu a vedení režiséra. Řekla 

bych, že je to pro mě relax a také určitý 

únik. 

Jak to přesně vypadá, když jste v tvůrčím 

procesu? 

Obě knížky jsem psala v době, kdy jsem 

zrovna nezkoušela v divadle. Spojit 

dvě tvůrčí roviny, navíc s rodinou, by 

bylo nad mé síly, protože obojí vyžaduje 

soustředění a přípravu. Ke psaní 

potřebuji klid. A ten nastává, když jsou 

A proč se zaměřujete zrovna na žánr, 

ve kterém vystupují nadpřirozené 

bytosti a dobro vítězí nad zlem? 

Vždycky jsem tíhla ke šťastným koncům, 

kterých není nikdy dost. Dnes 

se děje spoustu negativního. Ve svém 

životě potřebuji harmonii a tu nalézám 

v pohádkách, které v sobě nesou 

Audiostory, 223 Kč, 

již vyšlo 

XYZ, 289 Kč, již vyšlo 

poselství lásky a naděje. A strašidla mě 

vždycky přitahovala. Při psaní obou 

knížek jsem si na nich úplně ulítla. 

Nadpřirozené bytosti narušují běžný 

děj, nechovají se podle očekávání, 

kladou hrdinům nástrahy, dodávají příběhům 

tajemný nádech a probouzejí 

v nás fantazii. A to mě baví. 

Schválně, jakou dětskou knížku máte 

nejraději? 

Z dětství mi zůstala v paměti Hra na 

Betsy Bowovou, kdy se dívka propadne 

do minulosti. Před pár lety jsem ji 

vyhrabala a četla ji i své mladší dceři. 

Jinak jsem milovala Staré řecké báje 

a pověsti nebo Knihu o pravěku s nádhernými 

ilustracemi Zdeňka Buriana. 

Vaše první knížka Brok, Flek a strašidla 

vyšla před třemi lety. Jak 

vznikala? 

Když byly děti menší, vymýšlely jsme si 

cestou ze školky různé příběhy. O lese, 

ve kterém straší, o pejscích a panu hajném, 

kteří strašidelné potvůrky napravují. 

Bavilo nás to. Říkala jsem si, že je 

to tak hezké, že to musím uchovat. Ty, 

které mi zůstaly v hlavě, jsem nakonec 

sepsala. Ve výsledku z toho byla ama-

térská knížečka, kterou jsem nechala 

vytisknout v několika exemplářích jako 

památku, děti si ji samy ilustrovaly. Stala 

se pak základním předobrazem mojí 

první skutečně vydané knížky, která 

vznikla až mnohem později. Příběh se 

mi zdál i po letech nosný, a tak jsem ho 

zkusila rozvinout. Po roční práci jsem ho 

pak poslala do nakladatelství. 

Podílela jste se nějakou měrou i na 

ilustracích? 

Měla jsem štěstí na obě výtvarnice mých 

knížek – Michaelu Fleissig a Renátu 

Tšponovou. Obě vycházely z mých 

představ a přání, ale zároveň jsem přijímala 

i jejich pohled. Neměly s knižními 

ilustracemi zkušenosti, ale zvládly to nad 

očekávání. Měla jsem dost jasnou představu 

o obálce nebo jakou by měly mít 

ilustrace barevnost, co by měly vyzařovat. 

Posílala jsem jim tehdy i charaktery 

a popis postav, strašidel, dokonce i slepic. 

Potkávaly jsme se, vyměňovaly si maily 

a vypily u toho mnoho kávy… Pak nastala 

fáze, kdy jsem pro změnu s grafikem 

řešila strukturu textu, usazení obrázků 

a spoustu dalších technických detailů. 

Chtěla jsem, aby Putování za minísky 

mělo ještě víc ilustrací než první knížka, 

což se nakonec povedlo. 

Oba tituly spatřily světlo světa pod hlavičkou 

nakladatelství XYZ, které patří 

pod Albatros Media. Jak byste vaši 

spolupráci definovala? 

Vzhledem k tomu, že jsem dosud pracovala 

jen s nimi, nemám zatím srovnání. 

Jsem jim vděčná za důvěru, s jakou 

přijaly můj první i druhý rukopis. A moc 

se těším na křest, který připravujeme. 

Proběhne v půlce září. 

Jaká ta druhá knížka z vašeho 

pohledu je? 

Moc jsem si přála, aby jí prostupovala 

něha a laskavost. Aby byla veselá a dobrodružná. 

Mám ráda knížky jako Tobiáš 

Lolness nebo Řeka, která teče pozpátku. 

Pocit z nich jsem chtěla zachytit i v mém 

příběhu. Jde o volné pokračování mojí 

první knížky, hlavní postavy tedy zůstávají, 

ale přibylo pár poťouchlých a zlomyslných 

strašidel. 

Máte nějakou svoji oblíbenou postavu? 

Někoho, komu fandíte víc než 

ostatním? 

Do každé z postav, strašidel či pejsků 

jsem vložila kus sebe. Je těžké ukázat na 

jednoho z nich. Fandím lásce, která mezi 

nimi prorůstá. 

Co vašemu psaní říkají vaše děti? 

Čím jsou starší, tím víc cítím jejich podporu. 

Ptám se na jejich názor. A někdy 

mají trefné připomínky a nápady. Stejně 

tak jako text komentovaly i vznikající 

obrázky. Starší dcera studuje na Hollarce, 

mladší dcera je zatím na výtvarném 

oboru na základce. Jejich pohled je pro 

mě důležitý. Ráda bych jednou vytvořila 

knížku, která bude naše společná. 

Takže máte v hlavě další náměty 

a budete v psaní pokračovat? 

Doufám, že ano. Chtěla bych. Nejtěžší je 

začít, najít si čas a odhodlat se. Jakmile 

mám hlavu ponořenou v příběhu, už mě 

nic nezastaví. Ráda bych ještě pokračovala 

v dětské sféře, tam je mi dobře. Ale 

už pokukuji i po té dospělácké. Zachycuji 

střípky a nápady, a mám několik 

krátkých textů, které bych časem ráda 

rozvinula. Zajímal by mě povídkový žánr, 

ten bych ráda zkusila. 

Jaký příběh vám aktuálně leží na nočním 

stolku? 

Miluji vůni knih, starých i nových, jsou 

důležitou součástí mého života. Vlastně 

čtu pořád. Před rokem jsem objevila 

skvělou irskou spisovatelku Sally Rooney, 

od které jsem přečetla vše, co vyšlo 

v českém překladu. Dočetla jsem úžasnou 

knihu Euforie od Elin Cullhedové 

a právě mám rozečtenou knížku Kde 

zpívají raci od Delie Owensové. No a taky 

samozřejmě miluju Elenu Ferrante 

a Margaret Atwoodovou. Ale mám 

ráda i české autorky Petru Soukupovou 

XYZ, 299 Kč, již vyšlo 

MONIKA ZOUBKOVÁ (* 1976) 

Vystudovala gymnázium a poté 

JAMU. Už na škole jí nabídli 

účinkování ve spolku Kašpar, kde 

působí dodnes. Aktuálně ji můžete 

vidět i v divadle Studio DVA nebo 

v Divadle Palace. Zahrála si např. 

v seriálech Ordinace v růžové 

zahradě, Četnické humoresky či 

Případy mimořádné Marty. A ve 

filmech Taková normální rodinka 

nebo Operace Dunaj. V roce 2020 

jí vyšla knížka Brok, Flek a strašidla 

(2020), letos v srpnu její volné 

pokračování Putování za minísky 

(2023). 

nebo Kateřinu Tučkovou. A docela často 

poslouchám audioknihy. 

Právě startuje nová divadelní sezona. 

Co vás v ní čeká? 

V prosinci začínám zkoušet komedii 

v pražském divadle Studio DVA. A na 

jaře snad vznikne představení, o kterém 

už několik let přemýšlím. S kolegou 

Michalem Kernem jsme ve fázi plánování 

a hledání prostoru. Jinak pevně 

doufám, že se mi během podzimu 

podaří převést do audio podoby moji 

druhou knihu. Ta první už je v namluvené 

verzi na světě dva roky. 

Na podzim se objevíte i ve dvou 

filmech Věčný klid a Bratři. Jaký 

vztah máte po těch letech k filmové 

kameře? 

Užívám si seriálovou, ale zejména filmovou 

práci, pokud se naskytne. Ta je totiž 

detailnější, pomalejší a hlubší. Natáčení 

vždycky provází jisté vzrušení. Jde 

o hereckou práci, která má vyšší kvalitu, 

ambice a je inspirativní. Na druhou 

stranu z filmu vás můžou oproti divadlu 

třeba i vystřihnout. Tak snad to nebude 

můj případ… 

47

připravila: Martina Vlčková 

foto: archiv Barbory Kroužkové 

otázek 

48 

PTÁME SE10 

pro Barboru Kroužkovou 

Začínala jako píšící 

novinářka, dnes patří 

k nejznámějším osobnostem 

České televize, kde moderuje 

hlavní zpravodajskou relaci 

Události a večerní pořad 

Události, komentáře. Jaká je 

čtenářka? 

telný. Měla bych dost otázek k těm jeho 

případům a je jasné, že i kdyby on zrovna 

nepil, tak já bych si to víno prostě dát 

musela. 

4. U které knihy jste se smála nahlas? 

U Saturnina od Zdeňka Jirotky. Poprvé 

jsem ho četla někdy krátce po sametové 

revoluci a opravdu jsem se chechtala 

na celé kolo. Vzpomínám si, že mě 

tenkrát překvapilo, že je to kniha z roku 

1943, přitom tak aktuální. Myslím, že 

bychom si měli neustále připomínat, že 

„Nejtrestuhodnější formou roztržitosti 

je, když se lidé zapomínají radovat ze 

života.“ 

5. Oblíbený citát z knihy? 

Virginia Woolfová: „Co záleží na mozku, 

když ho srovnáme se srdcem.“ A pak 

musím přidat ještě jeden od Antoine de 

Saint-Exupéryho: „Nedovedete si představit, 

jak je hrozné mít celý život naplánovaný.“ 

K oběma těmto autorům mám 

velmi zvláštní vztah. V každé fázi mého 

života mi dají něco nového, posunou mě, 

něco mi dojde. Nebo zjistím, že jsem se 

strašně v něčem mýlila a jsem šťastná, že 

jsem na to konečně přišla. 

6. Jakou knihu byste si vzala na pustý 

ostrov? 

Rozhodně vím, jakou bych si nevzala 

– Lovce draků Khaleda Hosseiniho. 

Tahle knížka mi totiž rozbouřila srdce. 

Vzala jsem si ji kdysi na wellness víkend 

a nemohla jsem číst sama v pokoji, 

tak jsem seděla na baru a slzy mi tekly 

proudem. No ale jakou si tedy vzít? Třeba 

něco od Foglara, abych přežila? Nebo 

Robinsona Crusoea či raději Bibli? Zatím 

jsem se nerozhodla. 

7. Kde knihy nejčastěji nakupujete? 

V knihkupectví. Jak jsem se už zmínila, 

s pořizováním nových knih domů je to 

boj. Ale velmi ráda je kupuji jako dárek. 

Letos si to obzvlášť užívám, protože 

mám spoustu kamarádů a kamarádek 

ze základky a hlavně z gymnázia. My, 

ročníky 1973 a 1974, teď máme velmi 

zajímavá životní jubilea, takže to máte 

1. Jakou knihu právě čtete? 

Dočetla jsem K moři od Petry 

Soukupové. Přiznám se, že v posledních 

letech čtu velmi málo. Seznam toho, co 

bych si chtěla přečíst, je strašně dlouhý, 

vždycky zapíchnu pomyslný prst a něco 

vyberu… Toužím po tom, abych měla 

na knížky víc času, ale teď to zkrátka 

nejde. Jinak mám už dlouho připravený 

román od Terezy Boučkové Život je nádherný, 

i proto, že jsem měla možnost 

s paní Boučkovou několikrát mluvit, 

znám její životní příběh, a inspiruje mě 

svými názory a postoji. Zároveň listuji 

Havlovým Dálkovým výslechem, protože 

se dohaduji se svou šestnáctiletou 

dcerou o tom, nakolik je to stále nosné 

dílo včetně formy (tedy dialogu Karla 

Hvížďaly s Václavem Havlem). 

2. Je pro vás lepší papírové vydání, 

nebo čtečka? 

Určitě papír. Čtečku doma mám, přečetla 

jsem na ní docela dost knížek, ale 

raději v ruce držím papírovou knihu. 

Taky ráda chodím do knihkupectví a do 

knihovny. Dokonce mám i papírový diář. 

3. S jakou literární postavou byste šla 

na víno? 

To vím naprosto jistě – ten chlápek 

se jmenuje Harry Hole. Asi ho nemusím 

moc představovat, je to detektiv, 

kterého stvořil norský spisovatel 

a hudebník Jo Nesbø. Harry je obrovský 

svéráz, vlastně je to antihrdina, vyšetřuje 

příšerné kauzy a je strašně nevyzpytaněco 

o dětech, o krizích středního věku, 

o zdravotních problémech, něco pro 

správné manažery nebo naopak něco 

o vyhoření… To není legrace, když vybírám 

knížky pro blízké a přátele, dávám si 

na tom fakt záležet. 

8. Co děláte s knihami, které už 

nechcete? 

Zrovna nedávno jsem probírala dětské 

knížky pro nejmenší. No a stejně jsem si 

těch leporel spoustu nechala. Živě jsem 

si vybavovala, jak jsme si je prohlížely 

s dcerami, jak jedna či druhá reagovaly 

a podobně. Knížek se zkrátka moc 

nezbavuji. A když už, tak vyřazuji třeba 

některé cestopisné nebo odborné. Ty 

vždycky odvážím do antikvariátu. 

9. Proč je podle vás dobré číst knihy? 

Když pominu ty odborné, tak proto, 

aby byl člověk sám se sebou, aby se 

dostal z toho cvrkotu, ve kterém funguje 

většinu svého času. Aby prostě spočinul 

a díky knize prožíval, cítil, vnímal. Bojím 

se, že když nebudeme číst knihy, tak se 

bude omezovat lidská fantazie i poznání. 

10. Jakého spisovatele byste si vybrala, 

aby napsal váš životní příběh? 

Milana Kunderu. Obdivuji lehkost, básnickost 

a dojem naivity až kýče v jeho 

vyprávěních. A přitom zároveň hloubku 

a obrovskou úctu a obdiv k lidskému 

životu. Přála bych si, aby tu knihu nazval 

Normálnost. Bohužel, Milan Kundera 

letos odešel. Mnozí se domnívají, že se 

po jeho smrti dozvíme odpovědi na 

mnoho otázek kolem něj. Já si myslím, 

že ne...

NOVINKY 

Z NAKLADATELSTVÍ PORTÁL 

Příběh zápasu o přežití 

DAVE PELZER 

Dítě zvané „To“ 

DOSLOV TOREY L. HAYDEN, PŘEKLAD IVAN RYČOVSKÝ 

Kniha je svědectvím jednoho z nejzávažnějších dětských týrání, které bylo zaznamenáno v Kalifornii. Matka 

malého Davea bije, trápí hlady a dělá z něj otroka rodiny. Chlapec musí spát ve sklepě a matka mu usiluje 

o život. Přestože vyrůstá v rodině s více dětmi, je obětí jenom on sám. Ač chlapec chodí v hadrech, zapáchá 

a dětem ve škole krade jídlo, jeho okolí vůči němu dlouho zůstává odmítavé a lhostejné… Kniha vypovídá 

nejen o hrůzné situaci jednoho dítěte, ale i o jeho vůli přežít. 

Sebepéče pro hrdinky všedních dnů 

DANIELA GAIGG, LINDA SYLLABA 

Máma v pohodě 

PŘEKLAD MICHAELA WEBEROVÁ 

Autorky pro matky-perfekcionistky zpracovaly témata: jak si vymezit čas jen pro sebe, jak se „poprat“ 

s perfekcionismem a získat pocit dostatečné sebehodnoty, o nutnosti brát v úvahu potřeby všech členů 

rodiny, o rovnováze mezi pocitem bezpečí a pocitem autonomie, o tom, že každá generace řeší jiné 

problémy, o pozitivním vymezení se vůči vlastní matce, o nalezení vlastní cesty coby matky, o potřebě 

stanovení vlastních hranic a odvržení nefunkčních vzorců. 

10 způsobů, jak ji rozfoukat 

JILL WEBER 

Mozková mlha 

PŘEKLAD LINDA BARTOŠKOVÁ 

Máte někdy pocit, že jste se prostě zasekli, slova z vás lezou jako z chlupaté deky a ne a ne se pohnout dál? 

Možná vás to otravuje, cítíte se bezmocní a máte pocit, že vaše baterky se vybily. V knize, kterou držíte v ruce, 

najdete cvičení a tipy, jak se s těmito obtížemi vypořádat. Autorka nabízí také konkrétní zkušenosti lidí, kteří na 

tom byli podobně jako vy. Ukazuje vám cestu ven, bude vaším průvodcem za jasným, nezamlženým myšlení. 

www.portal.cz

50 

KŘÍŽOVKA 

ZÍSKEJTE JEDEN ZE 3 

VÝTISKŮ YOUNG ADULT 

BESTSELLERU MRTVÁ 

HOLKA, DOBRÁ HOLKA 

Správné znění tajenky 

zašlete mailem na 

magazin@rosier.cz. 

Do předmětu napište 

Křížovka a nezapomeňte 

připsat adresu, na kterou 

zašleme případnou výhru. 

Na Instagramu @magazinknihkupec zveřejníme 

30. září jména tří výherců, které budeme následně 

sami kontaktovat. 

Tajenka ukrývá dějiště i podobu románu.

Narine Abgarjanová: Čtyři ženy a jeden pohřeb 

V arménském městečku Berd zemřel místní zedník Simon, 

který byl známý jako velký záletník. Přicházejí se s ním rozloučit 

také jeho bývalé milenky – každá se svým mnohdy tragickým 

životním příběhem, každá s dávnou šťastnou vzpomínkou. 

Simon procházel životem těchto ztrápených žen jako životodárná 

síla, která jim vrátila sebevědomí, radost a pocit, že svět může 

být přese všechno strádání krásný. 

Narine Abgarjanová: Tři jablka spadlá z nebe 

Román arménské spisovatelky líčí podivuhodný a magický život 

horské vesnice kdesi v Arménii, jejíž obyvatelé, často podivíni 

odvyklí spojení s okolním světem, věří v kouzla a nadpřirozeno. 

Román popisuje arménskou historii 20. století a dramatické 

události v životech vesničanů, je ale také nadčasovým obrazem 

koloběhu venkovského života, který se opakuje po staletí, 

a magickým příběhem, v němž láska vítězí nad smrtí a neštěstím. 

Nakladatelství založené v prosinci 1989 

Dáváme kvalitním knihám prostor 

Veronika Opatřilová: Počkej na moře 

Mladý univerzitní student z Göteborgu přijíždí na ostrov 

Wight u břehů Anglie, aby tam strávil několik měsíců studiem 

angličtiny. Brzy po příjezdu potkává o deset let staršího profesora 

anglické literatury. Poznává, že skrývá stejné tajemství jako on 

sám, a mezi oběma muži propukne vášnivý milostný vztah, 

který má navzdory uvolňující se atmosféře konce šedesátých let 

stále nedozírné následky pro jejich životy. 

Faith Hoganová: Dámský klub půlnočního plavání 

Čerstvě ovdovělá Elizabeth O’Sheaová proklíná na hřbitově svého 

muže. Více než třicet let manželství si byla jistá, že zná Erika skrz 

na skrz. Až nyní zjistila svůj omyl: kvůli Erikovým utajeným 

dluhům jí hrozí, že přijde o střechu nad hlavou i přilehlou 

ordinaci. O generaci mladší Lucy na tom není o moc líp. Rozvod 

a roky dřiny v hektické nemocnici ji přivedly na pokraj sil. 

A stejně jako Elizabeth se snaží najít novou chuť do života.

KNIHKUPEC 23

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?