Koreny Vzpoury

Kořeny Vzpoury
byla však biblická kniha Daniel „odpečetěna“, někteří lidé proroctví pochopili a začali šířit
zprávu o blízkém soudu. {VDV 237.1}
Podobně jako velká reformace v 16. století začalo i adventní hnutí současně v různých
zemích. V Evropě i v Americe studovali věrní a zbožní lidé proroctví, zkoumali Duchem
svatým inspirované texty a nacházeli v nich přesvědčující důkazy, že se přiblížil konec světa.
V různých zemích se nezávisle na sobě objevily skupiny křesťanů, kteří výhradně studiem
Písma dospěli k přesvědčení, že se blíží příchod Spasitele. {VDV 237.2}
Josef Wolff hlásá druhý příchod Ježíše Krista
V roce 1821, tři roky poté, co Miller dospěl studiem proroctví k přesvědčení, že se přiblížila
doba soudu, začal o blízkém příchodu Ježíše Krista kázat dr. Josef Wolff, „misionář celého
světa“. Wolff se narodil v Německu v židovské rodině, jeho otec byl rabín. Už jako velmi
mladý byl přesvědčen o pravdivosti křesťanství. Bystrý a zvídavý chlapec pozorně naslouchal
rozhovorům zbožných Židů, kteří se každý den scházeli v domě jeho otce a hovořili o nadějích
a očekávání národa, o slávě přicházejícího Mesiáše a obnově Izraele. Jednou zaslechl jméno
„Ježíš z Nazareta“ a začal se zajímat, kdo to je. „Byl to neobyčejně nadaný Žid, když se však
vydával za Mesiáše, odsoudil ho židovský soud k smrti,“ zněla odpověď. Zvídavý chlapec se
však ptal: „Proč je Jeruzalém rozbořen a my v zajetí?“ „Běda, běda!“ odpověděl otec, „protože
Židé vraždili proroky.“ Chlapci navždy utkvěla myšlenka: „Co když byl také Ježíš prorokem
a Židé ho zabili, i když byl nevinný.“ (Cesty a dobrodružství Josefa Wolffa, sv. 1, str. 6) Ten
pocit byl tak silný, že se často zastavil před křesťanským kostelem, do něhož mu bylo
zakázáno vstupovat, a poslouchal kázání. {VDV 237.3}
Když mu bylo sedm let, chlubil se před jedním starším křesťanským sousedem, jak Izrael
zvítězí, až jednou přijde Mesiáš. Starý pán na to vlídně odpověděl: „Milý chlapče, řeknu ti,
kdo byl skutečný Mesiáš: Byl to Ježíš z Nazareta…, kterého tvoji předkové ukřižovali,
podobně jako předtím zabíjeli proroky. Jdi domů a přečti si padesátou třetí kapitolu z knihy
proroka Izaiáše, a přesvědčíš se, že Ježíš Kristus je Syn Boží.“ (Tamtéž, díl 1, str. 7) Chlapce
to přesvědčilo okamžitě. Šel domů, přečetl si udanou část Písma a s údivem zjistil, jak
dokonale se předpověď splnila na Ježíši z Nazareta. Mají křesťané pravdu? Chlapec požádal
otce, aby mu proroctví vysvětlil, ten však reagoval zarytým mlčením, takže se už neodvážil
zeptat se ho na to podruhé. To jen posílilo jeho touhu dovědět se o křesťanství více. {VDV
237.4}
Informace, které hledal, před ním doma pečlivě tajili. Když mu bylo pouhých jedenáct let,
opustil rodičovský dům a vydal se do světa, aby sám získal vzdělání a vybral si náboženství
a životní povolání. Načas našel domov u příbuzných, odtud ho ale jako odpadlíka brzy
vyhnali. Zůstal bez prostředků mezi cizími lidmi a musel se o sebe postarat sám. Stěhoval se
z místa na místo, pilně studoval a vydělával si na živobytí vyučováním hebrejštiny. Díky
jednomu katolickému učiteli se stal katolíkem a rozhodl se, že bude působit jako misionář
mezi Židy. S tímto záměrem odešel o několik let později do Říma, aby pokračoval ve svých
211