Andělské Války
Probíhá zběsilý zápas mezi silami dobra a zla. Jejich nepřítel je mocný vojevůdce, který ovládá mysl zlých andělů a má dobře promyšlenou strategii. Mocnosti zla spojují své síly a sdružují se. Nabírají energii k poslednímu úderu. Andělé budou nepřetržitě zajišťovat spojení mezi nebem a zemí. Proti tomu, který přišel vykoupit svět, se spojily všechny síly zla. Satan, zlí lidé a zlí andělé povstali v nemilosrdném spiknutí proti dobří lidé, svatí andělé a sám Kristus. Viditelný a neviditelný svět jsou v těsném styku. Kdyby se mohl odhalit závoj, uviděli bychom zlé anděly, jak kolem nás rozprostírají temnotu a vší mocí působí, aby klamali a zničili. Zlí lidé jsou obklopeni zlými duchy, jsou jimi ovlivňování a podporováni. Člověk víry a modlitby odevzdá svou duši Bohu a Boží andělé mu přinášejí shůry světlo a posilu. Nikdo nemůže dvěma pánům sloužit. Světlo a tma nejsou menší protiklady, nežli služba Bohu a služba satanu. Satan, zlí andělé a špatní lidé se snaží vykořenit a zničit dobro.
Nepřátelství mezi hříšným člověkem a původcem hříchu není přirozené. Oba se odpadnutím stali zkaženými...Z toho důvodu se padlí andělé a bezbožní lidé spojují do beznadějného společenství. Pokud jde o nenávist ke Kristu, panuje mezi ním a padlými anděly naprostá shoda; i když v ostatních bodech se plně neshodovali, v odporu vůči Vládci vesmíru byli naprosto jednotní.
Probíhá zběsilý zápas mezi silami dobra a zla. Jejich nepřítel je mocný vojevůdce, který ovládá mysl zlých andělů a má dobře promyšlenou strategii. Mocnosti zla spojují své síly a sdružují se. Nabírají energii k poslednímu úderu. Andělé budou nepřetržitě zajišťovat spojení mezi nebem a zemí. Proti tomu, který přišel vykoupit svět, se spojily všechny síly zla. Satan, zlí lidé a zlí andělé povstali v nemilosrdném spiknutí proti dobří lidé, svatí andělé a sám Kristus. Viditelný a neviditelný svět jsou v těsném styku. Kdyby se mohl odhalit závoj, uviděli bychom zlé anděly, jak kolem nás rozprostírají temnotu a vší mocí působí, aby klamali a zničili. Zlí lidé jsou obklopeni zlými duchy, jsou jimi ovlivňování a podporováni. Člověk víry a modlitby odevzdá svou duši Bohu a Boží andělé mu přinášejí shůry světlo a posilu. Nikdo nemůže dvěma pánům sloužit. Světlo a tma nejsou menší protiklady, nežli služba Bohu a služba satanu. Satan, zlí andělé a špatní lidé se snaží vykořenit a zničit dobro.
Nepřátelství mezi hříšným člověkem a původcem hříchu není přirozené. Oba se odpadnutím stali zkaženými...Z toho důvodu se padlí andělé a bezbožní lidé spojují do beznadějného společenství. Pokud jde o nenávist ke Kristu, panuje mezi ním a padlými anděly naprostá shoda; i když v ostatních bodech se plně neshodovali, v odporu vůči Vládci vesmíru byli naprosto jednotní.
Andělské Války Kapitola 14: Andelé pri Kristove v krtu a na Poušti Kristův křest Když Ježíš přišel, aby se dal pokřtít, Jan v Něm poznal tak čistý charakter, s jakým se dosud u žádného člověka nesetkal…Když Ježíš požádal o křest, Jan se zpěčoval tak učiniti a zvolal: „Mně jest potřebí, abych od tebe pokřtěn byl, a ty pak jdeš ke mně?“ Jemně, avšak s pevnou autoritou Ježíš odpověděl: „Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost.“ Jan se tedy podrobil, zavedl Spasitele do Jordánu a pohroužil Ho do vody. Ježíš vystoupil z vody „a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici a přicházejícího na Něj.“ DA 110, 111 Nebeští andělé shlíželi s intenzivním zájmem na scénu Spasitelova křtu, a kdyby oči těch, kteří přihlíželi, mohly být otevřeny, mohli by vidět nebeský zástup obklopující Syna Božího, když se sklonil na břehu Jordánu. YI 23. červen 1892. (TA168,169) Pohled Spasitelův jakoby pronikl až do nebes, když vylil svou duši v modlitbě. Dobře věděl, že hřích zatvrdil lidská srdce a jak bude nesnadné, aby lidé pochopili Jeho poslání a přijali dar spasení. Úpěnlivě se modlil, aby Mu Otec dal sílu, aby překonal jejich nedůvěru a zlámal pouta, jimiž je spoutal satan, a aby za ně porazil nepřítele. Modlil se za poskytnutí důkazu, že Bůh přijímá lidstvo v osobě svého Syna. Ještě nikdy neslyšeli andělé takovou modlitbu. Rádi by přinesli svému milovanému Veliteli poselství, jež by Ho ujistili a potěšilo. Avšak nelze, Otec sám odpoví na prosbu svého Syna. Přímo od svého trůnu vysílá paprsky své slávy. Nebesa se otevírají a na hlavu Spasitelovu sestupuje nejčistší světlo v podobě holubice, výstižného symbolu Ježíše, Tichého a Pokorného… Lidé ustrnuli a v naprostém tichu zírali na Krista. Jeho postavu ozářilo světlo, jež stále obklopuje trůn Boží. Jeho tvář obrácená k nebi zářila tak, jak to ještě u nikoho neviděli. Z otevřeného nebe bylo slyšet hlas: „Tentoť jest ten můj milý Syn, v Němž mi se dobře zalíbilo.“ DA 111, 112. Pán zaslíbil Janovi znamení, podle kterého pozná, kdo je Mesiášem, a nyní, když Ježíš vystoupil z vody, zaslíbené znamení bylo dáno; viděl nebe otevřené a Duch Boží jako holubice z lesklého zlata sestoupil na hlavu Kristovu a z nebe bylo slyšet hlas: „Tentoť jest ten můj milovaný Syn, v Němž mi se dobře zalíbilo.“ YI 23. červen 1892. (TA170) Z množství lidí shromážděných u Jordánu jen nemnozí vedle Jana postřehli nebeské vidění. DA 112. Mezi těmi, kdo byli při křtu Spasitelově, byl i satan. Viděl, jak Otcova sláva zalila Jeho Syna, slyšel hlas Hospodinův, jenž osvědčil Božství Ježíšovo. Od chvíle, kdy se Adam dopustil hříchu, nemohlo lidské pokolení obcovat s Bohem přímo; obcování mezi nebem a zemí bylo možné jen skrze Krista. Nyní však, když Ježíš přišel “v podobnosti těla hřícha“ (Římanům 8:3), promluvil sám Otec. Předtím obcoval s lidmi skrze Krista, nyní promluvil sám v Kristu. Satan
Andělské Války se kojil nadějí, že...Bůh si tak oškliví zlo, že odloučení nebe a země potrvá navěky. Nyní se však ukázalo, že spojení mezi Bohem a člověkem bylo obnoveno. DA 116. Satan mohl vidět skrze Jeho (Kristovu) lidskost slávu a čistotu Toho, s kterým byl ve spojení v nebeských dvorech. Před pokušitelem vyvstal obrázek toho, čím sám byl, cherubem ochráncem, který vlastnil krásu a svatost. BE&ST 23. červenec 1900. Kristovo trojnásobné pokušení na poušti Satan prohlásil před svými spojenými anděly, že přemůže Krista v oblasti chuti. Doufal, že dosáhne vítězství nad Ním v Jeho slabosti. ST 4. duben 1900. (TA171) Satan viděl, že musí zvítězit, nebo být poražen. V tomto boji šlo o příliš mnoho, než aby jej mohl svěřit svým podřízeným andělům. Bude jej muset vést osobně. DA 116 Zatímco byl na poušti, Kristus nevnímal hlad…Strávil čas na opravdové modlitbě, uzavřen s Bohem. Jakoby byl v přítomnosti svého Otce…Myšlenka na boj před Ním Mu dala zapomenout na všechno jiné a Jeho duše byla sycena chlebem života….Viděl satanovu moc zlomenu nad všemi padlými a pokoušenými, viděl sám sebe jak léčí nemocné, utěšuje zoufalé, povzbuzuje malomyslné a káže evangelium chudým – dělaje práci, kterou Mu Otec naznačil; a neuvědomoval si žádný pocit hladu, dokud neuplynulo čtyřicet dní postu. Vidění pominulo a Kristova přirozenost se silně dožadovala jídla. Nyní přišla satanova příležitost, aby zaútočil. Rozhodl se, že na sebe vezme zjev jednoho z andělů světla, kteří se Kristu zjevili ve vidění. 21MR 8, 9. Najednou se před Ním (Kristem) objevuje anděl, který vypadá jako jeden z andělů, které viděl nedlouho předtím…Slova z nebe „Tentoť jest ten můj milý Syn, v Němž mi se dobře zalíbilo“ stále zněla satanovi v uších. Byl ale rozhodnut, že způsobí aby Kristus začal pochybovat o tomto svědectví. 21MR 9. Satan se Mu (Kristu) zjevil…jako nádherný anděl z nebe a prohlašoval, že má pověření (TA172) od Boha vyhlásit konec Kristova půstu. RH 14. leden 1909. Řekl (satan) Vykupiteli, že už se nemusí déle postit, že Jeho dlouhá abstinence byla Otcem přijata, že už došel dost daleko a že nyní má svobodu ve vykonávání zázraků svým jménem. ST 29. červenec 1889. Ve víře, že andělský charakter, který vzal (satan) na sebe, ho nemůže odhalit, předstíral, že pochybuje o Kristově Božštví. 2SP 91. První pokušení Satan přesvědčoval Krista takto: Pokud slova, která byla řečena po Jeho křtu byla opravdu slova Boha, že je Synem Božím, nemusí už snášet pocity hladu; mohl by mu dát důkazy Jeho Božství tím, že ukáže svou moc a změní kameny této neúrodné pouště v chleba. Redemption or
- Page 37 and 38: Andělské Války Andělé měli st
- Page 39 and 40: Andělské Války Kapitola 6: Andel
- Page 41 and 42: Andělské Války Určité chvíle
- Page 43 and 44: Andělské Války Poté co Noé vy
- Page 45 and 46: Andělské Války Zničení Sodomy
- Page 47 and 48: Andělské Války Na stanoveném m
- Page 49 and 50: o nějaký důkaz, že ještě nen
- Page 51 and 52: Andělské Války Kapitola 8: Andel
- Page 53 and 54: Andělské Války ale jako výslede
- Page 55 and 56: Andělské Války Kapitola 9: Andel
- Page 57 and 58: Andělské Války mezi vládou Bož
- Page 59 and 60: Andělské Války vstana, jdi s nim
- Page 61 and 62: a vydali Jericho do rukou Izraele.
- Page 63 and 64: Andělské Války Když mu přinesl
- Page 65 and 66: Andělské Války Nakonec, přemož
- Page 67 and 68: Andělské Války zoufalství a bí
- Page 69 and 70: Andělské Války vyslyšel ho, spu
- Page 71 and 72: Andělské Války Anděl proroka po
- Page 73 and 74: Andělské Války světlost.“ Kol
- Page 75 and 76: Andělské Války Kapitola 12: Ande
- Page 77 and 78: Andělské Války Ve víře, založ
- Page 79 and 80: Andělské Války to je odloučilo
- Page 81 and 82: Andělské Války znamením libosti
- Page 83 and 84: Andělské Války Kristus ve slabos
- Page 85 and 86: Andělské Války této velké udá
- Page 87: Andělské Války Herodes zatím v
- Page 91 and 92: Andělské Války podvodu. Prohlaš
- Page 93 and 94: Andělské Války Kapitola 15: Dobr
- Page 95 and 96: Andělské Války neuškodil.“ Sa
- Page 97 and 98: Andělské Války Židé pochopili,
- Page 99 and 100: Andělské Války Andělé se vzná
- Page 101 and 102: Andělské Války Celá nebesa pozo
- Page 103 and 104: Andělské Války Bojoval (Kristus)
- Page 105 and 106: Andělské Války Kapitola 17: Ande
- Page 107 and 108: Andělské Války mrtvých! Okamži
- Page 109 and 110: Andělské Války Ježíš odmítal
- Page 111 and 112: Andělské Války jako by je ujiš
- Page 113 and 114: Andělské Války Kapitola 18: Ande
- Page 115 and 116: Andělské Války Pavlovo obrácen
- Page 117 and 118: Andělské Války spadli řetězov
- Page 119 and 120: Andělské Války přidávala k jeh
- Page 121 and 122: Andělské Války dovoleno, aby trp
- Page 123 and 124: Andělské Války Bůh požaduje; a
- Page 125 and 126: Andělské Války Kapitola 19: Ande
- Page 127 and 128: Andělské Války V tomto stavu mys
- Page 129 and 130: Andělské Války cítila jsem, že
- Page 131 and 132: Andělské Války Kapitola 20: Ande
- Page 133 and 134: Andělské Války navážou spojen
- Page 135 and 136: Andělské Války poznat, že to je
- Page 137 and 138: Andělské Války Prohlašuje se za
<strong>Andělské</strong> <strong>Války</strong><br />
Kapitola 14: Andelé pri Kristove v krtu a na Poušti<br />
Kristův křest<br />
Když Ježíš přišel, aby se dal pokřtít, Jan v Něm poznal tak čistý charakter, s jakým se dosud<br />
u žádného člověka nesetkal…Když Ježíš požádal o křest, Jan se zpěčoval tak učiniti a zvolal:<br />
„Mně jest potřebí, abych od tebe pokřtěn byl, a ty pak jdeš ke mně?“ Jemně, avšak s pevnou<br />
autoritou Ježíš odpověděl: „Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou<br />
spravedlnost.“ Jan se tedy podrobil, zavedl Spasitele do Jordánu a pohroužil Ho do vody. Ježíš<br />
vystoupil z vody „a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici<br />
a přicházejícího na Něj.“ DA 110, 111<br />
Nebeští andělé shlíželi s intenzivním zájmem na scénu Spasitelova křtu, a kdyby oči těch,<br />
kteří přihlíželi, mohly být otevřeny, mohli by vidět nebeský zástup obklopující Syna Božího,<br />
když se sklonil na břehu Jordánu. YI 23. červen 1892. (TA168,169)<br />
Pohled Spasitelův jakoby pronikl až do nebes, když vylil svou duši v modlitbě. Dobře věděl,<br />
že hřích zatvrdil lidská srdce a jak bude nesnadné, aby lidé pochopili Jeho poslání a přijali dar<br />
spasení. Úpěnlivě se modlil, aby Mu Otec dal sílu, aby překonal jejich nedůvěru a zlámal pouta,<br />
jimiž je spoutal satan, a aby za ně porazil nepřítele. Modlil se za poskytnutí důkazu, že Bůh<br />
přijímá lidstvo v osobě svého Syna.<br />
Ještě nikdy neslyšeli andělé takovou modlitbu. Rádi by přinesli svému milovanému Veliteli<br />
poselství, jež by Ho ujistili a potěšilo. Avšak nelze, Otec sám odpoví na prosbu svého Syna.<br />
Přímo od svého trůnu vysílá paprsky své slávy. Nebesa se otevírají a na hlavu Spasitelovu<br />
sestupuje nejčistší světlo v podobě holubice, výstižného symbolu Ježíše, Tichého a Pokorného…<br />
Lidé ustrnuli a v naprostém tichu zírali na Krista. Jeho postavu ozářilo světlo, jež stále<br />
obklopuje trůn Boží. Jeho tvář obrácená k nebi zářila tak, jak to ještě u nikoho neviděli. Z<br />
otevřeného nebe bylo slyšet hlas: „Tentoť jest ten můj milý Syn, v Němž mi se dobře zalíbilo.“<br />
DA 111, 112.<br />
Pán zaslíbil Janovi znamení, podle kterého pozná, kdo je Mesiášem, a nyní, když Ježíš<br />
vystoupil z vody, zaslíbené znamení bylo dáno; viděl nebe otevřené a Duch Boží jako holubice<br />
z lesklého zlata sestoupil na hlavu Kristovu a z nebe bylo slyšet hlas: „Tentoť jest ten můj<br />
milovaný Syn, v Němž mi se dobře zalíbilo.“ YI 23. červen 1892. (TA170)<br />
Z množství lidí shromážděných u Jordánu jen nemnozí vedle Jana postřehli nebeské vidění.<br />
DA 112.<br />
Mezi těmi, kdo byli při křtu Spasitelově, byl i satan. Viděl, jak Otcova sláva zalila Jeho<br />
Syna, slyšel hlas Hospodinův, jenž osvědčil Božství Ježíšovo. Od chvíle, kdy se Adam dopustil<br />
hříchu, nemohlo lidské pokolení obcovat s Bohem přímo; obcování mezi nebem a zemí bylo<br />
možné jen skrze Krista. Nyní však, když Ježíš přišel “v podobnosti těla hřícha“ (Římanům 8:3),<br />
promluvil sám Otec. Předtím obcoval s lidmi skrze Krista, nyní promluvil sám v Kristu. Satan