Andělské Války

Probíhá zběsilý zápas mezi silami dobra a zla. Jejich nepřítel je mocný vojevůdce, který ovládá mysl zlých andělů a má dobře promyšlenou strategii. Mocnosti zla spojují své síly a sdružují se. Nabírají energii k poslednímu úderu. Andělé budou nepřetržitě zajišťovat spojení mezi nebem a zemí. Proti tomu, který přišel vykoupit svět, se spojily všechny síly zla. Satan, zlí lidé a zlí andělé povstali v nemilosrdném spiknutí proti dobří lidé, svatí andělé a sám Kristus. Viditelný a neviditelný svět jsou v těsném styku. Kdyby se mohl odhalit závoj, uviděli bychom zlé anděly, jak kolem nás rozprostírají temnotu a vší mocí působí, aby klamali a zničili. Zlí lidé jsou obklopeni zlými duchy, jsou jimi ovlivňování a podporováni. Člověk víry a modlitby odevzdá svou duši Bohu a Boží andělé mu přinášejí shůry světlo a posilu. Nikdo nemůže dvěma pánům sloužit. Světlo a tma nejsou menší protiklady, nežli služba Bohu a služba satanu. Satan, zlí andělé a špatní lidé se snaží vykořenit a zničit dobro. Nepřátelství mezi hříšným člověkem a původcem hříchu není přirozené. Oba se odpadnutím stali zkaženými...Z toho důvodu se padlí andělé a bezbožní lidé spojují do beznadějného společenství. Pokud jde o nenávist ke Kristu, panuje mezi ním a padlými anděly naprostá shoda; i když v ostatních bodech se plně neshodovali, v odporu vůči Vládci vesmíru byli naprosto jednotní. Probíhá zběsilý zápas mezi silami dobra a zla. Jejich nepřítel je mocný vojevůdce, který ovládá mysl zlých andělů a má dobře promyšlenou strategii. Mocnosti zla spojují své síly a sdružují se. Nabírají energii k poslednímu úderu. Andělé budou nepřetržitě zajišťovat spojení mezi nebem a zemí. Proti tomu, který přišel vykoupit svět, se spojily všechny síly zla. Satan, zlí lidé a zlí andělé povstali v nemilosrdném spiknutí proti dobří lidé, svatí andělé a sám Kristus. Viditelný a neviditelný svět jsou v těsném styku. Kdyby se mohl odhalit závoj, uviděli bychom zlé anděly, jak kolem nás rozprostírají temnotu a vší mocí působí, aby klamali a zničili. Zlí lidé jsou obklopeni zlými duchy, jsou jimi ovlivňování a podporováni. Člověk víry a modlitby odevzdá svou duši Bohu a Boží andělé mu přinášejí shůry světlo a posilu. Nikdo nemůže dvěma pánům sloužit. Světlo a tma nejsou menší protiklady, nežli služba Bohu a služba satanu. Satan, zlí andělé a špatní lidé se snaží vykořenit a zničit dobro.

Nepřátelství mezi hříšným člověkem a původcem hříchu není přirozené. Oba se odpadnutím stali zkaženými...Z toho důvodu se padlí andělé a bezbožní lidé spojují do beznadějného společenství. Pokud jde o nenávist ke Kristu, panuje mezi ním a padlými anděly naprostá shoda; i když v ostatních bodech se plně neshodovali, v odporu vůči Vládci vesmíru byli naprosto jednotní.

newcovenantpublicationsintl
from newcovenantpublicationsintl More from this publisher
11.04.2023 Views

Andělské Války Kapitola 14: Andelé pri Kristove v krtu a na Poušti Kristův křest Když Ježíš přišel, aby se dal pokřtít, Jan v Něm poznal tak čistý charakter, s jakým se dosud u žádného člověka nesetkal…Když Ježíš požádal o křest, Jan se zpěčoval tak učiniti a zvolal: „Mně jest potřebí, abych od tebe pokřtěn byl, a ty pak jdeš ke mně?“ Jemně, avšak s pevnou autoritou Ježíš odpověděl: „Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost.“ Jan se tedy podrobil, zavedl Spasitele do Jordánu a pohroužil Ho do vody. Ježíš vystoupil z vody „a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici a přicházejícího na Něj.“ DA 110, 111 Nebeští andělé shlíželi s intenzivním zájmem na scénu Spasitelova křtu, a kdyby oči těch, kteří přihlíželi, mohly být otevřeny, mohli by vidět nebeský zástup obklopující Syna Božího, když se sklonil na břehu Jordánu. YI 23. červen 1892. (TA168,169) Pohled Spasitelův jakoby pronikl až do nebes, když vylil svou duši v modlitbě. Dobře věděl, že hřích zatvrdil lidská srdce a jak bude nesnadné, aby lidé pochopili Jeho poslání a přijali dar spasení. Úpěnlivě se modlil, aby Mu Otec dal sílu, aby překonal jejich nedůvěru a zlámal pouta, jimiž je spoutal satan, a aby za ně porazil nepřítele. Modlil se za poskytnutí důkazu, že Bůh přijímá lidstvo v osobě svého Syna. Ještě nikdy neslyšeli andělé takovou modlitbu. Rádi by přinesli svému milovanému Veliteli poselství, jež by Ho ujistili a potěšilo. Avšak nelze, Otec sám odpoví na prosbu svého Syna. Přímo od svého trůnu vysílá paprsky své slávy. Nebesa se otevírají a na hlavu Spasitelovu sestupuje nejčistší světlo v podobě holubice, výstižného symbolu Ježíše, Tichého a Pokorného… Lidé ustrnuli a v naprostém tichu zírali na Krista. Jeho postavu ozářilo světlo, jež stále obklopuje trůn Boží. Jeho tvář obrácená k nebi zářila tak, jak to ještě u nikoho neviděli. Z otevřeného nebe bylo slyšet hlas: „Tentoť jest ten můj milý Syn, v Němž mi se dobře zalíbilo.“ DA 111, 112. Pán zaslíbil Janovi znamení, podle kterého pozná, kdo je Mesiášem, a nyní, když Ježíš vystoupil z vody, zaslíbené znamení bylo dáno; viděl nebe otevřené a Duch Boží jako holubice z lesklého zlata sestoupil na hlavu Kristovu a z nebe bylo slyšet hlas: „Tentoť jest ten můj milovaný Syn, v Němž mi se dobře zalíbilo.“ YI 23. červen 1892. (TA170) Z množství lidí shromážděných u Jordánu jen nemnozí vedle Jana postřehli nebeské vidění. DA 112. Mezi těmi, kdo byli při křtu Spasitelově, byl i satan. Viděl, jak Otcova sláva zalila Jeho Syna, slyšel hlas Hospodinův, jenž osvědčil Božství Ježíšovo. Od chvíle, kdy se Adam dopustil hříchu, nemohlo lidské pokolení obcovat s Bohem přímo; obcování mezi nebem a zemí bylo možné jen skrze Krista. Nyní však, když Ježíš přišel “v podobnosti těla hřícha“ (Římanům 8:3), promluvil sám Otec. Předtím obcoval s lidmi skrze Krista, nyní promluvil sám v Kristu. Satan

Andělské Války se kojil nadějí, že...Bůh si tak oškliví zlo, že odloučení nebe a země potrvá navěky. Nyní se však ukázalo, že spojení mezi Bohem a člověkem bylo obnoveno. DA 116. Satan mohl vidět skrze Jeho (Kristovu) lidskost slávu a čistotu Toho, s kterým byl ve spojení v nebeských dvorech. Před pokušitelem vyvstal obrázek toho, čím sám byl, cherubem ochráncem, který vlastnil krásu a svatost. BE&ST 23. červenec 1900. Kristovo trojnásobné pokušení na poušti Satan prohlásil před svými spojenými anděly, že přemůže Krista v oblasti chuti. Doufal, že dosáhne vítězství nad Ním v Jeho slabosti. ST 4. duben 1900. (TA171) Satan viděl, že musí zvítězit, nebo být poražen. V tomto boji šlo o příliš mnoho, než aby jej mohl svěřit svým podřízeným andělům. Bude jej muset vést osobně. DA 116 Zatímco byl na poušti, Kristus nevnímal hlad…Strávil čas na opravdové modlitbě, uzavřen s Bohem. Jakoby byl v přítomnosti svého Otce…Myšlenka na boj před Ním Mu dala zapomenout na všechno jiné a Jeho duše byla sycena chlebem života….Viděl satanovu moc zlomenu nad všemi padlými a pokoušenými, viděl sám sebe jak léčí nemocné, utěšuje zoufalé, povzbuzuje malomyslné a káže evangelium chudým – dělaje práci, kterou Mu Otec naznačil; a neuvědomoval si žádný pocit hladu, dokud neuplynulo čtyřicet dní postu. Vidění pominulo a Kristova přirozenost se silně dožadovala jídla. Nyní přišla satanova příležitost, aby zaútočil. Rozhodl se, že na sebe vezme zjev jednoho z andělů světla, kteří se Kristu zjevili ve vidění. 21MR 8, 9. Najednou se před Ním (Kristem) objevuje anděl, který vypadá jako jeden z andělů, které viděl nedlouho předtím…Slova z nebe „Tentoť jest ten můj milý Syn, v Němž mi se dobře zalíbilo“ stále zněla satanovi v uších. Byl ale rozhodnut, že způsobí aby Kristus začal pochybovat o tomto svědectví. 21MR 9. Satan se Mu (Kristu) zjevil…jako nádherný anděl z nebe a prohlašoval, že má pověření (TA172) od Boha vyhlásit konec Kristova půstu. RH 14. leden 1909. Řekl (satan) Vykupiteli, že už se nemusí déle postit, že Jeho dlouhá abstinence byla Otcem přijata, že už došel dost daleko a že nyní má svobodu ve vykonávání zázraků svým jménem. ST 29. červenec 1889. Ve víře, že andělský charakter, který vzal (satan) na sebe, ho nemůže odhalit, předstíral, že pochybuje o Kristově Božštví. 2SP 91. První pokušení Satan přesvědčoval Krista takto: Pokud slova, která byla řečena po Jeho křtu byla opravdu slova Boha, že je Synem Božím, nemusí už snášet pocity hladu; mohl by mu dát důkazy Jeho Božství tím, že ukáže svou moc a změní kameny této neúrodné pouště v chleba. Redemption or

<strong>Andělské</strong> <strong>Války</strong><br />

Kapitola 14: Andelé pri Kristove v krtu a na Poušti<br />

Kristův křest<br />

Když Ježíš přišel, aby se dal pokřtít, Jan v Něm poznal tak čistý charakter, s jakým se dosud<br />

u žádného člověka nesetkal…Když Ježíš požádal o křest, Jan se zpěčoval tak učiniti a zvolal:<br />

„Mně jest potřebí, abych od tebe pokřtěn byl, a ty pak jdeš ke mně?“ Jemně, avšak s pevnou<br />

autoritou Ježíš odpověděl: „Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou<br />

spravedlnost.“ Jan se tedy podrobil, zavedl Spasitele do Jordánu a pohroužil Ho do vody. Ježíš<br />

vystoupil z vody „a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici<br />

a přicházejícího na Něj.“ DA 110, 111<br />

Nebeští andělé shlíželi s intenzivním zájmem na scénu Spasitelova křtu, a kdyby oči těch,<br />

kteří přihlíželi, mohly být otevřeny, mohli by vidět nebeský zástup obklopující Syna Božího,<br />

když se sklonil na břehu Jordánu. YI 23. červen 1892. (TA168,169)<br />

Pohled Spasitelův jakoby pronikl až do nebes, když vylil svou duši v modlitbě. Dobře věděl,<br />

že hřích zatvrdil lidská srdce a jak bude nesnadné, aby lidé pochopili Jeho poslání a přijali dar<br />

spasení. Úpěnlivě se modlil, aby Mu Otec dal sílu, aby překonal jejich nedůvěru a zlámal pouta,<br />

jimiž je spoutal satan, a aby za ně porazil nepřítele. Modlil se za poskytnutí důkazu, že Bůh<br />

přijímá lidstvo v osobě svého Syna.<br />

Ještě nikdy neslyšeli andělé takovou modlitbu. Rádi by přinesli svému milovanému Veliteli<br />

poselství, jež by Ho ujistili a potěšilo. Avšak nelze, Otec sám odpoví na prosbu svého Syna.<br />

Přímo od svého trůnu vysílá paprsky své slávy. Nebesa se otevírají a na hlavu Spasitelovu<br />

sestupuje nejčistší světlo v podobě holubice, výstižného symbolu Ježíše, Tichého a Pokorného…<br />

Lidé ustrnuli a v naprostém tichu zírali na Krista. Jeho postavu ozářilo světlo, jež stále<br />

obklopuje trůn Boží. Jeho tvář obrácená k nebi zářila tak, jak to ještě u nikoho neviděli. Z<br />

otevřeného nebe bylo slyšet hlas: „Tentoť jest ten můj milý Syn, v Němž mi se dobře zalíbilo.“<br />

DA 111, 112.<br />

Pán zaslíbil Janovi znamení, podle kterého pozná, kdo je Mesiášem, a nyní, když Ježíš<br />

vystoupil z vody, zaslíbené znamení bylo dáno; viděl nebe otevřené a Duch Boží jako holubice<br />

z lesklého zlata sestoupil na hlavu Kristovu a z nebe bylo slyšet hlas: „Tentoť jest ten můj<br />

milovaný Syn, v Němž mi se dobře zalíbilo.“ YI 23. červen 1892. (TA170)<br />

Z množství lidí shromážděných u Jordánu jen nemnozí vedle Jana postřehli nebeské vidění.<br />

DA 112.<br />

Mezi těmi, kdo byli při křtu Spasitelově, byl i satan. Viděl, jak Otcova sláva zalila Jeho<br />

Syna, slyšel hlas Hospodinův, jenž osvědčil Božství Ježíšovo. Od chvíle, kdy se Adam dopustil<br />

hříchu, nemohlo lidské pokolení obcovat s Bohem přímo; obcování mezi nebem a zemí bylo<br />

možné jen skrze Krista. Nyní však, když Ježíš přišel “v podobnosti těla hřícha“ (Římanům 8:3),<br />

promluvil sám Otec. Předtím obcoval s lidmi skrze Krista, nyní promluvil sám v Kristu. Satan

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!