Andělské Války

Andělské Války
cítila jsem, že mi to Duch Pána zakazuje. Požádala jsem ho, aby vybral čas, kdy bychom se mohli
setkat. Odpověděl, „Jsem šťastný, že jsi mi neposlala psané poselství; raději bych poselství slyšel
přímo z tvých úst, protože kdyby se ke mně dostalo jiným způsobem, asi by pro mě nemělo
význam.“ Potom se mě zeptal: „Proč mě tedy nemůžeš sdělit toto poselství nyní?“ Řekla jsem:
„Můžeš se zdržet a vyslechnout si ho?“ Odpověděl, že ano.
Byla jsem velmi unavená, protože ten den jsem se účastnila závěrečných zkoušek školy; ale
nyní jsem povstala z postele, kde jsem ležela, a četla jsem mu tři hodiny. (TA258) Jeho srdce
bylo obměkčeno a v jeho očích byly slzy. Když jsem přestala číst, řekl: „Přijímám každé slovo;
všechno je pro mě.“ Hodně z toho, co jsem četla, se týkalo Echo úřadu a jeho vedení od samého
počátku. Pán mi také zjevil spojení bratra Faulkheada se svobodnými zednáři a zjevil mi také,
že pokud nepřeruší každé pouto, které ho váže k této společnosti, ztratí svou duši.
Řekl: „Přijímám světlo, které mi Pán skrze tebe poslal. Zařídím se podle toho. Jsem členem
pěti lóží a tři lóže spadají pod mou kontrolu. Vyřizuji všechny jejich obchody. Nyní se již nebudu
účastnit jejich setkání a ukončím své obchodní vztahy, jak nejrychleji to bude možné.“
Zopakovala jsem mu slova, která byla pronesena mým průvodcem, týkající se těchto
společenství. Učinila jsem určitý pohyb, který učinil můj průvodce, a řekla jsem: „Nemohu ti
zjevit vše, co mi bylo dáno.“
Bratr Faulkhead řekl staršímu Daniellsi a jiným, že jsem ukázala zvláštní znamení, které
znají pouze zednáři nejvyššího řádu, do kterého právě vstoupil. Řekl, že jsem neznala toto
znamení a že jsem si ani neuvědomovala, že mu toto znamení dávám. To byl pro něj zvláštní
důkaz, že Bůh pracoval skrze mne, aby zachránil jeho duši. 5MR 148, 149.
Andělská přítomnost v době, kdy byla Ellen White vzhůru
Když jsem se probudila, podívala jsem se z okna a viděla jsem dva bílé oblaky. Potom jsem
znovu usnula a ve snech ke mně byla pronesena tato slova: „Podívej se na ta (TA259) oblaka.
Byla to stejně taková oblaka, jaká zahalovala nebeský zástup, který pastýřům vyhlašoval
narození Vykupitele světa.“ Probudila jsem se a podívala jsem se znovu z okna vozu. Byly tam
dvě obrovská oblaka, bílá jako sníh. Byly to rozdílná, oddělená oblaka, ale vzájemně se
přibližovala a dotýkala, na chvíli splynula a potom se zase oddělila a zůstala rozdílná jak předtím.
Nezmizela, ale byla vidět celé dopoledne. Ve dvanáct hodin jsme změnili vozy a už jsem ty
oblaka více neviděla.
Během dne jsem byla hluboce ovlivněna myšlenkou, že andělé, kteří jsou zahaleni těmito
oblaky, kráčeli před námi; že jsme se mohli radovat v jejich ochraně a také v jistotě, že uvidíme
spasení Boha na setkáních, která se měla konat v Brisbane. A nyní, když jsou setkání za námi a
když jsme viděli tolik zájmu, který lidé vyjádřili, jsem si jistá ještě více, že v těchto oblakách byli
zahaleni nebeští andělé – andělé, kteří byli posláni z dvorů nahoře aby ovlivňovali srdce lidí a
zadržovali rozptylující vlivy, které někdy najdou přístup na naše tábořiště a kterými jsou mysli
odchýleny od uvažování nad živými pravdami, jež jsou denně představovány.
Na tomto shromáždění tisíce lidí slyšely pozvání evangelia a naslouchali pravdám, které