Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
Sněm okamžitě ustanovil výbor, který měl za úkol připravit seznam toho, čím papežství<br />
tak těžce utlačuje německý lid. Seznam obsahoval sto jednu položku a byl císaři předložen s<br />
žádostí, aby neprodleně přijal opatření pro nápravu těchto zlořádů. „Jakou ztrátu<br />
křesťanských duší,“ stálo v žádosti, „jaké loupení a vydírání má na svědomí pohoršení, jímž<br />
je obklopena duchovní hlava křesťanstva. Je naší povinností zabránit zkáze a zneuctění<br />
našeho lidu. Z toho důvodu vás co nejpokorněji — avšak přitom co nejnaléhavěji —<br />
žádáme, abyste se postaral o všeobecnou nápravu a zajistil její uskutečnění.“ (D’Aubigné,<br />
sv. 7, kap. 4) {VDV 103.2}<br />
Nyní členové sněmu požadovali, aby se na sněm dostavil Luther. Přes Aleandrovy<br />
prosby, hrozby a protesty k tomu dal císař nakonec souhlas, a tak byl Luther pozván, aby<br />
předstoupil před sněm. S pozvánkou obdržel i ochranný list, který mu zajišťoval návrat na<br />
bezpečné místo. Pozvánku a ochranný list doručil do Wittenberku posel, který měl za úkol<br />
doprovodit Luthera do Wormsu. {VDV 103.3}<br />
Lutherovi přátelé byli zděšeni — obávali se, že ani na ochranný list nebude brán zřetel.<br />
Proto Luthera prosili, aby se nevystavoval nebezpečí života. Luther jim odpověděl:<br />
„Papeženci nechtějí, abych přišel do Wormsu, chtějí pouze mé odsouzení a mou smrt. Na<br />
tom nezáleží. Modlete se ne za mne, ale za Boží slovo… Kristus mi dá svého Ducha, abych<br />
přemohl služebníky bludu. Pohrdám jimi celým svým životem. Zvítězím nad nimi svou<br />
smrtí. Budou se ve Wormsu snažit, aby mě přiměli odvolat; a já odvolám toto: Řekl jsem<br />
dříve, že papež je Kristovým zástupcem. Nyní prohlašuji, že je odpůrcem našeho Pána a<br />
satanovým apoštolem.“ (D’Aubigné, sv. 7, kap. 6) {VDV 103.4}<br />
Na nebezpečnou cestu se Luther nevydal sám. Kromě císařského posla ho doprovázeli<br />
také tři jeho nejvěrnější přátelé. Melanchthon by také rád šel s nimi; byl srdcem spojen s<br />
Lutherem a chtěl ho následovat — bude-li to třeba — i do vězení nebo na smrt. Luther však<br />
jeho prosbu odmítl. Kdyby zahynul, upřely by se naděje reformace na jeho mladého<br />
spolupracovníka. Když se loučili, Luther řekl: „Nevrátím-li se a pošlou-li mě moji nepřátelé<br />
na smrt, uč dále a stůj dále pevně v pravdě. Pracuj na mém místě… Budeš-li ty žít, nebude<br />
mít moje smrt nijak vážné následky.“ (D’Aubigné, sv. 7, kap. 7) Studenti a wittenberští<br />
občané, kteří se shromáždili při Lutherově odjezdu, byli hluboce dojati. Zástupy lidí, jejichž<br />
srdcí se dotklo evangelium, se loučily s Lutherem se slzami v očích. {VDV 103.5}<br />
Lutherova cesta do Wormsu<br />
Cestou Luther a jeho průvodci viděli, že lidi trápí chmurné obavy; v některých městech<br />
jim neprokazovali ani žádné pocty. Když pak zastavili na noc, vyjádřil jistý kněz své obavy<br />
tím, že předložil před Luthera podobiznu jednoho italského reformátora, který zemřel<br />
mučednickou smrtí. Následujícího dne se dozvěděli, že ve Wormsu byly odsouzeny<br />
Lutherovy spisy. Říšští poslové vyhlašovali císařův výnos a vyzývali občany, aby zakázané<br />
spisy odevzdali na městský úřad. Posel, který Luthera doprovázel, se obával o Lutherovu<br />
bezpečnost na sněmu a domníval se, že Lutherova dřívější odhodlanost už není tak pevná.<br />
89
Change language