Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
reformace řekl: „Bůh mě nevede, ale tlačí vpřed. Unáší mě. Nejsem svým pánem. Chtěl<br />
bych žít v klidu, jsem však vrhán do bouří a zvratů.“ (D’Aubigné, sv. 5, kap. 2) To bylo<br />
krátce předtím, než se stal účastníkem velkého sporu. {VDV 88.4}<br />
Římská církev začala obchodovat s Boží milostí. Stoly penězoměnců (viz Matouš 21,12)<br />
stály hned vedle oltářů a chrámovými prostorami se rozléhaly výkřiky prodávajících a<br />
kupujících. Aby byly zajištěny prostředky nutné na stavbu chrámu svatého Petra v Římě<br />
byly jménem papeže veřejně nabízeny ke koupi odpustky za hříchy. Za cenu takových<br />
zločinů měl být postaven chrám k Boží poctě, jeho úhelný kámen měl být položen za „mzdu<br />
nepravosti“. Nicméně právě prostředek, který si Řím vybral, aby se povznesl k dalšímu<br />
rozmachu, zasadil smrtelnou ránu jeho moci a velikosti. Vyprovokoval nejrozhodnější a<br />
nejobratnější odpůrce papežství a vedl k boji, který otřásl papežským trůnem s trojitou<br />
korunou. {VDV 88.5}<br />
Tetzel, úředník pověřený prodejem odpustků v Německu, byl usvědčen z nejhorších<br />
zločinů proti společnosti a proti Božímu zákonu. Zaslouženému trestu však unikl a nechal se<br />
najmout, aby prosazoval zištné a bezohledné plány papeže. Docela bezostyšně odříkával<br />
největší lži a vyprávěl bajky, jimiž chtěl oklamat neinformované, důvěřivé a pověrčivé lidi.<br />
Kdyby ovšem lidé znali Boží slovo, nebylo by tak snadné je zmást. Církev však lidem<br />
bránila v přístupu k Bibli — nad tím si potřebovala udržet kontrolu, aby se mohlo zmnožit<br />
bohatství a moc ctižádostivých církevních představitelů (viz John C. L. Gieseler, Přehled<br />
církevních dějin, díl 4, odd. 1, odst. 5). {VDV 88.6}<br />
Když Tetzel vcházel do města, šel před ním posel a oznamoval: „Milost Boží a svatý otec<br />
vcházejí do vašich bran.“ (D’Aubigné, sv. 3, kap. 1) Lid vítal rouhavého podvodníka, jako<br />
by k nim sestoupil z nebe sám Bůh. Hanebný obchod se konal v kostele, kde Tetzel z<br />
kazatelny vychvaloval odpustky jako nejcennější Boží dar. Prohlašoval, že jeho potvrzenky<br />
o odpuštění mají moc odpustit i hříchy, které bude kupující chtít spáchat v budoucnosti, a to<br />
bez nutnosti činit pokání (D’Aubigné, sv. 3, kap. 1). Navíc tvrdil, že odpustky mají moc<br />
zachránit nejen živé, ale i mrtvé, a že v tom okamžiku, kdy peníze dopadnou na dno jeho<br />
pokladny, opustí duše, za niž bylo zaplaceno, očistec a dostane se do nebe (viz K. R.<br />
Hagenbach, Dějiny reformace, díl 1, str. 96). {VDV 89.1}<br />
Když Šimon Kouzelník nabízel apoštolům peníze, aby mu prodali moc konat zázraky,<br />
Petr mu odpověděl: „Tvé peníze ať jsou zatraceny i s tebou: Myslel sis, že se Boží dar dá<br />
získat za peníze.“ Skutky 8,20. Tetzelovu nabídku ovšem ochotně přijímaly tisíce lidí. Do<br />
jeho pokladny proudilo zlato i stříbro. Spasení, které lze koupit za peníze, bylo možno získat<br />
snáze než spasení, které vyžaduje pokání, víru a vytrvalé úsilí odolávat hříchu a přemáhat ho<br />
(viz Dodatek č. 19). {VDV 89.2}<br />
Proti učení o odpustcích se postavili učení a zbožní členové římské církve. Mnozí tomu,<br />
co se o odpustcích říkalo, nevěřili, protože to odporovalo zdravému rozumu i Božímu slovu.<br />
Proti tomuto hříšnému obchodu se však neodvážil protestovat žádný z prelátů. To mnohé<br />
74
Change language