Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
Účinněji už nemohl ničit hrůzný systém duchovní a pozemské nadvlády, kterou papež<br />
budoval a pomocí níž ovládal duše a těla miliónů svých poddaných. {VDV 59.2}<br />
Ve službách krále<br />
Král povolal Viklefa, aby hájil práva anglické koruny proti zásahům Říma. Jako<br />
královský velvyslanec strávil dva roky v Nizozemí vyjednáváním s papežovými pověřenci.<br />
Tam se setkal s duchovními z Francie, Itálie a Španělska, měl možnost nahlédnout do<br />
zákulisí a poznat mnoho věcí, které by v Anglii nikdy nepoznal. Naučil se mnohému, co mu<br />
posloužilo při jeho dalším působení. V představitelích papežského dvora poznal pravou<br />
povahu a cíle římské hierarchie. Po návratu do Anglie hlásal své dřívější názory ještě<br />
otevřeněji a horlivěji. Tvrdil také, že hrabivost, pýcha a klam jsou bohové Říma. {VDV<br />
59.3}<br />
V jednom ze svých traktátů napsal o papeži a jeho výběrčích: „Vydírají z naší země<br />
živobytí chudých a z královské pokladny každoročně mnoho tisíc marek za svátosti a<br />
duchovní služby. Je to zlořečený blud svatokupectví; vedou všechny křesťany, aby toto<br />
kacířství schvalovali a pěstovali. Ačkoli naše říše má zajisté velké zásoby zlata a až na<br />
výběrčího vyslaného pyšným papežem z něho nikdo nikdy nevzal, musí se tato hora zlata v<br />
průběhu doby vyčerpat, neboť stále jen odváží peníze z naší země a neposílá za ně nic než<br />
Boží prokletí pro své svatokupectví.“ (John Lewis, Život a utrpení J. Viklefa, str. 37) {VDV<br />
59.4}<br />
Krátce po návratu do Anglie dostal Viklef od krále faru v Lutterworthu. Král ho tím<br />
ujistil, že jeho výroky nevzbudily panovníkovu nelibost. Viklef měl vliv jak u dvora, kde<br />
působil na rozhodování o dalších opatřeních, tak mezi lidem při utváření jejich víry. {VDV<br />
59.5}<br />
Brzy se však na jeho hlavu sneslo hromobití. Papež do Anglie poslal tři buly —<br />
univerzitě, králi a církevním hodnostářům —, v nichž nařizoval, aby byl tento učitel<br />
kacířství neprodleně a rozhodně umlčen (Augustus Neander, Všeobecné dějiny<br />
křesťanského náboženství a církve, díl 6, odd. 2, část 1, odst. 8). Ještě než buly do Anglie<br />
dorazily, předvolali biskupové ve své horlivosti Viklefa, aby ho soudili. K soudu ho<br />
doprovázeli dva z nejmocnějších šlechticů v království. Lidé obklopili soudní budovu, tlačili<br />
se dovnitř, a tak postrašili soudce, kteří jednání na čas odložili a Viklefovi dovolili v pokoji<br />
odejít. Krátce nato zemřel Eduard III., kterého se ke konci jeho života preláti pokoušeli<br />
poštvat proti hlasateli pravdy, a správcem království se stal Viklefův dřívější<br />
ochránce. {VDV 60.1}<br />
Zanedlouho byly doručeny papežské buly, ve kterých se celé Anglii naléhavě<br />
přikazovalo, aby byl kacíř zatčen a uvězněn. Tato opatření naznačovala, že ho čeká hranice.<br />
Zdálo se, že Viklef brzy padne za oběť pomstě Říma. Avšak Pán, který kdysi prohlásil:<br />
„Neboj se, já jsem tvůj štít“ (1. Mojžíšova 15,1), vztáhl opět svou ruku a ochránil svého<br />
47
Change language