Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
Když se Viklef začal zajímat o Písmo, zkoumal ho se stejnou důkladností, jaká mu<br />
umožnila získat mimořádné vzdělání. Do té doby měl pocit, že mu něco schází a tuto<br />
potřebu nemohlo uspokojit ani jeho studium ani učení církve. Teprve v Bibli našel to, co<br />
dříve marně hledal. Poznal plán spasení a pochopil, že Ježíš Kristus je jediný obhájce<br />
člověka. Odevzdal se do služby Bohu a rozhodl se, že bude hlásat pravdu, kterou<br />
objevil. {VDV 57.2}<br />
Jan Viklef — počátky působení<br />
Jako později další reformátoři, ani Viklef zpočátku netušil, kam ho toto dílo dovede.<br />
Ačkoli se nepostavil proti Římu svévolně, oddanost pravdě ho nutně musela dovést ke střetu<br />
s klamem. Čím jasněji poznával bludy papežství, tím usilovněji a opravdověji hlásal<br />
biblickou pravdu. Poznal, že Řím zaměnil Boží slovo za lidské tradice. Neohroženě<br />
vystoupil proti kněžím a obvinil je, že zavrhli Písmo. Požadoval, aby byla Bible vrácena<br />
lidu a aby byla v církvi obnovena její autorita. Byl to schopný učitel a výřečný kazatel. Jeho<br />
každodenní život dokládal pravdu, kterou hlásal. Znalost Bible, síla důkazů, čistota života a<br />
jeho nezlomná odvaha a bezúhonnost mu získaly všeobecnou úctu a důvěru. Mnozí lidé<br />
nebyli spokojeni se svým dosavadním náboženstvím, zvláště když poznali, jaké neřády<br />
panují v římské církvi. S neskrývanou radostí přijímali pravdy, se kterými je Viklef<br />
seznamoval. Představitele církve to však přivádělo k zuřivosti, když zjistili, že reformátor<br />
získává větší vliv, než mají oni sami. {VDV 57.3}<br />
Viklef důsledně odhaloval bludy a neohroženě napadal zlořády, které Řím schvaloval. V<br />
době, kdy působil jako králův kaplan, vyslovil svůj protest proti placení poplatku, který<br />
papež požadoval od anglického panovníka, a dokazoval, že papežova snaha vládnout nad<br />
světskými panovníky jde proti zdravému rozumu a odporuje biblickému zjevení. Papežovy<br />
požadavky vyvolaly velké znechucení, tím více však Viklefovo učení ovlivnilo představitele<br />
národa. Král spolu se šlechtou odmítli papežovy nároky na světskou moc a odmítli také<br />
zaplatit požadovaný poplatek. Tím byla papežské svrchovanosti v Anglii zasazena účinná<br />
rána. {VDV 57.4}<br />
Dalším zlem, proti kterému reformátor vedl dlouhý a nesmiřitelný zápas, byly řády<br />
žebravých mnichů. Tito mniši zaplavili Anglii a ohrožovali rozvoj a blahobyt národa —<br />
jeho výchovu a mravnost, řemesla. Mniši, kteří trávili život zahálkou a žebráním, nejen<br />
odčerpávali hmotné prostředky národa, ale také způsobili, že si lidé přestali vážit užitečné<br />
práce. Mezi mládeží upadala mravnost. Pod vlivem mnichů mnozí mladí lidé vstupovali do<br />
klášterů a oddávali se mnišskému životu, a to nejen bez souhlasu rodičů, ale často i bez<br />
jejich vědomí nebo přes jejich zákaz. Jeden z otců katolické církve, který kladl požadavky<br />
mnišství nad povinnosti dětí vůči rodičům, prohlásil: „I kdyby tvůj otec ležel před tvými<br />
dveřmi, plakal a naříkal, i kdyby tvá matka ukazovala tělo, které tě zrodilo, a prsy, které tě<br />
živily, nesmíš se k nim sklonit, ale musíš kráčet vpřed přímou cestou ke Kristu.“ Tato<br />
„hrůzná nelidskost“, o které Luther později prohlásil, že „připomíná spíše vlka a tyrana než<br />
45