Cirkevni a Státní Militantni

Cirkevni a Státní Militantni
mocnosti, kterou se rozhodne poslouchat více než Boha; pak zazní z nebe varování: „Kdo
kleká před šelmou a před její sochou, kdo přijímá její cejch na čelo či na ruku, bude pít víno
Božího rozhorlení, které Bůh nalévá neředěné do číše svého hněvu.“ Zjevení 14,9.10. {VDV
391.2}
Boží hněv však pocítí jen lidé, kteří měli možnost poznat a pochopit pravdu evangelia,
ale odmítli ji. Mnoho lidí totiž zatím nemělo příležitost slyšet poselství, které je aktuální pro
tuto dobu; nikdo je neseznámil se závazností čtvrtého přikázání. Pán, který ví, co je v
lidských srdcích, a zná každou pohnutku, nenechá nikoho, kdo chce poznat pravdu, v
nejistotě, oč ve velkém sporu jde. Nežádá, aby lidé přijímali přikázání slepě. Každý obdrží
dostatek informací, aby se mohl rozumně rozhodnout. {VDV 391.3}
Sobota bude velkým zkušebním kamenem věrnosti, protože je to zvlášť popíraný článek
biblického učení. Až budou lidé podrobeni závěrečné zkoušce, bude jasně vymezena hranice
mezi těmi, kdo Bohu slouží, a kdo mu neslouží. Zachovávání nesprávného dne odpočinku v
souladu se zákony státu, ale proti čtvrtému přikázání, bude projevem věrnosti moci, která je
Bohu nepřátelská. Zachovávání pravé soboty jako výraz poslušnosti Božího zákona bude
důkazem věrnosti Stvořiteli. Jedna část lidí přijetím znamení podřízenosti světské moci
přijme znamení šelmy, druhá, která se rozhodne, že zůstane věrná Boží autoritě, přijme Boží
pečeť. {VDV 391.4}
Lidé, kteří hlásali poselství třetího anděla, byli často považováni za panikáře. Jejich
předpovědi, že se ve Spojených státech projeví náboženská nesnášenlivost, že se církev
spojí se státem a společně budou pronásledovat všechny, kdo budou zachovávat Boží
přikázání, byly považovány za nesmyslné a směšné. Američané sebejistě tvrdili, že tato
země nebude nikdy ničím jiným, než čím byla — tedy obhájcem náboženské svobody. Když
se však začne mluvit o vynuceném zachovávání neděle, bude zřejmé, že se blíží událost, o
níž lidé tak dlouho pochybovali a v niž nevěřili. Poselství třetího anděla pak bude mít dosud
nepoznaný účinek. {VDV 391.5}
V každé době posílá Bůh své služebníky, aby kárali hřích — jak ve světě, tak v církvi.
Lidé však chtějí slyšet příjemné řeči, nemají zájem o čistou a nepřikrášlenou pravdu. Mnozí
reformátoři se na počátku svého působení snažili vytýkat hříchy církve a lidí velmi opatrně.
Doufali, že příkladem čistého křesťanského života přivedou lidi zpět k biblickému učení.
Když je však naplnil Boží Duch, museli hlásat jasné výroky Bible — učení, které původně
nechtěli zvěstovat, podobně jako když byl naplněn Duchem Eliáš, který pak vytýkal hříchy
bezbožného krále a odpadlého lidu. Byli nuceni šířit pravdu a mluvit o nebezpečí, které
ohrožuje život lidí. Bez obav z následků kázali zvěst, kterou jim Pán svěřil, a lidé museli
varování vyslechnout. {VDV 391.6}
Tak bude také hlásáno poselství třetího anděla. Až nastane doba, kdy bude třeba, aby
bylo šířeno s maximální intenzitou, bude Pán působit prostřednictvím prostých lidí, kteří
získají kvalifikaci spíše pomazáním Ducha než studiem ve vědeckých ústavech. Věřící
368