Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest: Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Cirkevni a Státní Militantni Názor, že lidé nemusí poslouchat Boží požadavky, už oslabil sílu mravních závazků a dal volný průchod nepravosti. Nezákonnost, rozmařilost a zvrhlost se valí na svět jako záplava. Satan působí v rodinách, a to i v těch, jež se považují za křesťanské. Ani tyto rodiny nejsou ušetřeny projevů závisti, podezírání, pokrytectví, odcizení, sporů, hádek, nedůvěry, uspokojování smyslných žádostí. Celý systém náboženských zásad a nauk, který má tvořit základ společenského života, se otřásá a hrozí mu zhroucení. Nejhorší zločinci, kteří byli pro své zločiny uvězněni, se často těší takovému zájmu a pozornosti, jako kdyby vykonali něco záviděníhodného. Jejich zločinům i charakteru se dostává velké publicity. Tisk se těmito případy velice podrobně zabývá, a povzbuzuje tak další lidi k páchání podvodů, loupeží a vražd, takže satan se pak může těšit z toho, jak se daří jeho plánům. Zahrávání si s neřestmi, lehkovážné zabíjení, hrozivý růst nestřídmosti a nepravostí všeho druhu a všech stupňů — to by mělo opravdově věřící vyburcovat k zamyšlení na tím, jak zabránit přívalu zla. {VDV 379.1} Soudy jsou často úplatné, také státníky mnohdy motivuje touha po zisku a náklonnost k smyslným radovánkám. Nestřídmost ochromila schopnosti mnoha lidí tak, že satan nad nimi získal téměř úplnou nadvládu. Mezi právníky vládne zkaženost a úplatkářství, strážci zákona propadají alkoholismu, hýření, vášním a závisti, dopouštějí se nečestností všeho druhu. „Spravedlnost stojí někde v dáli, pravda klopýtá po náměstí, a co je správné, nemůže vstoupit.“ Izajáš 59,14. {VDV 379.2} Odmítání zákona v moderní době Zlo a duchovní temno, které panovalo za vlády Říma, bylo zákonitým důsledkem potlačování Božího slova. Kde však hledat příčinu rozšířené bezbožnosti, odmítání Božího zákona, a z toho pocházející zkaženosti v době náboženské svobody, kdy evangelium je každému plně dostupné? Nyní už satan nemůže udržovat svět pod svou vládou tím, že by mu bránil v přístupu k Bibli, proto se uchyluje k jiným prostředkům. Ničí víru v Bibli, a to slouží jeho záměrům právě tak dobře, jako když ničil samotnou Bibli. Šířením názoru, že Boží zákon není závazný, svádí lidi právě tak účinně k jeho přestupování, jako kdyby o požadavcích zákona vůbec nic nevěděli. I v současné době, stejně jako kdysi, se satan prostřednictvím křesťanských církví snaží prosadit své záměry. Dnešní církve odmítají nepopulární pravdy, třebaže Písmo je představuje naprosto jasně. Bojují proti nim a přiklánějí se k výkladům, jež dávají prostor k pochybnostem. Drží se starověkých bludů o přirozené nesmrtelnosti a posmrtném životě, a zavrhují tím jedinou obranu proti klamům spiritismu. Učení o věčném trápení svedlo mnohé lidi k tomu, že přestali věřit Bibli. Když pak lidem vysvětlujeme závaznost čtvrtého přikázání a ukazujeme na povinnost světit sedmý den, sobotu, mnozí populární křesťanští učitelé prohlašují, že Boží zákon není závazný, protože jen tak se mohou zbavit povinnosti, kterou nechtějí plnit. Odmítají obojí, zákon i sobotu. S tím, jak se šíří zvěst o závaznosti soboty, stává se i odmítání Božího zákona v podstatě všeobecným jevem. Tak se lidé zbavují odpovědnosti plnit požadavky čtvrtého přikázání. Nauky křesťanských teologů otevírají dveře pro nevěru, spiritismus a 356
Cirkevni a Státní Militantni opovrhování Božím zákonem. Tito vedoucí nesou hroznou odpovědnost za bezbožnost, která vládne mezi křesťany. {VDV 379.3} Právě tito lidé však tvrdí, že rychle se šířící zkaženost je do značné míry způsobena znesvěcováním takzvané „křesťanské soboty“ a že vynucené zachovávání neděle by zlepšilo mravní stav společnosti. Toto tvrzení slyšíme zvláště v Americe, kde nejvýrazněji zaznělo učení o pravé sobotě. Hnutí usilující o abstinenci, které patří mezi nejvýznamnější reformní hnutí v mravní oblasti, se často spojuje s hnutím o zavedení neděle. Jeho obhájci vystupují tak, jako kdyby hájili nejvyšší blaho společnosti. Všechny, kdo se odmítají s nimi spojit, označují za odpůrce zdravého životního stylu a morální obnovy. To, že hnutí, které prosazuje blud, se spojuje se správnou myšlenkou, není důkazem ve prospěch bludu. Jed můžeme zamaskovat tím, že jej přimícháme do potravy, to ovšem nezmění jeho podstatu. Naopak, stane se tím ještě nebezpečnější, protože ho někdo může sníst nedopatřením. Jedním ze satanových triků je spojovat se lží právě tolik pravdy, aby lež vypadala věrohodně. Vedoucí činitelé hnutí za zavedení neděle mohou hájit a prosazovat reformy, které jsou pro lid potřebné, a zásady, které odpovídají Bibli. Jestliže však přitom prosazují požadavek, který odporuje Božímu zákonu, Boží následovníci na to nemohou přistoupit. Nic nemůže ospravedlnit nahrazení Božích přikázání lidskými předpisy. {VDV 380.1} Satan dostane lidi na svou stranu pomocí dvou podvodů — lži o nesmrtelnosti duše a lži o posvátnosti neděle. První podvod připravuje půdu pro spiritismus, druhý vytváří náklonnost k Římu. Protestanté ze Spojených států jako první napřáhnou ruku přes propast, aby uchopili ruku spiritismu, a podají ruku přes propast, aby si jí potřásli s Římem. Pod vlivem tohoto trojnásobného spojenectví půjdou Spojené státy ve stopách Říma a pošlapou svobodu svědomí. {VDV 380.2} Spiritismus se dnes významně přizpůsobuje křesťanství, proto má i větší moc lidi klamat a podvádět. Satan se hravě přizpůsobuje novým podmínkám. Ukazuje se lidem jako „anděl světla“. Pomocí spiritismu bude konat zázraky, uzdravovat nemocné a předvádět nesporně nadpřirozené úkazy. A protože duchové budou ujišťovat, že věří v Bibli, a nebudou šetřit ani projevy úcty k církevním institucím, budou lidé jejich působení přijímat jako projev Boží moci. {VDV 381.1} Dnes se dá jen těžko stanovit dělicí čára mezi křesťany a nevěřícími. Členové církví mají rádi to, co miluje svět — rádi se spojují se světem. Satan je odhodlán spojit je všechny vzájemně, a posílit svou věc tím, že všechny zavede do náruče spiritismu. Katolíci, kteří v zázracích vidí znamení pravé církve, budou snadno oklamáni mocí, která koná zázraky. Protestanté, kteří odmítli pravdu, propadnou rovněž klamu. Katolíci, protestanté i nevěřící lidé přijmou formu zbožnosti, v níž není žádná moc. Tuto jednotu pak budou považovat za velké hnutí, které obrátí svět a nastolí dlouho očekávané tisícileté Kristovo království. {VDV 381.2} 357
- Page 313 and 314: Cirkevni a Státní Militantni Teď
- Page 315 and 316: Cirkevni a Státní Militantni 30.
- Page 317 and 318: Cirkevni a Státní Militantni spor
- Page 319 and 320: Cirkevni a Státní Militantni 31.
- Page 321 and 322: Cirkevni a Státní Militantni vše
- Page 323 and 324: Cirkevni a Státní Militantni 32.
- Page 325 and 326: Cirkevni a Státní Militantni je t
- Page 327 and 328: Cirkevni a Státní Militantni nejp
- Page 329 and 330: Cirkevni a Státní Militantni pak
- Page 331 and 332: Cirkevni a Státní Militantni 33.
- Page 333 and 334: Cirkevni a Státní Militantni člo
- Page 335 and 336: Cirkevni a Státní Militantni Amn
- Page 337 and 338: Cirkevni a Státní Militantni vin
- Page 339 and 340: Cirkevni a Státní Militantni neb
- Page 341 and 342: Cirkevni a Státní Militantni vzá
- Page 343 and 344: Cirkevni a Státní Militantni 34.
- Page 345 and 346: Cirkevni a Státní Militantni Bůh
- Page 347 and 348: Cirkevni a Státní Militantni Ani
- Page 349 and 350: Cirkevni a Státní Militantni Sata
- Page 351 and 352: Cirkevni a Státní Militantni je t
- Page 353 and 354: Cirkevni a Státní Militantni Ří
- Page 355 and 356: Cirkevni a Státní Militantni nejl
- Page 357 and 358: Cirkevni a Státní Militantni změ
- Page 359 and 360: Cirkevni a Státní Militantni podv
- Page 361 and 362: Cirkevni a Státní Militantni lé
- Page 363: Cirkevni a Státní Militantni Žá
- Page 367 and 368: Cirkevni a Státní Militantni 18,1
- Page 369 and 370: Cirkevni a Státní Militantni 37.
- Page 371 and 372: Cirkevni a Státní Militantni při
- Page 373 and 374: Cirkevni a Státní Militantni je j
- Page 375 and 376: Cirkevni a Státní Militantni 38.
- Page 377 and 378: Cirkevni a Státní Militantni budo
- Page 379 and 380: Cirkevni a Státní Militantni Perz
- Page 381 and 382: Cirkevni a Státní Militantni 39.
- Page 383 and 384: Cirkevni a Státní Militantni sou
- Page 385 and 386: Cirkevni a Státní Militantni žá
- Page 387 and 388: Cirkevni a Státní Militantni Apo
- Page 389 and 390: Cirkevni a Státní Militantni Tres
- Page 391 and 392: Cirkevni a Státní Militantni And
- Page 393 and 394: Cirkevni a Státní Militantni zvl
- Page 395 and 396: Cirkevni a Státní Militantni Tent
- Page 397 and 398: Cirkevni a Státní Militantni Kris
- Page 399 and 400: Cirkevni a Státní Militantni V ž
- Page 401 and 402: Cirkevni a Státní Militantni tam
- Page 403 and 404: Cirkevni a Státní Militantni odpo
- Page 405 and 406: Cirkevni a Státní Militantni 41.
- Page 407 and 408: Cirkevni a Státní Militantni své
- Page 409 and 410: Cirkevni a Státní Militantni výh
- Page 411 and 412: Cirkevni a Státní Militantni 42.
- Page 413 and 414: Cirkevni a Státní Militantni skon
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
Názor, že lidé nemusí poslouchat Boží požadavky, už oslabil sílu mravních závazků a dal<br />
volný průchod nepravosti. Nezákonnost, rozmařilost a zvrhlost se valí na svět jako záplava.<br />
Satan působí v rodinách, a to i v těch, jež se považují za křesťanské. Ani tyto rodiny nejsou<br />
ušetřeny projevů závisti, podezírání, pokrytectví, odcizení, sporů, hádek, nedůvěry,<br />
uspokojování smyslných žádostí. Celý systém náboženských zásad a nauk, který má tvořit<br />
základ společenského života, se otřásá a hrozí mu zhroucení. Nejhorší zločinci, kteří byli<br />
pro své zločiny uvězněni, se často těší takovému zájmu a pozornosti, jako kdyby vykonali<br />
něco záviděníhodného. Jejich zločinům i charakteru se dostává velké publicity. Tisk se<br />
těmito případy velice podrobně zabývá, a povzbuzuje tak další lidi k páchání podvodů,<br />
loupeží a vražd, takže satan se pak může těšit z toho, jak se daří jeho plánům. Zahrávání si s<br />
neřestmi, lehkovážné zabíjení, hrozivý růst nestřídmosti a nepravostí všeho druhu a všech<br />
stupňů — to by mělo opravdově věřící vyburcovat k zamyšlení na tím, jak zabránit přívalu<br />
zla. {VDV 379.1}<br />
Soudy jsou často úplatné, také státníky mnohdy motivuje touha po zisku a náklonnost k<br />
smyslným radovánkám. Nestřídmost ochromila schopnosti mnoha lidí tak, že satan nad nimi<br />
získal téměř úplnou nadvládu. Mezi právníky vládne zkaženost a úplatkářství, strážci<br />
zákona propadají alkoholismu, hýření, vášním a závisti, dopouštějí se nečestností všeho<br />
druhu. „Spravedlnost stojí někde v dáli, pravda klopýtá po náměstí, a co je správné, nemůže<br />
vstoupit.“ Izajáš 59,14. {VDV 379.2}<br />
Odmítání zákona v moderní době<br />
Zlo a duchovní temno, které panovalo za vlády Říma, bylo zákonitým důsledkem<br />
potlačování Božího slova. Kde však hledat příčinu rozšířené bezbožnosti, odmítání Božího<br />
zákona, a z toho pocházející zkaženosti v době náboženské svobody, kdy evangelium je<br />
každému plně dostupné? Nyní už satan nemůže udržovat svět pod svou vládou tím, že by<br />
mu bránil v přístupu k Bibli, proto se uchyluje k jiným prostředkům. Ničí víru v Bibli, a to<br />
slouží jeho záměrům právě tak dobře, jako když ničil samotnou Bibli. Šířením názoru, že<br />
Boží zákon není závazný, svádí lidi právě tak účinně k jeho přestupování, jako kdyby o<br />
požadavcích zákona vůbec nic nevěděli. I v současné době, stejně jako kdysi, se satan<br />
prostřednictvím křesťanských církví snaží prosadit své záměry. Dnešní církve odmítají<br />
nepopulární pravdy, třebaže Písmo je představuje naprosto jasně. Bojují proti nim a<br />
přiklánějí se k výkladům, jež dávají prostor k pochybnostem. Drží se starověkých bludů o<br />
přirozené nesmrtelnosti a posmrtném životě, a zavrhují tím jedinou obranu proti klamům<br />
spiritismu. Učení o věčném trápení svedlo mnohé lidi k tomu, že přestali věřit Bibli. Když<br />
pak lidem vysvětlujeme závaznost čtvrtého přikázání a ukazujeme na povinnost světit<br />
sedmý den, sobotu, mnozí populární křesťanští učitelé prohlašují, že Boží zákon není<br />
závazný, protože jen tak se mohou zbavit povinnosti, kterou nechtějí plnit. Odmítají obojí,<br />
zákon i sobotu. S tím, jak se šíří zvěst o závaznosti soboty, stává se i odmítání Božího<br />
zákona v podstatě všeobecným jevem. Tak se lidé zbavují odpovědnosti plnit požadavky<br />
čtvrtého přikázání. Nauky křesťanských teologů otevírají dveře pro nevěru, spiritismus a<br />
356