Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest: Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Cirkevni a Státní Militantni vymýšleli zázraky, aby jimi nahradili Boží přikázání. Budou se opakovat pohrůžky, že Bůh potrestá ty, kdo přestupují neděli. Do určité míry se to už děje. Hnutí, které chce prosadit zachovávání neděle, získává podporu. {VDV 375.1} Udivující je vychytralost a obratnost římské církve, která umí odhadnout, co bude následovat. Klidně vyčkává, až přijde její hodina. Sleduje, jak protestantské církve uznávají její autoritu tím, že přijímají falešný den odpočinku a chystají se vynutit jeho dodržování stejnými prostředky, jaké kdysi používala římská církev. Lidé, kteří odmítají evangelium, budou hledat pomoc u mocnosti, která se považuje za neomylnou, aby prosadili nařízení, které vydala. Jak ochotně přijde tato moc protestantům v této věci na pomoc, není těžké uhádnout. Kdo jiný než představitelé katolické církve se dokáže tak snadno vypořádat s těmi, kdo odmítají poslouchat církev? {VDV 375.2} Římskokatolická církev se všemi svými pobočkami po celém světě tvoří obrovskou organizaci pod vládou papežské stolice. Slouží jejím zájmům. Milióny jejích členů ve všech zemích světa jsou vedeny, aby se cítili zavázáni věrností papeži. Ať jsou jakékoli národnosti, ať žijí v kterékoli formě státního zřízení, autorita církve má být pro ně tou nejvyšší. A přestože přísahali věrnost státu, slib věrnosti církvi je nadřazený nad tuto přísahu a zprošťuje je všech závazků, které odporují zájmům Říma. {VDV 375.3} Dějiny svědčí o obratných a vytrvalých snahách římské církve vměšovat se do záležitostí národů. Kdykoli se jí to podařilo, sledovala vlastní cíle bez ohledu na prospěch vlád či národů. V roce 1204 si papež Inocenc III. vynutil na aragonském králi Petru II. tuto zvláštní přísahu: „Já Petr, král aragonský, vyznávám a slibuji, že budu svému pánu, papeži Inocencovi, jeho katolickým následníkům a římské církvi vždy věrný a poslušný, že své království zachovám věrně v poslušnosti, že budu bránit katolickou víru a potírat kacířskou zvrhlost.“ (John Dowling, The History of Romanism, 5. díl, kap. 6, odd. 55) To odpovídá tvrzení o moci římského velekněze, kterému „podle zákona přísluší sesazovat císaře“ a který „může poddané zprošťovat věrnosti jejich vládcům“ (Mosheim, 3. díl, 11. století, odd. 2, kap. 2, pozn. 17). {VDV 375.4} Nezapomeňme ani na to, jak se Řím pyšní tím, že se nemění. Zásady Řehoře VII. a Inocence III. zůstávají stále zásadami katolické církve. Kdyby dnes měla církev moc, prosadila by je stejně rázně jako v minulých staletích. Protestanté si neuvědomují, co dělají, když chtějí přijmout pomoc Říma při prosazování nedělního odpočinku. Zatímco se snaží uskutečnit svůj záměr, usiluje Řím o obnovení své moci, aby znovu získal ztracenou svrchovanost. Až jednou Spojené státy přijmou zásadu, že církev smí používat nebo ovládat státní moc, že náboženské svátky mohou být vynucovány státními zákony, zkrátka že církev a stát mají vládnout nad svědomím, tehdy bude zajištěno vítězství Říma v této zemi. {VDV 375.5} Boží slovo upozorňuje na blížící se nebezpečí. Pokud protestanté toto upozornění nepřijmou, poznají, jaké jsou skutečné záměry Říma. Pak už ale bude pozdě vymanit se z 352
Cirkevni a Státní Militantni léčky. Moc papežství tiše roste. Jeho učení má vliv na zákonodárné sbory, na církve i na myšlení lidí. Staví krásné a mohutné budovy, v jejichž tajných místnostech se bude znovu osnovat staré pronásledování. Skrytě a nenápadně sbírá Řím své síly, aby v příhodný okamžik mohl uskutečnit své záměry. Snaží se získat výhodné výchozí postavení, a vlastně ho už dosáhl. Brzy uvidíme i pocítíme, kam Řím míří. Kdo bude věřit Božímu slovu a bude se jím řídit, přivolá na sebe pohanu a pronásledování. {VDV 376.1} 353
- Page 309 and 310: Cirkevni a Státní Militantni pře
- Page 311 and 312: Cirkevni a Státní Militantni při
- Page 313 and 314: Cirkevni a Státní Militantni Teď
- Page 315 and 316: Cirkevni a Státní Militantni 30.
- Page 317 and 318: Cirkevni a Státní Militantni spor
- Page 319 and 320: Cirkevni a Státní Militantni 31.
- Page 321 and 322: Cirkevni a Státní Militantni vše
- Page 323 and 324: Cirkevni a Státní Militantni 32.
- Page 325 and 326: Cirkevni a Státní Militantni je t
- Page 327 and 328: Cirkevni a Státní Militantni nejp
- Page 329 and 330: Cirkevni a Státní Militantni pak
- Page 331 and 332: Cirkevni a Státní Militantni 33.
- Page 333 and 334: Cirkevni a Státní Militantni člo
- Page 335 and 336: Cirkevni a Státní Militantni Amn
- Page 337 and 338: Cirkevni a Státní Militantni vin
- Page 339 and 340: Cirkevni a Státní Militantni neb
- Page 341 and 342: Cirkevni a Státní Militantni vzá
- Page 343 and 344: Cirkevni a Státní Militantni 34.
- Page 345 and 346: Cirkevni a Státní Militantni Bůh
- Page 347 and 348: Cirkevni a Státní Militantni Ani
- Page 349 and 350: Cirkevni a Státní Militantni Sata
- Page 351 and 352: Cirkevni a Státní Militantni je t
- Page 353 and 354: Cirkevni a Státní Militantni Ří
- Page 355 and 356: Cirkevni a Státní Militantni nejl
- Page 357 and 358: Cirkevni a Státní Militantni změ
- Page 359: Cirkevni a Státní Militantni podv
- Page 363 and 364: Cirkevni a Státní Militantni Žá
- Page 365 and 366: Cirkevni a Státní Militantni opov
- Page 367 and 368: Cirkevni a Státní Militantni 18,1
- Page 369 and 370: Cirkevni a Státní Militantni 37.
- Page 371 and 372: Cirkevni a Státní Militantni při
- Page 373 and 374: Cirkevni a Státní Militantni je j
- Page 375 and 376: Cirkevni a Státní Militantni 38.
- Page 377 and 378: Cirkevni a Státní Militantni budo
- Page 379 and 380: Cirkevni a Státní Militantni Perz
- Page 381 and 382: Cirkevni a Státní Militantni 39.
- Page 383 and 384: Cirkevni a Státní Militantni sou
- Page 385 and 386: Cirkevni a Státní Militantni žá
- Page 387 and 388: Cirkevni a Státní Militantni Apo
- Page 389 and 390: Cirkevni a Státní Militantni Tres
- Page 391 and 392: Cirkevni a Státní Militantni And
- Page 393 and 394: Cirkevni a Státní Militantni zvl
- Page 395 and 396: Cirkevni a Státní Militantni Tent
- Page 397 and 398: Cirkevni a Státní Militantni Kris
- Page 399 and 400: Cirkevni a Státní Militantni V ž
- Page 401 and 402: Cirkevni a Státní Militantni tam
- Page 403 and 404: Cirkevni a Státní Militantni odpo
- Page 405 and 406: Cirkevni a Státní Militantni 41.
- Page 407 and 408: Cirkevni a Státní Militantni své
- Page 409 and 410: Cirkevni a Státní Militantni výh
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
léčky. Moc papežství tiše roste. Jeho učení má vliv na zákonodárné sbory, na církve i na<br />
myšlení lidí. Staví krásné a mohutné budovy, v jejichž tajných místnostech se bude znovu<br />
osnovat staré pronásledování. Skrytě a nenápadně sbírá Řím své síly, aby v příhodný<br />
okamžik mohl uskutečnit své záměry. Snaží se získat výhodné výchozí postavení, a vlastně<br />
ho už dosáhl. Brzy uvidíme i pocítíme, kam Řím míří. Kdo bude věřit Božímu slovu a bude<br />
se jím řídit, přivolá na sebe pohanu a pronásledování. {VDV 376.1}<br />
353