Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
Takový konec čekal odpůrce Říma. Pro své poddané měl Řím jako kázeňský prostředek<br />
důtky, hladovění, pokořující tělesné tresty všeho druhu. Aby získali přízeň nebes,<br />
přestupovali kajícníci Boží zákony tím, že nerespektovali přírodní zákony. Bylo jim<br />
vštěpováno, že musí zpřetrhat svazky, kterými Bůh chtěl zpříjemnit člověku pobyt na zemi.<br />
Na hřbitovech leží milióny lidí, kteří strávili život marným úsilím překonat své přirozené<br />
city, potlačit každou myšlenku a projev soucitu k jiným lidem jako něco, co Boha<br />
uráží. {VDV 369.1}<br />
Chceme-li pochopit satanovu krutost, s níž po staletí působil nejen mezi lidmi, kteří<br />
nikdy o Bohu neslyšeli, ale i uprostřed křesťanstva, stačí sledovat dějiny katolicismu.<br />
Prostřednictvím obrovské soustavy klamů dosahuje kníže zla svého cíle — zneuctít Boha a<br />
zničit člověka. Když si uvědomíme, jak se satan maskuje a jak prostřednictvím církevních<br />
hodnostářů uskutečňuje své záměry, můžeme lépe pochopit, proč má takový odpor vůči<br />
Bibli. Četbou této knihy lidé objeví Boží milost a lásku. Poznají, že Bůh nám neukládá<br />
taková břemena jako lidé. Bůh nežádá nic než pokorné a kající srdce, skromného,<br />
poslušného ducha. {VDV 369.2}<br />
Ježíš Kristus nedal svým životem příklad mužům ani ženám, aby se zavírali do klášterů, a<br />
tak se připravovali pro nebe. Nikdy neučil, že v sobě máme potlačovat lásku a soucit.<br />
Spasitelovo srdce překypovalo láskou. Čím více se člověk blíží k mravní dokonalosti, tím je<br />
citlivější, tím více vnímá hřích a tím plněji cítí s trpícím. Jestliže papež tvrdí, že je<br />
zástupcem Ježíše Krista, jak je to s jeho charakterem? Podobá se Spasiteli? Poslal Kristus<br />
někoho do vězení nebo na mučení proto, že ho neuctíval jako Vládce nebes? Odsoudil k<br />
smrti ty, kdo ho neuznávali? Když se obyvatelé jedné samařské vesnice k němu zachovali<br />
neuctivě, apoštol Jan se rozzlobil a žádal: „Pane, máme přivolat oheň s nebe, aby je zahubil,<br />
jako to učinil Eliáš?“ Ježíš se soucitně podíval na své učedníky, pokáral jejich tvrdost a řekl:<br />
„Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit.“ Lukáš 9,54.56. Jaký rozdíl můžeme<br />
sledovat mezi postoji Ježíše Krista a toho, kdo se vydává za jeho zástupce. {VDV 369.3}<br />
Papežství se nezměnilo<br />
Dnes římská církev ukazuje světu čistý štít, protože se omluvila za minulost plnou<br />
krutostí. Oblékla si šat podobný Kristu, v podstatě se však nezměnila. Základní principy<br />
papežství, které platily v uplynulých staletích, platí i dnes; dodnes platí poučky vydané v<br />
nejtemnějších dobách. Nic si nenamlouvejme. Papežství, jaké jsou dnes protestanté ochotni<br />
uznávat, je totéž papežství, které vládlo světu v době reformace, kdy Boží muži neváhali<br />
nasadit vlastní život, aby odhalili jeho nepravosti. Dnes je právě tak pyšné a opovážlivé,<br />
jako když vládlo nad králi a knížaty a osobovalo si práva, která náleží jen Bohu. Podstata<br />
papežství není dnes o nic méně krutá a tyranská, než tomu bylo v době, kdy pošlapávalo<br />
lidskou svobodu a vraždilo pravé Kristovy následovníky (viz Dodatek č. 35). {VDV 369.4}<br />
Papežství je právě to, co proroctví popisuje jako odpadnutí posledních dnů (viz 2.<br />
Tesalonickým 2,3.4). Součástí jeho strategie je brát na sebe vždy takovou podobu, která<br />
346
Change language