Cirkevni a Státní Militantni
Share Embed Flag
Download ePaper

Cirkevni a Státní Militantni

Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest: Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:

newcovenantpublicationsintl
from newcovenantpublicationsintl More from this publisher
07.04.2023 Views

Cirkevni a Státní Militantni Podstata katolicismu Mnozí protestanté se domnívají, že katolické náboženství není přitažlivé a že jeho bohoslužba je řadou nudných a nesmyslných obřadů. V tom se však mýlí. Katolicismus je sice založen na nesprávném učení, není to však naivní a nešikovný podvod. Bohoslužby katolické církve jsou mimořádně působivé. Nádhera a okázalost upoutávají smysly a umlčují hlas rozumu a svědomí. Je to přitažlivá podívaná. Nádherné chrámy, okázalá procesí, zlaté oltáře, svatostánky zdobené drahokamy, vzácné malby a sochy upoutávají smysl pro krásu a umění. Fascinující je i hudba: zvuk slavnostně znějících varhan, doplněný mnohohlasým zpěvem, rozléhající se prostornými chrámy musí nutně zapůsobit na mysl a vzbudit posvátnou úctu. {VDV 367.2} Vnější nádhera, okázalost a obřady se jen posmívají touhám hříchem naplněného lidského srdce a dokládají vnitřní zkaženost. Kristovo náboženství se nepotřebuje prosazovat takovými lákadly. Ve světle zářícím z kříže se jeví křesťanství tak čisté a krásné, že žádné vnější ozdoby nemohou zvýšit jeho hodnotu. Bůh oceňuje jen krásu svatosti, pokorného a tichého ducha. {VDV 367.3} Brilantnost stylu není důkazem čisté, vznešené mysli. Vyvinutý smysl pro umění a jemný kultivovaný vkus nacházíme často u lidí přízemních a smyslných. Takové lidi často používá satan k svádění jiných, aby zapomínali na potřeby svých duší, na budoucnost a věčný život, aby se odvrátili od svého věčného Pomocníka a žili výlučně pro tento svět. {VDV 367.4} Okázalé vnější náboženství je přitažlivé pro neobrácená srdce. Nádhera a obřadnost katolické bohoslužby působí okouzlujícím dojmem, a mnozí se proto na římskou církev dívají jako na opravdovou bránu do nebe. Její vliv však neohrožuje pouze ty, kdo se postavili pevně na základ pravdy a jejichž srdce proměnil Boží Duch. Také další tisíce lidí, kteří nemají živou zkušenost s Kristem, budou svedeni zdánlivou zbožností, která nemá žádnou účinnost. Právě takové náboženství si ovšem mnoho lidí přeje. {VDV 367.5} Tvrzení církve, že má právo odpouštět hříchy, vede katolíky k pocitu, že mohou svobodně hřešit. Také zpověď, bez níž se neuděluje rozhřešení, vede k hřešení. Ten, kdo kleká před hříšným člověkem a ve zpovědi mu vyznává myšlenky a pohnutky svého srdce, ponižuje svou lidskou důstojnost a snižuje všechny ušlechtilé pohnutky svého nitra. Kdo odhaluje své hříchy knězi — chybujícímu, hříšnému člověku, zkaženému často alkoholismem a prostopášností —, snižuje úroveň svého charakteru a znečisťuje se. Jeho pojetí snižuje Boha na úroveň hříšného člověka, protože v knězi vidí Božího zástupce. Zpověď člověku je pramen, ze kterého vytéká mnoho zla, vede svět k nečistotě a konečné záhubě. Člověku, který si libuje v hříchu, je však příjemnější zpovídat se člověku než otevřít srdce Bohu. Člověk přirozeně raději hřích vyznává, než opouští. Snazší je týrat tělo žíněným oděvem, kopřivami a řetězy než se vzdát hříšných choutek. Neobrácené srdce je ochotné raději nést těžké břemeno než poslouchat Pána Ježíše. {VDV 367.6} 344

Cirkevni a Státní Militantni Římskokatolická církev se nápadně podobá židovské společnosti v době Ježíše Krista. Židé sice navenek horlivě zachovávali předpisy Božího zákona — které navíc zatížili náročnými požadavky a tradicemi —, vskrytu však všechny jeho zásady pošlapávali. To způsobilo, že zachovávat zákon bylo bolestné a obtížné. Tak jako Židé předstírali, že ctí zákon, tak římská církev tvrdí, že ctí kříž. Oslavuje sice symbol Kristova utrpení, v praxi však Ukřižovaného zapírá. {VDV 368.1} Symbol kříže dávají na své kostely, na oltáře a roucha. Kříže jsou všude. Navenek ctí a vyvyšují kříž, Kristovo učení však pohřbili pod nános nesmyslných tradic, falešných výkladů a přísných předpisů. Spasitelova slova na adresu bigotních Židů: „Svazují těžká břemena a nakládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem,“ (Matouš 23,4) se ještě lépe hodí na hodnostáře římskokatolické církve. Lidi s citlivým svědomím udržují ve strachu před Božím hněvem, zatímco mnozí církevní hodnostáři žijí v přepychu a smyslných radovánkách. {VDV 368.2} Nepřítel zneužívá křesťanství Uctívání obrazů a relikvií, vzývání svatých a vyvyšování papeže — to jsou satanovy klamy sloužící k odvedení pozornosti od Boha a jeho Syna. Aby lidi zničil, snaží se satan odvrátit jejich pozornost od Spasitele, který je může jako jediný zachránit. Vede je, aby se zabývali čímkoli, co jim nahradí Pána, který řekl: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.“ Matouš 11,28. {VDV 368.3} Satan se stále snaží nesprávně představovat Boží charakter, podstatu hříchu i to, oč vlastně ve velkém sporu jde. Jeho pokroucené vývody snižují závaznost Božího zákona a vedou lidi k tomu, že neberou hřích vážně. Kromě toho v nich vyvolávají falešné představy o Bohu, takže se na něj dívají spíše se strachem a nenávistí než s láskou. Svou vlastní krutost připisuje satan Stvořiteli. To se odráží i v náboženských soustavách a ve formách bohoslužby. Satan tím zaslepuje mysl lidí a získává je jako spojence v boji proti Bohu. Zvrácenými představami o Božích vlastnostech sváděl pohanské národy k přesvědčení, že pro získání Boží přízně jsou nutné lidské oběti. Proto v různých formách modlářství páchali lidé ta největší zvěrstva. {VDV 368.4} Římskokatolická církev spojuje různé pohanské projevy s křesťanstvím a podobně jako pohanství zkresluje Boží charakter a dopouští se neméně krutých a hrozných činů. Řím v době své vlády používal mučicí nástroje, aby přinutil lidi přijmout své učení. Pro ty, kdo se nechtěli podvolit jeho požadavkům, nechal postavit hranice. Nechal vraždit lidi v rozsahu, který odhalí až poslední soud. Církevní hodnostáři pod vlivem satana vymýšleli ty nejkrutější způsoby mučení, jež však oběť neměly usmrtit. V mnoha případech vystupňovali tyto ďábelské metody až k hranicím toho, co člověk může vydržet, takže příroda sama pak už vzdala hrozný zápas a trpící přijal smrt jako vysvobození. {VDV 368.5} 345

<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />

Podstata katolicismu<br />

Mnozí protestanté se domnívají, že katolické náboženství není přitažlivé a že jeho<br />

bohoslužba je řadou nudných a nesmyslných obřadů. V tom se však mýlí. Katolicismus je<br />

sice založen na nesprávném učení, není to však naivní a nešikovný podvod. Bohoslužby<br />

katolické církve jsou mimořádně působivé. Nádhera a okázalost upoutávají smysly a<br />

umlčují hlas rozumu a svědomí. Je to přitažlivá podívaná. Nádherné chrámy, okázalá<br />

procesí, zlaté oltáře, svatostánky zdobené drahokamy, vzácné malby a sochy upoutávají<br />

smysl pro krásu a umění. Fascinující je i hudba: zvuk slavnostně znějících varhan, doplněný<br />

mnohohlasým zpěvem, rozléhající se prostornými chrámy musí nutně zapůsobit na mysl a<br />

vzbudit posvátnou úctu. {VDV 367.2}<br />

Vnější nádhera, okázalost a obřady se jen posmívají touhám hříchem naplněného<br />

lidského srdce a dokládají vnitřní zkaženost. Kristovo náboženství se nepotřebuje<br />

prosazovat takovými lákadly. Ve světle zářícím z kříže se jeví křesťanství tak čisté a krásné,<br />

že žádné vnější ozdoby nemohou zvýšit jeho hodnotu. Bůh oceňuje jen krásu svatosti,<br />

pokorného a tichého ducha. {VDV 367.3}<br />

Brilantnost stylu není důkazem čisté, vznešené mysli. Vyvinutý smysl pro umění a jemný<br />

kultivovaný vkus nacházíme často u lidí přízemních a smyslných. Takové lidi často používá<br />

satan k svádění jiných, aby zapomínali na potřeby svých duší, na budoucnost a věčný život,<br />

aby se odvrátili od svého věčného Pomocníka a žili výlučně pro tento svět. {VDV 367.4}<br />

Okázalé vnější náboženství je přitažlivé pro neobrácená srdce. Nádhera a obřadnost<br />

katolické bohoslužby působí okouzlujícím dojmem, a mnozí se proto na římskou církev<br />

dívají jako na opravdovou bránu do nebe. Její vliv však neohrožuje pouze ty, kdo se<br />

postavili pevně na základ pravdy a jejichž srdce proměnil Boží Duch. Také další tisíce lidí,<br />

kteří nemají živou zkušenost s Kristem, budou svedeni zdánlivou zbožností, která nemá<br />

žádnou účinnost. Právě takové náboženství si ovšem mnoho lidí přeje. {VDV 367.5}<br />

Tvrzení církve, že má právo odpouštět hříchy, vede katolíky k pocitu, že mohou<br />

svobodně hřešit. Také zpověď, bez níž se neuděluje rozhřešení, vede k hřešení. Ten, kdo<br />

kleká před hříšným člověkem a ve zpovědi mu vyznává myšlenky a pohnutky svého srdce,<br />

ponižuje svou lidskou důstojnost a snižuje všechny ušlechtilé pohnutky svého nitra. Kdo<br />

odhaluje své hříchy knězi — chybujícímu, hříšnému člověku, zkaženému často<br />

alkoholismem a prostopášností —, snižuje úroveň svého charakteru a znečisťuje se. Jeho<br />

pojetí snižuje Boha na úroveň hříšného člověka, protože v knězi vidí Božího zástupce.<br />

Zpověď člověku je pramen, ze kterého vytéká mnoho zla, vede svět k nečistotě a konečné<br />

záhubě. Člověku, který si libuje v hříchu, je však příjemnější zpovídat se člověku než otevřít<br />

srdce Bohu. Člověk přirozeně raději hřích vyznává, než opouští. Snazší je týrat tělo žíněným<br />

oděvem, kopřivami a řetězy než se vzdát hříšných choutek. Neobrácené srdce je ochotné<br />

raději nést těžké břemeno než poslouchat Pána Ježíše. {VDV 367.6}<br />

344

logo

products

Resources

Company

Terms of service
Privacy policy
Cookie policy
Cookie settings
Imprint
Change language
Made with love in Switzerland
© 2024 Yumpu.com all rights reserved

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!