Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
35. Kapitola — Svoboda svědomí ohrožena<br />
Protestanté dnes pohlížejí na římský katolicismus mnohem příznivěji než v minulosti. V<br />
zemích, kde katolicismus není u moci a kde obhájci papežství zaujímají smířlivý postoj, aby<br />
získali vliv, lze pozorovat rostoucí nezájem o rozdíly v učení mezi reformačními církvemi a<br />
katolicismem. Stále zřetelněji se prosazuje názor, že se vlastně v nejdůležitějších bodech<br />
příliš nelišíme, jak se dříve tvrdilo, a že malý ústupek ze strany protestantů zlepší vztahy s<br />
Římem. Kdysi protestanté přikládali velkou cenu svobodě svědomí, která byla tak draze<br />
vykoupena. Učili své děti odporu k papežským zlořádům a zastávali názor, že usilovat o<br />
soulad s Římem by znamenalo zpronevěřit se Bohu. Jak rozdílné jsou však dnešní postoje<br />
protestantů. {VDV 365.1}<br />
Obhájci papežství prohlašují, že jejich církev je pomlouvána, a protestanté na to<br />
přikyvují. Mnozí tvrdí, že je nespravedlivé posuzovat dnešní katolickou církev podle<br />
nesmyslností a krutostí, jimiž se vyznačovala její vláda ve staletích temna a nevědomosti.<br />
Její krutost omlouvají barbarstvím tehdejší doby, a tvrdí, že vliv moderní civilizace její<br />
postoje změnil. {VDV 365.2}<br />
Zapomínají, že papežství si po osm staletí osobovalo nárok na neomylnost? Od tohoto<br />
nároku neupustilo, naopak — v 19. století ho potvrdilo ještě rozhodněji než dříve. Když<br />
Řím tvrdí, že „církev se nikdy nemýlila, ani se podle Písma svatého nikdy nezmýlí“ (John L.<br />
von Mosheim, Institutes of Ecclesiastical History, kniha 3, 11. stol., část 2, kap. 2, pozn.<br />
17), jak se může zříci principů, jimiž se řídila v minulosti? {VDV 365.3}<br />
Papežství se nikdy nevzdá nároku na neomylnost; trvá na tom, že při perzekuci lidí, kteří<br />
nepřijali jeho dogmata, postupoval Řím správně. Neopakoval by stejné činy, kdyby se mu k<br />
tomu naskytla příležitost? Kdyby padla omezení vytvořená světskou mocí a Řím by znovu<br />
získal dřívější postavení, ožil by znovu také útlak a pronásledování. {VDV 365.4}<br />
Katolicismus dnešní doby<br />
Známý dějepisec napsal o postoji katolické hierarchie ke svobodě svědomí a o nebezpečí,<br />
které hrozí Spojeným státům v důsledku její politiky: {VDV 365.5}<br />
„Strach z římského katolicismu by ve Spojených státech chtěli mnozí považovat za<br />
fanatismus nebo dětinskost. V povaze a v postojích římského katolicismu nevidí nic, co by<br />
ohrožovalo naše svobodné zřízení; nic zlověstného nevidí ani v jeho růstu. Porovnejme tedy<br />
nejprve některé základní principy našeho zřízení se zásadami katolické církve. {VDV<br />
365.6}<br />
Ústava Spojených států zaručuje svobodu svědomí. Není nic cennějšího a důležitějšího.<br />
Papež Pius IX. ve své encyklice z 15. srpna 1854 však napsal: ‚Nesmyslné a falešné učení či<br />
blouznění na obranu svobody svědomí je neobyčejně zhoubný blud, je to mor, před kterým<br />
342
Change language