Cirkevni a Státní Militantni

Cirkevni a Státní Militantni
Nikde v Písmu se nesetkáváme s tvrzením, že spravedliví dostanou odměnu a bezbožní
budou potrestáni okamžitě po smrti. Patriarchové a proroci nic takového nezaznamenali,
Kristus a jeho apoštolové nic podobného neřekli. Bible jasně učí, že mrtví neodcházejí hned
do nebe, ale že spí až do vzkříšení (1. Tesalonickým 4,14; Jób 14,10-12). V ten den, kdy „se
přetrhne provaz stříbrný a než se rozrazí číše zlatá“ (Kazatel 12,6), zmizí myšlení člověka.
Ti, kdo vcházejí do hrobu, již nepromluví. Nevědí o ničem, co se děje pod sluncem (Jób
14,21). Je to blažený odpočinek pro unavené spravedlivé. Čas, ať dlouhý nebo krátký, je pro
ně jen okamžikem. Spí, a teprve Boží polnice je probudí k slavné nesmrtelnosti. „Až se
naposled ozve polnice, … mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti… A když pomíjitelné
obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: Smrt je pohlcena
vítězstvím!“ 1. Korintským 15,52.54. Až budou povoláni z hlubokého spánku, začnou
přemýšlet o tom, na co přestali myslet, než zemřeli. Posledním pocitem byl strach ze smrti,
poslední myšlenkou to, že propadají moci hrobu. Až povstanou z hrobu, jejich první
radostnou myšlenku vyjádří vítězné zvolání: „Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá
zbraň?“ 1. Korintským 15,55. {VDV 357.1}
334