Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
Lidé, kteří uctívají a respektují Boha, reagují na tuto rouhavou opovážlivost tak, jako<br />
Kristus odpověděl na požadavek lstivého nepřítele: „Budeš se klanět Hospodinu, svému<br />
Bohu, a jeho jediného uctívat.“ Lukáš 4,8. Bůh ve svém slovu ani v nejmenším nenaznačil,<br />
že ustanovuje nějakého člověka hlavou církve. Učení o papežské svrchovanosti je v přímém<br />
rozporu s učením Písma. Papež nemůže mít moc nad Kristovou církví, může se jen snažit ji<br />
uchvátit. {VDV 37.2}<br />
Římští katolíci obviňují protestanty z kacířství a ze svévolné odluky od pravé církve.<br />
Takové obvinění však platí spíše jim. Římská církev odložila Kristovu korouhev a opustila<br />
„víru, jednou provždy odevzdanou Božímu lidu“. Judův 3. {VDV 37.3}<br />
Satan dobře věděl, že Písmo lidem umožní odhalit jeho podvody a postavit se mu na<br />
odpor. Vždyť i Spasitel světa odrážel jeho útoky slovy Písma. Proti každému útoku Kristus<br />
nastavil štít věčné pravdy; bránil se slovy: „Je psáno.“ Proti každému návrhu protivníka<br />
postavil Kristus moudrost a sílu Božího slova. Aby tedy satan udržel svou nadvládu nad<br />
lidmi a utvrdil moc papežského uchvatitele, musel lidi udržovat v neznalosti Písma. Bible<br />
vyvyšuje Boha a vymezuje lidem jejich místo, proto musí být jeho svaté pravdy utajeny a<br />
potlačeny. Tento způsob argumentace přijala i Římská církev. Po staletí bránila rozšiřování<br />
Bible; zakazovala lidem Bibli číst nebo ji dokonce mít doma (viz Dodatek č. 3).<br />
Bezzásadoví kněží a preláti svými výklady biblického učení sledovali jediný cíl: podpořit<br />
vlastní domnělá práva. Tak se papež stal téměř všeobecně uznávaným zástupcem Boha na<br />
zemi a osoboval si moc nad církví i státem. {VDV 37.4}<br />
Změny v Desateru<br />
Satan odstranil to, co mohlo odhalit jeho podvod, a pak už mohl jednat, jak se mu zlíbilo.<br />
Biblická proroctví předpovídala, že se bude „snažit změnit doby a zákon“. Daniel 7,25. A o<br />
to se také pokusil. Aby formálně obráceným pohanům poskytl náhradu za uctívání model, a<br />
tím usnadnil, aby přijali křesťanství, zavedl postupně do křesťanské bohoslužby uctívání<br />
obrazů a ostatků. Nakonec tento systém modloslužby zavedly svými rozhodnutími<br />
všeobecné církevní sněmy (viz Dodatek č. 4). Aby dokonal znesvěcující dílo, opovážil se<br />
Řím vymazat z Božího zákona druhé přikázání, zakazující uctívání obrazů a symbolů, a<br />
rozdělil desáté přikázání, aby zůstal zachován jejich počet. {VDV 37.5}<br />
Ochota ustupovat pohanství otevřela cestu k ještě většímu přehlížení Boží autority.<br />
Prostřednictvím neposvěcených vůdců církve satan pozměnil také čtvrté přikázání a pokusil<br />
se odstranit starobylou sobotu, den, který Bůh požehnal a posvětil (1. Mojžíšova 2,2.3), a na<br />
její místo povýšit svátek zachovávaný pohany jako „ctihodný den slunce“. Pokus o tuto<br />
změnu nebyl zpočátku otevřený a zřejmý. V prvních staletích zachovávali sobotu všichni<br />
křesťané. Rozhodně uctívali Boha a byli přesvědčeni, že Boží zákon je nezměnitelný, proto<br />
tak úzkostlivě dodržovali jeho předpisy. Satan však chytře působil prostřednictvím svých<br />
pomocníků, aby dosáhl svého cíle. Aby se pozornost lidu obrátila k neděli, byl tento den<br />
vyhlášen svátkem na počest Kristova vzkříšení. V neděli se pak konaly bohoslužby. Sobota<br />
26
Change language