Cirkevni a Státní Militantni

Cirkevni a Státní Militantni
člověka k hříchu a snaží se ho zničit. Když potom získá jistotu, že mu člověk padne za oběť,
raduje se ze škody, kterou způsobil. Kdyby mu to Bůh dovolil, pochytal by do svých sítí
všechny lidi; kdyby nezasáhla Boží moc, neunikl by ani jeden Adamův potomek. {VDV
348.1}
Satan se snaží i dnes zvítězit nad lidmi — podobně jako vyhrál nad našimi prvními rodiči
— tím, že zpochybňuje jejich víru ve Stvořitele a svádí je k tomu, aby pochybovali o
moudrosti jeho vlády a spravedlnosti jeho zákona. Satan a jeho pomocníci představují Boha
tak, jako by byl ještě horší než oni sami; vede je k tomu snaha ospravedlnit svou vlastní
zlobu a vzpouru. Velký podvodník se snaží připisovat krutost své povahy našemu
nebeskému Otci, aby vypadal jako někdo, komu bylo velmi ukřivděno, když byl vyhnán z
nebe proto, že se nechtěl podřídit tak nespravedlivému vládci. Přesvědčuje svět, že pod jeho
vládou by mohl mít svobodu, která by se lišila od otroctví způsobeného přísnými
Hospodinovými nařízeními. Tak s úspěchem odvádí lidi od víry v Boha. {VDV 348.2}
Nauka, že bezbožní jsou trápeni ohněm a sírou ve věčném pekle a že za hříchy, které
spáchali za svého krátkého života na zemi, budou mučeni tak dlouho, jak dlouho bude žít
Bůh, je neslučitelná s Boží láskou a milosrdenstvím i s naším lidským smyslem pro
spravedlnost. Přesto bylo toto učení všeobecně hlásáno a dodnes je součástí některých
vyznání. Jeden učený teolog řekl: „Pohled na pekelná muka zvýrazní blaženost
vykoupených. Až uvidí, jak druzí lidé, kteří byli stejné podstaty a narodili se za stejných
okolností, prožívají taková muka, zatímco oni se mají tak dobře, poznají, jak jsou šťastni.“
Jiný prohlásil: „Zatímco bude po věčné věky vykonáván rozsudek nad lidmi, na něž dopadl
hněv, bude kouř jejich muk stoupat před vykoupené, těšící se milosti, kteří nesdílejí osud
zatracených; a ti budou provolávat: Amen. Haleluja. Chvalte Hospodina!“ {VDV 348.3}
Kde lze v Božím slovu nalézt takovou nauku? Mají snad být vykoupení v nebi zbaveni
lítosti a soucitu anebo i prosté lidskosti? Budou snad jejich city nahrazeny lhostejností
stoiků nebo krutostí divochů? Ne, Bible nic takového neučí. Lidé, kteří hlásají zmíněné
teorie, mohou být vzdělaní, ba i čestní, podléhají však satanovým klamům. Satan je svádí,
aby určitým termínům v Bibli podsouvali jiný význam, aby v textu Božího slova viděli
tvrdost a zlobu, která je vlastní satanu, nikoli našemu Stvořiteli: „Jako že jsem živ, je výrok
Panovníka Hospodina, nechci, aby svévolník zemřel, ale aby se odvrátil od své cesty a byl
živ. Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest! Proč byste měli zemřít, dome
izraelský?“ Ezechiel 33,11. {VDV 348.4}
Co by z toho Bůh měl, kdybychom připustili, že si libuje v pohledu na mučení, že má
radost z toho, když se z pekelných plamenů ozývá sténání, výkřiky a proklínání trpících?
Mohou tak strašné zvuky znít Věčné lásce jako příjemná hudba? Zastánci nauky o věčném
pekle tvrdí, že věčné utrpení bezbožných ukazuje, jak Bůh nenávidí hřích, který ničí pokoj a
pořádek ve vesmíru. To je však hrozné rouhání! Má snad hřích trvat navěky proto, že je pro
Boha nepřijatelný? Podle učení zmíněných teologů utrpení bez naděje na slitování přivádí
325