Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest: Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Cirkevni a Státní Militantni zazněl satanovi umíráček. Dlouhotrvající velký spor byl tak s konečnou platností rozhodnut a bylo zaručeno konečné odstranění zla. Boží Syn prošel branami smrti, „aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla“. Židům 2,14. Touha po sebepovýšení přivedla Lucifera k prohlášení: „Vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy… S Nejvyšším se budu měřit.“ Bůh mu odpověděl: „Pohodím tě na zem jako popel… Zanikneš navěky.“ Izajáš 14,13.14; Ezechiel 28,18.19. Až přijde „ten den hořící jako pec, … všichni, kdo páchají svévolnosti, se stanou strništěm. A ten přicházející den je sežehne, praví Hospodin zástupů; nezůstane po nich kořen ani větev.“ Malachiáš 4,1. {VDV 328.2} Celý vesmír pozná podstatu i následky hříchu. Konečné a dokonalé odstranění hříchu, které by na počátku vzbudilo v andělech strach a zneuctilo by Boha, nyní ospravedlní Boží lásku a upevní jeho čest před všemi vesmírnými bytostmi, které s nadšením plní Boží vůli a mají v srdcích Boží zákon. Zlo se už nikdy neobjeví. Boží slovo slibuje: „Soužení už podruhé nenastane.“ Nahum 1,9. Stvořené bytosti budou ctít Boží zákon, který satan označil za otrocké břemeno, jako zákon svobody. Prošly zkouškou a obstály v ní a Bohu, jehož povaha se před nimi plně prokázala jako nezměrná láska a nekonečná moudrost, nepřestanou být nikdy věrné. {VDV 328.3} 306
Cirkevni a Státní Militantni 30. Kapitola — Největší nepřítel „Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“ 1. Mojžíšova 3,15. Boží rozsudek vynesený nad satanem po pádu člověka do hříchu byl současně proroctvím, které ukazuje na velký zápas probíhající po všechny věky až do konce času; na zápas, jehož se zúčastní všechna lidská pokolení, která budou na zemi žít. {VDV 329.1} Bůh řekl: „Položím nepřátelství.“ Toto nepřátelství není tedy přirozené. Když člověk přestoupil Boží zákon, zkazila se jeho povaha — byl v souladu, nikoli v rozporu se satanem. Nepřátelství mezi hříšným člověkem a původcem hříchu není přirozené. Oba se odpadnutím stali zkaženými. Odpadlík není nikdy spokojen, pokud nesvede svým příkladem druhé a nezíská jejich sympatie a podporu. Z toho důvodu se padlí andělé a bezbožní lidé spojují do beznadějného společenství. Kdyby Bůh nezasáhl, spojil by se satan a člověk do jednoho spolku proti nebi; místo toho, aby se všechno lidstvo postavilo na odpor satanovi, spojilo by se s ním ve vzpouře proti Bohu. {VDV 329.2} Tak jako sváděl ke vzpouře anděly, aby získal spojence ve svém boji proti Bohu, podobně naváděl satan k hříchu člověka. Pokud jde o nenávist ke Kristu, panuje mezi ním a padlými anděly naprostá shoda; i když v ostatních bodech se plně neshodovali, v odporu vůči Vládci vesmíru byli naprosto jednotní. Když však satan uslyšel prohlášení, že Bůh položil nepřátelství mezi ním a ženou a mezi jeho semeno a její semeno, pochopil, že jeho úsilí zkazit lidskou povahu bude mít své meze a člověk nějakým způsobem obdrží sílu odolávat jeho moci. {VDV 329.3} Satanovo nepřátelství proti lidem vyvolává skutečnost, že lidé jsou díky Kristu předmětem Boží lásky a milosrdenství. Satan by rád zmařil Boží plán záchrany člověka, rád by zneuctil Boha tím, že znetvoří a poskvrní jeho dílo. Rád by způsobil zármutek v nebi a zemi uvrhl do zkázy. Vždyť i všechno zlo představuje jako důsledek toho, že Bůh stvořil člověka. {VDV 329.4} Účinná zbraň proti nepříteli Nepřátelství proti satanovi vyvolává v člověku milost, kterou Kristus vkládá do lidského srdce. Bez této milosti a obnovující síly by člověk zůstal satanovým zajatcem, sluhou vždy ochotným vykonávat jeho rozkazy. Avšak nový prvek v nitru člověka vytváří nepřátelství tam, kde dosud vládla shoda. Moc, kterou dává Kristus, umožňuje člověku, aby odolal tyranovi a uchvatiteli. Na kom se ukazuje, že si oškliví hřích, místo aby jej miloval, kdo odolává a vítězí nad vášněmi, které ho chtějí ovládnout, na takovém člověku se projevuje působení síly, která přichází jen od Boha. {VDV 329.5} Rozpor mezi duchem Kristovým a duchem satana se nejnápadněji projevil v tom, jak svět přijal Pána Ježíše. Židé ho nezavrhli proto, že přišel bez světského bohatství, bez okázalosti 307
- Page 263 and 264: Cirkevni a Státní Militantni modl
- Page 265 and 266: Cirkevni a Státní Militantni 24.
- Page 267 and 268: Cirkevni a Státní Militantni milo
- Page 269 and 270: Cirkevni a Státní Militantni Tepr
- Page 271 and 272: Cirkevni a Státní Militantni 25.
- Page 273 and 274: Cirkevni a Státní Militantni Pose
- Page 275 and 276: Cirkevni a Státní Militantni jej
- Page 277 and 278: Cirkevni a Státní Militantni Kdy
- Page 279 and 280: Cirkevni a Státní Militantni druh
- Page 281 and 282: Cirkevni a Státní Militantni Pose
- Page 283 and 284: Cirkevni a Státní Militantni Zapo
- Page 285 and 286: Cirkevni a Státní Militantni pou
- Page 287 and 288: Cirkevni a Státní Militantni Kdys
- Page 289 and 290: Cirkevni a Státní Militantni To j
- Page 291 and 292: Cirkevni a Státní Militantni Mnoz
- Page 293 and 294: Cirkevni a Státní Militantni vša
- Page 295 and 296: Cirkevni a Státní Militantni posv
- Page 297 and 298: Cirkevni a Státní Militantni Svě
- Page 299 and 300: Cirkevni a Státní Militantni 28.
- Page 301 and 302: Cirkevni a Státní Militantni Soud
- Page 303 and 304: Cirkevni a Státní Militantni pros
- Page 305 and 306: Cirkevni a Státní Militantni tím
- Page 307 and 308: Cirkevni a Státní Militantni 29.
- Page 309 and 310: Cirkevni a Státní Militantni pře
- Page 311 and 312: Cirkevni a Státní Militantni při
- Page 313: Cirkevni a Státní Militantni Teď
- Page 317 and 318: Cirkevni a Státní Militantni spor
- Page 319 and 320: Cirkevni a Státní Militantni 31.
- Page 321 and 322: Cirkevni a Státní Militantni vše
- Page 323 and 324: Cirkevni a Státní Militantni 32.
- Page 325 and 326: Cirkevni a Státní Militantni je t
- Page 327 and 328: Cirkevni a Státní Militantni nejp
- Page 329 and 330: Cirkevni a Státní Militantni pak
- Page 331 and 332: Cirkevni a Státní Militantni 33.
- Page 333 and 334: Cirkevni a Státní Militantni člo
- Page 335 and 336: Cirkevni a Státní Militantni Amn
- Page 337 and 338: Cirkevni a Státní Militantni vin
- Page 339 and 340: Cirkevni a Státní Militantni neb
- Page 341 and 342: Cirkevni a Státní Militantni vzá
- Page 343 and 344: Cirkevni a Státní Militantni 34.
- Page 345 and 346: Cirkevni a Státní Militantni Bůh
- Page 347 and 348: Cirkevni a Státní Militantni Ani
- Page 349 and 350: Cirkevni a Státní Militantni Sata
- Page 351 and 352: Cirkevni a Státní Militantni je t
- Page 353 and 354: Cirkevni a Státní Militantni Ří
- Page 355 and 356: Cirkevni a Státní Militantni nejl
- Page 357 and 358: Cirkevni a Státní Militantni změ
- Page 359 and 360: Cirkevni a Státní Militantni podv
- Page 361 and 362: Cirkevni a Státní Militantni lé
- Page 363 and 364: Cirkevni a Státní Militantni Žá
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
30. Kapitola — Největší nepřítel<br />
„Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a<br />
ty jemu rozdrtíš patu.“ 1. Mojžíšova 3,15. Boží rozsudek vynesený nad satanem po pádu<br />
člověka do hříchu byl současně proroctvím, které ukazuje na velký zápas probíhající po<br />
všechny věky až do konce času; na zápas, jehož se zúčastní všechna lidská pokolení, která<br />
budou na zemi žít. {VDV 329.1}<br />
Bůh řekl: „Položím nepřátelství.“ Toto nepřátelství není tedy přirozené. Když člověk<br />
přestoupil Boží zákon, zkazila se jeho povaha — byl v souladu, nikoli v rozporu se satanem.<br />
Nepřátelství mezi hříšným člověkem a původcem hříchu není přirozené. Oba se odpadnutím<br />
stali zkaženými. Odpadlík není nikdy spokojen, pokud nesvede svým příkladem druhé a<br />
nezíská jejich sympatie a podporu. Z toho důvodu se padlí andělé a bezbožní lidé spojují do<br />
beznadějného společenství. Kdyby Bůh nezasáhl, spojil by se satan a člověk do jednoho<br />
spolku proti nebi; místo toho, aby se všechno lidstvo postavilo na odpor satanovi, spojilo by<br />
se s ním ve vzpouře proti Bohu. {VDV 329.2}<br />
Tak jako sváděl ke vzpouře anděly, aby získal spojence ve svém boji proti Bohu,<br />
podobně naváděl satan k hříchu člověka. Pokud jde o nenávist ke Kristu, panuje mezi ním a<br />
padlými anděly naprostá shoda; i když v ostatních bodech se plně neshodovali, v odporu<br />
vůči Vládci vesmíru byli naprosto jednotní. Když však satan uslyšel prohlášení, že Bůh<br />
položil nepřátelství mezi ním a ženou a mezi jeho semeno a její semeno, pochopil, že jeho<br />
úsilí zkazit lidskou povahu bude mít své meze a člověk nějakým způsobem obdrží sílu<br />
odolávat jeho moci. {VDV 329.3}<br />
Satanovo nepřátelství proti lidem vyvolává skutečnost, že lidé jsou díky Kristu<br />
předmětem Boží lásky a milosrdenství. Satan by rád zmařil Boží plán záchrany člověka, rád<br />
by zneuctil Boha tím, že znetvoří a poskvrní jeho dílo. Rád by způsobil zármutek v nebi a<br />
zemi uvrhl do zkázy. Vždyť i všechno zlo představuje jako důsledek toho, že Bůh stvořil<br />
člověka. {VDV 329.4}<br />
Účinná zbraň proti nepříteli<br />
Nepřátelství proti satanovi vyvolává v člověku milost, kterou Kristus vkládá do lidského<br />
srdce. Bez této milosti a obnovující síly by člověk zůstal satanovým zajatcem, sluhou vždy<br />
ochotným vykonávat jeho rozkazy. Avšak nový prvek v nitru člověka vytváří nepřátelství<br />
tam, kde dosud vládla shoda. Moc, kterou dává Kristus, umožňuje člověku, aby odolal<br />
tyranovi a uchvatiteli. Na kom se ukazuje, že si oškliví hřích, místo aby jej miloval, kdo<br />
odolává a vítězí nad vášněmi, které ho chtějí ovládnout, na takovém člověku se projevuje<br />
působení síly, která přichází jen od Boha. {VDV 329.5}<br />
Rozpor mezi duchem Kristovým a duchem satana se nejnápadněji projevil v tom, jak svět<br />
přijal Pána Ježíše. Židé ho nezavrhli proto, že přišel bez světského bohatství, bez okázalosti<br />
307