Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest: Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Cirkevni a Státní Militantni Počátky zla Jedna stvořená bytost se však rozhodla, že tuto svobodu zneužije. Hřích vznikl u toho, koho Bůh nejvíce poctil hned po Kristu, kdo mocí a slávou převyšoval ostatní obyvatele nebes. Před svým pádem do hříchu byl Lucifer (Světlonoš) prvním z cherubínů, svatý a neposkvrněný. „Toto praví Panovník Hospodin: Byl jsi věrným obrazem pravzoru, plný moudrosti a dokonale krásný. Byl jsi v Edenu, zahradě Boží, ozdoben všemi drahokamy… Byl jsi zářivý cherub ochránce, k tomu jsem tě určil, pobýval jsi na svaté hoře Boží, procházel ses uprostřed ohnivých kamenů, na svých cestách jsi byl bezúhonný ode dne svého stvoření, dokud se v tobě nenašla podlost.“ Ezechiel 28,12-15. {VDV 322.2} Lucifer mohl mít i nadále Boží přízeň, zástupy andělů by jej dále milovaly a ctily, dále mohl používat své velké nadání pro blaho druhých a k oslavě svého Stvořitele. Prorok však říká: „Pro tvou krásu se stalo tvé srdce domýšlivým, pro svou skvělost jsi zkazil svoji moudrost“. Ezechiel 28,17. Poznenáhlu v sobě Lucifer začal pěstovat touhu po sebepovýšení. „Své srdce vydáváš za srdce božské.“ „V srdci sis říkal: … vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání… Vystoupím na posvátná návrší oblaků, s Nejvyšším se budu měřit.“ Ezechiel 28,6; Izajáš 14,13.14. Místo aby vyvyšoval Boha jako svrchovaný objekt lásky a věrnosti všech stvořených bytostí, chtěl si Lucifer jejich službu a pocty přivlastnit pro sebe. Tento kníže andělů bažil po poctě, kterou dal věčný Otec svému Synu, zatoužil po moci, která příslušela výhradně Kristu. {VDV 322.3} Celé nebe se radovalo, že může zrcadlit slávu svého Stvořitele a oslavovat ho. Všichni uctívali Boha, všude vládl mír a radost. Do nebeského souladu však rušivě zazněl falešný tón. V myslích bytostí, pro něž oslava Boha byla tím prvním a nejdůležitějším, vyvolávaly snahy po sebevyvýšení neblahé předtuchy. Nebeská rada se zprvu snažila Lucifera přesvědčit. Boží Syn mu představil velikost, dobrotu a spravedlnost Stvořitele, svatost a neměnnost jeho zákona. Bůh stanovil řád v nebi, a Lucifer by zneuctil svého Stvořitele a zničil sám sebe, kdyby se tímto řádem neřídil. Avšak varování, vyslovené v nekonečné lásce a milosti, vyvolalo jen odpor. Lucifer se nechal strhnout žárlivostí ke Kristu a začal jednat ještě rozhodněji. {VDV 322.4} Zmocnila se ho pýcha — myslel jen na vlastní slávu, a to živilo jeho touhu po nadvládě. Pocty, které mu nebešťané prokazovali, nechápal jako Boží dar a nebyl za ně vděčný svému Stvořiteli. Kochal se ve vlastní nádheře a vznešenosti — jeho snahou bylo vyrovnat se Bohu. Zástupy nebešťanů ho milovaly a ctily, andělé radostně prováděli jeho příkazy; Lucifer je koneckonců převyšoval moudrostí i slávou. Božího Syna však uznávali za knížete nebes, vždyť byl jedno s Otcem v síle a moci. Kristus se podílel na všech Božích plánech, kdežto Lucifer nebyl do Božích záměrů tak hluboce zasvěcen. „Proč,“ ptal se tento mocný anděl, „by měl mít Kristus převahu? Proč má vznešenější postavení než já?“ {VDV 322.5} Opustil své místo v bezprostřední blízkosti Boha a začal mezi anděly zasévat nespokojenost. Působil tajuplně a skrytě, po určitou dobu skrýval svůj skutečný úmysl 300
Cirkevni a Státní Militantni předstíranou úctou k Bohu; přitom ale šířil nespokojenost: o zákonech, kterými se nebeské bytosti řídily, tvrdil, že jsou to zbytečná omezení; andělé by se prý měli řídit svou vlastní vůlí, protože jsou přirozeně svatí. Snažil se v nich vyvolat soucit nad sebou tím, že líčil věci tak, jako by s ním Bůh jednal nespravedlivě, když prokazoval nejvyšší čest Kristu. Tvrdil, že neusiluje o moc a čest kvůli tomu, aby vyvýšil sám sebe, ale proto, že chce získat svobodu pro všechny obyvatele nebes, aby se tím dostali na vyšší úroveň bytí. {VDV 323.1} Bůh ve svém velkém milosrdenství snášel dlouho Luciferovo jednání. Nesesadil ho z jeho vysokého postavení hned ve chvíli, kdy poprvé vyjádřil svou nespokojenost. A neudělal to ani později, když začal svá lživá tvrzení šířit mezi anděly. Trpěl ho v nebi ještě dlouho. Znovu a znovu mu nabízel odpuštění za podmínky, že uzná svou chybu a podřídí se. Bůh vynaložil úsilí, jaké může projevit jen nekonečná láska a nekonečná moudrost, aby ho přesvědčil, že nejedná správně. Do té doby v nebi nikdo nevěděl, co to je nespokojenost. Lucifer sám zpočátku také netušil, kam ho to zavede, nepochopil skutečnou podstatu svých pocitů. Když se však ukázalo, že jeho nespokojenost není odůvodněná, Lucifer se přesvědčil, že není v právu. Bylo zřejmé, že Boží požadavky jsou spravedlivé a on, Lucifer, by je měl uznat před všemi nebeskými bytostmi. Kdyby to udělal, zachránil by sebe i mnoho andělů. V té době ještě zcela neodložil věrnost Bohu. I když opustil své místo cherubína, Bůh by mu jistě znovu vrátil jeho postavení, kdyby byl ochotný navrátit se k němu, uznat jeho moudrost a spokojit se s úkolem, který mu Bůh vyhradil ve svém plánu. Pýcha mu však nedovolila se podřídit. Umíněně hájil své stanovisko, tvrdil, že nepotřebuje činit pokání, a dal se plně do boje proti svému Stvořiteli. {VDV 323.2} Vzpoura v nebi Všechny své mistrovské síly a schopnosti použil nyní k tomu, aby oklamal anděly, kteří mu podléhali, a získal jejich sympatie. Dokonce i Kristovy rady a varování převrátil tak, aby posloužily jeho zrádným záměrům. Andělům, kteří ho milovali nejvřeleji a nejvíce mu věřili, namluvil, že s ním Bůh jedná nespravedlivě, nectí jeho postavení a omezuje jeho svobodu. Od nesprávného výkladu Kristových slov přešel k překrucování a k hrubému falšování. Obvinil Božího Syna, že ho chce pokořit před obyvateli nebes. Pokusil se take vyvolat roztržku mezi sebou a anděly věrnými Bohu. Všechny, které nedokázal svést a přetáhnout na svou stranu, obvinil, že jim nezáleží na blahu nebeských bytostí. Obviňoval je přesně z toho, co sám dělal. Aby podepřel svá obvinění, že Bůh s ním jedná nespravedlivě, překrucoval Stvořitelova slova i činy. Snažil se zmást anděly rafinovanými argumenty o Božích záměrech. Prosté skutečnosti zahalil tajemstvím a zručným překrucováním zpochybnil i nejsrozumitelnější Boží výroky. Jeho původní vysoké postavení, tak úzce spjaté s Boží vládou, dodávalo jeho výmyslům větší váhu a přispělo k tomu, že mnozí andělé se nechali svést a připojili se k Luciferovi ve vzpouře proti Stvořiteli. {VDV 323.3} 301
- Page 257 and 258: Cirkevni a Státní Militantni fana
- Page 259 and 260: Cirkevni a Státní Militantni Jedi
- Page 261 and 262: Cirkevni a Státní Militantni tře
- Page 263 and 264: Cirkevni a Státní Militantni modl
- Page 265 and 266: Cirkevni a Státní Militantni 24.
- Page 267 and 268: Cirkevni a Státní Militantni milo
- Page 269 and 270: Cirkevni a Státní Militantni Tepr
- Page 271 and 272: Cirkevni a Státní Militantni 25.
- Page 273 and 274: Cirkevni a Státní Militantni Pose
- Page 275 and 276: Cirkevni a Státní Militantni jej
- Page 277 and 278: Cirkevni a Státní Militantni Kdy
- Page 279 and 280: Cirkevni a Státní Militantni druh
- Page 281 and 282: Cirkevni a Státní Militantni Pose
- Page 283 and 284: Cirkevni a Státní Militantni Zapo
- Page 285 and 286: Cirkevni a Státní Militantni pou
- Page 287 and 288: Cirkevni a Státní Militantni Kdys
- Page 289 and 290: Cirkevni a Státní Militantni To j
- Page 291 and 292: Cirkevni a Státní Militantni Mnoz
- Page 293 and 294: Cirkevni a Státní Militantni vša
- Page 295 and 296: Cirkevni a Státní Militantni posv
- Page 297 and 298: Cirkevni a Státní Militantni Svě
- Page 299 and 300: Cirkevni a Státní Militantni 28.
- Page 301 and 302: Cirkevni a Státní Militantni Soud
- Page 303 and 304: Cirkevni a Státní Militantni pros
- Page 305 and 306: Cirkevni a Státní Militantni tím
- Page 307: Cirkevni a Státní Militantni 29.
- Page 311 and 312: Cirkevni a Státní Militantni při
- Page 313 and 314: Cirkevni a Státní Militantni Teď
- Page 315 and 316: Cirkevni a Státní Militantni 30.
- Page 317 and 318: Cirkevni a Státní Militantni spor
- Page 319 and 320: Cirkevni a Státní Militantni 31.
- Page 321 and 322: Cirkevni a Státní Militantni vše
- Page 323 and 324: Cirkevni a Státní Militantni 32.
- Page 325 and 326: Cirkevni a Státní Militantni je t
- Page 327 and 328: Cirkevni a Státní Militantni nejp
- Page 329 and 330: Cirkevni a Státní Militantni pak
- Page 331 and 332: Cirkevni a Státní Militantni 33.
- Page 333 and 334: Cirkevni a Státní Militantni člo
- Page 335 and 336: Cirkevni a Státní Militantni Amn
- Page 337 and 338: Cirkevni a Státní Militantni vin
- Page 339 and 340: Cirkevni a Státní Militantni neb
- Page 341 and 342: Cirkevni a Státní Militantni vzá
- Page 343 and 344: Cirkevni a Státní Militantni 34.
- Page 345 and 346: Cirkevni a Státní Militantni Bůh
- Page 347 and 348: Cirkevni a Státní Militantni Ani
- Page 349 and 350: Cirkevni a Státní Militantni Sata
- Page 351 and 352: Cirkevni a Státní Militantni je t
- Page 353 and 354: Cirkevni a Státní Militantni Ří
- Page 355 and 356: Cirkevni a Státní Militantni nejl
- Page 357 and 358: Cirkevni a Státní Militantni změ
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
předstíranou úctou k Bohu; přitom ale šířil nespokojenost: o zákonech, kterými se nebeské<br />
bytosti řídily, tvrdil, že jsou to zbytečná omezení; andělé by se prý měli řídit svou vlastní<br />
vůlí, protože jsou přirozeně svatí. Snažil se v nich vyvolat soucit nad sebou tím, že líčil věci<br />
tak, jako by s ním Bůh jednal nespravedlivě, když prokazoval nejvyšší čest Kristu. Tvrdil,<br />
že neusiluje o moc a čest kvůli tomu, aby vyvýšil sám sebe, ale proto, že chce získat<br />
svobodu pro všechny obyvatele nebes, aby se tím dostali na vyšší úroveň bytí. {VDV<br />
323.1}<br />
Bůh ve svém velkém milosrdenství snášel dlouho Luciferovo jednání. Nesesadil ho z<br />
jeho vysokého postavení hned ve chvíli, kdy poprvé vyjádřil svou nespokojenost. A<br />
neudělal to ani později, když začal svá lživá tvrzení šířit mezi anděly. Trpěl ho v nebi ještě<br />
dlouho. Znovu a znovu mu nabízel odpuštění za podmínky, že uzná svou chybu a podřídí se.<br />
Bůh vynaložil úsilí, jaké může projevit jen nekonečná láska a nekonečná moudrost, aby ho<br />
přesvědčil, že nejedná správně. Do té doby v nebi nikdo nevěděl, co to je nespokojenost.<br />
Lucifer sám zpočátku také netušil, kam ho to zavede, nepochopil skutečnou podstatu svých<br />
pocitů. Když se však ukázalo, že jeho nespokojenost není odůvodněná, Lucifer se<br />
přesvědčil, že není v právu. Bylo zřejmé, že Boží požadavky jsou spravedlivé a on, Lucifer,<br />
by je měl uznat před všemi nebeskými bytostmi. Kdyby to udělal, zachránil by sebe i mnoho<br />
andělů. V té době ještě zcela neodložil věrnost Bohu. I když opustil své místo cherubína,<br />
Bůh by mu jistě znovu vrátil jeho postavení, kdyby byl ochotný navrátit se k němu, uznat<br />
jeho moudrost a spokojit se s úkolem, který mu Bůh vyhradil ve svém plánu. Pýcha mu však<br />
nedovolila se podřídit. Umíněně hájil své stanovisko, tvrdil, že nepotřebuje činit pokání, a<br />
dal se plně do boje proti svému Stvořiteli. {VDV 323.2}<br />
Vzpoura v nebi<br />
Všechny své mistrovské síly a schopnosti použil nyní k tomu, aby oklamal anděly, kteří<br />
mu podléhali, a získal jejich sympatie. Dokonce i Kristovy rady a varování převrátil tak, aby<br />
posloužily jeho zrádným záměrům. Andělům, kteří ho milovali nejvřeleji a nejvíce mu<br />
věřili, namluvil, že s ním Bůh jedná nespravedlivě, nectí jeho postavení a omezuje jeho<br />
svobodu. Od nesprávného výkladu Kristových slov přešel k překrucování a k hrubému<br />
falšování. Obvinil Božího Syna, že ho chce pokořit před obyvateli nebes. Pokusil se<br />
take vyvolat roztržku mezi sebou a anděly věrnými Bohu. Všechny, které nedokázal svést a<br />
přetáhnout na svou stranu, obvinil, že jim nezáleží na blahu nebeských bytostí. Obviňoval je<br />
přesně z toho, co sám dělal. Aby podepřel svá obvinění, že Bůh s ním jedná nespravedlivě,<br />
překrucoval Stvořitelova slova i činy. Snažil se zmást anděly rafinovanými argumenty o<br />
Božích záměrech. Prosté skutečnosti zahalil tajemstvím a zručným překrucováním<br />
zpochybnil i nejsrozumitelnější Boží výroky. Jeho původní vysoké postavení, tak úzce<br />
spjaté s Boží vládou, dodávalo jeho výmyslům větší váhu a přispělo k tomu, že mnozí<br />
andělé se nechali svést a připojili se k Luciferovi ve vzpouře proti Stvořiteli. {VDV 323.3}<br />
301