Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
Počátky zla<br />
Jedna stvořená bytost se však rozhodla, že tuto svobodu zneužije. Hřích vznikl u toho,<br />
koho Bůh nejvíce poctil hned po Kristu, kdo mocí a slávou převyšoval ostatní obyvatele<br />
nebes. Před svým pádem do hříchu byl Lucifer (Světlonoš) prvním z cherubínů, svatý a<br />
neposkvrněný. „Toto praví Panovník Hospodin: Byl jsi věrným obrazem pravzoru, plný<br />
moudrosti a dokonale krásný. Byl jsi v Edenu, zahradě Boží, ozdoben všemi drahokamy…<br />
Byl jsi zářivý cherub ochránce, k tomu jsem tě určil, pobýval jsi na svaté hoře Boží,<br />
procházel ses uprostřed ohnivých kamenů, na svých cestách jsi byl bezúhonný ode dne<br />
svého stvoření, dokud se v tobě nenašla podlost.“ Ezechiel 28,12-15. {VDV 322.2}<br />
Lucifer mohl mít i nadále Boží přízeň, zástupy andělů by jej dále milovaly a ctily, dále<br />
mohl používat své velké nadání pro blaho druhých a k oslavě svého Stvořitele. Prorok však<br />
říká: „Pro tvou krásu se stalo tvé srdce domýšlivým, pro svou skvělost jsi zkazil svoji<br />
moudrost“. Ezechiel 28,17. Poznenáhlu v sobě Lucifer začal pěstovat touhu po<br />
sebepovýšení. „Své srdce vydáváš za srdce božské.“ „V srdci sis říkal: … vyvýším svůj trůn<br />
nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání… Vystoupím na posvátná návrší oblaků, s<br />
Nejvyšším se budu měřit.“ Ezechiel 28,6; Izajáš 14,13.14. Místo aby vyvyšoval Boha jako<br />
svrchovaný objekt lásky a věrnosti všech stvořených bytostí, chtěl si Lucifer jejich službu a<br />
pocty přivlastnit pro sebe. Tento kníže andělů bažil po poctě, kterou dal věčný Otec svému<br />
Synu, zatoužil po moci, která příslušela výhradně Kristu. {VDV 322.3}<br />
Celé nebe se radovalo, že může zrcadlit slávu svého Stvořitele a oslavovat ho. Všichni<br />
uctívali Boha, všude vládl mír a radost. Do nebeského souladu však rušivě zazněl falešný<br />
tón. V myslích bytostí, pro něž oslava Boha byla tím prvním a nejdůležitějším, vyvolávaly<br />
snahy po sebevyvýšení neblahé předtuchy. Nebeská rada se zprvu snažila Lucifera<br />
přesvědčit. Boží Syn mu představil velikost, dobrotu a spravedlnost Stvořitele, svatost a<br />
neměnnost jeho zákona. Bůh stanovil řád v nebi, a Lucifer by zneuctil svého Stvořitele a<br />
zničil sám sebe, kdyby se tímto řádem neřídil. Avšak varování, vyslovené v nekonečné lásce<br />
a milosti, vyvolalo jen odpor. Lucifer se nechal strhnout žárlivostí ke Kristu a začal jednat<br />
ještě rozhodněji. {VDV 322.4}<br />
Zmocnila se ho pýcha — myslel jen na vlastní slávu, a to živilo jeho touhu po nadvládě.<br />
Pocty, které mu nebešťané prokazovali, nechápal jako Boží dar a nebyl za ně vděčný svému<br />
Stvořiteli. Kochal se ve vlastní nádheře a vznešenosti — jeho snahou bylo vyrovnat<br />
se Bohu. Zástupy nebešťanů ho milovaly a ctily, andělé radostně prováděli jeho příkazy;<br />
Lucifer je koneckonců převyšoval moudrostí i slávou. Božího Syna však uznávali za knížete<br />
nebes, vždyť byl jedno s Otcem v síle a moci. Kristus se podílel na všech Božích plánech,<br />
kdežto Lucifer nebyl do Božích záměrů tak hluboce zasvěcen. „Proč,“ ptal se tento mocný<br />
anděl, „by měl mít Kristus převahu? Proč má vznešenější postavení než já?“ {VDV 322.5}<br />
Opustil své místo v bezprostřední blízkosti Boha a začal mezi anděly zasévat<br />
nespokojenost. Působil tajuplně a skrytě, po určitou dobu skrýval svůj skutečný úmysl<br />
300
Change language