Cirkevni a Státní Militantni

Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest: Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:

newcovenantpublicationsintl
from newcovenantpublicationsintl More from this publisher
07.04.2023 Views

Cirkevni a Státní Militantni Jak mnozí z těch, kdo si říkají křesťané, nedbají na tyto inspirované výpovědi a oslabují své síly v honbě za majetkem a nejnovějšími módními výstřelky. Jiní snižují své lidství stvořené k Božímu obrazu přejídáním se, konzumací alkoholu nebo zálibou v uspokojování tělesných žádostí. A církve, místo aby zlo káraly, mu často ještě napomáhají tím, že povzbuzují touhu po majetku nebo požitcích, aby znovu naplnily své pokladny, protože láska ke Kristu to nedokáže. Kdyby Ježíš přišel dnes do některých církví a zjistil, jaké se tam ve jménu náboženství pořádají hostiny a jak se tam obchoduje, nevyhnal by znesvěcovatele, jako kdysi vyhnal z chrámu penězoměnce? {VDV 310.2} Apoštol Jakub napsal, že moudrost pocházející od Boha je „především čistá“. Jakubův 3,17. Kdyby se setkal s lidmi, kteří berou vzácné Kristovo jméno do úst načichlých tabákem, jejichž dech a tělo jsou prosyceny nepříjemným tabákovým zápachem, kteří jím znečišťují vzduch a nutí všechny kolem sebe, aby vdechovali jed — kdyby se apoštol setkal se zlozvykem tak odporujícím čistotě evangelia, neodsoudil by jej jako „přízemní, smyslný, zotročující“? Kuřáci mohou tvrdit, že jsou plně posvěceni, mohou mluvit o jistotě spasení, Boží slovo však praví, že „tam nevstoupí nic, co znečišťuje“. Zjevení 21,27. {VDV 310.3} „Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě! Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.“ 1. Korintským 6,19.20. Člověk, který ví, že jeho tělo je chrámem Ducha svatého, se nedá zotročit zhoubnými zlozvyky. Jeho síly patří Kristu, který ho vykoupil vlastní krví. Jeho majetek náleží Pánu. Jak by mohl beztrestně mrhat svěřeným majetkem? Lidé, kteří se považují za křesťany, vydávají každoročně obrovské částky na zbytečné a škodlivé požitky, zatímco vnitřně odumírají a stávají se necitliví ke slovu života. Okrádají Boha o desátky a dary, a na zhoubné požitky vynakládají více, než kolik věnují na pomoc chudým nebo pro šíření evangelia. Kdyby všichni, kdo se považují za následovníky Ježíše Krista, byli opravdu posvěceni, bezesporu by si dobře rozmysleli, do čeho vloží své prostředky. Křesťané by pak byli příkladem střídmosti, sebezapření a obětavosti. {VDV 310.4} Svět holduje nestřídmosti a nevázanosti. „Po čem dychtí člověk a co chtějí jeho oči a na čem si v životě zakládá,“ to ovládá lidi. Ježíš však volá své následovníky ke svatosti: „Vyjděte z jejich středu a oddělte se … a ničeho nečistého se nedotýkejte.“ 2. Korintským 6,17. Ve světle Božího slova smíme prohlásit, že posvěcení, které nevede k oproštění se od hříšných zlozvyků a přízemních vášní, není pravé. {VDV 310.5} Lidem, kteří uposlechnou výzvy: „Vyjděte z jejich středu a oddělte se … a ničeho nečistého se nedotýkejte,“ platí Boží slib: „Já vás přijmu a budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů.“ 2. Korintským 6,18. Každý křesťan má právo a povinnost prožít bohaté zkušenosti v náboženských věcech. „Já jsem světlo světa,“ prohlásil Pán Ježíš. „Kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“ Jan 8,12. „Stezka spravedlivých je jak jasné světlo, které svítí stále víc, až je tu den.“ Přísloví 4,18. Každý krok víry a poslušnosti přivádí člověka do užšího spojení se 288

Cirkevni a Státní Militantni Světlem světa, v němž není „nejmenší tmy“. Kristovy následovníky osvěcují paprsky Slunce spravedlnosti a oni mají jeho paprsky odrážet. Jako nás planety učí, že je na nebi velké světlo, jehož záři odrážejí, tak mají křesťané ukazovat, že králem vesmíru je Bůh, který si zaslouží, abychom ho chválili a napodobovali. Právě v jeho následovnících se projeví plody Božího Ducha, čistota a svatost jeho povahy. {VDV 311.1} Život v plnosti Apoštol Pavel v listu Koloským píše o požehnání, které Bůh uděluje svým dětem: „Nepřestáváme za vás v modlitbách prosit, abyste plně, se vší moudrostí a duchovním pochopením poznali jeho vůli. Tak budete svým životem dělat Pánu čest a stále se mu líbit, ve všem ponesete ovoce dobrých skutků, budete růst v poznání Boha, a z moci jeho božské slávy nabudete síly k trpělivosti a radostné vytrvalosti.“ (Koloským 1,9-11) {VDV 311.2} Jindy píše o své touze, aby bratři v Efezu mohli plně poznat velikost výsady být křesťanem. Srozumitelně jim vysvětluje, jak podivuhodnou moc a jakého poznání mohou dosáhnout jako Boží synové a dcery. Mocí Božího Ducha se v nich může „posílit a upevnit vnitřní člověk“, mohou být „zakořeněni a zakotveni v lásce“ a „spolu se všemi bratřími pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka: poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání“. O vrcholné přednosti křesťanů se však apoštol zmiňuje ve své modlitbě, když je nabádá, aby se dali „prostoupit vší plností Boží“. Efezským 3,16- 19. {VDV 311.3} To je vrcholný prožitek, kterého můžeme dosáhnout vírou ve sliby našeho nebeského Otce a za podmínky, že splníme jeho požadavky. Díky zásluhám Ježíše Krista máme přístup k trůnu nekonečné moci. „On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?“ Římanům 8,32. Otec dal Synovi plnost svého Ducha a my smíme mít podíl na této plnosti. Ježíš řekl: „Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!“ Lukáš 11,13. „Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním.“ „Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná.“ Jan 14,14; Jan 16,24. {VDV 311.4} Život křesťana se má vyznačovat pokorou; to ale neznamená, že by se věřící měli utápět ve smutku a sebepodceňování. Každý člověk má žít tak, aby ho Bůh přijal a požehnal mu. Náš nebeský Otec si nepřeje, abychom žili stále s pocitem odsouzení a zármutku. Důkazem pokory není to, že někdo chodí se svěšenou hlavou a se srdcem plným myšlenek zaměřených na sebe. Máme možnost přijít k Pánu Ježíši a dát se jím očistit, pak smíme stát před zákonem beze studu a výčitek svědomí. „Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši.“ Římanům 8,1. {VDV 312.1} Díky Pánu Ježíši se synové Adama, kteří padli do hříchu, stávají „syny Božími“. „On, který posvěcuje, i ti, kdo jsou posvěcováni, jsou z téhož Otce. Proto se nestydí nazývat je svými bratry.“ Židům 2,11. Život křesťana má být životem víry, vítězství a radosti v Bohu. 289

<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />

Světlem světa, v němž není „nejmenší tmy“. Kristovy následovníky osvěcují paprsky Slunce<br />

spravedlnosti a oni mají jeho paprsky odrážet. Jako nás planety učí, že je na nebi velké<br />

světlo, jehož záři odrážejí, tak mají křesťané ukazovat, že králem vesmíru je Bůh, který si<br />

zaslouží, abychom ho chválili a napodobovali. Právě v jeho následovnících se projeví plody<br />

Božího Ducha, čistota a svatost jeho povahy. {VDV 311.1}<br />

Život v plnosti<br />

Apoštol Pavel v listu Koloským píše o požehnání, které Bůh uděluje svým dětem:<br />

„Nepřestáváme za vás v modlitbách prosit, abyste plně, se vší moudrostí a duchovním<br />

pochopením poznali jeho vůli. Tak budete svým životem dělat Pánu čest a stále se mu líbit,<br />

ve všem ponesete ovoce dobrých skutků, budete růst v poznání Boha, a z moci jeho božské<br />

slávy nabudete síly k trpělivosti a radostné vytrvalosti.“ (Koloským 1,9-11) {VDV 311.2}<br />

Jindy píše o své touze, aby bratři v Efezu mohli plně poznat velikost výsady být<br />

křesťanem. Srozumitelně jim vysvětluje, jak podivuhodnou moc a jakého poznání mohou<br />

dosáhnout jako Boží synové a dcery. Mocí Božího Ducha se v nich může „posílit a upevnit<br />

vnitřní člověk“, mohou být „zakořeněni a zakotveni v lásce“ a „spolu se všemi bratřími<br />

pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka: poznat Kristovu lásku, která<br />

přesahuje každé poznání“. O vrcholné přednosti křesťanů se však apoštol zmiňuje ve své<br />

modlitbě, když je nabádá, aby se dali „prostoupit vší plností Boží“. Efezským 3,16-<br />

19. {VDV 311.3}<br />

To je vrcholný prožitek, kterého můžeme dosáhnout vírou ve sliby našeho nebeského<br />

Otce a za podmínky, že splníme jeho požadavky. Díky zásluhám Ježíše Krista máme přístup<br />

k trůnu nekonečné moci. „On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal;<br />

jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?“ Římanům 8,32. Otec dal Synovi plnost svého<br />

Ducha a my smíme mít podíl na této plnosti. Ježíš řekl: „Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte<br />

svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho<br />

prosí!“ Lukáš 11,13. „Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním.“ „Proste a<br />

dostanete, aby vaše radost byla plná.“ Jan 14,14; Jan 16,24. {VDV 311.4}<br />

Život křesťana se má vyznačovat pokorou; to ale neznamená, že by se věřící měli utápět<br />

ve smutku a sebepodceňování. Každý člověk má žít tak, aby ho Bůh přijal a požehnal mu.<br />

Náš nebeský Otec si nepřeje, abychom žili stále s pocitem odsouzení a zármutku. Důkazem<br />

pokory není to, že někdo chodí se svěšenou hlavou a se srdcem plným myšlenek<br />

zaměřených na sebe. Máme možnost přijít k Pánu Ježíši a dát se jím očistit, pak smíme stát<br />

před zákonem beze studu a výčitek svědomí. „Nyní však není žádného odsouzení pro ty,<br />

kteří jsou v Kristu Ježíši.“ Římanům 8,1. {VDV 312.1}<br />

Díky Pánu Ježíši se synové Adama, kteří padli do hříchu, stávají „syny Božími“. „On,<br />

který posvěcuje, i ti, kdo jsou posvěcováni, jsou z téhož Otce. Proto se nestydí nazývat je<br />

svými bratry.“ Židům 2,11. Život křesťana má být životem víry, vítězství a radosti v Bohu.<br />

289

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!