Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest: Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Cirkevni a Státní Militantni 27. Kapitola — Cesta k plnému životu Všude tam, kde lidé věrně hlásali Boží slovo, se dostavily výsledky, které potvrdily jeho nebeský původ. Duch svatý provázel poselství Božích služebníků a slovo mělo mocný účinek, pohnulo svědomím hříšníků. „Pravé světlo, které osvěcuje každého člověka,“ ozářilo tajné kouty jejich nitra, odhalilo tajné hříchy. Ve své mysli a srdci byli usvědčeni — dolehlo na ně vědomí hříchu, spravedlnosti a nadcházejícího soudu. Uvědomili si, jak spravedlivý je Hospodin, a prožívali hrůzu při pomyšlení, že by se tak hříšní a nečistí měli postavit před toho, který zkoumá lidská srdce. V úzkosti volali: „Kdo nás vysvobodí z tohoto těla smrti?“ Když se pak seznámili s golgotským křížem a nezměrnou obětí za hříchy lidstva, pochopili, že pouze zásluhy Ježíše Krista mohou odčinit jejich přestoupení, jen ony mohou smířit člověka s Bohem. S vírou a pokorou přijali Božího Beránka, který snímá hříchy světa. Jen díky krvi Pána Ježíše získali odpuštění svých hříchů. {VDV 302.1} Tito lidé projevili skutečné ovoce pokání. Uvěřili, dali se pokřtít a začali nový život — jako nová stvoření v Kristu Ježíši; ne aby žili jako dříve podle svých hříšných sklonů, ale aby vírou v Božího Syna žili podle jeho vzoru, napodobovali jeho povahu a očišťovali se tak, aby byli čistí jako on. To, co kdysi nenáviděli, začali nyní milovat, co jim bylo kdysi příjemné, začali si nyní ošklivit. Pýchu a panovačnost nahradila pokora a laskavost, namísto ješitnosti a domýšlivosti se dostavila skromnost a zdrženlivost. Z bezvěrců se stávali lidé zbožní, z opilců abstinenti, ze zhýralců lidé ctnostní. Odložili marnosti světa. Už nehledali „vnější ozdoby — splétání vlasů, ověšování se zlatem, střídání oděvů — nýbrž to, co je skryto v srdci a co je nepomíjitelné: tichého a pokorného ducha; to je před Bohem převzácné.“ 1. Petrův 3,3.4. {VDV 302.2} Probuzenecká hnutí vedla k důkladnému sebezpytování a k pokoře. Vyznačovala se vážnými, naléhavými výzvami k hříšníkům a vřelým soucitem k lidem vykoupeným Ježíšovou krví. Muži i ženy se modlili a prosili Boha, aby je zachránil. Nejzřetelnější výsledky takovýchto hnutí se projevily u lidí, kteří se nebáli sebezapření a obětí, ale naopak je těšilo a považovali si za čest, že mohou snášet výsměch a soužení pro Ježíše Krista. Změna nastala také v životě formálních křesťanů. Vliv skutečných Kristových následovníků tak prospíval celé společnosti, ve které žili. „Shromažďovali s Kristem“ a „zasévali s Duchem svatým“, aby sklidili věčný život. {VDV 302.3} Mohlo se o nich říci: „Zármutek je vedl k pokání… Zármutek podle Boží vůle působí pokání ke spáse, a toho není proč litovat, zármutek po způsobu světa však působí smrt. Pohleďte, k čemu vás vedl tento zármutek podle Boží vůle: jakou ve vás vzbudil opravdovost, jakou ochotu k omluvě, jaké znepokojení, jakou bázeň, jakou touhu, jakou horlivost, jakou snahu potrestat viníka! Tím vším jste prokázali, že jste se v té věci zachovali správně.“ 2. Korintským 7,9-11. {VDV 303.1} 280
Cirkevni a Státní Militantni To je výsledek působení Božího Ducha. Jediným důkazem skutečného pokání je náprava života. Teprve když člověk splní, co slíbil, když vrátí, co ukradl, když vyzná své hříchy a začne milovat Boha a své bližní, tehdy může mít hříšník jistotu, že se smířil s Bohem. Takové výsledky se v minulosti vždy projevily jako následek náboženského obrození a svědčí o tom, že náboženská probuzení Bůh požehnal pro záchranu člověka a pro pozvednutí lidstva. {VDV 303.2} Povrchní zbožnost Mnohá probuzenecká hnutí moderní doby se však zásadně liší od projevů Boží milosti, které v dřívějších dobách provázely působení hlasatelů evangelia. Je sice pravda, že vyvolávají značný ohlas — mnozí o sobě prohlašují, že prožili obrácení, církve zaznamenávají přírůstek členů. Dlouhodobé výsledky nás však neopravňují k domněnce, že přinesla odpovídající rozvoj skutečného duchovního života. Světlo, které nakrátko vzplane, brzy opět uhasne a zanechá po sobě ještě větší temnotu, než jaká byla předtím. {VDV 303.3} Populární probuzenecká hnutí často působí na obrazotvornost, a to tím, že probouzejí v lidech emoce a snaží se uspokojit jejich touhu po něčem novém a vzrušujícím. Tímto způsobem obrácení lidé však příliš netouží po biblické pravdě, ani se nijak zvlášť nezajímají o svědectví proroků a apoštolů. Bohoslužba pro ně není přitažlivá, pokud neobsahuje něco vzrušujícího; poselství, jež se dovolává střízlivého rozumu, na ně nepůsobí. Nezajímají se o prostá varování Božího slova, která se přímo dotýkají jejich věčného života. {VDV 303.4} Nejvyšším životním zájmem každého opravdově obráceného je vztah k Bohu a k věčným hodnotám. Kde je však v dnešních církvích opravdová oddanost Bohu? Nově obrácení lidé neodkládají svou pýchu, ani lásku ke světu. Nejsou o nic ochotnější zapřít se, vzít na sebe svůj kříž a následovat milujícího a pokorného Ježíše, než byli před svým obrácením. Náboženství se pro nevěřící a pochybovače stalo předmětem posměchu, protože mnoho vyznavačů křesťanství neví nic o jeho zásadách. Z mnoha církví se téměř vytratila síla zbožnosti. Myšlenky na Boha vytlačily církevní výlety, divadelní představení, krásné budovy, snaha o okázalost. Majetek, bohatství a světské záležitosti zaměstnávají lidi do té míry, že si jen stěží povšimnou věcí věčného zájmu. {VDV 303.5} Navzdory všeobecnému úpadku víry a zbožnosti jsou v těchto církvích stále ještě praví následovníci Ježíše Krista. Dříve než na zem dopadnou konečné Boží soudy, dojde mezi Božím lidem k takovému oživení původní zbožnosti, jaké se neprojevilo od doby apoštolů. Na Boží lid sestoupí Boží Duch a moc a mnozí se oddělí od těch církví, v nichž láska ke světu potlačila lásku k Bohu a jeho slovu. Duchovní i členové těchto církví radostně přijmou velké pravdy, které nechal hlásat Bůh, aby se lidé připravili na druhý Kristův příchod. Nepřítel spasení by ovšem toto dílo rád zmařil; a dříve než přijde doba pro toto hnutí, pokusí se je napodobit. V církvích, které dostane pod svou klamnou moc, vzbudí dojem, že na ně Bůh seslal své požehnání a projeví se něco, co budou považovat za velké náboženské 281
- Page 237 and 238: Cirkevni a Státní Militantni př
- Page 239 and 240: Cirkevni a Státní Militantni Hosp
- Page 241 and 242: Cirkevni a Státní Militantni stal
- Page 243 and 244: Cirkevni a Státní Militantni Př
- Page 245 and 246: Cirkevni a Státní Militantni 22.
- Page 247 and 248: Cirkevni a Státní Militantni poci
- Page 249 and 250: Cirkevni a Státní Militantni Zdro
- Page 251 and 252: Cirkevni a Státní Militantni pror
- Page 253 and 254: Cirkevni a Státní Militantni Pět
- Page 255 and 256: Cirkevni a Státní Militantni neop
- Page 257 and 258: Cirkevni a Státní Militantni fana
- Page 259 and 260: Cirkevni a Státní Militantni Jedi
- Page 261 and 262: Cirkevni a Státní Militantni tře
- Page 263 and 264: Cirkevni a Státní Militantni modl
- Page 265 and 266: Cirkevni a Státní Militantni 24.
- Page 267 and 268: Cirkevni a Státní Militantni milo
- Page 269 and 270: Cirkevni a Státní Militantni Tepr
- Page 271 and 272: Cirkevni a Státní Militantni 25.
- Page 273 and 274: Cirkevni a Státní Militantni Pose
- Page 275 and 276: Cirkevni a Státní Militantni jej
- Page 277 and 278: Cirkevni a Státní Militantni Kdy
- Page 279 and 280: Cirkevni a Státní Militantni druh
- Page 281 and 282: Cirkevni a Státní Militantni Pose
- Page 283 and 284: Cirkevni a Státní Militantni Zapo
- Page 285 and 286: Cirkevni a Státní Militantni pou
- Page 287: Cirkevni a Státní Militantni Kdys
- Page 291 and 292: Cirkevni a Státní Militantni Mnoz
- Page 293 and 294: Cirkevni a Státní Militantni vša
- Page 295 and 296: Cirkevni a Státní Militantni posv
- Page 297 and 298: Cirkevni a Státní Militantni Svě
- Page 299 and 300: Cirkevni a Státní Militantni 28.
- Page 301 and 302: Cirkevni a Státní Militantni Soud
- Page 303 and 304: Cirkevni a Státní Militantni pros
- Page 305 and 306: Cirkevni a Státní Militantni tím
- Page 307 and 308: Cirkevni a Státní Militantni 29.
- Page 309 and 310: Cirkevni a Státní Militantni pře
- Page 311 and 312: Cirkevni a Státní Militantni při
- Page 313 and 314: Cirkevni a Státní Militantni Teď
- Page 315 and 316: Cirkevni a Státní Militantni 30.
- Page 317 and 318: Cirkevni a Státní Militantni spor
- Page 319 and 320: Cirkevni a Státní Militantni 31.
- Page 321 and 322: Cirkevni a Státní Militantni vše
- Page 323 and 324: Cirkevni a Státní Militantni 32.
- Page 325 and 326: Cirkevni a Státní Militantni je t
- Page 327 and 328: Cirkevni a Státní Militantni nejp
- Page 329 and 330: Cirkevni a Státní Militantni pak
- Page 331 and 332: Cirkevni a Státní Militantni 33.
- Page 333 and 334: Cirkevni a Státní Militantni člo
- Page 335 and 336: Cirkevni a Státní Militantni Amn
- Page 337 and 338: Cirkevni a Státní Militantni vin
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
27. Kapitola — Cesta k plnému životu<br />
Všude tam, kde lidé věrně hlásali Boží slovo, se dostavily výsledky, které potvrdily jeho<br />
nebeský původ. Duch svatý provázel poselství Božích služebníků a slovo mělo mocný<br />
účinek, pohnulo svědomím hříšníků. „Pravé světlo, které osvěcuje každého člověka,“<br />
ozářilo tajné kouty jejich nitra, odhalilo tajné hříchy. Ve své mysli a srdci byli usvědčeni —<br />
dolehlo na ně vědomí hříchu, spravedlnosti a nadcházejícího soudu. Uvědomili si, jak<br />
spravedlivý je Hospodin, a prožívali hrůzu při pomyšlení, že by se tak hříšní a nečistí měli<br />
postavit před toho, který zkoumá lidská srdce. V úzkosti volali: „Kdo nás vysvobodí z<br />
tohoto těla smrti?“ Když se pak seznámili s golgotským křížem a nezměrnou obětí za hříchy<br />
lidstva, pochopili, že pouze zásluhy Ježíše Krista mohou odčinit jejich přestoupení, jen ony<br />
mohou smířit člověka s Bohem. S vírou a pokorou přijali Božího Beránka, který snímá<br />
hříchy světa. Jen díky krvi Pána Ježíše získali odpuštění svých hříchů. {VDV 302.1}<br />
Tito lidé projevili skutečné ovoce pokání. Uvěřili, dali se pokřtít a začali nový život —<br />
jako nová stvoření v Kristu Ježíši; ne aby žili jako dříve podle svých hříšných sklonů, ale<br />
aby vírou v Božího Syna žili podle jeho vzoru, napodobovali jeho povahu a očišťovali se<br />
tak, aby byli čistí jako on. To, co kdysi nenáviděli, začali nyní milovat, co jim bylo kdysi<br />
příjemné, začali si nyní ošklivit. Pýchu a panovačnost nahradila pokora a laskavost, namísto<br />
ješitnosti a domýšlivosti se dostavila skromnost a zdrženlivost. Z bezvěrců se stávali lidé<br />
zbožní, z opilců abstinenti, ze zhýralců lidé ctnostní. Odložili marnosti světa. Už nehledali<br />
„vnější ozdoby — splétání vlasů, ověšování se zlatem, střídání oděvů — nýbrž to, co je<br />
skryto v srdci a co je nepomíjitelné: tichého a pokorného ducha; to je před Bohem<br />
převzácné.“ 1. Petrův 3,3.4. {VDV 302.2}<br />
Probuzenecká hnutí vedla k důkladnému sebezpytování a k pokoře. Vyznačovala se<br />
vážnými, naléhavými výzvami k hříšníkům a vřelým soucitem k lidem vykoupeným<br />
Ježíšovou krví. Muži i ženy se modlili a prosili Boha, aby je zachránil. Nejzřetelnější<br />
výsledky takovýchto hnutí se projevily u lidí, kteří se nebáli sebezapření a obětí, ale naopak<br />
je těšilo a považovali si za čest, že mohou snášet výsměch a soužení pro Ježíše Krista.<br />
Změna nastala také v životě formálních křesťanů. Vliv skutečných Kristových následovníků<br />
tak prospíval celé společnosti, ve které žili. „Shromažďovali s Kristem“ a „zasévali s<br />
Duchem svatým“, aby sklidili věčný život. {VDV 302.3}<br />
Mohlo se o nich říci: „Zármutek je vedl k pokání… Zármutek podle Boží vůle působí<br />
pokání ke spáse, a toho není proč litovat, zármutek po způsobu světa však působí smrt.<br />
Pohleďte, k čemu vás vedl tento zármutek podle Boží vůle: jakou ve vás vzbudil<br />
opravdovost, jakou ochotu k omluvě, jaké znepokojení, jakou bázeň, jakou touhu, jakou<br />
horlivost, jakou snahu potrestat viníka! Tím vším jste prokázali, že jste se v té věci<br />
zachovali správně.“ 2. Korintským 7,9-11. {VDV 303.1}<br />
280