Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
zesnuli v pokoji a jistotě — i když světili neděli. Jestliže měli pravdu, máme ji i my.<br />
Zachováváním soboty bychom se odlišili od světa a neměli bychom pak na něj vliv. Co<br />
zmůže malá skupinka lidí, kteří světí sedmý den týdne — sobotu, proti celému světu, který<br />
zachovává neděli?“ Podobnými argumenty se kdysi pokoušeli Židé ospravedlnit své<br />
odmítnutí Ježíše Krista. Bůh přijímal jejich otce na základě přinášených obětí, proč by jejich<br />
děti nemohly dosáhnout spasení stejným způsobem? Podobně v době Luthera namítali<br />
stoupenci papežství, že praví křesťané zesnuli v katolické víře, a proto katolické náboženství<br />
stačí ke spasení. Takové argumenty jsou ovšem účinnou překážkou jakéhokoli pokroku v<br />
náboženských otázkách. {VDV 297.2}<br />
Mnozí namítali, že zachovávání neděle patří mezi zavedené křesťanské nauky, rozšířenou<br />
a po mnoho staletí udržovanou tradici církve. Proti této námitce stojí však argument, že<br />
zachovávání soboty je mnohem starší a rozšířenější — je stejně staré jako svět sám.<br />
Potvrdili je andělé i samotný Bůh. Když byly položeny základy země, když jitřní hvězdy<br />
společně plesaly a všichni Boží synové propukli v hlahol, tehdy byl položen základ soboty<br />
(Jób 38,6.7; 1. Mojžíšova 2,1-3). Toto zřízení od nás právem vyžaduje úctu. Nezavedla je<br />
lidská autorita, nevychází z lidských tradic; ustanovil je „Věkovitý“ — nařídil je svým<br />
věčným slovem. {VDV 297.3}<br />
Když se lidé začali zajímat o obnovu sobotního odpočinku, oblíbení kazatelé převraceli<br />
Boží slovo a vykládali je tak, aby zvídavé zájemce co nejvíce uchlácholili. Ti, kdo sami<br />
nestudovali Písmo, se spokojili s názory, které odpovídaly jejich přáním; mnozí se snažili<br />
pravdu překonat sofistikou, názory a tradicemi otců a autoritou církve. Její obhájci naproti<br />
tomu používali k doložení platnosti čtvrtého přikázání jen Bibli. Skromní lidé, vyzbrojeni<br />
pouze slovem pravdy, odolávali útokům vzdělanců. Ti byli zlostí bez sebe a nestačili se<br />
divit, když zjistili, že proti prostým a přímým důkazům lidí, kteří se vyznají spíše v Písmu<br />
než v intelektuálních kličkách, jsou se svou výřečností v koncích. {VDV 297.4}<br />
Protože neměli důkazy z Bible, lpěli mnozí na svých argumentech s velkou zarputilostí;<br />
jako by zapomněli, že stejné argumenty použili kdysi jiní odpůrci proti Kristu a jeho<br />
apoštolům: „Proč nauku o sobotě nepřijali naši velikáni? Jen málo lidí věří tomu, čemu<br />
věříte vy. Není přece možné, abyste vy měli pravdu a všichni učenci světa aby se<br />
mýlili.“ {VDV 297.5}<br />
Všechny podobné argumenty vyvrací Písmo a poznání, jak Pán jednal ve všech dobách se<br />
svým lidem. Bůh působí prostřednictvím lidí, kteří slyší jeho hlas, jsou poslušní a — pokud<br />
je to třeba — dokáží říkat i nepříjemné pravdy a nebojí se vytknout všeobecně rozšířené<br />
hříchy. Bůh málokdy vybírá učené a vysoce postavené muže za vůdce reformních hnutí,<br />
protože tito lidé věří svým vyznáním, teoriím a teologickým systémům, a necítí potřebu učit<br />
se od Boha. Pouze ti, kdo jsou osobně spojeni se Zdrojem moudrosti, mohou pochopit a<br />
vykládat Písmo. Někdy Bůh povolává k hlásání pravdy muže s nízkým školním vzděláním<br />
ne snad proto, že jsou nevzdělaní, ale proto, že nejsou ješitní a domýšliví, a dají se Bohem<br />
276
Change language