Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest: Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Cirkevni a Státní Militantni 26. Kapitola — Obránci pravdy Obnovu zachovávání soboty, ke které má dojít v době konce, předpovídá prorok Izaiáš: „Toto praví Hospodin: Dodržujte právo, jednejte spravedlivě, protože má spása se už přiblížila, už se zjevuje má spravedlnost. Blaze člověku, který tak jedná, lidskému synu, který se toho drží a dbá na to, aby neznesvěcoval den odpočinku, který se má na pozoru, aby jeho ruka neučinila nic zlého.“ „Těm z cizinců, kteří se připojili k Hospodinu, aby mu sloužili a z lásky k jeho jménu se stali jeho služebníky, praví: Všechny, kdo dbají na to, aby neznesvěcovali den odpočinku, kdo se pevně drží mé smlouvy, přivedu na svou svatou horu a ve svém domě modlitby je oblažím radostí.“ Izajáš 56,1.2.6.7. {VDV 295.1} Tato slova se vztahují na křesťanský věk, vyplývá to z kontextu: Hospodin „shromažďuje zahnané z Izraele. Shromáždím k němu ještě další, k těm, kteří už k němu byli shromážděni.“ Izajáš 56,8. Text naznačuje shromažďování pohanů prostřednictvím hlásání evangelia a vyslovuje požehnání pro ty, kdo budou zachovávat sobotu. Závaznost čtvrtého přikázání platí i po ukřižování, vzkříšení a nanebevstoupení Ježíše Krista, a to až do doby, kdy budou Kristovi služebníci kázat všem národům radostnou zvěst evangelia. {VDV 295.2} Pán prostřednictvím proroka Izaiáše přikazuje: „Zavaž svědectví a zapečeť zákon mezi mými učedníky.“ Izajáš 8,16. Pečeť Božího zákona se nachází ve čtvrtém přikázání. Je to jediné ze všech deseti přikázání, které uvádí jméno i titul Zákonodárce. Představuje ho jako Stvořitele nebe i země a ukazuje, že proto Bohu náleží přede vším ostatním naše úcta a uctívání. Kromě tohoto údaje Desatero neuvádí nic, co by ukazovalo totožnost Zákonodárce. Když papežství změnilo sobotu, odstranilo tím z Božího zákona pečeť. Pán Ježíš vyzývá své následovníky, aby ji obnovili tím, že vyvýší sobotu čtvrtého přikázání na místo, které jí náleží jako památníku Stvořitele a symbolu jeho moci. {VDV 295.3} „K zákonu a svědectví!“ Setkáváme se s mnoha vzájemně si odporujícími naukami a teoriemi, Boží zákon je však jediné neomylné pravidlo, kterým máme měřit všechny názory, nauky a teorie. Proto prorok napsal: „Což oni neříkají takové slovo, že mu z něho nevzejde jitřní záře?“ Izajáš 8,20. {VDV 295.4} Bůh přikazuje: „Volej z plna hrdla, bez zábran! Rozezvuč svůj hlas jako polnici! Mému lidu ohlas jeho nevěrnost, domu Jákobovu jeho hříchy.“ Ne bezbožný svět, ale ti, které Pán považuje za svůj lid, mají být káráni za své přestupky. Dále Pán přikazuje: „Den co den se mne dotazují, chtějí poznat moje cesty jako pronárod, jenž koná spravedlnost a řád svého Boha neopouští.“ Izajáš 58,1.2. Prorok hovoří o lidech, kteří se pokládají za spravedlivé a okázale dávají najevo horlivost pro Boží věc. Přísné a vážné pokárání od toho, kdo zná jejich srdce, však dokazuje, že nerespektují Boží přikázání. {VDV 296.1} 274
Cirkevni a Státní Militantni Zapomenuté přikázání Prorok mluví o zapomenutém přikázání: „Co bylo od věků v troskách, vybudují ti, kdo z tebe vzejdou, opět postavíš, co založila minulá pokolení. Nazvou tě tím, jenž zazdívá trhliny a obnovuje stezky k sídlům. Jestliže v den odpočinku upustíš od svých pochůzek, od prosazování svých zálib v můj svatý den, nazveš-li den odpočinku rozkošným, svatý den Hospodinův přeslavným, budeš-li jej slavit tak, že se vzdáš svých cest, že přestaneš hovět svým zálibám a nepovedeš plané řeči, tu nalezneš rozkoš v Hospodinu.“ Izajáš 58,12-14. Toto proroctví se také vztahuje na naši dobu. Římská církev změnila sobotu na neděli, a tím narušila Boží zákon. Nastal však čas, aby toto Boží ustanovení bylo obnoveno. Má být obnoveno to, co leželo po mnoho generací v troskách. {VDV 296.2} Sobotu, kterou Stvořitel obdařil pokojem a požehnáním, zachovával už Adam v rajské zahradě před pádem do hříchu. Zachovával ji také po pádu do hříchu, když musel jako kajícník odejít z původního šťastného domova. Zachovávali ji všichni patriarchové od Ábela po spravedlivého Noema, Abrahama a Jákoba. Když se vyvolený národ dostal do egyptského otroctví, ztratili mnozí Izraelci v pohanském prostředí povědomí o Božím zákonu. Když je však Pán vysvobodil, oznámil slavnostně svůj zákon celému shromáždění, aby všichni znali jeho vůli, trvale mu prokazovali úctu a poslouchali ho. {VDV 296.3} Od onoho dne až dodnes se udržela známost Božího zákona a vždy se našli lidé, kteří zachovávali sobotu podle čtvrtého přikázání. I když se „člověku hříchu“ podařilo pošlapat Boží svatý den, přesto i v době jeho nadvlády zůstali na skrytých místech věrní lidé, kteří sobotu zachovávali. Od dob reformace se v každé generaci našli lidé, kteří ji světili. Navzdory častému posměchu a pronásledování stále svědčili o neměnnosti Božího zákona, o závazku zachovávat sobotu, připomínku stvoření. {VDV 296.4} Tyto skutečnosti, o nichž mluví kniha Zjevení ve 14. kapitole v souvislosti s „věčným evangeliem“, budou charakteristické pro Kristovu církev v době před jeho příchodem. Výsledkem hlásání poselství tří andělů je „vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši.“ Zjevení 14,12. Apoštol Jan viděl bezprostředně po ohlášení tohoto poselství Syna člověka, který přicházel ve slávě sklidit žeň země. {VDV 296.5} Byly to chvíle radosti a úžasu, když věřící, kteří přijali učení o svatyni a o neměnnosti Božího zákona, poznali krásu a soulad soustavy poznaných pravd. Přáli si, aby to, co jim bylo tak vzácné, poznali všichni křesťané, a pevně věřili, že to radostně přijmou. Nicméně pravdy, které se neslučovaly s tím, co svět uznával, mnozí z těch, kteří sami sebe označovali za Kristovy následovníky, nepřijali. Poslušnost čtvrtého přikázání vyžadovala oběť, před kterou většina lidí ucouvla. {VDV 297.1} Argumenty odpůrců soboty Proti požadavku zachovávat sobotu vyrukovali mnozí s velice přízemními námitkami. Říkali: „Vždycky jsme zachovávali neděli, naši otcové ji světili a mnozí dobří a zbožní lidé 275
- Page 231 and 232: Cirkevni a Státní Militantni vlas
- Page 233 and 234: Cirkevni a Státní Militantni Ukaz
- Page 235 and 236: Cirkevni a Státní Militantni 21.
- Page 237 and 238: Cirkevni a Státní Militantni př
- Page 239 and 240: Cirkevni a Státní Militantni Hosp
- Page 241 and 242: Cirkevni a Státní Militantni stal
- Page 243 and 244: Cirkevni a Státní Militantni Př
- Page 245 and 246: Cirkevni a Státní Militantni 22.
- Page 247 and 248: Cirkevni a Státní Militantni poci
- Page 249 and 250: Cirkevni a Státní Militantni Zdro
- Page 251 and 252: Cirkevni a Státní Militantni pror
- Page 253 and 254: Cirkevni a Státní Militantni Pět
- Page 255 and 256: Cirkevni a Státní Militantni neop
- Page 257 and 258: Cirkevni a Státní Militantni fana
- Page 259 and 260: Cirkevni a Státní Militantni Jedi
- Page 261 and 262: Cirkevni a Státní Militantni tře
- Page 263 and 264: Cirkevni a Státní Militantni modl
- Page 265 and 266: Cirkevni a Státní Militantni 24.
- Page 267 and 268: Cirkevni a Státní Militantni milo
- Page 269 and 270: Cirkevni a Státní Militantni Tepr
- Page 271 and 272: Cirkevni a Státní Militantni 25.
- Page 273 and 274: Cirkevni a Státní Militantni Pose
- Page 275 and 276: Cirkevni a Státní Militantni jej
- Page 277 and 278: Cirkevni a Státní Militantni Kdy
- Page 279 and 280: Cirkevni a Státní Militantni druh
- Page 281: Cirkevni a Státní Militantni Pose
- Page 285 and 286: Cirkevni a Státní Militantni pou
- Page 287 and 288: Cirkevni a Státní Militantni Kdys
- Page 289 and 290: Cirkevni a Státní Militantni To j
- Page 291 and 292: Cirkevni a Státní Militantni Mnoz
- Page 293 and 294: Cirkevni a Státní Militantni vša
- Page 295 and 296: Cirkevni a Státní Militantni posv
- Page 297 and 298: Cirkevni a Státní Militantni Svě
- Page 299 and 300: Cirkevni a Státní Militantni 28.
- Page 301 and 302: Cirkevni a Státní Militantni Soud
- Page 303 and 304: Cirkevni a Státní Militantni pros
- Page 305 and 306: Cirkevni a Státní Militantni tím
- Page 307 and 308: Cirkevni a Státní Militantni 29.
- Page 309 and 310: Cirkevni a Státní Militantni pře
- Page 311 and 312: Cirkevni a Státní Militantni při
- Page 313 and 314: Cirkevni a Státní Militantni Teď
- Page 315 and 316: Cirkevni a Státní Militantni 30.
- Page 317 and 318: Cirkevni a Státní Militantni spor
- Page 319 and 320: Cirkevni a Státní Militantni 31.
- Page 321 and 322: Cirkevni a Státní Militantni vše
- Page 323 and 324: Cirkevni a Státní Militantni 32.
- Page 325 and 326: Cirkevni a Státní Militantni je t
- Page 327 and 328: Cirkevni a Státní Militantni nejp
- Page 329 and 330: Cirkevni a Státní Militantni pak
- Page 331 and 332: Cirkevni a Státní Militantni 33.
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
26. Kapitola — Obránci pravdy<br />
Obnovu zachovávání soboty, ke které má dojít v době konce, předpovídá prorok Izaiáš:<br />
„Toto praví Hospodin: Dodržujte právo, jednejte spravedlivě, protože má spása se už<br />
přiblížila, už se zjevuje má spravedlnost. Blaze člověku, který tak jedná, lidskému synu,<br />
který se toho drží a dbá na to, aby neznesvěcoval den odpočinku, který se má na pozoru, aby<br />
jeho ruka neučinila nic zlého.“ „Těm z cizinců, kteří se připojili k Hospodinu, aby mu<br />
sloužili a z lásky k jeho jménu se stali jeho služebníky, praví: Všechny, kdo dbají na to, aby<br />
neznesvěcovali den odpočinku, kdo se pevně drží mé smlouvy, přivedu na svou svatou horu<br />
a ve svém domě modlitby je oblažím radostí.“ Izajáš 56,1.2.6.7. {VDV 295.1}<br />
Tato slova se vztahují na křesťanský věk, vyplývá to z kontextu: Hospodin „shromažďuje<br />
zahnané z Izraele. Shromáždím k němu ještě další, k těm, kteří už k němu byli<br />
shromážděni.“ Izajáš 56,8. Text naznačuje shromažďování pohanů prostřednictvím hlásání<br />
evangelia a vyslovuje požehnání pro ty, kdo budou zachovávat sobotu. Závaznost čtvrtého<br />
přikázání platí i po ukřižování, vzkříšení a nanebevstoupení Ježíše Krista, a to až do doby,<br />
kdy budou Kristovi služebníci kázat všem národům radostnou zvěst evangelia. {VDV<br />
295.2}<br />
Pán prostřednictvím proroka Izaiáše přikazuje: „Zavaž svědectví a zapečeť zákon mezi<br />
mými učedníky.“ Izajáš 8,16. Pečeť Božího zákona se nachází ve čtvrtém přikázání. Je to<br />
jediné ze všech deseti přikázání, které uvádí jméno i titul Zákonodárce. Představuje ho jako<br />
Stvořitele nebe i země a ukazuje, že proto Bohu náleží přede vším ostatním naše úcta a<br />
uctívání. Kromě tohoto údaje Desatero neuvádí nic, co by ukazovalo totožnost Zákonodárce.<br />
Když papežství změnilo sobotu, odstranilo tím z Božího zákona pečeť. Pán Ježíš vyzývá své<br />
následovníky, aby ji obnovili tím, že vyvýší sobotu čtvrtého přikázání na místo, které jí<br />
náleží jako památníku Stvořitele a symbolu jeho moci. {VDV 295.3}<br />
„K zákonu a svědectví!“ Setkáváme se s mnoha vzájemně si odporujícími naukami a<br />
teoriemi, Boží zákon je však jediné neomylné pravidlo, kterým máme měřit všechny názory,<br />
nauky a teorie. Proto prorok napsal: „Což oni neříkají takové slovo, že mu z něho nevzejde<br />
jitřní záře?“ Izajáš 8,20. {VDV 295.4}<br />
Bůh přikazuje: „Volej z plna hrdla, bez zábran! Rozezvuč svůj hlas jako polnici! Mému<br />
lidu ohlas jeho nevěrnost, domu Jákobovu jeho hříchy.“ Ne bezbožný svět, ale ti, které Pán<br />
považuje za svůj lid, mají být káráni za své přestupky. Dále Pán přikazuje: „Den co den se<br />
mne dotazují, chtějí poznat moje cesty jako pronárod, jenž koná spravedlnost a řád svého<br />
Boha neopouští.“ Izajáš 58,1.2. Prorok hovoří o lidech, kteří se pokládají za spravedlivé a<br />
okázale dávají najevo horlivost pro Boží věc. Přísné a vážné pokárání od toho, kdo zná<br />
jejich srdce, však dokazuje, že nerespektují Boží přikázání. {VDV 296.1}<br />
274