Cirkevni a Státní Militantni

Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest: Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:

newcovenantpublicationsintl
from newcovenantpublicationsintl More from this publisher
07.04.2023 Views

Cirkevni a Státní Militantni každé hodině obracet k nižší složce své povahy, aby se přimělo nemluvit o pravdě, a sklonit se před mocí odpadlictví. Neprožil něco podobného už Řím? Neprožíváme stejný vývoj jako římská církev? Jaký máme výhled? Další všeobecný koncil. Světové církevní shromáždění. Evangelickou alianci a univerzální vyznání víry.“ (Kázání „The Bible a Sufficent Creed“, pronesené ve Fort Wayne, Indiana, dne 22. února 1846) Až k tomu všemu dojde, bude scházet už jen krok, aby se naprostá jednota prosadila násilím. {VDV 291.1} Až se přední církve Spojených států sjednotí v těch bodech věrouky, které stejně zachovávají, a ovlivní stát, aby prosadil jejich nařízení a podpořil jejich ustanovení, tehdy protestantská Amerika vytvoří obraz římské církevní vlády, jehož nevyhnutelným výsledkem bude zavedení civilních trestů pro lidi, kteří se nepodvolí. {VDV 291.2} Šelma se dvěma rohy „nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména.“ Zjevení 13,16.17. Varování třetího anděla zní: „Kdo kleká před šelmou a před její sochou, kdo přijímá její cejch na čelo či na ruku, bude pít víno Božího rozhorlení…“ „Šelma“, o které mluví toto varování — k jejímuž uctívání nutí dvourohá šelma —, je první šelma podobná levhartovi ze Zjevení 13. kapitoly, to znamená papežství. „Socha (obraz) šelmy“ představuje onu formu odpadlého protestantismu, která vznikne, až budou protestantské církve hledat pomoc státu k prosazování své věrouky. Zbývá ještě vysvětlit termín „cejch šelmy“. {VDV 291.3} Cejch šelmy Proroctví varuje před uctíváním šelmy a její sochy (obrazu) a pak říká: „Zde se ukáže vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši.“ Zjevení 14,12. Protože lidé, kteří zachovávají Boží přikázání, jsou líčeni jako protiklad těch, kdo uctívají šelmu, její sochu (obraz) a přijímají její cejch, vyplývá z toho, že zachovávání Božího zákona na jedné straně a jeho nerespektování na druhé straně rozliší ctitele Boha a ctitele šelmy. {VDV 291.4} Zvláštním poznávacím znamením šelmy, a tím také její sochy (obrazu), je přestupování Božích přikázání. O malém rohu, neboli o papežství, prorok Daniel napsal: „Bude se snažit změnit doby a zákon.“ Daniel 7,25. Apoštol Pavel označuje stejnou mocnost slovy „člověk hříchu“, který se bude vyvyšovat nad Boha. Jedno proroctví doplňuje druhé. Jedině tím, že změnilo Boží zákon, mohlo se papežství vyvyšovat nad Boha. Kdo bude vědomě zachovávat takto změněný zákon, bude vzdávat nejvyšší poctu moci, která změnu provedla. Poslušnost papežských zákonů bude znamením věrnosti papeži namísto věrnosti Bohu. {VDV 291.5} Papežství se pokusilo změnit Boží zákon. Druhé přikázání, které zakazuje uctívání obrazů a soch, ze zákona vypustilo a čtvrté přikázání pozměnilo tak, že nařizuje zachovávat první den v týdnu — neděli — místo sedmého dne, soboty. Obhájci papežství však tvrdí, že 270

Cirkevni a Státní Militantni druhé přikázání vypustili proto, že je obsaženo už v prvním přikázání, a je tedy zbytečné. Snaží se všechny přesvědčit, že vykládají zákon přesně tak, jak Bůh chtěl, abychom mu rozuměli. Podle nich to přece nemůže být změna předpověděná prorokem. Prorok však mluví o úmyslné, záměrné změně: „Bude se snažit změnit doby a zákon.“ Změna čtvrtého přikázání odpovídá přesně prorocké formulaci. Takovou změnu provedla pouze římská církev. Tím se papežská moc zjevně vyvýšila nad Boha. {VDV 292.1} Ty, kdo uctívají Boha, bude možné poznat především podle toho, že zachovávají čtvrté přikázání; právě to je znamením stvořitelské Boží moci a svědectvím, že Bůh má právo na to, aby ho člověk uctíval. Ctitelé šelmy se naopak budou vyznačovat tím, že se budou snažit odstranit tento památník Stvořitele a budou vyvyšovat ustanovení Říma. Právě v otázce neděle papežství poprvé začalo prosazovat své opovážlivé požadavky (viz Dodatek č. 34) a poprvé požádalo státní moc o podporu, aby vynutilo zachovávání neděle jako „dne Páně“. Když Bible mluví o „dni Páně“, mluví vždy o sobotě, nikoli o neděli. Ježíš Kristus prohlásil: „Syn člověka je pánem i nad sobotou.“ Marek 2,28. Čtvrté přikázání říká: „Sedmý den je den odpočinutí Hospodina.“ Ústy proroka Izaiáše označuje Hospodin sobotu jako svůj „svatý den“. Izajáš 58,13. {VDV 292.2} Často opakované tvrzení, že sobotu změnil Ježíš Kristus, vyvracejí jeho vlastní slova. V Kázání na hoře Kristus prohlásil: „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka za Zákona, dokud se všechno nestane. Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým.“ Matouš 5,17-19. {VDV 292.3} Protestanté všeobecně uznávají, že Písmo neposkytuje oprávnění ke změně soboty. Jednoznačně se to přiznává v tiskovinách vydávaných americkými společnostmi „American Tract Society“ a „American Sunday School Union“. V jedné z publikací se například dočteme, že „Nový zákon nikde výslovně nepřikazuje zachovávání neděle, prvního dne týdne, ani nedefinuje zásady, které se k ní vztahují.“ (George Elliott, The Abiding Sabbath, str. 184) {VDV 292.4} Jiná protestantská tiskovina uvádí: „Až do Kristovy smrti nedošlo k žádné změně dne odpočinku“; a „z textu Nového zákona je zřejmé, že (apoštolové) nedali výslovný příkaz, aby byl zrušen sedmý den, sobota; a zachováván první den týdne.“ (A. E. Waffle, The Lord‘s Day, str. 186—188) {VDV 292.5} Římští katolíci přiznávají, že sobotu změnila jejich církev, a prohlašují, že zachováváním neděle uznávají protestanté autoritu římské církve. V „Katolickém katechismu křesťanského náboženství“ se v odpovědi na otázku, který den se má zachovávat podle čtvrtého přikázání, říká: „Podle Starého zákona byla svátečním dnem sobota; avšak církev, poučená Ježíšem 271

<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />

každé hodině obracet k nižší složce své povahy, aby se přimělo nemluvit o pravdě, a sklonit<br />

se před mocí odpadlictví. Neprožil něco podobného už Řím? Neprožíváme stejný vývoj jako<br />

římská církev? Jaký máme výhled? Další všeobecný koncil. Světové církevní shromáždění.<br />

Evangelickou alianci a univerzální vyznání víry.“ (Kázání „The Bible a Sufficent Creed“,<br />

pronesené ve Fort Wayne, Indiana, dne 22. února 1846) Až k tomu všemu dojde, bude<br />

scházet už jen krok, aby se naprostá jednota prosadila násilím. {VDV 291.1}<br />

Až se přední církve Spojených států sjednotí v těch bodech věrouky, které stejně<br />

zachovávají, a ovlivní stát, aby prosadil jejich nařízení a podpořil jejich ustanovení, tehdy<br />

protestantská Amerika vytvoří obraz římské církevní vlády, jehož nevyhnutelným<br />

výsledkem bude zavedení civilních trestů pro lidi, kteří se nepodvolí. {VDV 291.2}<br />

Šelma se dvěma rohy „nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky,<br />

aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není<br />

označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména.“ Zjevení 13,16.17. Varování třetího<br />

anděla zní: „Kdo kleká před šelmou a před její sochou, kdo přijímá její cejch na čelo či na<br />

ruku, bude pít víno Božího rozhorlení…“ „Šelma“, o které mluví toto varování — k jejímuž<br />

uctívání nutí dvourohá šelma —, je první šelma podobná levhartovi ze Zjevení 13. kapitoly,<br />

to znamená papežství. „Socha (obraz) šelmy“ představuje onu formu odpadlého<br />

protestantismu, která vznikne, až budou protestantské církve hledat pomoc státu k<br />

prosazování své věrouky. Zbývá ještě vysvětlit termín „cejch šelmy“. {VDV 291.3}<br />

Cejch šelmy<br />

Proroctví varuje před uctíváním šelmy a její sochy (obrazu) a pak říká: „Zde se ukáže<br />

vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši.“ Zjevení 14,12.<br />

Protože lidé, kteří zachovávají Boží přikázání, jsou líčeni jako protiklad těch, kdo uctívají<br />

šelmu, její sochu (obraz) a přijímají její cejch, vyplývá z toho, že zachovávání Božího<br />

zákona na jedné straně a jeho nerespektování na druhé straně rozliší ctitele Boha a ctitele<br />

šelmy. {VDV 291.4}<br />

Zvláštním poznávacím znamením šelmy, a tím také její sochy (obrazu), je přestupování<br />

Božích přikázání. O malém rohu, neboli o papežství, prorok Daniel napsal: „Bude se snažit<br />

změnit doby a zákon.“ Daniel 7,25. Apoštol Pavel označuje stejnou mocnost slovy „člověk<br />

hříchu“, který se bude vyvyšovat nad Boha. Jedno proroctví doplňuje druhé. Jedině tím, že<br />

změnilo Boží zákon, mohlo se papežství vyvyšovat nad Boha. Kdo bude vědomě<br />

zachovávat takto změněný zákon, bude vzdávat nejvyšší poctu moci, která změnu provedla.<br />

Poslušnost papežských zákonů bude znamením věrnosti papeži namísto věrnosti<br />

Bohu. {VDV 291.5}<br />

Papežství se pokusilo změnit Boží zákon. Druhé přikázání, které zakazuje uctívání<br />

obrazů a soch, ze zákona vypustilo a čtvrté přikázání pozměnilo tak, že nařizuje zachovávat<br />

první den v týdnu — neděli — místo sedmého dne, soboty. Obhájci papežství však tvrdí, že<br />

270

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!