Cirkevni a Státní Militantni
Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest: Válka je největší věcí státu - je místem života a smrti; je cestou k přežití či zkáze. A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu. Z nich splétáme plán; a rozplétáme podstatu strategie: (1) První se jmenuje Cesta; (2) druhé se jmenuje Nebe; (3) třetí se jmenuje Země; (4) čtvrté se jmenuje. (5) Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít - bez ohledu na nebezpečí. … Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu. Ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství. Válka je především důmyslná lest:
Cirkevni a Státní Militantni Boží Duch zapůsobil na srdce lidí, kteří studovali Písmo. Došli k přesvědčení, že nevědomě přestupovali toto přikázání, protože nesvětili den odpočinku Boha Stvořitele. Začali hledat důvody, které vedly k zachovávání prvního dne týdne — neděle — místo dne, který posvětil Bůh. V Bibli nenašli jediný doklad, že Bůh zrušil čtvrté přikázání nebo přenesl požehnání ze soboty na jiný den. Upřímně se snažili poznat a naplnit Boží vůli. Když zjistili, že přestupují Boží zákon, pocítili v srdci hlubokou bolest a svou věrnost Bohu dali najevo tím, že začali zachovávat sobotu. {VDV 285.2} Mnozí vynaložili značné úsilí, aby jim jejich přesvědčení vyvrátili; nikdo však nepochyboval, že byla-li pozemská svatyně kopií svatyně v nebi, pak zákon uložený v pozemské truhle je přesným opisem zákona uloženého v nebi, a přijmout pravdu o nebeské svatyni znamená také uznat požadavky Božího zákona, a tím i závaznost zachovávání soboty podle čtvrtého přikázání. To je také důvod rozhořčeného odporu namířeného proti výkladu Písma, který objasňoval Kristovu službu v nebeské svatyni. Lidé se pokoušeli zavřít dveře, které Bůh otevřel, a otevřít dveře, které Bůh zavřel. Avšak Pán, který „když otvírá, nikdo nezavře, a když zavírá, nikdo neotevře,“ prohlásil: „Hle, otevřel jsem před tebou dveře, a nikdo je nemůže zavřít.“ Zjevení 3,7.8. Kristus otevřel dveře, to znamená, že zahájil službu ve svatyni svatých. Z otevřených dveří nebeské svatyně „zazářilo světlo“ a ukázalo nám, že zákon, který je tam uschován, obsahuje také čtvrté přikázání. Co Bůh ustanovil, člověk nemá právo zrušit. {VDV 285.3} Lidé, kteří přijali poznání o prostřednické službě Ježíše Krista a o neměnnosti Božího zákona, pochopili, že tyto pravdy obsahuje kniha Zjevení ve 14. kapitole. Poselství uvedené kapitoly obsahuje trojnásobné varování (viz Dodatek č. 33) a mělo připravit obyvatele země na druhý Kristův příchod. Zpráva „nastala hodina jeho soudu“ ukazuje na závěrečné dílo Kristovy služby pro záchranu lidstva. Oznamuje pravdu, jež musí znít, dokud Spasitel neukončí službu Přímluvce a nevrátí se na tuto zemi, aby vzal svůj lid k sobě. Soud, který začal roku 1844, musí pokračovat tak dlouho, dokud nebude rozhodnuto o údělu všech lidí, živých i mrtvých, proto potrvá až do konce doby milosti. Aby lidé při soudu obstáli a mohli se na to i připravit, poselství je vyzývá: „Bojte se Boha a vzdejte mu čest,“ „poklekněte před tím, kdo učinil nebe, zemi, moře i prameny vod.“ K jakému výsledku povede přijetí varovného poselství, ukazují slova: „Zde se ukáže vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši.“ Je nezbytné, aby lidé zachovávali Boží zákon, a tak se připravili na soud. Podle tohoto zákona bude Bůh při soudu posuzovat povahu lidí. Apoštol Pavel napsal: „Ti, kteří znali zákon a hřešili, budou odsouzeni podle zákona… Nastane den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit…, co je v lidech skryto.“ A dále dodává: „Ospravedlněni budou, kdo zákon svými činy plní.“ Římanům 2,12-16. Člověk potřebuje víru, aby mohl plnit Boží zákon, protože „bez víry není možné zalíbit se Bohu“ a „cokoli není z víry, je hřích“. Židům 11,6; Římanům 14,23. {VDV 285.4} 264
Cirkevni a Státní Militantni Poselství prvního anděla Poselství prvního anděla lidi vyzývá, aby se „báli Boha a vzdali mu čest“, aby ho uctívali jako Stvořitele nebe a země; a to mohou naplnit pouze poslušností jeho zákona. Kniha Kazatel radí: „Boha se boj a jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí.“ Kazatel 12,13. Jestliže člověk neplní Boží přikázání, Pán od něj nemůže přijmout ani projev úcty. „V tom je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání.“ „Odvrací-li se někdo od slyšení Zákona, i jeho modlitba je ohavností.“ 1. Janův 5,3; Přísloví 28,9. {VDV 286.1} Povinnost uctívat Boha vyplývá z toho, že je Stvořitel; všichni mu vděčí za svou existenci. Kdykoli Bible uvádí, že Bůh má nárok na úctu a uctívání před pohanskými modlami, vždy to odůvodňuje doklady jeho stvořitelské moci. „Všechna božstva národů jsou bůžci, ale Hospodin učinil nebe.“ Žalm 96,5. „Ke komu mne chcete připodobnit, aby mi byl roven? praví Svatý. K výšině zvedněte zraky a hleďte: Kdo stvořil toto všechno?“ „Toto praví Hospodin, stvořitel nebe, onen Bůh, jenž vytvořil zemi, jenž ji učinil…: Já jsem Hospodin a jiného už není.“ Izajáš 40,25.26; Izajáš 45,18. Žalmista prohlásil: „Vězte, Hospodin je Bůh, on nás učinil, a ne my sami sebe.“ „Přistupme, klaňme se, klekněme, skloňme kolena před Hospodinem, který nás učinil.“ Žalm 95,6; Žalm 100,3. Také nebeské bytosti uctívají Boha — a jako důvod, proč to považují za svou povinnost, udávají: „Jsi hoden, Pane a Bože náš, přijmout slávu, čest i moc, neboť ty jsi stvořil všechno a tvou vůlí všechno povstalo a jest.“ Zjevení 4,11. {VDV 286.2} Zjevení 14. kapitola vyzývá lidi, aby uctívali Stvořitele. Poté proroctví popisuje skupinu lidí, kteří na základě trojnásobného poselství zachovávají Boží přikázání. Čtvrté přikázání přitom přímo ukazuje na Boha jako Stvořitele: „Sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha… V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku (sobotu) a oddělil jej jako svatý.“ 2. Mojžíšova 20,10.11. O sobotě Pán také nechal napsat, že je „znamením…, abyste věděli, že já jsem Hospodin, váš Bůh“. Ezechiel 20,20. Zdůvodnění zní: „V šesti dnech totiž učinil Hospodin nebe a zemi, ale sedmého dne odpočinul a oddechl si.“ 2. Mojžíšova 31,17. {VDV 286.3} „Význam soboty jako památníku stvoření spočívá v tom, že stále zpřítomňuje pravý důvod, proč Bohu náleží úcta“ — protože je Stvořitel a my jsme jeho stvoření. „Sobota je proto pravým základem bohoslužby, protože učí této významné pravdě působivěji než cokoli jiného. Pravý důvod pro uctívání Boha — nejen pro uctívání sedmého dne, ale pro uctívání Boha vůbec — je dán rozdílem mezi Stvořitelem a jeho stvořením. Tato úžasná skutečnost se nikdy nemůže stát přežitkem; nesmí upadnout v zapomnění.“ (J. N. Andrews, Dějiny soboty, kap. 27) Proto Bůh ustanovil sobotu už v ráji, aby tuto pravdu lidem provždy připomínal. Pokud skutečnost, že Bůh je náš Stvořitel, bude důvodem, proč ho máme uctívat, potud bude sobota znamením a památníkem této skutečnosti. Kdyby všichni lidé 265
- Page 221 and 222: Cirkevni a Státní Militantni Sou
- Page 223 and 224: Cirkevni a Státní Militantni 20.
- Page 225 and 226: Cirkevni a Státní Militantni půs
- Page 227 and 228: Cirkevni a Státní Militantni Na c
- Page 229 and 230: Cirkevni a Státní Militantni Jak
- Page 231 and 232: Cirkevni a Státní Militantni vlas
- Page 233 and 234: Cirkevni a Státní Militantni Ukaz
- Page 235 and 236: Cirkevni a Státní Militantni 21.
- Page 237 and 238: Cirkevni a Státní Militantni př
- Page 239 and 240: Cirkevni a Státní Militantni Hosp
- Page 241 and 242: Cirkevni a Státní Militantni stal
- Page 243 and 244: Cirkevni a Státní Militantni Př
- Page 245 and 246: Cirkevni a Státní Militantni 22.
- Page 247 and 248: Cirkevni a Státní Militantni poci
- Page 249 and 250: Cirkevni a Státní Militantni Zdro
- Page 251 and 252: Cirkevni a Státní Militantni pror
- Page 253 and 254: Cirkevni a Státní Militantni Pět
- Page 255 and 256: Cirkevni a Státní Militantni neop
- Page 257 and 258: Cirkevni a Státní Militantni fana
- Page 259 and 260: Cirkevni a Státní Militantni Jedi
- Page 261 and 262: Cirkevni a Státní Militantni tře
- Page 263 and 264: Cirkevni a Státní Militantni modl
- Page 265 and 266: Cirkevni a Státní Militantni 24.
- Page 267 and 268: Cirkevni a Státní Militantni milo
- Page 269 and 270: Cirkevni a Státní Militantni Tepr
- Page 271: Cirkevni a Státní Militantni 25.
- Page 275 and 276: Cirkevni a Státní Militantni jej
- Page 277 and 278: Cirkevni a Státní Militantni Kdy
- Page 279 and 280: Cirkevni a Státní Militantni druh
- Page 281 and 282: Cirkevni a Státní Militantni Pose
- Page 283 and 284: Cirkevni a Státní Militantni Zapo
- Page 285 and 286: Cirkevni a Státní Militantni pou
- Page 287 and 288: Cirkevni a Státní Militantni Kdys
- Page 289 and 290: Cirkevni a Státní Militantni To j
- Page 291 and 292: Cirkevni a Státní Militantni Mnoz
- Page 293 and 294: Cirkevni a Státní Militantni vša
- Page 295 and 296: Cirkevni a Státní Militantni posv
- Page 297 and 298: Cirkevni a Státní Militantni Svě
- Page 299 and 300: Cirkevni a Státní Militantni 28.
- Page 301 and 302: Cirkevni a Státní Militantni Soud
- Page 303 and 304: Cirkevni a Státní Militantni pros
- Page 305 and 306: Cirkevni a Státní Militantni tím
- Page 307 and 308: Cirkevni a Státní Militantni 29.
- Page 309 and 310: Cirkevni a Státní Militantni pře
- Page 311 and 312: Cirkevni a Státní Militantni při
- Page 313 and 314: Cirkevni a Státní Militantni Teď
- Page 315 and 316: Cirkevni a Státní Militantni 30.
- Page 317 and 318: Cirkevni a Státní Militantni spor
- Page 319 and 320: Cirkevni a Státní Militantni 31.
- Page 321 and 322: Cirkevni a Státní Militantni vše
<strong>Cirkevni</strong> a <strong>Státní</strong> <strong>Militantni</strong><br />
Boží Duch zapůsobil na srdce lidí, kteří studovali Písmo. Došli k přesvědčení, že<br />
nevědomě přestupovali toto přikázání, protože nesvětili den odpočinku Boha Stvořitele.<br />
Začali hledat důvody, které vedly k zachovávání prvního dne týdne — neděle — místo dne,<br />
který posvětil Bůh. V Bibli nenašli jediný doklad, že Bůh zrušil čtvrté přikázání nebo<br />
přenesl požehnání ze soboty na jiný den. Upřímně se snažili poznat a naplnit Boží vůli.<br />
Když zjistili, že přestupují Boží zákon, pocítili v srdci hlubokou bolest a svou věrnost Bohu<br />
dali najevo tím, že začali zachovávat sobotu. {VDV 285.2}<br />
Mnozí vynaložili značné úsilí, aby jim jejich přesvědčení vyvrátili; nikdo však<br />
nepochyboval, že byla-li pozemská svatyně kopií svatyně v nebi, pak zákon uložený v<br />
pozemské truhle je přesným opisem zákona uloženého v nebi, a přijmout pravdu o nebeské<br />
svatyni znamená také uznat požadavky Božího zákona, a tím i závaznost zachovávání<br />
soboty podle čtvrtého přikázání. To je také důvod rozhořčeného odporu namířeného proti<br />
výkladu Písma, který objasňoval Kristovu službu v nebeské svatyni. Lidé se pokoušeli zavřít<br />
dveře, které Bůh otevřel, a otevřít dveře, které Bůh zavřel. Avšak Pán, který „když otvírá,<br />
nikdo nezavře, a když zavírá, nikdo neotevře,“ prohlásil: „Hle, otevřel jsem před tebou<br />
dveře, a nikdo je nemůže zavřít.“ Zjevení 3,7.8. Kristus otevřel dveře, to znamená, že zahájil<br />
službu ve svatyni svatých. Z otevřených dveří nebeské svatyně „zazářilo světlo“ a ukázalo<br />
nám, že zákon, který je tam uschován, obsahuje také čtvrté přikázání. Co Bůh ustanovil,<br />
člověk nemá právo zrušit. {VDV 285.3}<br />
Lidé, kteří přijali poznání o prostřednické službě Ježíše Krista a o neměnnosti Božího<br />
zákona, pochopili, že tyto pravdy obsahuje kniha Zjevení ve 14. kapitole. Poselství uvedené<br />
kapitoly obsahuje trojnásobné varování (viz Dodatek č. 33) a mělo připravit obyvatele země<br />
na druhý Kristův příchod. Zpráva „nastala hodina jeho soudu“ ukazuje na závěrečné dílo<br />
Kristovy služby pro záchranu lidstva. Oznamuje pravdu, jež musí znít, dokud Spasitel<br />
neukončí službu Přímluvce a nevrátí se na tuto zemi, aby vzal svůj lid k sobě. Soud, který<br />
začal roku 1844, musí pokračovat tak dlouho, dokud nebude rozhodnuto o údělu všech lidí,<br />
živých i mrtvých, proto potrvá až do konce doby milosti. Aby lidé při soudu obstáli a mohli<br />
se na to i připravit, poselství je vyzývá: „Bojte se Boha a vzdejte mu čest,“ „poklekněte před<br />
tím, kdo učinil nebe, zemi, moře i prameny vod.“ K jakému výsledku povede přijetí<br />
varovného poselství, ukazují slova: „Zde se ukáže vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží<br />
přikázání a věrnost Ježíši.“ Je nezbytné, aby lidé zachovávali Boží zákon, a tak se připravili<br />
na soud. Podle tohoto zákona bude Bůh při soudu posuzovat povahu lidí. Apoštol Pavel<br />
napsal: „Ti, kteří znali zákon a hřešili, budou odsouzeni podle zákona… Nastane den, kdy<br />
Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit…, co je v lidech skryto.“ A dále dodává:<br />
„Ospravedlněni budou, kdo zákon svými činy plní.“ Římanům 2,12-16. Člověk potřebuje<br />
víru, aby mohl plnit Boží zákon, protože „bez víry není možné zalíbit se Bohu“ a „cokoli<br />
není z víry, je hřích“. Židům 11,6; Římanům 14,23. {VDV 285.4}<br />
264